Postavení a fungování úřednických vlád v České republice

Marně bychom v Ústavě České republiky hledali termín úřednická vláda, případně úřednický kabinet, poněvadž český politický systém, vystavěný především na principech parlamentní demokracie, počítá s tím, že jakákoli vláda jmenována prezidentem republiky musí do 30 dnů od svého jmenování předstoupit před Poslaneckou sněmovnou a požádat ji o důvěru. Děje se tak v kontrastu se zákony prvorepublikovými, jež rovněž neznaly termín úřednická vláda, avšak neukládaly vládě konkrétní termín, během něhož musí před poslance předstoupit se žádostí o důvěru. Prezidentu republiky dávala tedy Ústava první Československé republiky možnost ustavit kabinet, jež bude prost politických strana a jeho úkolem bude řídit zemi v období politické nebo jiné krize, aniž by s tímto musela Poslanecká sněmovna vyslovit v určené době souhlas (Burešová, Syllová 2006: 2). Číst dále...

Bývalá místopředsedkyně vlády Karolína Peake: Do vysoké politiky jsem vstupovala s jistou mírou naivity. Můj život je teď mnohem klidnější.

Místopředsedkyně Nečasovy vlády (2011 – 2013), 9 denní ministryně obrany (2012) a zakladatelka i první předsedkyně strany Liberální demokraté (LIDEM) a dnes především matka 2 synů a advokátka se zaměřením na rodinné právo Karolína Peake, která v únoru 2019 složila na výtečnou advokátní zkoušky, v rozhovoru pro časopis E-Polis uvedla, jak se cítila ve vládě Petra Nečase po odchodu z Ministerstva obrany i to, zda věřila v úspěch vlastní politické strany. Během rozhovoru ve své pracovně na pražské Malé Straně, která je i jejím domovem, Karolína Peake hovořila s humorem, nadhledem, v dobré náladě a bez pocitu křivdy nejen o své politické kariéře, ale i o práci advokátky či svých názorech na aktuální politické dění. Číst dále...

Rekonštrukcia vlády z pohľadu Ústavy Slovenskej republiky

Udalosti posledných dní a týždňov, týkajúce sa najmä stále sa nezlepšujúcej situácie súvisiacej s pandémiou ochorenia COVID-19, sa na Slovensku pretavili až do zatiaľ najzávažnejšej politickej krízy, ktorú koalícia štyroch politických strán vzniknutá po parlamentných voľbách konaných vo februári 2020 doposiaľ zažila. Nespokojnosť dvoch koaličných strán, predovšetkým s (ne)zvládaním pandemickej situácie, vyústila až do požiadavky na tzv. rekonštrukciu vlády, ktorá sa mala týkať, okrem iného, najmä funkcie ministra zdravotníctva, avšak dokonca aj postu samotného predsedu vládu.

Vzhľadom na načrtnutý kontext bude cieľom nasledujúcich riadkoch priblíženie toho, čo môže rekonštrukcia vlády v slovenských podmienkach znamenať, a to predovšetkým z pohľadu Ústavy Slovenskej republiky (ďalej aj len „Ústava“). Ústava totiž pojem, ktorý zainteresovaní reprezentanti koaličných politických strán často skloňovali, čiže pojem „rekonštrukcia vlády“, nepozná. Číst dále...

Žádný vojenský důchod. Chci být dál užitečný: Rozhovor s generálem Petrem Pavlem

Armádní generál Petr Pavel byl v letech 2012-2015 náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. V letech 2015–2018 působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. V současné době vede iniciativu Spolu silnější. Založil ji téměř před rokem a soustředí se s ní zejména na podporu boje proti epidemii Covid-19 a pomoc těm, na které krize dopadá nejvíce. Volný čas rád tráví na motorce, na které projíždí Česko i sousední země.

Jak velkou hrozbu pro bezpečnost států podle něj představuje pandemie Covid-19, jakou budoucnost má Severoatlantická aliance a dá se s nástupem Joe Bidena na post prezidenta USA očekávat razantní změny v transatlantických vztazích. Na tyto a další otázky odpovídal nám odpověděl generál Petr Pavel v rozhovoru se studentem ZČU Matějem Bočkem. Číst dále...

Český stranický systém po roce 2017 – diskontinuita i kontinuita

Český stranický systém prošel po volbách v roce 2017 snad nejdynamičtějším obdobím za dobu své existence v posledních třiceti letech. Samotné volební výsledky přinesly zcela bezprecendetní změnu systémového formátu v podobě zvýšení počtu relevantních aktérů na devět. V systému se tak objevily nové strany, které v něm dosud nefigurovaly. Navíc v jednom případě došlo k obměně relevantního aktéra, byť šlo vzhledem ke kontinuitě lídra (Tomio Okamura) o změnu spíše formální. Samotná proměna systémového formátu vyžaduje zkoumání, kterému budeme samozřejmě věnovat dále pozornost, a to z perspektivy konceptů Petera Maira a Leonarda Morlina , kteří vytvořili teoretický rámec pro hodnocení proměn stranicko-systémových formátů.

K zásadnímu posunu však došlo i na úrovni systémového mechanismu, tedy v rámci vzorců interakcí jednotlivých stran. Zásadní je především uskutečnění tzv. průlomové opce v podobě vytvoření vládní většiny v Poslanecké sněmovně, do níž je zapojena též dosud izolovaná KSČM. Jakkoliv se tato průlomová opce uskutečnila za jiných podmínek, než jak o ní bylo v minulosti uvažováno Maxmiliánem Strmiskou i dalšími českými politology, tj. jako o levicové většině ČSSD a KSČM, tedy za dominantní účasti Babišova hnutí ANO, představuje tato skutečnost zásadní poznatek ohledně další evoluce mechanismu českého stranického systému. Jeho vývoj se pokusíme zhodnotit nejen prostřednictvím obou výše zmíněných autorů, nýbrž i perspektivou nedávno zesnulého klasika teorie stranických systémů Giovanni Sartoriho.

Základem našeho zkoumání je předpoklad, že výše popsané proměny formátu i mechanismu českého stranického systému mohou být prostřednictvím systémových teorií vysvětleny z hlediska jejich závažnosti dopadů na systém jako takový, který pak může udat směr k jejich další detailní analýze. Zároveň však můžeme vypozorovat, nakolik jsou tyto změny dalekosáhlé a nakolik jsou naopak omezeny zřetelnými prvky zachování dosavadních systémových charakteristik. Hovoříme tak o míře kontinuity a diskontinuity ve vývoji stranického systému. Jeho celkovou funkčnost pak můžeme zhodnotit z perspektivy teoretického přístupu soudobých autorů Alessandra Chiaramonte a Vincenza Emanuelle a také Fernanda Casal Bértoa a Zsolta Enyedi. Číst dále...

Stabilizácia a konsolidácia verejných financií v rokoch 2013 a 2020 v podmienkach SR

Slovenská republika sa podobne ako aj ostatné krajiny sveta ocitla v dôsledku pandémie COVID-19 v nepriaznivej ekonomickej situácii – zvýšenie dlhu verejnej správy, nárast deficitu verejných financií. Za existencie samostatnosti Slovenskej republiky ide už o druhú výraznú finančnú krízu, ktorá negatívne ovplyvnila ekonomickú stabilitu krajiny. Podobnou situáciou už bola Slovenská republika konfrontovaná aj v rokoch 2009 a 2010 v dôsledku finančnej a hospodárskej krízy, dosahmi ktorej sa musela vysporadúvať ešte niekoľko ďalších rokov potom. Slovenská republika vstupom do Európskej únie prijala v oblasti fiškálnej politiky povinnosť plniť si záväzky, ktoré jej z členstva v Európskej únii vyplývajú. Predovšetkým ide o zabránenie nadmernému deficitu verejných financií v súlade s Paktom stability a rastu, ako aj implementovanie ďalších opatrení na riešenie dlhovej krízy. Číst dále...

[Nahoru ↑]