PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.

Poslední přihlášení: 31. leden 2021

Narozen 1987, politolog a publicista, vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze a spolupracuje na projektu Paměť národa v Jihočeském kraji.

Poslední články autora

Český stranický systém po roce 2017 – diskontinuita i kontinuita

25. leden 2021  PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.  komentáře

Český stranický systém po roce 2017 – diskontinuita i kontinuitaČeský stranický systém prošel po volbách v roce 2017 snad nejdynamičtějším obdobím za dobu své existence v posledních třiceti letech. Samotné volební výsledky přinesly zcela bezprecendetní změnu systémového formátu v podobě zvýšení počtu relevantních aktérů na devět. V systému se tak objevily nové strany, které v něm dosud nefigurovaly. Navíc v jednom případě došlo k obměně relevantního aktéra, byť šlo vzhledem ke kontinuitě lídra (Tomio Okamura) o změnu spíše formální. Samotná proměna systémového formátu vyžaduje zkoumání, kterému budeme samozřejmě věnovat dále pozornost, a to z perspektivy konceptů Petera Maira a Leonarda Morlina , kteří vytvořili teoretický rámec pro hodnocení proměn stranicko-systémových formátů.

K zásadnímu posunu však došlo i na úrovni systémového mechanismu, tedy v rámci vzorců interakcí jednotlivých stran. Zásadní je především uskutečnění tzv. průlomové opce v podobě vytvoření vládní většiny v Poslanecké sněmovně, do níž je zapojena též dosud izolovaná KSČM. Jakkoliv se tato průlomová opce uskutečnila za jiných podmínek, než jak o ní bylo v minulosti uvažováno Maxmiliánem Strmiskou i dalšími českými politology, tj. jako o levicové většině ČSSD a KSČM, tedy za dominantní účasti Babišova hnutí ANO, představuje tato skutečnost zásadní poznatek ohledně další evoluce mechanismu českého stranického systému. Jeho vývoj se pokusíme zhodnotit nejen prostřednictvím obou výše zmíněných autorů, nýbrž i perspektivou nedávno zesnulého klasika teorie stranických systémů Giovanni Sartoriho.

Základem našeho zkoumání je předpoklad, že výše popsané proměny formátu i mechanismu českého stranického systému mohou být prostřednictvím systémových teorií vysvětleny z hlediska jejich závažnosti dopadů na systém jako takový, který pak může udat směr k jejich další detailní analýze. Zároveň však můžeme vypozorovat, nakolik jsou tyto změny dalekosáhlé a nakolik jsou naopak omezeny zřetelnými prvky zachování dosavadních systémových charakteristik. Hovoříme tak o míře kontinuity a diskontinuity ve vývoji stranického systému. Jeho celkovou funkčnost pak můžeme zhodnotit z perspektivy teoretického přístupu soudobých autorů Alessandra Chiaramonte a Vincenza Emanuelle a také Fernanda Casal Bértoa a Zsolta Enyedi. Číst dále...


Rojek, Paweł: Prokletí impéria (recenze)

6. únor 2016  PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.  komentáře

Rojek,  Paweł: Prokletí impéria (recenze)Je stávající Putinova politika (neo)imperiální a hrozí ruská vojenská invaze do okolních zemí? Tuto otázku si klade mladý polský filozof a sociolog Paweł Rojek. Palčivou otázku se snaží zodpovědět prizmatem tří základních geopolitických strategií, které vyvěrají z ruských dějin a vyjadřují různé typy ruské politické identity. Číst dále...


Český stranický systém po roce 2013 v sartoriánské perspektivě

17. srpen 2015  PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.  komentáře

Český stranický systém po roce 2013 v sartoriánské perspektivěPoslední volby do Poslanecké sněmovny přinesly výsledky představující významnou diskontinuitu nastavení formátu českého stranického systému. Faktické zhroucení jednoho pólu systému a jeho proměna v malou stranu, zvýšení počtu relevantních aktérů, jakož i nástup nových „hnutí“ a robustnost jejich voličské podpory představují zásadní změnu evolučních tendencí českého stranického systému. Neznamená stávající podoba systému nástup systému zcela jiného typu? Číst dále...


Míčka, Roman: Znovu jsme se ujali dědictví otců (recenze)

26. leden 2015  PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.  komentáře

Míčka,  Roman: Znovu jsme se ujali dědictví otců (recenze)Problém amerického katolicismu nepatří v české odborné literatuře mezi široce zpracovaná témata. Knihu věnující se tomuto fenoménu, jeho dějinnému a rozličným variacím se kritickým pohledem snaží detailněji přiblížit Vladimír Hanáček. Číst dále...


Ruczaj, Maciej (ed.): Jagellonské dědictví: Kapitoly z dějin středovýchodní Evropy (recenze)

18. srpen 2014  PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.  komentáře

Ruczaj,  Maciej (ed.): Jagellonské dědictví: Kapitoly z dějin středovýchodní Evropy (recenze)Řekne-li se „středovýchodní Evropa“, jen nesnadno se pod tímto termínem hledá zeměpisný název. Vymezit toto teritorium vyžaduje hlubší znalost historického vývoje, politických reálií i kulturních a náboženských souvislostí této části kontintentu. Kolektiv autorů sborníku textů, který je předmětem našeho zájmu, chápe toto označení jako geopolitický ekvivalent území někdejší První Rzeczpospolité, historického jagellonského polského státu a pozdější Polsko-litevské unie, tedy státního celku, rozkládajícího se na území téměř milionu kilometrů čtverečních mezi řekami Vartou a Dněprem a Baltským a Černým mořem. Jde tedy nejen o území dnešního Polska, ale též o území Litvy, Běloruska a Ukrajiny a v menší míře i Lotyšska či ruské Kaliningradské oblasti. Číst dále...


Herzmann, Jan - Komárek, Martin: Proč právě Zeman (recenze)

15. leden 2014  PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.  komentáře

Herzmann,  Jan - Komárek,  Martin: Proč právě Zeman (recenze)Udělat si prvotní obrázek o publikaci autorů Jana Herzmanna a Martina Komárka Proč právě Zeman s podtitulem Zákulisní drama voleb, Alchymie volebních průzkumů lze již předtím, než bychom ji vůbec otevřeli, a to na základě jmen autorů. Jan Herzmann je známý sociolog -výzkumník, v období zachyceném v knize byl zaměstnancem agentury ppm factum. Martin Komárek v publikaci vystupuje jako dlouholetý politický komentátor Mladé fronty DNES (kniha vznikla ještě před jeho vstupem do politiky). Číst dále...


Konsociační interpretace EU a jejich vyhlídky do budoucna

12. prosinec 2012  PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.  komentáře

Konsociační interpretace EU a jejich vyhlídky do budoucnaO tom, že EU již dávno není standardní mezinárodní organizací, nýbrž se jedná o svébytný politický systém postavený na principu víceúrovňového vládnutí, panuje mezi politickými vědci v zásadě shoda. Ostrou diskuzi však již vyvolávají normativní soudy, které analýza tohoto politického systému podněcuje. V tomto článku se zaměříme především na diskuzi kolem užití typologie politických systémů, jejímž autorem je nizozemský politolog Arendt Lijphart, na specifickou podobu politického systému EU. Číst dále...


Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír: Záchrana státu? Úřednické a polopolitické vlády v České republice a Československu

19. listopad 2012  PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.  komentáře

Hloušek,  Vít a Kopeček,  Lubomír: Záchrana státu? Úřednické a polopolitické vlády v České republice a ČeskoslovenskuMonografie brněnských politologů Víta Hlouška a Lubomíra Kopečka představuje první ucelený, a z toho důvodu vítaný, příspěvek k problematice tzv. úřednických vlád, který se v české odborné literatuře zatím objevil. Dané téma je pokryto skrze empirickou analýzou podoby a působení několika vlád v dějinách československého a českého politického systému, na které je toto označení možno vztáhnout. Číst dále...


Poznámka k Mainwaringově pojetí institucionalizace stranických systémů a jeho relevanci v postkomunistických zemích

21. duben 2012  PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.  komentáře

Americký politolog z University of Notre Dame Scott Mainwaring definoval své pojetí institucionalizace stranických systémů ve publikaci Rethinking Party Systems in the Third Wave fo Democratization. The Case of Brazil (Stanford University Press, Stanford, 1999) již před více než deseti lety, a přestože empirický materiál pro rozvinutí zásadních tezí mu poskytovaly jeho dlouhodobému výzkumnému záběru blízké případové studie zemí Latinské Ameriky, jeho teorie zřetelně neskrývá ambice směrem k její univerzální aplikovatelnosti. Zkoumání „nových demokracií“ ze třetí vlny demokratizace přímo vybízí k zamyšlení nad využitelností Mainwaringovy teorie při analýze rodících se stranických systémů v postkomunistických zemích střední a východní Evropy, Českou republiku nevyjímaje. Číst dále...






Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[28. leden 2019]
Časopis hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na emailovou adresu: reda…