Žádný vojenský důchod. Chci být dál užitečný: Rozhovor s generálem Petrem Pavlem

 5. únor 2021  Matěj Boček  komentáře

Armádní generál Petr Pavel byl v letech 2012-2015 náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. V letech 2015–2018 působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. V současné době vede iniciativu Spolu silnější. Založil ji téměř před rokem a soustředí se s ní zejména na podporu boje proti epidemii Covid-19 a pomoc těm, na které krize dopadá nejvíce. Volný čas rád tráví na motorce, na které projíždí Česko i sousední země. Jak velkou hrozbu pro bezpečnost států podle něj představuje pandemie Covid-19, jakou budoucnost má Severoatlantická aliance a dá se s nástupem Joe Bidena na post prezidenta USA očekávat razantní změny v transatlantických vztazích. Na tyto a další otázky odpovídal nám odpověděl generál Petr Pavel v rozhovoru se studentem ZČU Matějem Bočkem.

https://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armadni-general-petr-pavel-odchazi-po-ctyriceti-letech-sluzby-z-armady-206052/https://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armadni-general-petr-pavel-odchazi-po-ctyriceti-letech-sluzby-z-armady-206052/

1. Pane generále, už to bude rok, co koronavirová krize naplno vypukla i u nás. Co Vy osobně vnímáte jako největší hrozbu a jaká ponaučení se z této situace dají vzít?

Vážná krize přispěla k tomu, že lidé u nás jsou pod větším tlakem a bohužel také o něco rozdělenější. A to nejen kvůli opatřením, které nám téměř znemožňují se setkávat. Koronavirová krize je pro nás všechny velkou zátěží, a zatímco na jaře jsme viděli obrovskou sounáležitost a solidaritu mezi lidmi, od podzimu dále už je toto vidět mnohem méně. Není se čemu divit, komunikace je chaotická, opatření dopadají na různé části společnosti odlišně, lidé jim málo rozumí a málo si rozumí i mezi sebou. Někteří sobečtí politici navíc nemají zájem společnost spojovat a uklidňovat napětí, jejich zájmem je povzbuzovat konflikt, protože z něj politicky těží.

2. Jak podle Vás může tato krize ovlivnit bezpečnost států do budoucna a je v tomto ohledu role nadnárodních organizací jako Evropská unie či Severoatlantická aliance dostatečná?

Každý stát by měl udělat maximum pro to, aby se ze současné krize poučil, vyhodnotit, co se při zvládání krize podařilo, co se mělo udělat lépe a připravit se co nejlépe na krize budoucnosti, ať už bude jejich zdroj jakýkoli. Jde hlavně o to, aby si mezi sebou rozuměly úřady a instituce, aby každý věděl, co má dělat a měl jasno v tom, jaké je jeho role v řešení krize. To jsou úkoly pro každý stát. Evropská unie by pak měla hledat další cesty k co nejefektivnější spolupráci, třeba ve strategických nákupech ochranných pomůcek nebo vakcín. I tady se můžeme z posledního roku hodně poučit. Vojenská spolupráce v NATO funguje dobře a prostor pro zlepšení tady vidím hlavně v tom, aby si EU a NATO nastavily modernější systém spolupráce a lepší společnou komunikaci. Pomoci v tom můžeme i my už příští rok během našeho unijního předsednictví.

3. Co Vás vedlo k rozhodnutí, že založíte svou vlastní iniciativu a co jsou hlavní cíle tohoto projektu?

Po návratu z působení v NATO v polovině roku 2018 jsem nechtěl jen tak sedět doma a v 58 letech začít užívat vojenského důchodu. Chtěl jsem být dál užitečný. Nejprve jsem proto hodně času trávil na besedách a konferencích a mluvil s lidmi hlavně o naší bezpečnosti, demokracii a světové politice. Po vypuknutí koronavirové krize na jaře 2020 jsem s několika spolupracovníky založil iniciativu Spolu silnější. Jako první jsme spustili sbírku, která pomáhala těm, kdo sami pomáhali v první linii. Později během léta jsme dali dohromady tým expertů na krizové řízení a projeli s ním Česko. V 5 krajích mluvili se stovkou odborníků, kteří se podíleli na boji s pandemií během jara a řešili její dopady. Přišli jsme s konkrétními doručeními, jak se připravit na příští krizi a zvládnout ji – lépe, soběstačněji, s menšími dopady na životy lidí. Tato doporučení jsme představili v létě veřejnosti a vládě. Upozorňovali jsme zejména na nutnost zlepšení komunikace, revize krizových plánů, využívání dobrovolníků nebo zapojení domácího byznysu. V posledních měsících, od nástupu druhé vlny, jdeme příkladem v zapojování se do pomoci Česku. Sám dělám a propaguji to, co by měli dělat zodpovědní občané. Angažuji se hlavně v dobrovolnické podpoře zdravotnickým a sociálním zařízením nebo pomoci seniorům.

4. Iniciativa Spolu silnější byla založena v minulém roce, ale její sbírka už stihla podpořit na 60 projektů zaměřujících se na zmírnění dopadu krize. Mohl byste uvést, do jakých projektů jste se v minulosti zapojili?

Od počátku jsme podporovali třeba lidi, kteří šili roušky, rozváželi jídlo, vyráběli ochranné pomůcky nebo podporovali seniory. Podařilo se nám vybrat přes 1,5 milionu korun a podpořili jsme desítky lokálních projektů. Spojujeme se ale také s jinými organizacemi. Před Vánoci jsme třeba uspořádali společně s Rozběháme Česko běžeckou výzvu. Do ní se zapojilo přes 3 000 běžců a společně jsme vybrali přes 150 tisíc korun, které jsme věnovali Lince bezpečí.

5. Existuje možnost přímého zapojení potenciálních zájemců přímo ve Vaší iniciativě?

Určitě ano, každá pomocná ruka přijde vhod. Kdokoli se může zapojit do našich dobrovolnických aktivit nebo nám může pomoci organizovat různá setkávání a připravovat projekty, kterou jsou prospěšné pro naši zemi. Stačí se ozvat přes náš web nebo sociální sítě.

6. Francouzský prezident Emmanuel Macron se v minulém roce vyjádřil, že NATO je ve stádiu klinické smrti. Donald Trump se během svého prezidentského období netajil vystoupením Spojených států ze struktur NATO a z Východu stále přetrvává hrozba Ruské federace. V jaké kondici se podle Vás nyní NATO nachází a je nutné, aby Česká republika přispívala na obranu více ze svého HDP, než kolik odvádí nyní?

 

Zajištění naší bezpečnosti prostřednictvím spolupráce v NATO je v současné době ten nejlepší systém naší ochrany, jaký máme k dispozici. Na obranu můžeme díky tomu vynakládat násobně méně, než kolik bychom museli dávat jako osamělý stát. A nikdy bychom nebyli tak efektivní. Zároveň je ale důležité, abychom plnili závazky, které jsme si s partnery domluvili a udržovali naši malou armádu moderní. Držet slovo a dodržovat to, na čem jsme se domluvili je princip poctivé spolupráce mezi partnery, to je v překladu to stále omílané, jestli dávat nebo nedávat 2 procenta HDP na obranu. Nejde o číslovku, jde o plnění slibu a odpovědnost.

7. Jak vnímáte zvolení Joe Bidena novým prezidentem Spojených států? Představuje naději na znovu-nastartování transatlantických vztahů a co to může znamenat pro budoucnost Česka?

Joe Biden začíná prezidentský mandát v situaci, kdy se ke strachu z epidemie koronaviru v USA přidává i obavy z radikálů ve vlastní společnosti. Náš přístup k zahraniční politice by se měl vždy orientovat podle toho, co je nejlepší pro nás, pro naši národní bezpečnost a naše zájmy. Samozřejmě při respektu k demokratickým hodnotám, ke kterým jsme se přihlásili. Nejlepší reakce na nástup Joe Bidena je jednoduchá. Vyslovit mu podporu, stát na straně USA jako našeho spojence v NATO a aktivně se účastnit všech procesů, které vedou k posílení demokracie v našich zemích i ve světě. Protože bezpečnější a stabilnější USA znamenají v dlouhodobém horizontu i bezpečnější a stabilnější Česko.

8. Ve 14 letech jste nastoupil na vojenské gymnázium v Opavě, potom na vysokou vojenskou školu ve Vyškově. Studoval jste ale také na vojenských akademiích a univerzitách v USA nebo ve Velké Británii. Co vám studium v zahraničí nejvíc dalo?

Mnohonárodní zastoupení v každém programu, který jsem mohl absolvovat dá člověku mnohem širší perspektivu při studiu a analýze bezpečnostních, mezinárodně-politických, ale i kulturních nebo náboženských problémů ve světě. Díky tomu přistupuji k jejich posuzování s mnohem větší pokorou a snahou vidět je nejen optikou bezpečné země uprostřed Evropy, ale především optikou místa, kde k problémům dochází, s jeho historickým a kulturním kontextem. Studium a obecně dlouhodobý pobyt v zahraničí mi také umožnil získat hodně kontaktů s lidmi, se kterými dnes mohu konzultovat situaci na základě jejich detailní místní znalosti a dobré vůle se o tyto znalosti podělit.

Pozn red.: Kompletní přehled škol, na kterých studoval generál Pavel najdete zde.

9. Jak je na tom v současné době česká armáda v porovnání s jinými evropskými zeměmi?

 

Naše armáda je díky lidem, kteří v ní pracují, považována našimi spojenci v NATO i EU, ale i dalšími partnery, za profesionální a kvalitně připravený sbor, na který je spolehnutí i v těch nejsložitějších bezpečnostních situacích. Tuto dobrou pověst trochu sráží jen pomalu postupující modernizace a náhrada zastaralé, často ještě sovětské, techniky a také nedůvěryhodnost a nedůslednost politické reprezentace při naplňování našich spojeneckých závazků.

10. Stále více se spekuluje o Vaší možné kandidatuře na prezidenta v roce 2023. Jak to vnímáte Vy?

 

Sám nabádám občany, aby byli aktivními a angažovanými, aby nemuseli jen pasivně přijímat, co jim ti asertivnější nachystají. A šel bych proti svému přesvědčení a celoživotní profesionální zkušenosti, pokud bych se předem odmítal do boje o zlepšení situace u nás zapojit, a to i z nejvyšší funkce v naší zemi. Vnímám to jako službu a já sloužím této zemi celý život. Zároveň ale platí, že volby vyhlášeny nejsou. Až budou, pak se do nich lze přihlásit, a až pak začít vést volební kampaň. Nyní se soustředím na úplně jiné věci: jdu příkladem jako aktivní a prospěšný občan. Pomáhám v boji s dopadem kovidové pandemie a v posílení bezpečnosti naší země.

 

PETR PAVEL

Petr Pavel se narodil v roce 1961 v Plané u Mariánských Lázní.

V 14 letech nastoupil na vojenské gymnázium v Opavě a později na vysokou vojenskou školu ve Vyškově. Další vzdělání získal na prestižních vojenských akademiích a univerzitě ve Velké Británii a USA.

U armády před revolucí nejprve zastával funkce u speciálních sil a vojenského zpravodajství, ve svobodných poměrech se zúčastnil mise UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Jednotce, které tehdy velel, se podařilo uprostřed válečného konfliktu zachránit skupinu obklíčených francouzských vojáků a celá akce získala i mezinárodní uznání. Následně sloužil jako zástupce vojenského a leteckého přidělence ČR v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Později, po vstupu ČR do NATO, jako český zástupce na jednom z jeho velitelství v holandském Brunssumu a také v belgickém Monsu. Byl také zástupcem ČR ve vojenském výboru Evropské Unie a v době konfliktu s Irákem zástupcem ČR na velitelství operace v Kataru. Vrcholem kariéry bylo jeho jmenování náčelníkem generálního štábu Armády České republiky a následně zvolení předsedou vojenského výboru NATO. Za své služby získal mnoho českých i mezinárodních vojenských vyznamenání.

Jak citovat tento text?

Boček, Matěj. Žádný vojenský důchod. Chci být dál užitečný: Rozhovor s generálem Petrem Pavlem [online]. E-polis.cz, 5. únor 2021. [cit. 2021-10-18]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/zadny-vojensky-duchod-chci-byt-dal-uzitecny-rozhovor-s-generalem-petrem-pavlem.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.62 hvězdiček / Hodnoceno: 8x


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[28. leden 2019]
Časopis hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na emailovou adresu: reda…