Jaká je budoucnost nynější americké společnosti? Co ji spojuje a co naopak nenávratně rozděluje? Na téma vyhrocené vnitropolitické situace USA odpovídali odborn
16. květen 2021 Iveta Bínová komentářeVe čtvrtek 25. března 2021 se skrze facebookové LIVE vysílání konala hodinová přednáška Institutu pro politiku a společnost, ve které diskutovala skupinka čtyř povolaných odborníků na téma nynější vnitropolitické situace Spojených států amerických, jež se potýká s nejvyhrocenější společenskou krizí od počátku nového tisíciletí. Významným předmětem diskuze bylo téma budoucnosti americké politické scény, jejímž základem značně otřásl dnes již bývalý prezident Donald Trump. Na zásadní otázky týkající se budoucnosti této světové velmoci odpovídali řečníci z řad velvyslanců, poslanců Evropského parlamentu i amerikanistů.
Ve virtuálním prostředí přednáškového sálu přivítal moderátor debaty a předseda správní rady Institutu pro politiku a bezpečnost Jan Macháček čtyři panelisty, kteří další hodinu vyjadřovali své názory a postoje k vnitropolitické situaci panující ve Spojených státech. Poslouchali jsme názory čtyř odborníků, kterými byli europoslanec Alexandr Vondra, velvyslanec ČR ve Washingtonu Hynek Kmoníček, dále amerikanista FSV UK Kryštof Kozák a v neposlední řadě ředitel evropského institutu Roman Joch.
Již první slova debaty se stočila k tomu, v čem všem spočívá neustále postupující polarizace americké společnosti a jaké jsou její nynější podoby. Mezi ty hlavní společenské neshody patří bezesporu odlišný přístup k migraci, a to zejména té z Latinské Ameriky, dále je to krize americké administrativy, pandemie covid-19, existence levicového i pravicového extremismu a v neposlední řadě také důvěra ve státní instituce, potažmo demokratické instituce.
Debata se nesla v duchu krátkých monologů všech řečníků, kteří skrze své proslovy vyjadřovaly názory ohledně stavu americké společnosti a příčin nynější vyhrocené polarizace. Europoslanec Alexandr Vondra hned na úvod uvedl, že největší společenské i ekonomické problémy jsou způsobené stále sílící přílivem migrantů, který svou politikou silně podporuje nynější prezident USA Joe Biden. Zároveň uvedl, že celý anglosaský svět včetně USA je ovlivněn tzv. “levičáčským progresivismem”, ve kterém spatřuje také původ politické krize tradičním americké demokratické strany. S tím, že migrace je nynější dělící linií společnosti souhlasil i amerikanista FSV UK Kryštof Kozák. Dle něj čelí Amerika dlouhodobě velkému humanitárnímu problému. Více pozornosti by se mělo také věnovat nijak neregulované cenzuře sociálních sítích, ve které spatřuje ohrožení demokratického systému. Pozitivně by mohla Ameriku ovlivnit nová dohoda Green Deal, jež by mohla být novou pozitivní vizí USA.
Velvyslanec ČR ve Washingtonu Hynek Kmoníček se ve svém příspěvku dotkl světové geopolitické situace. Dle jeho slov už prý žijeme v tzv. asijském století, ve kterém Amerika nehraje roli světového politického i ekonomického leadera. Na základě různých grafů a průzkumů ukázal, že největším nynějším problémem americké společnosti je fakt, že klesá procentuální podíl původních bílých obyvatel v USA (v roce 2042 by měli být dokonce v menšině). Zásadní změny se tedy odehrávají v demografické rovině. Slábne střední třída, roste nerovnost, a to se odráží mimojiné i na podobě průměrného republikánského či demokratického voliče, která za posledních deset let výrazně změnila. Naopak ředitel evropského institutu Roman Joch nevidí hlavní příčinu rozdělené společnosti v demografické sféře, nýbrž ve sféře kulturní, kde je zásadní interpretace americké historie. Kvůli rozlišnosti vnímání vlastní minulosti se v USA za poslední rok silně radikalizovala levice. Velký problém vidí v přístupu k tzv. “affirmative action”, které silně ovlivňuje fungování občanské společnosti a demokracie a vyvolává zásadní rozdělující otázku, jestli o dění zemi mají rozhodovat dlouhodobí obyvatelé, anebo ti nově přistěhovaní.
Ve druhé polovině přednášky se konverzace stočila k tomu, jak jednotliví panelisté vidí budoucnost obou tradičních politických uskupení, jaký bude vývoj polarizace americké společnosti, a jestli si myslí, že USA může být leaderem svobodného světa. Všichni diskutující se shodli na tom, že republikáni se musejí emancipovat od postavy Donalda Trumpa, ale měli by si pro další úspěch zanechat jeho politickou agendu. Shoda panovala také v názoru na to, co může postupující polarizaci zastavit. Dle všech odborníků by tím spojovacím prvkem mohl být nějaký velký společný “strašák”, jako např. hrozba střetu s Čínou, která už vystřídala Rusko na pozici největšího amerického nepřítele. Na konci Roman Joch uvedl, že pokud by USA chtělo být světovým leaderem 21. století, musí se zbavit svého silně rasistického prostředí, a zlepšit také svůj přístup k dodržování lidských práv, jinak se nijak neodlišuje od některých totalitních režimů a nemůže tím pádem na poli mezinárodních vztahů uplatňovat svou image svobodného a demokratického světa.
Jak citovat tento text?
Bínová, Iveta. Jaká je budoucnost nynější americké společnosti? Co ji spojuje a co naopak nenávratně rozděluje? Na téma vyhrocené vnitropolitické situace USA odpovídali odborn [online]. E-polis.cz, 16. květen 2021. [cit. 2024-12-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/jaka-je-budoucnost-nynejsi-americke-spolecnosti-co-ji-spojuje-a-co-naopak-nenavratne-rozdeluje-na-tema-vyhrocene-vnitropoliticke-situace-usa-odpovidali-odborn.html>. ISSN 1801-1438.
Autor: Iveta Bínová
[Nahoru ↑]
Hodnocení
Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 2x