Politologie

Odborné články z oblasti komparativní i obecné politologie.

Německá europapolitik pod vedením Angely Merkelové - jaké postavení zaujímá SRN v Evropské unii?

29. duben 2021 - Rubrika: Politologie

Německá europapolitik pod vedením Angely Merkelové - jaké postavení zaujímá SRN v Evropské unii?Spolková republika Německo je jedním z nejvýraznějších zemí Evropské unie. Byla zakládajícím členem EU a již několik desítek let usiluje o co nejhlubší evropskou integraci. Jaká je tedy evropská politika uplatňovaná kancléřkou Angelou Merkelovou? Přispívá německá zahraniční politika k naplnění evropských integračních ideálů, anebo je spíše pragmatickým členem sledujícím své vnitropolitické zájmy? Text je analýzou evropské zahraniční politiky Angely Merkelové. Číst dále...



Neseme si následky opoziční smlouvy dodnes?

27. duben 2021 - Rubrika: Politologie

Neseme si následky opoziční smlouvy dodnes?Opoziční smlouva, oficiálně známá pod názvem “Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice” uzavřená mezi tehdejšími vedení stran ČSSD a ODS, před necelými 23lety zásadně přeměnila podobu českého politického systému, který po sametové revoluci procházel procesem demokratizace. Zásadní otázkou tedy zůstává - neseme si následky tohoto bouřlivého politického období dodnes? Číst dále...


Postavení a fungování úřednických vlád v České republice

16. duben 2021 - Rubrika: Politologie

Postavení a fungování úřednických vlád v České republiceMarně bychom v Ústavě České republiky hledali termín úřednická vláda, případně úřednický kabinet, poněvadž český politický systém, vystavěný především na principech parlamentní demokracie, počítá s tím, že jakákoli vláda jmenována prezidentem republiky musí do 30 dnů od svého jmenování předstoupit před Poslaneckou sněmovnou a požádat ji o důvěru. Děje se tak v kontrastu se zákony prvorepublikovými, jež rovněž neznaly termín úřednická vláda, avšak neukládaly vládě konkrétní termín, během něhož musí před poslance předstoupit se žádostí o důvěru. Prezidentu republiky dávala tedy Ústava první Československé republiky možnost ustavit kabinet, jež bude prost politických strana a jeho úkolem bude řídit zemi v období politické nebo jiné krize, aniž by s tímto musela Poslanecká sněmovna vyslovit v určené době souhlas (Burešová, Syllová 2006: 2). Číst dále...


Rekonštrukcia vlády z pohľadu Ústavy Slovenskej republiky

19. březen 2021 - Rubrika: Politologie

Rekonštrukcia vlády z pohľadu Ústavy Slovenskej republikyUdalosti posledných dní a týždňov, týkajúce sa najmä stále sa nezlepšujúcej situácie súvisiacej s pandémiou ochorenia COVID-19, sa na Slovensku pretavili až do zatiaľ najzávažnejšej politickej krízy, ktorú koalícia štyroch politických strán vzniknutá po parlamentných voľbách konaných vo februári 2020 doposiaľ zažila. Nespokojnosť dvoch koaličných strán, predovšetkým s (ne)zvládaním pandemickej situácie, vyústila až do požiadavky na tzv. rekonštrukciu vlády, ktorá sa mala týkať, okrem iného, najmä funkcie ministra zdravotníctva, avšak dokonca aj postu samotného predsedu vládu.

Vzhľadom na načrtnutý kontext bude cieľom nasledujúcich riadkoch priblíženie toho, čo môže rekonštrukcia vlády v slovenských podmienkach znamenať, a to predovšetkým z pohľadu Ústavy Slovenskej republiky (ďalej aj len „Ústava“). Ústava totiž pojem, ktorý zainteresovaní reprezentanti koaličných politických strán často skloňovali, čiže pojem „rekonštrukcia vlády“, nepozná. Číst dále...


Český stranický systém po roce 2017 – diskontinuita i kontinuita

25. leden 2021 - Rubrika: Politologie

Český stranický systém po roce 2017 – diskontinuita i kontinuitaČeský stranický systém prošel po volbách v roce 2017 snad nejdynamičtějším obdobím za dobu své existence v posledních třiceti letech. Samotné volební výsledky přinesly zcela bezprecendetní změnu systémového formátu v podobě zvýšení počtu relevantních aktérů na devět. V systému se tak objevily nové strany, které v něm dosud nefigurovaly. Navíc v jednom případě došlo k obměně relevantního aktéra, byť šlo vzhledem ke kontinuitě lídra (Tomio Okamura) o změnu spíše formální. Samotná proměna systémového formátu vyžaduje zkoumání, kterému budeme samozřejmě věnovat dále pozornost, a to z perspektivy konceptů Petera Maira a Leonarda Morlina , kteří vytvořili teoretický rámec pro hodnocení proměn stranicko-systémových formátů.

K zásadnímu posunu však došlo i na úrovni systémového mechanismu, tedy v rámci vzorců interakcí jednotlivých stran. Zásadní je především uskutečnění tzv. průlomové opce v podobě vytvoření vládní většiny v Poslanecké sněmovně, do níž je zapojena též dosud izolovaná KSČM. Jakkoliv se tato průlomová opce uskutečnila za jiných podmínek, než jak o ní bylo v minulosti uvažováno Maxmiliánem Strmiskou i dalšími českými politology, tj. jako o levicové většině ČSSD a KSČM, tedy za dominantní účasti Babišova hnutí ANO, představuje tato skutečnost zásadní poznatek ohledně další evoluce mechanismu českého stranického systému. Jeho vývoj se pokusíme zhodnotit nejen prostřednictvím obou výše zmíněných autorů, nýbrž i perspektivou nedávno zesnulého klasika teorie stranických systémů Giovanni Sartoriho.

Základem našeho zkoumání je předpoklad, že výše popsané proměny formátu i mechanismu českého stranického systému mohou být prostřednictvím systémových teorií vysvětleny z hlediska jejich závažnosti dopadů na systém jako takový, který pak může udat směr k jejich další detailní analýze. Zároveň však můžeme vypozorovat, nakolik jsou tyto změny dalekosáhlé a nakolik jsou naopak omezeny zřetelnými prvky zachování dosavadních systémových charakteristik. Hovoříme tak o míře kontinuity a diskontinuity ve vývoji stranického systému. Jeho celkovou funkčnost pak můžeme zhodnotit z perspektivy teoretického přístupu soudobých autorů Alessandra Chiaramonte a Vincenza Emanuelle a také Fernanda Casal Bértoa a Zsolta Enyedi. Číst dále...


Stabilizácia a konsolidácia verejných financií v rokoch 2013 a 2020 v podmienkach SR

7. prosinec 2020 - Rubrika: Politologie

Stabilizácia a konsolidácia verejných financií  v rokoch 2013 a 2020 v podmienkach SRSlovenská republika sa podobne ako aj ostatné krajiny sveta ocitla v dôsledku pandémie COVID-19 v nepriaznivej ekonomickej situácii – zvýšenie dlhu verejnej správy, nárast deficitu verejných financií. Za existencie samostatnosti Slovenskej republiky ide už o druhú výraznú finančnú krízu, ktorá negatívne ovplyvnila ekonomickú stabilitu krajiny. Podobnou situáciou už bola Slovenská republika konfrontovaná aj v rokoch 2009 a 2010 v dôsledku finančnej a hospodárskej krízy, dosahmi ktorej sa musela vysporadúvať ešte niekoľko ďalších rokov potom. Slovenská republika vstupom do Európskej únie prijala v oblasti fiškálnej politiky povinnosť plniť si záväzky, ktoré jej z členstva v Európskej únii vyplývajú. Predovšetkým ide o zabránenie nadmernému deficitu verejných financií v súlade s Paktom stability a rastu, ako aj implementovanie ďalších opatrení na riešenie dlhovej krízy. Číst dále...



1 2 3 4 5 » »»
Strana 1 z 30



Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[28. leden 2019]
Časopis hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na emailovou adresu: reda…