Remilitarizace Arktidy a její surovinový potenciál

V 50. letech 20. století začala generalita SSSR využívat arktické oblasti jako strategické pozici pro vedení úderu na USA a jeho severní spojence. Po rozpadu SSSR nemělo nové Rusko ekonomické prostředky na to udržet si pozice v této oblasti. V poslední době se však ruské vojenské špičky zaměřují na Arktidu a počítají s ní jako s legitimním územním celkem Ruské federace. V posledních letech můžeme sledovat neustálé rozšiřování arktických základen a vývoj ruských technologií usnadňující tuto novou kolonizaci.

Arktida se díky změnám klimatu proměňuje a taje, čímž vytváří prostor pro nové obchodní stezky, které by vedly přes nyní zamrzlé oblasti do Severní Ameriky. Je to jedna z nejkratších variant pro obchod s tímto kontinentem. O Arktickou oblast projevují zájem i další aktéři, jako EU, USA, Velká Británie, Brazílie, Norsko, Dánsko, Kanada nebo také ČLR. Tání ledu odkrývá nová naleziště. Pro Rusko by tyto nová naleziště mohly znamenat vymanění se ze špatné ekonomické situace. Proto Rusko považuje za nezbytné bránit si toto teritorium.

Moskva dlouhodobě považuje Arktidu za své vlastnictví a v OSN si nárokuje její podstatnou část. Tato část je teritoriálně vymezena od konce pevniny až po severní pól. Aby svět vnímal tyto požadavky, pořádá ruské námořnictvo a letectvo pravidelná vojenská cvičení v těchto oblastech, z nichž to největší proběhlo v září v roce 2015. Rok 2015 je zároveň rokem, kdy v Rusku vychází v platnost nová vojenská doktrína, v niž se také uvádí, že Rusko přijímá za své rozsáhlé oblasti Arktidy. Číst dále...

REPORT: 30 let od Sametové revoluce. Kde jsme a kam dál?

Konference konaná při příležitosti výročí třiceti let Sametové revoluce, byla zorganizována ve středu 30. října 2019 Akademickým spolkem studentů politických věd Západočeské Univerzity. Diskuze se v prvním bloku zúčastnili, kníže Karel Schwarzenberg, armádní generál Petr Pavel a diplomat Petr Kolář. Diskuze v druhém bloku naší konference se zúčastnil Luděk Niedermayer, který je poslancem na půdě Evropského parlamentu a moderátor Václav Morevec. Role moderátora konference se zhostil pan Radko Hokovský. Číst dále...

Full-time vs. part-time: Jak to funguje?

Plný nebo částečný úvazek? Tuto otázku často řeší například studenti, kteří si při studiu chtějí něco přivydělat a získat zkušenosti v oboru. Nejsou to ale jen studenti, kdo si volí mezi těmito úvazky. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak fungují? Číst dále...

SKÚSENOSTI S KOMPETENČNOU A FIŠKÁLNOU DECENTRALIZÁCIOU V PODMIENKACH SLOVENSKEJ REPUBLIKY

Slovenská republika vznikla ako unitárny centralizovaný štát, a v procese reforiem sa postupne pretransformovala na unitárny decentralizovaný štát, rešpektujúc rozhodujúce kritériá, ktorými sú subsidiarita, zohľadnenie požiadaviek na konkurenčné prostredie, trvalú udržateľnosť a solidaritu.

Územná samospráva ako podsystém verejnej správy prešla dlhým historickým vývojom. Vzájomné usporiadanie vzťahov medzi orgánmi štátnej správy a územnej samosprávy, ako aj ich vzťahy v oblasti verejných financií, vyústili do vymedzenia kompetencií a sú dané mierou decentralizácie. Zmeny vo vývoji spoločnosti na Slovensku, vykonané po roku 1990, zaviedli princípy samosprávneho riadenia, čím sa otvoril nový priestor pre komunálnu politiku. Nárast kompetencií bol spojený aj s nárastom majetku a finančných prostriedkov, čo samosprávnym jednotkám dalo väčšie možnosti pri formovaní ich územia. Rovnako dôležitou je i skutočnosť, že decentralizácia vyplýva zo záväzkov, ku ktorým sa Slovenská republika zaviazala ratifikáciou Európskej charty miestnej samosprávy. Slovenská republika sa tak zaviazala uplatňovať základné pravidlá, zabezpečujúce potrebné práva miestnych orgánov samosprávy, ktoré sú k občanovi najbližšie a dávajú mu možnosť účinne sa podieľať na rozhodovaní o veciach, ktoré ovplyvňujú jeho každodenný život. Číst dále...

Aktuálny vývoj pracovnej imigrácie do Slovenskej republiky

Od vzniku samostatnej Slovenskej republiky (SR), ale najmä od vstupu SR do Európskej únie (EÚ), sa postupne mení profil krajiny v kontexte medzinárodnej migrácie a SR sa čoraz viac dostáva do pozície, kedy už nie je pre väčšinu migrantov iba tranzitnou krajinou, ale čoraz častejšie aj cieľovou krajinou. Od vstupu SR do EÚ počet cudzincov legálne žijúcich v SR narástol takmer šesťnásobne, napriek tomu ostáva ich podiel v rámci obyvateľstva SR veľmi nízky, len 2,2 % populácie, spomedzi krajín EÚ má Slovensko šiesty najnižší podiel cudzincov. Číst dále...

Vojenská doktrína Ruské federace

Další z článků od šéfredaktora Jiřího Zmrzlého nám tentokrát rozebere vojenskou doktrínu Ruské federace, která je považována za jeden z nejdůležitějších vládních dokumentů země. Věděli jste, že na rozdíl od USA nebo ČLR nemá Rusko žádnou protipovstaleckou doktrínu? To a mnohem více se dozvíte v našem článku. Číst dále...

[Nahoru ↑]