Drogové kartely a uzurpace „suverenity“ Spojených států mexických

Drogové kartely v Mexiku dávají znát o své existenci veřejnosti již po mnoho desetiletí a státu se doposud nepodařilo tyto kriminální organizace efektivně potřít. Patrně nejznámější událostí za poslední dobu spojenou s drogovými kartely v Mexiku je dopadení a následné propuštění Ovidia Guzmána, syna bývalého vůdce kartelu Sinaloa Joaquína Guzmána. Ačkoliv si Joaquín Guzmán, zvaný „el Chapo“ („prcek“) odpykává trest odnětí svobody ve Spojených státech, zdá se, že rodinný klan si svou moc v kartelu zatím uchovává. Podle mexické televize Milenio právě Ovidio a dále Iván, Alfred a Archivald Guzmánovi patří k nejvlivnějším členům kartelu Sinaloa. Syna Ovidia se mexickým bezpečnostním složkám podařilo zatknout ve čtvrtek 17. října tohoto roku. Poté však došlo k přestřelce mezi policií a ostatními členy kartelu. Ovidio byl nakonec rychle propuštěn a armádní policie se z místa stáhla. Ačkoliv tato situace připomíná scénu z tragikomického filmu, jedná se bohužel o jeden z mnoha úkazů slabosti státu vůči drogovým kartelům. Není překvapením, že Mexiko za tuto událost sklidilo kritiku či dokonce výsměch napříč celým světem. Číst dále...

Demonstrace v Chile

18. říjen 2019 v Chile je datum, které bude jistě navždy zaznamenáno v historii této jihoamerické země. Zdá se to být paradox, že Chile, jakožto země se silnou tradicí demokratického státu a jedna z nejstabilnějších zemí v Latinské Americe, muselo v uplynulém měsíci čelit konfliktu takového rozměru. Jedná se o největší protivládní protesty za posledních 30 let od pádu vojenského režimu a přechodu k demokracii. Demonstrace propukly v polovině října jako reakce na zvýšení cen jízdného v metru v hlavním městě. Momentálně však tento protivládní konflikt negativně ovlivňuje i hospodářskou situaci země a také celkový obrázek Chile v mezinárodním kontextu – kvůli protestům došlo například ke zrušení již dvou velkých mezinárodních summitů, které se měly konat v Chile. Číst dále...

Remilitarizace Arktidy a její surovinový potenciál

V 50. letech 20. století začala generalita SSSR využívat arktické oblasti jako strategické pozici pro vedení úderu na USA a jeho severní spojence. Po rozpadu SSSR nemělo nové Rusko ekonomické prostředky na to udržet si pozice v této oblasti. V poslední době se však ruské vojenské špičky zaměřují na Arktidu a počítají s ní jako s legitimním územním celkem Ruské federace. V posledních letech můžeme sledovat neustálé rozšiřování arktických základen a vývoj ruských technologií usnadňující tuto novou kolonizaci.

Arktida se díky změnám klimatu proměňuje a taje, čímž vytváří prostor pro nové obchodní stezky, které by vedly přes nyní zamrzlé oblasti do Severní Ameriky. Je to jedna z nejkratších variant pro obchod s tímto kontinentem. O Arktickou oblast projevují zájem i další aktéři, jako EU, USA, Velká Británie, Brazílie, Norsko, Dánsko, Kanada nebo také ČLR. Tání ledu odkrývá nová naleziště. Pro Rusko by tyto nová naleziště mohly znamenat vymanění se ze špatné ekonomické situace. Proto Rusko považuje za nezbytné bránit si toto teritorium.

Moskva dlouhodobě považuje Arktidu za své vlastnictví a v OSN si nárokuje její podstatnou část. Tato část je teritoriálně vymezena od konce pevniny až po severní pól. Aby svět vnímal tyto požadavky, pořádá ruské námořnictvo a letectvo pravidelná vojenská cvičení v těchto oblastech, z nichž to největší proběhlo v září v roce 2015. Rok 2015 je zároveň rokem, kdy v Rusku vychází v platnost nová vojenská doktrína, v niž se také uvádí, že Rusko přijímá za své rozsáhlé oblasti Arktidy. Číst dále...

REPORT: 30 let od Sametové revoluce. Kde jsme a kam dál?

Konference konaná při příležitosti výročí třiceti let Sametové revoluce, byla zorganizována ve středu 30. října 2019 Akademickým spolkem studentů politických věd Západočeské Univerzity. Diskuze se v prvním bloku zúčastnili, kníže Karel Schwarzenberg, armádní generál Petr Pavel a diplomat Petr Kolář. Diskuze v druhém bloku naší konference se zúčastnil Luděk Niedermayer, který je poslancem na půdě Evropského parlamentu a moderátor Václav Morevec. Role moderátora konference se zhostil pan Radko Hokovský. Číst dále...

Full-time vs. part-time: Jak to funguje?

Plný nebo částečný úvazek? Tuto otázku často řeší například studenti, kteří si při studiu chtějí něco přivydělat a získat zkušenosti v oboru. Nejsou to ale jen studenti, kdo si volí mezi těmito úvazky. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak fungují? Číst dále...

SKÚSENOSTI S KOMPETENČNOU A FIŠKÁLNOU DECENTRALIZÁCIOU V PODMIENKACH SLOVENSKEJ REPUBLIKY

Slovenská republika vznikla ako unitárny centralizovaný štát, a v procese reforiem sa postupne pretransformovala na unitárny decentralizovaný štát, rešpektujúc rozhodujúce kritériá, ktorými sú subsidiarita, zohľadnenie požiadaviek na konkurenčné prostredie, trvalú udržateľnosť a solidaritu.

Územná samospráva ako podsystém verejnej správy prešla dlhým historickým vývojom. Vzájomné usporiadanie vzťahov medzi orgánmi štátnej správy a územnej samosprávy, ako aj ich vzťahy v oblasti verejných financií, vyústili do vymedzenia kompetencií a sú dané mierou decentralizácie. Zmeny vo vývoji spoločnosti na Slovensku, vykonané po roku 1990, zaviedli princípy samosprávneho riadenia, čím sa otvoril nový priestor pre komunálnu politiku. Nárast kompetencií bol spojený aj s nárastom majetku a finančných prostriedkov, čo samosprávnym jednotkám dalo väčšie možnosti pri formovaní ich územia. Rovnako dôležitou je i skutočnosť, že decentralizácia vyplýva zo záväzkov, ku ktorým sa Slovenská republika zaviazala ratifikáciou Európskej charty miestnej samosprávy. Slovenská republika sa tak zaviazala uplatňovať základné pravidlá, zabezpečujúce potrebné práva miestnych orgánov samosprávy, ktoré sú k občanovi najbližšie a dávajú mu možnosť účinne sa podieľať na rozhodovaní o veciach, ktoré ovplyvňujú jeho každodenný život. Číst dále...

[Nahoru ↑]