Žádný vojenský důchod. Chci být dál užitečný: Rozhovor s generálem Petrem Pavlem

5. únor 2021  Matěj Boček  komentáře

Žádný vojenský důchod. Chci být dál užitečný: Rozhovor s generálem Petrem PavlemArmádní generál Petr Pavel byl v letech 2012-2015 náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. V letech 2015–2018 působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. V současné době vede iniciativu Spolu silnější. Založil ji téměř před rokem a soustředí se s ní zejména na podporu boje proti epidemii Covid-19 a pomoc těm, na které krize dopadá nejvíce. Volný čas rád tráví na motorce, na které projíždí Česko i sousední země.

Jak velkou hrozbu pro bezpečnost států podle něj představuje pandemie Covid-19, jakou budoucnost má Severoatlantická aliance a dá se s nástupem Joe Bidena na post prezidenta USA očekávat razantní změny v transatlantických vztazích. Na tyto a další otázky odpovídal nám odpověděl generál Petr Pavel v rozhovoru se studentem ZČU Matějem Bočkem. Číst dále...



Český stranický systém po roce 2017 – diskontinuita i kontinuita

25. leden 2021  PhDr. Vladimír Hanáček, Ph.D.   komentáře

Český stranický systém po roce 2017 – diskontinuita i kontinuitaČeský stranický systém prošel po volbách v roce 2017 snad nejdynamičtějším obdobím za dobu své existence v posledních třiceti letech. Samotné volební výsledky přinesly zcela bezprecendetní změnu systémového formátu v podobě zvýšení počtu relevantních aktérů na devět. V systému se tak objevily nové strany, které v něm dosud nefigurovaly. Navíc v jednom případě došlo k obměně relevantního aktéra, byť šlo vzhledem ke kontinuitě lídra (Tomio Okamura) o změnu spíše formální. Samotná proměna systémového formátu vyžaduje zkoumání, kterému budeme samozřejmě věnovat dále pozornost, a to z perspektivy konceptů Petera Maira a Leonarda Morlina , kteří vytvořili teoretický rámec pro hodnocení proměn stranicko-systémových formátů.

K zásadnímu posunu však došlo i na úrovni systémového mechanismu, tedy v rámci vzorců interakcí jednotlivých stran. Zásadní je především uskutečnění tzv. průlomové opce v podobě vytvoření vládní většiny v Poslanecké sněmovně, do níž je zapojena též dosud izolovaná KSČM. Jakkoliv se tato průlomová opce uskutečnila za jiných podmínek, než jak o ní bylo v minulosti uvažováno Maxmiliánem Strmiskou i dalšími českými politology, tj. jako o levicové většině ČSSD a KSČM, tedy za dominantní účasti Babišova hnutí ANO, představuje tato skutečnost zásadní poznatek ohledně další evoluce mechanismu českého stranického systému. Jeho vývoj se pokusíme zhodnotit nejen prostřednictvím obou výše zmíněných autorů, nýbrž i perspektivou nedávno zesnulého klasika teorie stranických systémů Giovanni Sartoriho.

Základem našeho zkoumání je předpoklad, že výše popsané proměny formátu i mechanismu českého stranického systému mohou být prostřednictvím systémových teorií vysvětleny z hlediska jejich závažnosti dopadů na systém jako takový, který pak může udat směr k jejich další detailní analýze. Zároveň však můžeme vypozorovat, nakolik jsou tyto změny dalekosáhlé a nakolik jsou naopak omezeny zřetelnými prvky zachování dosavadních systémových charakteristik. Hovoříme tak o míře kontinuity a diskontinuity ve vývoji stranického systému. Jeho celkovou funkčnost pak můžeme zhodnotit z perspektivy teoretického přístupu soudobých autorů Alessandra Chiaramonte a Vincenza Emanuelle a také Fernanda Casal Bértoa a Zsolta Enyedi. Číst dále...


Stabilizácia a konsolidácia verejných financií v rokoch 2013 a 2020 v podmienkach SR

7. prosinec 2020  Eleonóra Kováčová  komentáře

Stabilizácia a konsolidácia verejných financií v rokoch 2013 a 2020 v podmienkach SRSlovenská republika sa podobne ako aj ostatné krajiny sveta ocitla v dôsledku pandémie COVID-19 v nepriaznivej ekonomickej situácii – zvýšenie dlhu verejnej správy, nárast deficitu verejných financií. Za existencie samostatnosti Slovenskej republiky ide už o druhú výraznú finančnú krízu, ktorá negatívne ovplyvnila ekonomickú stabilitu krajiny. Podobnou situáciou už bola Slovenská republika konfrontovaná aj v rokoch 2009 a 2010 v dôsledku finančnej a hospodárskej krízy, dosahmi ktorej sa musela vysporadúvať ešte niekoľko ďalších rokov potom. Slovenská republika vstupom do Európskej únie prijala v oblasti fiškálnej politiky povinnosť plniť si záväzky, ktoré jej z členstva v Európskej únii vyplývajú. Predovšetkým ide o zabránenie nadmernému deficitu verejných financií v súlade s Paktom stability a rastu, ako aj implementovanie ďalších opatrení na riešenie dlhovej krízy. Číst dále...


Joe Biden jako 46. prezident Spojených státu amerických

24. listopad 2020  Matěj Boček  komentáře

Joe Biden jako 46. prezident Spojených státu americkýchNovým prezidentem Spojených států se stal demokratický kandidát, dlouholetý senátor za stát Delaware a viceprezident za vlády Baracka Obamy – Joseph R. Biden.

I přes celou řadu komplikací, které letošní volby doprovázely (někde stále doprovázejí), se dá již s jistotou prohlásit, že nástupcem Donalda Trumpa bude právě tento 77letý veterán americké politiky. Cílem tohoto článku je na základě stručné analýzy politických výstupů a volebního programu Joe Bidena nastínit, co můžeme od nové administrativy očekávat v otázkách domácí politiky Spojených států. Číst dále...


Nové libanonské exploze?

21. říjen 2020  Pavel P. Kopecký  komentáře

Nové libanonské exploze?V maličkém Libanonu došlo 4. srpna tohoto roku k obrovskému výbuchu. Explodovaly tuny špatně uskladněného dusičnanu amonného, o nějž se léta letoucí nikdo nestaral. Ostatně málokdo se ve světě stará o samotný Libanon, přičemž mnozí lidé ve střední Evropě se o jeho existenci (či aspoň blízkovýchodní lokaci) dozvěděli až po zmíněné katastrofě s mnoha lidskými nebo materiálními oběťmi. Přitom ještě v osmdesátých letech byl tento státeček zvící dnešního Jihočeského kraje v centru pozornosti světových sdělovacích prostředků, jelikož na jeho strategickém území „proti sobě bojovali křesťané s muslimy, křesťané s křesťany, muslimové s muslimy, levice proti pravici, klany proti klanům. Všechno se to křížilo, prolínalo, nenávidělo a současně spolupracovalo, takže občas nebylo úplně jasné, kdo s kým a proti komu zrovna válčí.“ Číst dále...


KOMENTÁŘ: Znovusjednocení Německa

4. říjen 2020  Petr Pavlovský  komentáře

KOMENTÁŘ: Znovusjednocení NěmeckaDne 3. října, jsme si připomněli 30 let od konečného znovusjednocení Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německo. 3. říjen je však dnem vyvrcholení událostí, které ke konečnému znovusjednocení Německa předcházely. Číst dále...



1 2 3 4 5 » »»
Strana 1 z 166

[Nahoru ↑]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[28. leden 2019]
Časopis hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na emailovou adresu: reda…