Mgr. et Mgr. Jiří Zmrzlý

Poslední přihlášení: 24. září 2021

Specializuje se na politickou geografii postsovětského prostoru, studenou válku a historii Sovětského svazu.

Vzdělání:

2011-2015: Bezpečnostně právní akademie, středoškolské vzdělání s maturitou.

2015-2018: Západočeská univerzita v Plzni: Mezinárodní vztahy - teritoriální studia, bakalářské vzdělání.

2018-2020: CEVRO Inst.: Bezpečnostní studia, magisterské vzdělání.

2019-2021: Západočeská univerzita v Plzni: Moderní dějiny, magisterské vzdělání.

Poslední články autora

Remilitarizace Arktidy a její surovinový potenciál

V 50. letech 20. století začala generalita SSSR využívat arktické oblasti jako strategické pozici pro vedení úderu na USA a jeho severní spojence. Po rozpadu SSSR nemělo nové Rusko ekonomické prostředky na to udržet si pozice v této oblasti. V poslední době se však ruské vojenské špičky zaměřují na Arktidu a počítají s ní jako s legitimním územním celkem Ruské federace. V posledních letech můžeme sledovat neustálé rozšiřování arktických základen a vývoj ruských technologií usnadňující tuto novou kolonizaci.

Arktida se díky změnám klimatu proměňuje a taje, čímž vytváří prostor pro nové obchodní stezky, které by vedly přes nyní zamrzlé oblasti do Severní Ameriky. Je to jedna z nejkratších variant pro obchod s tímto kontinentem. O Arktickou oblast projevují zájem i další aktéři, jako EU, USA, Velká Británie, Brazílie, Norsko, Dánsko, Kanada nebo také ČLR. Tání ledu odkrývá nová naleziště. Pro Rusko by tyto nová naleziště mohly znamenat vymanění se ze špatné ekonomické situace. Proto Rusko považuje za nezbytné bránit si toto teritorium.

Moskva dlouhodobě považuje Arktidu za své vlastnictví a v OSN si nárokuje její podstatnou část. Tato část je teritoriálně vymezena od konce pevniny až po severní pól. Aby svět vnímal tyto požadavky, pořádá ruské námořnictvo a letectvo pravidelná vojenská cvičení v těchto oblastech, z nichž to největší proběhlo v září v roce 2015. Rok 2015 je zároveň rokem, kdy v Rusku vychází v platnost nová vojenská doktrína, v niž se také uvádí, že Rusko přijímá za své rozsáhlé oblasti Arktidy. Číst dále...

Vojenská doktrína Ruské federace

Další z článků od šéfredaktora Jiřího Zmrzlého nám tentokrát rozebere vojenskou doktrínu Ruské federace, která je považována za jeden z nejdůležitějších vládních dokumentů země. Věděli jste, že na rozdíl od USA nebo ČLR nemá Rusko žádnou protipovstaleckou doktrínu? To a mnohem více se dozvíte v našem článku. Číst dále...

Jaderná triáda Ruské federace

V roce 1949 SSSR úspěšně otestoval první jadernou bombu. Překonal tak monopol USA v držení této zbraně. V 50. letech se v rámci protiletecké obrany vytvořil útvar raketových oddílů. S postupem času a navýšením počtu raket a jaderných hlavic se tento útvar osamostatnil a i v současnosti jsou jednotky raketových vojsk vyčleněny z protiletecké obrany. Samotný termín „jaderná triáda“ je definice nosičů jaderných střel a schopnost dopravení jaderných střel k protivníkovi. Číst dále...

Bezpečnostní otázky ohrožující japonskou ekonomiku a její roli v asijském makroregionu

Japonsko bylo a stále je nazýváno zemí „vycházejícího slunce“. Avšak co tvoří toto slunce? V minulosti to byla silná armáda, která dokázala expandovat všemi směry pacifické oblasti. V současnosti, od konce druhé světové války, je japonská armáda omezena na tzv. sebeobranné jednotky. V 90. letech došlo ke změně japonské ústavy a japonská armáda začala být přezbrojována a modernizována. Začala se stále více zapojovat do mezinárodních mírových misí pod dohledem OSN apod. Druhým faktorem však může být japonská ekonomika a její maximální vzestup. Po konci bipolárního období a nastolení multipolarity si Japonsko už nemusí vybírat mezi dvěma tábory. Nyní se může obrátit na více aktérů. Prvotními znaky multipolarity jsou globalizace a provázání ekonomik. Můžeme si všímat, že státy po celém světě opouštějí politiku geostrategie a vytvářejí novou politiku geoekonomie. Klasickými případy jsou právě Japonsko nebo Čínská lidová republika. Číst dále...

Sexuální násilí páchané v konfliktních oblastech: Akt znásilnění a jeho vliv na společnost i konflikt, III. díl

Poslední díl ze série týkající se sexuálního násilí v průběhu válečných konfliktů se zaměří zejména na konflikty v bývalé Jugoslávii, Myanmaru a Libérii, přičemž poskytne i závěrečné shrnutí nejdůležitějších bodů celé problematiky. Číst dále...

Sexuální násilí páchané v konfliktních oblastech: Akt znásilnění a jeho vliv na společnost i konflikt, II. díl

Druhý díl minisérie z pera Jiřího Zmrzlého se tentokrát zaměří na sexuální násilí páchané na ženách v průběhu druhé světové války a krátce po ní. Číst dále...

Sexuální násilí páchané v konfliktních oblastech: Akt znásilnění a jeho vliv na společnost i konflikt, I. díl

Praktiky spojené s válečnými konflikty mohou být různorodé, přičemž ne vždy se jedná o činnosti, které by byly veřejně rozebírány. Jak je to s otázkou sexuálního násilí v souvislosti s válečnými konflikty Vám v této sérii článků prozradí Jiří Zmrzlý. Číst dále...

Westernizace Afghánistánu v 70. letech 20. století a v současnosti od operace Trvalá svoboda

Jak je to s westernizací Afghánistánu? Jedná se o přínos nebo břemeno? V jakých aspektech lidského života se westernizace nejvíce projevuje? Na tyto a další otázky najdete odpověď v tomto příspěvku od Jiřího Zmrzlého! Číst dále...

Albánský nacionalismus v Makedonii

Tato práce je věnována zesnulému docentu Rudolfu Kučerovi. Jeho práce a působení na vysoké škole CEVRO Inst. na mě mělo veliký vliv. Tuto mou práci označil pan docent za vynikající a sám ji chtěl publikovat dále. Bohužel, nemilosrdný osud času byl rychlejší. Práce je dosti zkrácená, nicméně vystihuje situaci v Makedonii. Číst dále...