Německá europapolitik pod vedením Angely Merkelové - jaké postavení zaujímá SRN v Evropské unii?

 29. duben 2021  Iveta Bínová  komentáře

Spolková republika Německo je jedním z nejvýraznějších zemí Evropské unie. Byla zakládajícím členem EU a již několik desítek let usiluje o co nejhlubší evropskou integraci. Jaká je tedy evropská politika uplatňovaná kancléřkou Angelou Merkelovou? Přispívá německá zahraniční politika k naplnění evropských integračních ideálů, anebo je spíše pragmatickým členem sledujícím své vnitropolitické zájmy? Text je analýzou evropské zahraniční politiky Angely Merkelové.

Německá europapolitik pod vedením Angely Merkelové - jaké postavení zaujímá SRN v Evropské unii?Německá europapolitik pod vedením Angely Merkelové - jaké postavení zaujímá SRN v Evropské unii?

Německé zapojení v otázce Ústavní smlouvy pro Evropu a Lisabonské smlouvě

Smlouva o Ústavě pro Evropu byl dokument, který se měl stát novým základním dokumentem nahrazujícím všechny dosavadní smlouvy o ES. Kromě zopakování již existujících ustanovení měla smlouva přinést nový směr - reformovat institucionální fungování Evropské unie a tím vytvořit něco jako evropský superstát. Je důležité poznamenat, že tato smlouva nebyla nikdy ratifikována a nevyšla v platnost. Důležitým momentem pro oživení jednání o tomto dokumentu bylo německé předsednictví v roce 2007, které se věnovalo především otázce Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a jejímu začlenění do nově vznikající Lisabonské smlouvy, která většinu změn z odmítnuté Ústavy pro Evropu přejímala. Postoj SRN ke Smlouvě o Ústavě pro Evropu, která byla v Německu ratifikována, zcela odpovídal tomu, jak si proces evropské integrace představovala CDU v čele v Angelou Merkelovou. Cílem vlády této velké koalice bylo vytvořit podmínky pro to, aby byla Evropa co nejvíce jednotná a akceschopná, ačkoliv bylo jisté, že chuť německé společnosti na prohloubení integrace byla mnohem menší než před rokem 1989. Uvádí se, že pro rychlou a úplnou evropskou integraci bylo v té době pouze 12 % Němců. Taková nálada se pak odrazila i na podobě německého působení v EU, které bylo od ratifikace Lisabonské smlouvy v roce 2009 méně aktivní a více pragmatické. Projevovala se především tendence německé vlády sledovat vlastní zájmy, např. v silném institucionálním zastoupení SRN v EU.

 

Německé role v krizi eurozóny

Právě krize eurozóny, která se začala silněji projevovat od roku 2009, byla tou situací, která ukázala, že Německo je evropským hegemonem. SRN totiž byla díky své vyspělé exportní ekonomice největším přispěvatelem do záchranných fondů pro zadlužené země. Navzdory počáteční neochotě, která se projevovala ze strany německé vlády v otázce pomoci zadluženým zemím, se ukázalo, že SRN má kapacity na to, aby se případě krize EU ujala vedení a naučila ostatní státy tomu, co umí nejlépe, tedy silně disciplinovanou rozpočtovou politiku. Ačkoliv bylo zachování stability eura primárním německým zájmem, značně klesla důvěra německé společnost v tuto měnu.

Zpočátku krize eurozóny vystupovala německá vláda poměrně nejistě, a to především kvůli velkým vnitropolitickým finančním nákladům. Během dalšího průběhu krize SRN razantně odmítala zavedení jednotné evropské hospodářské politiky, jelikož věděla, že by na tom finančně tratila. Místo toho německá politická elita otevřela otázku zavedení striktních pravidel, které by členským státům nedovolily realizovat tak nákladné a deficitní rozpočty. V tom spočívala celá pragmatická politika Angely Merkelové. Společně s podporou ostatních parlamentních stran začalo Německo prosazovat v rámci EU důraznější opatření jako např. integraci dluhové brzdy do ústav členských zemí, aby zabránilo prohlubování charakteru EU jako “transferové unie" a naopak dalo za vznik “unii stability”.

Německý přístup k evropské migrační krizi

Evropská uprchlická krize, které propukla v roce 2015, byla největší politickou i sociální krizí, které v posledních letech Evropská unie a Evropa celkově čelila. Německo bylo touto vlnou příchodu nelegálních přistěhovalců zasaženo nejvíce z celé západní Evropy. Důležitým zlomem, který odstartoval obrovskou vlnu přistěhovalců, bylo oznámení spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky o zrušení uplatňování tzv. dublinské dohody, v rámci které je za azylové řízení zodpovědná první země, kam žadatel o mezinárodní ochranu vstoupí. To běženci brali jako signál pro volný vstup do Německa a hromadně se tam začali sjíždět. Zároveň se Angela Merkelová rozhodla v souladu se Schengenskou dohodou neuzavřít hranice mezi SRN a Rakouskem.

Přijímání zahraničních uprchlíků má především v historii Západního Německa určitou tradici. V 50. letech přijala země na několik set tisíc tzv. Gastarbeiterů ze zemí východní i západní Evropy, kteří měli uspokojit poptávku po pracovní síle a probudit německý hospodářský zázrak. Ačkoliv se nejprve předpokládalo, že noví pracovníci se po splnění povinností vrátí do své mateřské země, nestalo se tomu tak. V důsledku toho zůstalo v SRN na tři miliony z nich. Migrace je tady z dlouhodobého pohledu trend uplatňovaný německou vládní elitou pro zastavení demografického poklesu. Již před vypuknutím migrační vlny přijímala spolková vláda důležité zákonné balíčky pro jednodušší integraci cizinců ve všech úrovních německé společnosti.

Přístup Angely Merkelové k celé migrační vlně velmi solidární. Dosud je známá věta z jejího prohlášení, ve kterém říká, že Německo migrační krizi společně zvládne. Za celé čtyři roky přišly do Německa necelé dva miliony běženců, kteří německou společnost rozdělili na dva tábory - pro migraci a proti migraci. Největším kritikem proimigračních postojů Angely Merkelové se stala pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD), která zaznamenala velký politický růst. Sama kancléřka by dle svých nynějších slov na tehdejším postupu nic neměnila. Německá vláda bezesporu podpořila lepší průběh integrace uprchlíků silnou a flexibilní legislativou, která všechny integrační procesy značně uspíšila. Vláda Merkelové migrační krizi zvládla i přes značný pokles popularity, který se také později projevil ve volebních výsledcích. Zároveň se Německo snažilo prosazovat uvnitř Evropské unie iniciativy vedoucí k lepšímu společnému zvládání dopadů migrační krize. Za zmínku stojí např. úspěšná jednání s Tureckem, která vyústila v dohodu vedoucí ke zmírnění přílivu nelegálních migrantů do EU přes turecké území. I tím tedy SRN ukázala, že z hlediska evropského zapojení a solidarity je jedním z nejvýznamnějších hráčů usilující o společné dobro.

 

Nejtěžší německé předsednictví EU na podzim roku 2020

Heslem tohoto německého předsednického období bylo “Společně pro obnovu Evropy”. SRN v něm zdůraznilo potřebu změny v těchto pěti oblastech - základních právech, solidaritě, digitalizaci, soudržnosti, klimatické změně a posílení pozice EU ve světě. Předsedkyně Evropské komise také zdůraznila, že Evropa potřebuje co nejrychlejší vypracování dlouhodobého rozpočtu a balíku obnovy, aby mohla vyjít z pandemie nemoci covidu-19 a následné ekonomické krizi co nejlépe. Za toto předsednické působení Německo splnilo vše, co si také předsevzalo. Vytvořilo záchranný ekonomický balík, dokončilo brexit, dalo podobu nové azylové politice a vyřešilo spory s Maďarskem a Polskem. Pro samotnou Angelu Merkelovou to byla poslední úspěšná tečka za její politickou kariérou. Německé předsednictví Evropské unii ukázalo, že Angela Merkelová je úspěšnou krizovou manažerkou, která svými činy prohlubuje evropskou integraci. Otázkou zůstává, jakého směru německá integrační politika nabyde po příchodu nového kancléře.

Shrnutí

Spolková republika Německo se za vlády Angely Merkelová stala dominantním aktérem na poli evropského kontinentu. Evropská politika uplatňována německou vládou v čele s CDU se vyznačovala jistou mírou menšího nadšení pro samotnou integraci, než tomu bylo v předešlých letech. Ačkoliv se Německo stalo terčem těch největších evropských krizí, dokázalo si udržet svůj přední postoj v rámci toho sdružení a stále se vyznačuje značnou měrou solidarity vůči EU.

Vláda kancléřky Angely Merkelové několikrát výrazně pomohla překonat krize a upevnit tak regionální postavení Spolkové republiky Německo. Ve své roli ukázala, že je pragmatickým typem lídra, který má jasné a pevné morální názory. Angela Merkelová se např. narozdíl od bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové nevyznačovala agresivní rétorikou, ale důmyslnějším přesvědčovacím stylem. Ve své politice vždy uplatňovala silný morální a etický rámec. Při zvládání krizí vždy se její styl leadershipu vyznačoval určitou mírou kontroverze, kterou svými pevnými názory vyvolávala. V duchu ideálů evropské integrace se stala také výraznou tváří formující nynější podobu integrace Evropské unie. Od proevropských postojů CDU se její předsedkyně nejvíce odklonila během krize eurozóny, kdy byla velmi často kritizována za to, že zastává primárně německé zájmy a je vůči trpícím státům málo solidární poskytováním pouze omezené finanční pomoci.

Zdá se, že Německo zvládlo překonat ty největší výzvy, které s sebou jak migrační krize, tak krize eurozóny přinesly. A se společným evropským ideálem vstupuje do té další etapy - zvládnutí krize způsobené koronavirovou pandemií.

 

Zdroje:

Česká televize (2020). Od věty „Zvládneme to“ uplynulo pět let. Rozhodla bych se stejně, tvrdí Merkelová (https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3173733-od-vety-zvladneme-uplynulo-pet-let-rozhodla-bych-se-stejne-tvrdi-merkelova, 7.4. 2021).

Česká televize (2020). Německé předsednictví EU zvládlo dotáhnout své plány. Pomyslného žezla se ujmou Portugalci (https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3247972-nemecke-predsednictvi-eu-zvladlo-dotahnout-sve-plany-pomyslneho-zezla-se-ujmou, 6.4. 2021).

Handl, Vladimír ed. (2011). Německo v čele Evropy (Praha: Ústav mezinárodních vztahů).

Helms, Ludger - Van Esch, Femke – Crawford, Beverly (2018). Merkel III: From Committed Pragmatist to ‘Conviction Leader’? German Politics, str. 1-16.

Jeřábek, Martin (2021). Imigrační, azylová a integrační politika Spolkové republiky Německo na pozadí migrační krize 2015. Německá odpověď a východiska pro společný evropský postoj. Ústav mezinárodních vztahů Praha 8.2. 2021.

Zpravodajství Evropský parlament (2020). Angela Merkelová představila Parlamentu priority německého předsednictví EU (https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20200706IPR82712/angela-merkelova-predstavila-parlamentu-priority-nemeckeho-predsednictvi-eu, 6.4. 2021).

Česká televize (2020). Od věty „Zvládneme to“ uplynulo pět let. Rozhodla bych se stejně, tvrdí Merkelová (https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3173733-od-vety-zvladneme-uplynulo-pet-let-rozhodla-bych-se-stejne-tvrdi-merkelova , 7.4. 2021).

Česká televize (2020). Německé předsednictví EU zvládlo dotáhnout své plány. Pomyslného žezla se ujmou Portugalci (https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3247972-nemecke-predsednictvi-eu-zvladlo-dotahnout-sve-plany-pomyslneho-zezla-se-ujmou , 6.4. 2021).

Jak citovat tento text?

Bínová, Iveta. Německá europapolitik pod vedením Angely Merkelové - jaké postavení zaujímá SRN v Evropské unii? [online]. E-polis.cz, 29. duben 2021. [cit. 2025-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/nemecka-europapolitik-pod-vedenim-angely-merkelove-jake-postaveni-zaujima-srn-v-evropske-unii.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat komentář

Vložit komentář