Kdopak by se základního nepodmíněného příjmu bál?

 1. červenec 2021  Vítek Prokop  komentáře

Slovinský marxista Slavoj Žižek je přesvědčen, že žádný návrat ke starému normálu po pandemii už není možný, ale že nás tato krize přinutí vymyslet nový způsob života. Tím by podle něj měl být komunismus, respektive jeho představa komunismu jakožto silného státu aktivně zasahujícího do ekonomiky a propojeného s novou formou mezinárodní kooperace. Součástí jeho komunistické vize je i základní nepodmíněný příjem. Tedy myšlenka, podle které by každému jedinci měla být vyplácena bez jakýchkoliv podmínek pevně daná suma peněz, ať už by pracoval či nikoliv, byl bohatý anebo chudý.

Základní nepodmíněný příjem - ekonomická spravedlnost? Zdroj: https://www.flickr.com/photos/russell-higgs/14124740951Základní nepodmíněný příjem - ekonomická spravedlnost? Zdroj: https://www.flickr.com/photos/russell-higgs/14124740951

Žižek poznamenává ve své knize Pandemic!: COVID-19 Shakes the World: „V krizi jsme všichni socialisté.“ A všímá si, že i dokonce administrativa Donalda Trumpa představila jistou formu základního nepodmíněného příjmu (dále jen ZNP) v podobě jednorázového šeku na 1000 dolarů pro každého dospělého Američana. Nejedná se však o ojedinělý případ.

Formu ZNP představila i pravicová vláda v Kolumbii pod názvem Ingrese Solidario. Tento program zajistil pro 3 milióny nízkopříjmových Kolumbijců 160 000 kolumbijských pesos měsíčně (43 dolarů). Odhaduje se, že tato částka nyní tvoří až polovinu ze všech jejich finančních příjmů. Okolní latinskoamerické země představily své vlastní a štědřejší programy.

Například v Brazílii vedené pravicovým populistou Bolzonarem dostávalo 66 miliónu lidí, tedy zhruba 30 % populace, 600 reais (110 dolarů) měsíčně. A výsledek? Brazílie má nyní nejnižší úroveň chudoby a příjmové nerovnosti za celých 40 let, co země tyto údaje měří. Před pandemii měla navíc za sebou Brazílie dva roky hospodářské recese a pomalého zotavování se, kdy počet chudých vytrvale rostl.

Myšlenka ZNP je velice stará, propagoval ji například již Thomas Paine v roce 1796. Kanadská vláda se už roku 1974 rozhodla otestovat účinky ZNP na městě Dauphin s cílem zodpovědět otázku, co by se stalo, kdyby všichni obyvatelé finančně žili nad úrovní chudoby. Každý měsíc tak 1000 rodin po dobu čtyř let dostávalo různě velké částky. Program, který celkově vyšel na 56 miliónu dolarů, nakonec zrušila nová konzervativní vláda, a až roku 2005 se ekonomka Evelyn Forget z univerzity Manitoba rozhodla zjistit, jaké byly jeho výsledky.

Objevila, že došlo k minimálnímu dopadu na práci, jediné skupiny obyvatel, které méně pracovaly, byly mladé matky a náctiletí. Teenageři díky tomu trávili ve škole o něco více času, což se pak projevilo zvýšeným počtem maturantů. Počet návštěv v nemocnicích poklesl o 8,5 %, zvláště pokud se týkaly léčby duševních nemocí, rovněž došlo k celkovému snížení počtu úrazů na pracovišti a případů domácího násilí. Jak uzavírá nejslavnější propagátor ZNP v USA Andrew Yang ve svojí knize The War on Normal People: „Zkrátka, život v městě bez chudoby se výrazně zlepšil.“

Na Aljašce forma ZNP funguje již neuvěřitelných 36 let! S nápadem na jeho zavedení přišel v roce 1976 republikánský guvernér, když Aljaška začala přijímat miliardy z výnosů těžby ropy, prováděné na pozemcích vlastněných státem. Takto získané peníze pak směřují do fondu, který od roku 1982 rozdává každému dospělému ropné dividendy pohybující se v rozmezí od 1000 do 2000 dolarů.

Nejenže má Aljaška druhou nejnižší příjmovou nerovnost v USA, ale studie prokázaly, že došlo ke snížení chudoby o čtvrtinu, průměrná porodní váha kojenců se zvýšila a vzniklo nejméně 7000 pracovních míst díky každoročně navýšené ekonomické aktivitě.

Co je nejdůležitější 64 % respondentů uvedlo, že by souhlasilo s vyšším zdaněním, pokud by to bylo klíčové pro financování tohoto programu.

 

Aljašský příklad nám krásně demonstruje, že strašení odpůrců ZNP apokalyptickým rozpadem společnosti je nesmysl. Žádná záplava lenochů nás při jeho zavedení nečeká, ostatně ti, co chtějí zneužívat sociální systém, to efektivně dělají už teď. Na mysl zde přichází staré maoistické heslo (které samozřejmě nikdy nebylo uplatňováno v praxi): „Důvěřujte lidem!“ Nemělo by být toto heslo v demokracii samozřejmostí?

Výsledky španělského laboratorního experimentu publikované v žurnálu Humanities and Social Sciences Communications rovněž naznačují, že ZNP neovlivňuje ani produktivitu práce jednotlivce.

V  Chealsea ve stávající době probíhá největší program ZNP v USA. 2000 nejchudších rodin dostává od 200 do 400 dolarů měsíčně. Výzkumníci z Harvard Kennedy School zjistili, že 75 % těchto peněz rodiny utratily v restauracích anebo za jídlo v obchodech. Zbytek pak šel na oblečení anebo výdaje na dopravu. Další oblíbená představa odpůrců ZNP , podle které chudí peníze nezodpovědně utratí, tímto tak opět padá. Jak navíc poukazuje již zmiňovaný Andrew Yang to, že lidé získají peníze navíc, řadě z nich umožní zrealizovat si své sny – například rozjet vlastní podnikání. Nesmíme zapomínat, že jsou to právě malí a střední podnikatelé, které si nejlépe vedou v časech hospodářské krize, nikoliv mamutí podniky či nadnárodní korporace.

Stále se však nabízí otázka financování. Již zmiňovaný Brazilský program musel být kvůli svým astronomickým nákladům pozastaven, měsíčně totiž vyšel na 50 miliard reais (9,3 miliard dolarů). Navrhovaná daňová reforma, která v Kolumbii měla učinit program Ingreso Solidario permanentní a přispět k jeho rozšíření (odhaduje se, že finanční pomoc potřebuje až pětkrát víc domácností) vedla k sérii krvavých protestů.

Zde je však třeba zdůraznit, že podle údajů OECD má Kolumbie druhou nejnižší daňovou zátěž z 37 zemí hned po Mexiku a dlouhodobě se potýká s neschopností efektivního výběru daní. Protesty navíc živí násilí ze strany policie a armády, počet mrtvých v době psaní tohoto článku vystoupal na 59.

Při řešení problematiky financování ZNP je třeba se podívat ještě na jeden specifický experiment probíhající u dalšího šampióna světového kapitalismu – v Jižní Koreji. Obyvatelům nejlidnatější provincie Kjonggi je vypláceno měsíčně 100 000 wonů (85 dolarů) v lokální měně, tu musí utratit do tří měsíců a mohou tak učinit pouze v obchodech zaregistrovaných do programu, jež jsou vybaveny speciálními kasami schopnými s touto lokální měnou pracovat. Toto opatření má za cíl zamezit úniku vydaných peněz do rukou nadnárodních řetězců, čímž se zajistí, že skutečně podpoří místní ekonomiku.

Guvernér provincie Lee Jae-myung (ve stávající době vede v průzkumech popularity mezi možnými prezidentskými kandidáty) si představuje, že by v budoucnu každý Jihokorejec mohl dostávat 500 000 wonů (430 dolarů) měsíčně. Pokud by se tento návrh nyní realizoval, vyšel by na neuvěřitelných 256 miliard dolarů, což je zhruba polovina stávajícího rozpočtu Jižní Koreje. Lee uznává, že je tato jeho vize ve stávající době neproveditelná, ale věří, že půjde realizovat za 15 až 20 let. Financovat ZNP totiž nechce jen navýšením daní za půdu, daní z emisí oxidu uhličitého a daní za digitální služby, ale hlavně zdaněním robotů. Právě robotizace výroby je jedním z hlavních argumentů proč potřebujeme ZNP.

Po roce 2000 došlo v USA k zániku pěti milionů pracovních míst ve výrobě z celkových sedmnácti miliónů, 80 % z toho, tedy celkem čtyři milióny pracovních míst, bylo zrušeno právě kvůli automatizaci.

Robot vám sice v dohledné době nepřijde domů opravit elektřinu nebo vodovod, ale v ohrožení ztráty práce jsou například řidiči kamionů či dokonce učitelé. V květnu tohoto roku vypravila americká společnost TuSimple samořídící kamion s nákladem melounů na cestu z Arizony do Oklahomy. Automat řídil zhruba po 80 % cesty. A jak to zvládl? Cestu absolvoval o 10 hodin rychleji než, kdyby celou dobu řídil člověk. V Jižní Koreji i Japonsku se experimentuje s roboty, kteří vyučují děti ve školách a pokud věříte severokorejské propagandě, pak roboti už i vyučují děti pchjongjangské elity. Robotizace neohrožuje jen nízkopříjmová zaměstnání, s rozvojem umělé inteligence začnou o práci rovněž přicházet manažeři na celé řadě pozic.  Nejedná se o žádné sci-fi, robotizace tu už zkrátka je.

Odpor většiny českých politických elit vůči ZNP (s výjimkou části Pirátů) jednoznačně demonstruje myšlenkové zahnívání současného režimu. Pravice ignoruje zkušenosti se ZNP, kteří mají její kolegové v zahraničí a levice se uzavřela do pasti vlastního sektářství. Pakliže ignorujeme dva popularizátory myšlenky ZNP u nás (Marka Hrubce a Martina Brabce) spolu s kroužky levicových liberálů okolo časopisů A2larm a Deník Referendum, česká levicová scéna ZNP jednoznačně odmítla.

Představitelé naší konzervativní levice ve sborníku Budoucnost levice bez liberalismu hned na několika místech ZNP odmítli, aniž by se přitom namáhali vysvětlit proč (v úvodní kapitole Teze za spravedlivou společnost jej odsuzují jako blouznění, jmenovitě jej pak odmítá Adam Votruba ve svém příspěvku Problém demokracie v době „velkého vyvlastnění“). Čeští komunisté se zase děsí toho, že ZNP poslouží jako záminka k demontáži sociálních služeb státu a povede ke kompletní privatizaci školství a zdravotnictví, což je legitimní obava, záleží však na tom, JAKÁ politická síla u nás ideu ZNP zrealizuje. A k této realizaci musí nevyhnutelně dojít. Česká republika totiž má závažný problém.

790 000 lidí čelí aspoň jedné exekuci, 131 400 čelí desíti a více exekucím. Jací asi mají tito lidé život? Kolik různých zaměstnání musí mít, aby mohli aspoň existenčně vyžít? Je načase přestat ignorovat tento problém a je třeba jej pojmenovat pravým jménem – dluhové otroctví. Právě tito lidé tvoří velkou část naší pracující chudiny. Přes milión našich občanů je příjmovou chudobou ohroženo, jde o lidi, jejichž měsíční příjem je pod hranicí 12 818 korun. A jejich počet v posledních dvou letech stoupá. Co se s těmito lidmi stane, až k nám naplno vtrhne robotizace?

Politická reprezentace na tyto lidi více či méně zapomněla, kromě sporadických zpráv se o jejich problémech v médiích moc nemluví a oni sami k volbám většinou nechodí. Nevěří, že by jejich zájmy mohl důstojně hájit poslanec se základním platem 90 800 korun měsíčně. A tak přežívají své životy a čekají. Jedná se přitom o obrovskou armádu zralou pro politickou radikalizaci, ať už tu krajně levicovou či pravicovou. Už jen kvůli zkvalitňování naší demokracie jim musíme pomoct.

Právě pro ně by tu byl základní nepodmíněný příjem – 7 až 10 tisíc měsíčně jim vyplácených. Síla ZNP totiž spočívá právě v jeho efektivitě v boji s chudobou a příjmovou nerovností, bylo by poněkud bizardní posílat zhruba deset tisíc někomu jako je třeba premiér Babiš.

Kde vzít peníze na takový program? Zde přichází ono špidlovské „zdroje tu jsou.“ Naše země je bohatá, ročně z ní jenom na dividendy odteče na 300 miliard korun. Krásným příklad je plzeňský prazdroj, z něhož v roce 2018 jeho vlastník japonská společnost Asahi vypumpoval 4, 4 miliardy korun z celkových zisků ve výši 4, 5 miliardy korun. V minulosti se odhadovalo, že celková částka, která z naší republiky ročně odteče, je ale dokonce víc jak dvojnásobná – hovořilo se až o sedmi stech miliardách. Mateřské firmy odsud odsávají peníze například tím, že svým českým dcerám účtují předražené konzultační služby. Každá firma, která zde takto „vydělává“, by pak měla logicky čelit vyššímu zdanění. Jedná se přece o zisky vygenerované českou pracovní silou.

Politická atmosféra je celkově nakloněna zdanění globálních korporací (teď už snad nehrozí, že nám kvůli jejímu zavedení budou USA hrozit sankcemi jako v případě digitální daně), říct to, že souhlasíme s jejich 15 % zdaněním, tedy nestačí. Je na čase v této oblasti konečně jednat.

Navyšující se státní dluh a postkoronavirový hospodářský propad jsou jen dalšími argumenty pro zavedení ZNP. Fanatické škrtání výdajů v rámci úsporných opatření, jež předváděla vláda rozpočtového teroru Petra Nečase, vedlo od slavného výroku tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska o tom, že nás krize nijak nezasáhne až k propadu výroby o 17, 4 % a celkovému propadu hospodářství o 5, 6 % a stavu, kdy jsme se z krize vzpamatovávaly nejpomaleji ze všech okolních zemí. Šlo o bolestivou lekci, kterou si však musíme zapamatovat: z každé krize je třeba se proinvestovat, neoliberalismus nefunguje. A ZNP není ničím jiným, než permanentní investicí do našeho obyvatelstva.

ZNP zvýší konzumaci celé řady lidí – stát tak vybere víc na DPH, vznikne řada nových podniků – opět další peníze na daních pro stát. Navíc nezapomínejme, že ZNP nevyžaduje ke svému provozu armádu byrokratů na rozdíl od jiných sociálních programů, navíc určitá část sociálních dávek bude moct být díky ZNP nahrazena – například některé dávky v hmotné nouzi, popřípadě nižší invalidní důchody.

Fanatický odpor určitých kruhů české levice vůči ZNP – léku na řadu sociálních nemocí tak ukazuje pouze na její ideologickou omezenost a paradoxně dává za pravdu kanadskému konzervativci Jordanu Petersonovi, který shrnuje knihu George Orwella Cesta k Wigan Pier do jednoduchého citátu: „Socialisté nemají rádi chudé, oni jenom nenávidí bohaté.“

 

Autor je studentem politologie

 

POUŽITÉ ZDROJE:

 

BBC (2021). Why Colombia's protests are unlikely to fizzle out. (31. 5. 2021,https://www.bbc.com/news/world-latin-america-56986821).

 

Bělíček J. – Šplíchal P. (2020). Zuzana Uhde: Základní nepodmíněný příjem umožňuje promyslet, co považujeme za smysluplné. A2larm. 28. 1. 2021 (https://a2larm.cz/2021/01/zuzana-uhde-zakladni-nepodmineny-prijem-umoznuje-promyslet-co-povazujeme-za-smysluplne/).

 

Cabrales A. – Hernández P. – Sánchez A. (2020). Robots, labor markets, and universal basic income. Humanit Soc Sci Commun 7, 185.

 

Connely A. (2021). 'You Can Trust People To Give Them Cash': Why Skeptics Of Universal Basic Income Are Wrong. GBH. 18. 5. 2021 (https://www.wgbh.org/news/local-news/2021/05/18/you-can-trust-people-to-give-them-cash-why-skeptics-of-universal-basic-income-are-wrong).

 

Doran J. (2020). Všeobecný základní (nepodmíněný) příjem: Trojský kůň. Komunistický svaz mládeže. 16. 12. 2020 ( http://www.ksm.cz/nazory-a-polemika/4508-vseobecny-zakladni-nepodmineny-prijem-trojsky-kun ).

 

Drulák P. – Keller J. – Stropnický M. – Švihlíková I. (2021). Teze za spravedlivou společnost. In: Drulák P. – Keller J. – Stropnický M. – Švihlíková I. eds., Budoucnost levice bez liberalismu

(Praha: Masarykova demokratická akademie), s.17–30.

 

E15 (2021). USA už nevyšetřují Česko kvůli plánované digitální dani. Zemím, které ji zavedly, hrozí sankce. (24. 3. 2021,https://www.e15.cz/zahranicni/usa-uz-nevysetruji-cesko-kvuli-planovane-digitalni-dani-zemim-ktere-ji-zavedly-hrozi-sankce-1379118).

 

Hamakawa T. (2018). Japanese School Kids Learn English from AI Robots. Japan Forward. 3. 11. 2018 (https://japan-forward.com/japanese-school-kids-learn-english-from-ai-robots/).

 

Hospodářské Noviny (2013). Česká ekonomika ohlásila další propad. Recese je hlubší, než se předpokládalo. (4. 6. 2013,https://byznys.ihned.cz/c1-59999070-ceska-ekonomika-ohlasila-dalsi-propad-recese-je-hlubsi-nez-se-predpokladalo).

 

How South Korea Experiments With Universal Basic Income | WSJ. In: Youtube [online]. 9. 10. 2020 (https://www.youtube.com/watch?v=EbWv_1NbWyw, 22. 6. 2020). Kanál uživatele Wall Street Journal.

 

iDnes (2015). Krize je pryč, ale čekalo se víc. Ekonomika loni rostla o dvě procenta (13. 2. 2015,https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/ceska-ekonomika-loni-rostla-o-2-procenta.A150213_091412_ekonomika_fih).

 

iDnes (2020). Dlužníkům v Česku přibývá exekucí, v průměru jich má každý už šest. (10. 6. 2020, https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/exekuce-dluznik-pribyva-exekucnich-rizeni-exekutorsky-urad.A200610_155722_domaci_chtl ).

iRozhlas (2021). Globální firmy budou platit daň ze zisku nejméně 15 procent, shodly se na tom země G7. (5. 6. 2021,https://www.irozhlas.cz/ekonomika/globalni-firmy-g7-zdaneni-zisku_2106051339_ada).

 

Jeřábková D. (2021). Piráti hledají cestu k základnímu příjmu pro všechny. Skrz vyšší daně. Novinky. 23. 4. 2021. (https://www.novinky.cz/domaci/clanek/pirati-hledaji-cestu-k-zakladnimu-prijmu-pro-vsechny-skrz-vyssi-dane-40358101).

 

Jung Ha-Won (2010). S.Korea schools get robot English teachers. Phys.org. 28. 12. 2010 (https://phys.org/news/2010-12-skorea-schools-robot-english-teachers.html).

 

Jušková K. (2017). Jak zahraniční firmy dojí Česko. Odteče až 700 miliard ročně. Týden.cz. 6. 12. 2017 (https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/jak-zahranicni-firmy-doji-cesko-odtece-az-700-miliard-rocne_457806.html).

 

Kašparová L. (2020). V Česku roste počet lidí ohrožených příjmovou chudobou. Měšec.cz. 12. 3. 2020 (https://www.mesec.cz/clanky/v-cesku-roste-pocet-lidi-ohrozenych-prijmovou-chudobou/).

 

Lee H. M. (2021). N. Korea Develops AI Robot for Children’s Education. The Korea Bizwire. 26. 2. 2021 ( http://koreabizwire.com/n-korea-develops-ai-robot-for-childrens-education/183449 ).

 

Lima M. S. – Roseti A. – Iglesias S. (2020). Brazil handed out so much cash to people during Covid that poverty is nearing historic low. The Print. 3. 9. 2020 (https://theprint.in/world/brazil-handed-out-so-much-cash-to-people-during-covid-that-poverty-is-nearing-historic-low/494714/).

 

Novinky (2008). České ekonomice krize nehrozí, řekl Kalousek. (28. 9. 2008,https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ceske-ekonomice-krize-nehrozi-rekl-kalousek-40208869).

 

Novinky (2009). Český průmysl se kvůli krizi sesul téměř na dno. (14. 1. 2009,https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cesky-prumysl-se-kvuli-krizi-sesul-temer-na-dno-40216716).

 

Pánková B. (2019). Japonští majitelé si stáhli téměř celý loňský zisk Plzeňského Prazdroje. E15. 21. 7. 2019 (https://www.e15.cz/byznys/potraviny/japonsti-majitele-si-stahli-temer-cely-lonsky-zisk-plzenskeho-prazdroje-1360788).

 

Ramirez B. V. (2021). A Self-Driving Truck Got a Shipment Cross-Country 10 Hours Faster Than a Human Driver. SingularityHub. 1. 6. 2021 (https://singularityhub.com/2021/06/01/a-driverless-truck-took-a-load-of-watermelons-cross-country-42-faster-than-a-human-driver/).

 

Rauels L. (2021). Could Colombia’s Protests Derail its Basic Income Experiment? Americas Quarterly. 29. 4. 2021 (https://www.americasquarterly.org/article/could-colombias-protests-derail-its-basic-income-experiment/).

Socialists don't love the poor, they hate the rich | Jordan Peterson. In: Youtube [online]. 26. 5. 2020 (https://www.youtube.com/watch?v=oxw0r_BZ0Wk, 22. 6. 2020). Kanál uživatele Aerial View.

 

Suzuku S. (2020). Universal basic income gains support in South Korea after COVID. Nikkei ASIA. 25. 9. 2020 (https://asia.nikkei.com/Politics/Universal-basic-income-gains-support-in-South-Korea-after-COVID).

 

Švihlíková I. (2021). Ekonomická suverenity a obnova demokratické legitimity. In: Drulák P. – Keller J. – Stropnický M. – Švihlíková I. eds., Budoucnost levice bez liberalismu (Praha: Masarykova demokratická akademie), s. 39–44

 

Vaníček J. (2015). Základní příjem. Opravdu utopie? Deník Referendum. 12. 7. 2015 (https://denikreferendum.cz/clanek/21233-zakladni-prijem-opravdu-utopie).

 

Votruba A. (2021). Problém demokracie v době „velkého vyvlastnění“. In: Drulák P. – Keller J. – Stropnický M. – Švihlíková I. eds., Budoucnost levice bez liberalismu (Praha: Masarykova demokratická akademie), s. 73–77.

 

Yang A. (2018). The War on Normal People. (New York: Hachette Book Group).

 

Young, J. – Cormier D. (2014). Can Robots Be Managers, Too? Harward Bussines Review. 2. 4. 2014 (https://hbr.org/2014/04/can-robots-be-managers-too?cm_lm=sp:).

 

Zeman J. (2020). Destrukce sociálního systému pomocí nepodmíněného základního příjmu? !Argument 9. 9. 2020 ( http://casopisargument.cz/?p=31466 ).

 

Žižek S. (2020). Pandemic!: COVID-19 Shakes the World. (New York, London: OR Books).

Jak citovat tento text?

Prokop, Vítek. Kdopak by se základního nepodmíněného příjmu bál? [online]. E-polis.cz, 1. červenec 2021. [cit. 2021-08-04]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/kdopak-by-se-zakladniho-nepodmineneho-prijmu-bal.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Přidat komentář


Další články z rubriky


Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[28. leden 2019]
Časopis hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na emailovou adresu: reda…