Bývalý velvyslanec Petr Drulák o kauze Vrbětice: Jde o umrtvení vztahu, který pro nás měl smysl

 6. květen 2021  Iveta Bínová  komentáře

Před nedávnem česká společnost zaznamenala první zmínky o tzv. kauze Vrbětice, ve které se objevilo podezření z účasti tajných ruských agentů na výbuších muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, při nichž zemřeli dva lidé. Tato zpráva otřásla se zahraničními vztahy mezi ČR a Ruskem a vedla k vyhoštění diplomatických pracovníků na obou ambasádách. Byla reakce ze strany České republiky správná? A jaký vliv to bude mít na dosavadní vývoj česko-ruských vztahů? Zeptali jsme se bývalého velvyslance ve Francii a významného českého politologa Petra Druláka.

Bývalý velvyslanec Petr Drulák o kauze Vrbětice: Jde o umrtvení vztahu,  který pro nás měl smyslBývalý velvyslanec Petr Drulák o kauze Vrbětice: Jde o umrtvení vztahu, který pro nás měl smysl
  1. 1. Pane profesore, v jednom z rozhovorů na příkladu Spojených států uvádíte, že jsme součástí jakési zpravodajské války. Zajímá mě, z čeho tak usuzujete? A pokud by tomu opravdu tak bylo a informace o kauze ve Vrběticích by byly zmanipulované, kdo by z toho podle Vás nejvíce profitoval?

Zpravodajská operace je pouze možná hypotéza, nemusí to tak být. Ale vzhledem k informacím, které máme, ji nelze vyloučit. Především nemáme žádný skutečně přesvědčivý důkaz o ruském podílu na výbuchu, ani předchozí informace z vyšetřování nenaznačovaly, že by výbuch byl způsoben sabotáží, mělo jít o nehodu. Podivné jsou i další okolnosti: načasování, šest let nic a najednou ruská stopa, řízený únik do médií (Bellingcat očividně napojený na britské zpravodajce, Respekt pravidelně přinášející informace od českých zpravodajců) i očividný tlak, pod nímž jednali premiér Babiš i ministr Hamáček a jejich následné mlžení. Podle slov ministryně spravedlnosti je i role nejvyššího státního zástupce v celém případu naprosto podivná. Dost důvodů k pochybám o oficiální verzi! A pak je tu politický kontext. USA a Rusko v posledních měsících vyhrotily vzájemné vztahy a naše vláda si v této atmosféře dovolila přizvat Rusko k tendru na Dukovany, usilovat o ruskou vakcínu, zvát Putina s Bidenem do Prahy, připravovat politické oživení v česko-ruských vztazích. To se leckomu nelíbilo: v USA i u nás.

  1. 2. Máte pochybnosti o fungování a transparentnosti české Bezpečnostní informační služby? Anebo je to dle Vás instituce, jejímž závěrům můžeme bez problému důvěřovat?

Žádné zpravodajské službě nemůžeme bez výhrad důvěřovat. A žádná zpravodajská služba nemůže být moc transparentní, to prostě nejde. K jejich práci u nás patří odhalovat ruské a další agenty. Je proto celkem pochopitelné, že si mohou vytvořit i určitou profesionální deformaci, která je povede ke zveličení té hrozby, jako když upozorňovaly na nedostatky ve školní výuce dějepisu. Politik musí dělat syntézu ze všech možných informací a ne slepě přejímat zpravodajské poznatky, i kdyby byly kvalitní. Co mne znepokojuje, jsou opakované úniky utajovaných zpravodajských informací do médií. Nejsou náhodné, většinou jsou dobře cílené a rozehrávají zpravodajské hry, pokouší se zasahovat do politiky. To je nepřípustné. Podle zákona jde o trestné činy, přesto nevidím žádnou snahu je vyšetřovat. Co tu vlastně dělá policie a státní zástupci?

  1. 3. V čem si myslíte, že tkví hlavní nebezpečí takové akce, jako je vyhoštění tak velkého množství ruských diplomatů z české ambasády? Co to znamená z geopolitického měřítka?

Jde o umrtvení vztahu, který má pro nás smysl a který jsme dosud přes všechny překážky udržovali, a to pouze na základě „podezření“ v politickém kontextu, který je sám dost podezřelý. Pokud by byly jasné důkazy, tak je to samozřejmě něco jiného.

  1. 4. Jaký by byl z Vašeho pohledu, jakožto teoretika mezinárodních vztahů a bývalého velvyslance, ideální postup v rámci takové kauzy? Jak jsme se jako Česká republika měli v nejlepším případě zachovat?

Povolání našeho velvyslance v Moskvě do Prahy ke konzultacím, předvolání ruského velvyslance v Česku. Přímé jednání ministrů zahraničí. Předložení veřejnosti všeho, co máme.

  1. 5. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus jste uvedl, že prezident Miloš Zeman ve svém projevu neřekl nic nového kromě toho, že tu máme nějaká závažná podezření. Myslíte si tedy, že svým vystoupením Miloš Zeman opravdu nahrál ruským dezinformátorům a ohrozil tím jak průběh samotného vyšetřování i bezpečnost ČR, anebo je zbytečné se něčeho takového obávat?

Nechápu, jak mohl ohrozit průběh vyšetřování. Pouze shrnul, co víme a co nevíme. Jakmile se jednou tyto informace staly důvodem zásadních vládních rozhodnutí, je zcela na místě se k nim veřejně vyjádřit.

  1. 6. Jaký je Váš názor na to, že část senátorů projednává možnost ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana za ohrožení bezpečnosti České republiky? Je to podle Vás opodstatněný krok, anebo tím jen ukazujeme naši vnitřní nesourodost s tím, jak se k celé kauze postavit?

Nedomnívám se, že by sami autoři této iniciativy věřili, že mají u soudu šanci. Ale chvíli se o nich mluví jako o bojovnících proti Zemanovi či proti ruskému vlivu, na tom mohou sklidit nějaký ten politický bodík.

  1. 7. Jak si vykládáte kroky solidarity zemí, jakými jsou Slovensko, Lotyšsko, Litva a Estonsko? Jsou to podle Vás správné kroky a mají pro Českou republiku vůbec nějaký význam?

Pobaltské země mají dlouhodobě obavy z Ruska, budování schopnosti čelit případné ruské hrozbě je jejich životním národním zájmem. Tato schopnost stojí a padá s alianční solidaritou ostatních, nechtějí udělat nic, co by tuto solidaritu mohlo zpochybnit. Slovensko je naším nejbližším partnerem, navíc současný ministr zahraničí hájí tvrdý atlantický kurz. Jejich kroky odpovídají jejich dlouhodobým či momentálním zájmům, s kauzou nemusí mít nic společného. Význam pro nás? Psychologická podpora pro ty, kteří se pustili do rušení vztahů s Ruskem.

  1. 8. V posledních dnech se také objevuje možnost souvislosti v kauze Vrbětice s výbuchy zbrojních skladů v Bulharsku, jejíž tamní firma podle slov vlastního ředitele dodávala zbraně na Ukrajinu za účelem podpory ukrajinské separatistické jednotky. Jak se na tato tvrzení díváte? Myslíte, že je zde jasná spojitost s událostmi v ČR, anebo je to dle Vás možný další útok zpravodajských služeb?

O bulharských skladech žádné informace nemám. Jen mne opět překvapuje, že se právě teď po letech jakoby z ničeho nic vynořují tyhle informace. Spojitost tu být může, ale nemusí.

  1. 9. Jak byste zhodnotil nynější rusko-americké a rusko-evropské vztahy z geopolitického hlediska? Máme se obávat nějaké nebezpečné eskalace i vzhledem k poslednímu dění na Ukrajině, anebo jsou to zbytečné obavy?

Rusko-americké vztahy eskalovaly kolem Ukrajiny. Teď se situace trochu uklidňuje a mluví se o setkání Biden-Putin, zdá se, že by měla přijít ke slovu diplomacie. USA si musejí rozmyslet, zda chtějí být v konfliktu s Ruskem a Čínou současně a zda na něco takového mají schopnosti. Podle mého názoru nikoliv. Očekávám zklidnění v rusko-amerického vztahu, ale žádná idylka to nebude. Kladu si rovněž otázku, jakou roli v tom všem budou hrát podivné, ale prokázané vztahy prezidenta Bidena a jeho rodiny s korupčním prostředím na Ukrajině. Rusko-evropské vztahy existují trochu na rovině evropské (dnes zejména vzájemné sankce), ale především na rovině národní, kde se to liší stát od státu. Většina států EU (tj. všichni kromě východního křídla NATO) měla i před naším vyhošťováním vzájemně korektnější vztahy s Ruskem než Česko.

10. Jakou si myslíte, že může mít kauza Vrbětice ještě dohru? Je možné, aby nějakým zásadním způsobem zamávala se vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií, potažmo Severoatlantickou aliancí?

Jedná se o českou kauzu. Pokud se neobjeví nějaké další zásadní informace, na úrovni EU či NATO se neprojeví. Zahraniční média naši kauzu téměř nezaznamenala. Maximálně bude využita, pokud se to bude nějakému silnému hráči hodit bez ohledu na to, jak se to hodí či nehodí nám. Taková je role pěšáků na velmocenské šachovnici.

 

 

Prof. Ing. Petr Drulák, Ph.D.

Petr Drulák je významným českým politologem. Téměř deset let působil jako ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, poté se jako náměstek ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka přesunul do Černínského paláce. Mezi lety 2017 – 2019 byl velvyslancem České republiky ve Francii. Na svém kontě má také řadu úspěšných vědeckých publikací, mezi které patří tituly jako např. Teorie mezinárodních vztahů, Tvorba a analýza zahraniční politiky nebo Umění, mystika a politické jednání. Dnes se věnuje především učitelské činnosti, od roku 2020 vyučuje na Katedře politologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Mimo to je také výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů.

Jak citovat tento text?

Bínová, Iveta. Bývalý velvyslanec Petr Drulák o kauze Vrbětice: Jde o umrtvení vztahu, který pro nás měl smysl [online]. E-polis.cz, 6. květen 2021. [cit. 2024-03-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/byvaly-velvyslanec-petr-drulak-o-kauze-vrbetice-jde-o-umrtveni-vztahu-ktery-pro-nas-mel-smysl.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.5 hvězdiček / Hodnoceno: 8x


Přidat komentář

Vložit komentář