Právo

Články z oblasti práva a právní vědy.

Nástroje soudní moci Evropské unie k ochraně jednotlivců při neoprávněném obvinění z terorismu

Mezinárodní terorismus ohrožuje stabilitu a bezpečnost celého mezinárodního systému, v souvislosti s tím vzrostl i význam respektování lidských práv v Evropské unii. Číst dále...

Vznik 1. Československé republiky a princip sebeurčení

O vztahu 1. Československé republiky k národnostním menšinám již bylo napsáno mnohé. Téměř veškeré publikace mapující fungování samostatného československého státu v meziválečném období narážejí – tím, či oním způsobem – na problematické soužití Čechů, Němců, Slováků, Maďarů a Poláků na území společného státu. V tomto textu, který pojímám spíše jako esej, bych se chtěl detailně zaměřit především na význam „principu sebeurčení“ pro rodící se československý stát. Číst dále...

Pravidla zacházení s přímou zahraniční investicí - milník na cestě k univerzálnímu standardu ochrany práv zahraničních investorů

Ekonomická globalizace udržuje neustále živou otázku vzájemného zajištění právních a hospodářských pozic zahraničního investora a státu, na jehož území je zahraniční investice zřizována a prováděna. Vztahy těchto aktérů jsou předmětem regulace jak vnitrostátního, tak i mezinárodního práva a jejich kvalitní právní rámec na obou úrovních (vnitrostátní i mezinárodní) působí jako jeden z výchozích předpokladů atraktivity státu pro potenciální zahraniční investory. Číst dále...

Zločin, vina a trest

Podle ustanovení §3 trestního zákona č. 140/1961 Sb. je trestným činem pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně. Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu. K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Číst dále...

Ideální právo a náboženství

Právo i náboženství představují normativní řád společnosti, tedy soubor závazných pravidel a očekávání chování dotýkající se všech oblastí života. Tyto normativní řády zdánlivě vychází z odlišného účelu, kterým v případě práva je odlišení dobrého a špatného chování, které prospívá či škodí společnosti a které je proto závazné či zakázáné státem, který porušení těchto povinností či zákazů rovněž sankcionuje. Číst dále...

Přirozené a spravedlivé právo, resp. smlouva

Otázku, co je právo potažmo, co by mělo být, odpovídá v právní vědě filosofie práva. Podle odpovědi na tuto obecnou právní otázku je možno rozlišovat základní filosofické přístupy. Právo jako spravedlnost pojímá přirozenoprávní přístup, právo jako soubor právních norem přístup pozitivistický, právo jako zvyklosti historická škola a právo jako vyrovnávání soupeřících zájmů přístup sociologický. Číst dále...