Právo

Články z oblasti práva a právní vědy.

Filosofie rozvodového práva

Spolu s životním partnerem nebo partnery, ať jsme oddáni v manželství nebo nikoliv, sdílíme postupně vedle viditelných věcí jako majetek, tělo, slova, stále dokonaleji rovněž neviditelné věci (tj. nás tvořící část skutečnosti, svět o sobě), se kterým se tedy sjednocujeme nejenom ve smyslových vjemech, tj. v obrazech viditelného světa (tj. ve světě pro nás) ale rovněž v neviditelném světě (tj. ve světě o sobě), tedy ve všech částech svého já, postupně stále dokonaleji s ním nebo s nimi splýváme v jedno (ve světě pro nás i ve světě o sobě).. Číst dále...

Filosofie práv zvířat

Předpoklady ideálního státu, resp. přirozeného práva jsou podle mne následující: Svobodná a skutečná dohoda všech subjektů, jen tak je trvale udržitelná a není ohrožena protiprávním jednáním jako jsou krádež, vražda apod. Subjekty této dohody musí být všechny živé organismy (dále též jedinci), protože pak by se nejednalo o trvale udržitelnou moc z důvodu odporu těchto nesouhlasících jedinců. Všemocnost všech jedinců jednajících ve vzájemné dohodě, protože jedině tak bude tato moc maximální a trvale udržitelná neohrožená mocí s touto dohodou nesouhlasících jedinců a hmotnými jevy, což znamená úplné poznání a ovládnutí přírody. Číst dále...

Spravedlivá válka (bellum iustum)

V mezinárodní praxi 19. a 20. století bylo možno válku považovat za krajní, ale legální prostředek donucení, kterým stát mohl v rámci svépomoci reagovat na protiprávní jednání jiného státu. V této době došlo k řadě případů, kdy stát provedl donucovací opatření na území cizího státu odvolávaje se na právo krajní nouze, příp. právo na existenci. Právem na existenci, sebezachování (franc. droit de conservation) se v tomto případě rozumělo právo státu odporovat případně i ozbrojenou silou ohrožení své existence jako suverénního státu. Toto právo bylo uplatňováno v této době v mezinárodní praxi a zdůvodňováno naukou též ve formě tzv. práva nouze (franc. droit de nécessité). Číst dále...

Metody výběru rozhodného práva a jejich uplatnění v americké praxi mezinárodního práva soukromého

V teorii mezinárodního práva soukromého se pro úpravu soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem setkáváme s několika metodami výběru rozhodného práva. Předmětem této práce je nastínit vliv jednotlivých metod na rozhodovací praxi amerických soudů. Číst dále...

Sokromá a veřejná smlouva a donucení

Soukromá smlouva (dohoda) je z hlediska práva vícestranný právní úkon. Jej tvořící jednostranné právní úkony, tzn. návrhy (oferty) a přijetí (akceptace), pak musí splňovat náležitosti právních úkonů tak, jak je stanoví § 34 a násl. zák. č. 64/1964 Sb. Občanského zákoníku. Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. Číst dále...

Úvod do problematiky mezinárodního práva soukromého v USA

Mezinárodní právo soukromé (private international law) je v USA označováno termínem conflict of laws. Obě označení jsou širokou právnickou veřejností natolik známá, že jsou de facto vykládána jako synonyma, neboť se týkají téže problematiky, tedy vymezením rozdílnosti vnitrostátního práva alespoň dvou států. Číst dále...