Ideální právo a náboženství

Právo i náboženství představují normativní řád společnosti, tedy soubor závazných pravidel a očekávání chování dotýkající se všech oblastí života. Tyto normativní řády zdánlivě vychází z odlišného účelu, kterým v případě práva je odlišení dobrého a špatného chování, které prospívá či škodí společnosti a které je proto závazné či zakázáné státem, který porušení těchto povinností či zákazů rovněž sankcionuje.

Ideální právo a náboženství

Právo i náboženství představují normativní řád společnosti, tedy soubor závazných pravidel a očekávání chování dotýkající se všech oblastí života.

Tyto normativní řády zdánlivě vychází z odlišného účelu, kterým v případě práva je odlišení dobrého a špatného chování, které prospívá či škodí společnosti a které je proto závazné či zakázáné státem, který porušení těchto povinností či zákazů rovněž sankcionuje. V případě normativního řádu společnosti v rámcí náboženství jde o odlišení dobrého a špatného chování z hlediska Boha nebo bohů, kdy dobré jednání Bůh odměňuje člověku svou přízní, popř. životem v nebi a špatné jednání Bůh sankcionuje svými tresty, popř. životem v pekle.

O odlišný účel jde pouze zdánlivě, neboť podle mého názoru hlavním účelem práva a rovněž tak náboženství je nastolení z hlediska všech ideální společnosti, v případě práva v našem světě a v případě náboženství po smrti. Účelem práva i náboženství v našem světě by mělo být se přiblížit svým chováním této z hlediska všech ideální společnosti již za svého života nikoliv až po smrti, protože i z hlediska náboženství je rozhodující jednání člověka během jeho života v našem světě nikoliv až po smrti.

Jestliže se máme přiblížit pomocí právních i náboženských norem z hlediska všech ideální společnosti již v našem světě, měli bychom vědět čemu je třeba se přiblížit. Jinak by šlo v případě právních i náboženských norem o čistou spekulaci, subjektivní názor každé právníka či náboženského kazatele.

V případě náboženství odpovídají na otázku, jaká bude tato z hlediska všech ideální společnost po smrti člověka různí lidé jako osoby podle svého tvrzení seslaní Bohem, aby nám lidem řekli, co nás čeká po smrti a jak si máme zajistit tuto z hlediska všech ideální společnost, které se máme během života v našem světě snažit přiblížit. Avšak ani tito zakladatelé a proroci různých náboženství nepopsali nikdy přesně tuto z hlediska všech ideální společnost, které máme dosáhnout nejpozději po smrti s velkou přesností, spíše se věnovali otázce různých příkazů a zákazů, jak jednat zde v našem světě, abychom této z hlediska všech ideální společnosti v nejhorším případě až po smrti dosáhli.

Zde mám na mysli, jak judaismu, který oplývá nejrůznějšími příkazy a zákazy, avšak neříká, co je jejich konečným cílem, jaká má přesně být z hlediska všech ideální společnost, či v nebi nebo na v našem světě, které mají být jejím cílem. Tak i křesťanství v tomto ohledu mluví v podobenstvích Nového zákona Ježíše Krista, takže ani křesťné přesně neví, co je očekává za jejich poslušnost zde uvedeným příkazů v nebi po smrti. Co se týká islámu, tak popisuje odměnu za poslušnost příkazů uvedených v Koránu jako prostředí plné půvabných hurisek, kde nebude ničeho nedostatek, avšak ani tento popis z hlediska všech ideální společnosti, není natolik přesný, abychom mohli odvodit vztahy v tomto ráji s větší přesností. Hinduismus říká, že individuální existence spaseného člověka po smrti zaniká ve velké duši světa, rozplyne se v brahma. Co se týká budhismu tak mluví o vyvanutí, nirváně, které přirovnává k tomu, že zhasne plamen, jde o nic či mír, avšak ani zde není přesně vymezen tento ideál.

Co je důvodem tohoto nepřesného popisu této z hlediska všech ideální společnosti ve všech světových náboženstvích? Je tomu tak, protože sami zakladatelé těchto náboženstvích nevěděli nebo nechtěli říci, co je cílem jejich příkazů a zákazů poslušnosti Bohu, jak bude přesně vypadat z hlediska všech ideální společnost, které se máme přblížit. Tím však, že z náboženského učení neznáme přesně podobu této z hlediska všech ideální společnosti, které se máme přibližovat v našem životě v tomto světě, tak nelze tyto náboženské příkazy, které k ní mají vést v praxi ani logicky či pokusem přezkoumat a stanovit, jestli se k této z hlediska všech ideální společnosti v naší společnosti přibližujeme nebo se od ní vzdalujeme. Dalším důvodem nejasnosti ve shora uvedeném náboženském popisu z hlediska všech ideální společnosti může být to, že obecně popsaná z hlediska všech ideální společnost, která má být odměnou plnění přesných náboženských příkazů v našem světě, je přitažlivá pro větší množství lidí, kteří se s tímto obecným popisem z hlediska všech ideální společnosti ztotožní, než by tomu bylo u přesného popisu tohoto ideálu v rámci shora uvedených světových náboženstvích.

Přesný popis této z hlediska všech ideální společnosti nedávalo dosud ani platné právo, které se v dnešní době vyznačuje množstvím často protichůdných příkazů a zákazů, často přijatých zákonodárci zcela náhodně pod tlakem té či ony momentálně převládající lobbystické skupiny. Přesný popis této z hlediska všech ideální společnosti zároveň nedávala ani právní teorie, která si vystačila do dnešních dnů s velice nejasným pojmem přirozeného práva, které si každý představuje jinak a v důsledku toho neexistuje do dnes ani jeho přesná představa. Na což reagují mnozí právníci a právní vědci v současnosti tím, že se přiklánějí k myšlence, že nic takového ani neexistuje.

Proto před náboženskými a právními vědci stojí dnes v našem světě velký úkol shodnout se na tom, jak má tato z hlediska všech ideální společnost, které se snažíme v platném právu plněním právních norem a v náboženství plněním jakýchkoliv náboženských norem přiblížit, vůbec vypadat.

Co se týká přesné podoby této z hlediska všech ideální společnosti, nebe z hlediska náboženského či přirozeného práva z hlediska právní teorie, je třeba podle mne zjistit přímo u jednotlivých lidí, protože ti na jedné straně zadávají případnému Bohu či platnému právu poptávku v jakém z hlediska všech ideálním světě by chtěli žít a na druhé straně, je-li nějáký Bůh tak zajisté vložil podobu této z hlediska všech ideální společnosti do lidské psychiky jako touhu po ní, a zároveň z hlediska práva by tato z hlediska všech ideální společnost, resp. přirozené právo mělo vyplynout z lidské přirozenosti a touhy jednotlivých lidí.

Z hlediska všech ideální společnost, přirozené právo či nebe můžeme v současnosti poznat jako očividně prospěšné jednání a očividně škodlivé jednání pro společnost.Zbývá stanovit co rozumím pro společnost očividně prospěšným a škodlivým jednáním ze strany každého jednotlivého živého tvora. Toto očividně prospěšné a očividně škodlivé jednání v rámci přirozeného, ideálního práva, nebe z hlediska všech ideální společnosti musí vycházet z dotazu na každého jednotlivého živého tvora na jeho skutečné požadavky, od kterých není ochoten v žádném případě ustoupit, které klade na z hlediska všech ideální společnost, resp. přirozené právo, či nebe, co v něm bezpodmínečně podle něj musí být a co v něm bezpodmínečně nesmí být. Přesnější vymezení těchto požadavků plynoucích z odpovědí jednotlivých živých tvorů v rámci smluvní procesu utváření výše uvedeného přirozeného, ideálního práva, popisu z hlediska všech ideální společnosti či nebe a jejich shrnutím dostaneme obsah přirozeného práva, přesné vymezení z hlediska všech ideální společnosti či nebe. U jednotlivých živých tvorů, kteří nebudou schopni tuto otázku pochopit či zodpovědět, je třeba vycházet z jejich hypotetické odpovědi vyjádřený jejich způsobilými zástupci.

Má odpověď na otázku, co bezpodmínečně požaduji od přirozeného práva, resp. z hlediska všech ideální společnosti, zní: Bezpodmínečně nechci, aby zbytečně trpěli živí tvorové, kteří trpět nechtějí. Bezpodmínečně nechci, aby postupně žádný člověk a zvíře nebyli zbytečně vážně ohrožení postupně na životě a zdraví z důvodu nedostatku. Bezpodmínečně chci, aby pomocí vědy a genetického kódu byly zpětně bez zbytečného prodlení oživeni všichni živí tvorové, kteří chtějí žít a umřou, nebo aby tito neumírali. Bezpodmínečně chci, aby byly co nejvíce uspokojeny potřeby všech lidí a zvířat (které podle mého názoru závisí na jejich energičnosti, viz. níže uvedené texty v rámci literatury) se svobodným a skutečným souhlasem dotčených jedinců. Bezpodmínečně chci, aby můj životní partner byl se mnou živý, bude-li si to přát on, a věrný na věky. Další bezpodmínečné požadavky, které spolu s mými by měli určit obsah příkazů přirozeného ideálního práva, z hlediska všech ideální společnosti či nebe, kterému se ve spravedlivém platném právu a osobním jednání máme snažit, co nejvíce přiblížit, by měl plynout z anonymního sociologického průzkumu s anketní otázkou pro všechny lidi, co jednotliví lidé bezpodmínečně chtějí jako obsah přirozeného, ideálního práva, z hlediska všech ideální společnosti či nebe.

Poté, co budeme znát podobu této z hlediska všech ideální společnosti, jak vyplyne z dotazu u jednotlivých lidí, tak bude možné takto verifikovat pravdivost resp. užitečnost různých světových náboženství a platných právních řádů různých států podle toho, zda se plněním jejich náboženských či právních příkazů a zákazů v našem běžném životě této z hlediska všech ideální společnosti v jednotlivém případě přibližujeme nebo se jí vzdalujeme. Podle mého názoru výsledkem této budoucí verifikace jednotlivých náboženských norem chování bude stejně jako v případě jakékoliv jiné lidské vědy jejich částečné přijetí a jejich částečné odmítnutí, které bude umožněno tím, že se nejasná z hlediska všech ideální společnost jako odměna plnění těchto náboženských a právních povinností a zákazů stane zřejmá, na základě shora uvedeného sociologického průzkumu.

Autor: JUDr. Dalibor Grůza Ph.D.

Autor je advokát.

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

O spravedlivém rozdělení bohatství společnosti

Zločin, vina a trest

Přirozené a spravedlivé právo, resp. smlouva

Další články z rubriky

Evropská patentová judikatura, její souvislosti a konsekvence

Proč využívat mediaci místo soudního řešení sporů?

Právny systém Európskej únie

Vložit komentář