Země - předmět planetární solidarity?

Každý rok 22. dubna slavíme Den země. Jsme vždy očitými svědky tzv. nové planetární solidarity, kdy ve většině metropolí na celém světě sledujeme nekonečné řetězy lidí manifestující svou jednotnou obavu o osud naší krásné planety. O symbolu Země v minulosti psalo mnoho romantických básníků,ale dnes se naše planeta naopak dostává do ponížené role zejména díky tomu, že se naše doba charakterizuje jako svět lidské práce, který naší krásnou Bohyni Gaiu násilně proměňuje a vysává i se všemi jejími krásami. Číst dále...

Bosna a Herzegovina - úspěšná demokratizace?

Cílem tohoto textu je pokus o analýzu úsilí mezinárodního společenství zavést v v Bosně a Hercegovině (nadále BaH) konsociační demokracii. Tento model demokracie byl v BaH implementován na základě Daytonských mírových smluv podepsaných 14.prosince 1995 v Paříži. Daytonské smlouvy byly výsledkem vytrvalé snahy mezinárodního společenství ukončit krvavý nacionalistický konflikt v BaH. Číst dále...

Stát jako produkt a producent sociální reality

Z pohledu sociologie se stát jeví jako produkt procesu lidské externalizace, institucionalizace a následné objektivizace. Dá se říci, že člověkem zavedená instituce státu je pouhým lidským konstruktem, jenž si člověk sám nad sebe ustanovil. Stát však v nynější době není pouze produktem sociální reality, ale je zároveň i jejím producentem, jinak řečeno - zpětně ovlivňuje to, jak jej lidé chápou, jaké mu dávají funkce či jakým procesem jej legitimizují. Číst dále...

Cenzura v českém tisku od Habsburků do roku 1939

V 16.století se v českých zemích neobjevovaly ještě noviny v pravém slova smyslu, ale vznikaly v hojné míře letáky, které informovaly o politických, náboženských a válečných otázkách. Právě tato témata byla bedlivě sledována cenzory. V letech 1546-47 se v letácích prosazovala protipanovnická kampaň, která vyvolala četná cenzurní opatření, na něž navazovala později další. Nejprve panovník Ferdinand I. tyto protipanovnické letáky promíjel, ale po posílení moci Habsburků po vyhrané válce v Německu sáhl k ostřejším opatřením. Číst dále...

Vývoj společné zahraniční a bezpečnostní politiky - II. část

Evropské politické společenství bylo jakýmsi doprovodným projektem k EOS, který trpěl demokratickým deficitem. Hlavní iniciativy se chopil belgický premiér P. H. Spaak, který byl známý pro svoji podporu eurofederalismu. Číst dále...

Vývoj společné zahraniční a bezpečnostní politiky - I. část

Společná zahraniční a bezpečnostní politika, která by spojovala evropské země a zajišťovala jim kolektivní obranu jakož i jednotné vystupování navenek, je idea, jež se objevuje tu více tu méně aktuálně s ohledem na momentální mezinárodní situaci. V jednu chvíli ji aktéři pociťují jako tuze potřebnou, v jinou chvíli, zejména v časech uvolnění... Číst dále...

[Nahoru ↑]