Vlastimil Růžička

Poslední přihlášení: 10. duben 2015

Poslední články autora

Strategické volby pro českou společnost a teoretická východiska

Tým pracovníků Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK v Praze (CESES) si klade nelehké úkoly. Snaží se objasnit problémy, vývojová ohrožení a rozvojové příležitosti české společnosti vždy v nějakém dlouhodobém výhledu. Světlo světa už spatřily takové publikace, jako je Vize rozvoje České republiky do roku 2015, Putování českou budoucností či Průvodce krajinou priorit. Číst dále...

Jürgen Habermas a jeho Strukturální přeměna veřejnosti

Polemizovat se závěry Jürgena Habermase bývá obtížné. Na jedné straně mohou jeho teze působit zastarale, zvláště tam, kde vychází z Marxe a jeho krizové tendence kapitalismu, na druhé straně se může jevit jako velmi moderní autor v otázkách zkoumání kategorií občanské společnosti, v hledání ideálu veřejné sféry jako sdíleného autonomního prostoru, a jako nesmlouvavý kritik v oblasti médií. Ve své knize Strukturální přeměna veřejnosti hovoří o občanské společnosti jako o sféře soukromých osob shromážděných v publikum, vytváří zde základní nárys občanské společnosti a stanoví dělící linie mezi státem a společností, přičemž odděluje sféru veřejnou, která se omezuje na veřejnou moc, od sféry soukromé. Číst dále...

Politické strany z hlediska teorie catch-all party

Není pochyb o tom, že politické stany jsou nezbytou součástí liberálně demokratických režimů. Ve svém vývoji během 19. a 20. století prošly několika etapami, které korespondují s vývojem volebního práva a parlamentarismu. Za předchůdce lze označit kluby, které vznikaly na parlamentní půdě a sdružovaly názorově spřízněné poslance. S důrazem na ideologický projekt se později setkáváme s definicemi typu: „seskupení určené k účasti na politickém životě, k částečnému nebo úplnému dobytí moci a prosazení myšlenek a zájmů svých členů“ (srov. Kunc 2000: 35) a s dalším rozdělením na elitární, honorární a kádrové strany. Tyto typy se dále transformovaly na strany masové a strany typu catch-all party (doslovně „všeuchopující“ univerzální strany). Číst dále...

Bělorusko v proměnách času

Ve své stati Bělorusko – obraz postkoloniální země sleduje Břetislav Dančák obraz země, jež se postupně zbavuje své nezávislosti v důsledku dlouhodobého vlivu ruského a sovětského impéria. Nelze, než mu dát za pravdu. Ostatně již od 17. století běloruští pravoslavní šlechtici a duchovní podporovali politiku vměšování a snažili se legitimizovat nároky moskevských panovníků na východní teritoria. Ruský car Alexej Romanov, původem běloruský šlechtic, se prohlásil za cara Velké, Malé a Bílé Rusi a vnímal připojení Běloruska jako své hlavní politické poslání. Číst dále...

Max Weber: Sociologie náboženství

Kniha Maxe Webera s názvem Sociologie náboženství přibližuje pouze část rozsáhlého díla tohoto německého ekonoma, politologa, právníka, historika a sociologa. Zahrnuje úvahy o sociologii náboženství od systematické, teoreticko-metodologické části až po část historickou a empirickou. Číst dále...

Hrozba extremismu a protiextremistická politika

I když zařazení squatterů mezi extremisty je poněkud sporné, jsou průběžně monitorováni bezpečnostními složkami a v případě Policie ČR jednoznačně odsouzeni na černou listin . Cesta k dialogu je však podle vyjádření obou stran stále otevřená. Většina komunit chce být legalizována. Squatting zcela jistě nelze považovat za jednotné extremistické hnutí, jde o rozmanitou škálu aktivit (i nepolitických), které se v určitých podobách vyskytují ve většině zemí světa. Číst dále...