Události formující podobu mezinárodního obchodu od druhé poloviny 19. století

Snaha států o úpravu vzájemných obchodních vztahů a získání obchodní převahy nad ostatními, se datuje již od antických dob. Zaměřme se ale na institucionální vývoj mezinárodního obchodu v moderním slova smyslu, který lze sledovat teprve od druhé poloviny 19. století. Jak uvádí i někteří autoři (Rozehnalová-Týč 2006, 7), jde o období, ve kterém se setkáváme jak s opatřeními protekcionistickými, tak i s obdobími, kdy vítězí myšlenky ústící v praktické politice do liberalizace mezinárodního obchodu a odstraňování jeho bariér. Tehdejší centra světového obchodu představovala Evropa a USA (Ty však byly i v tomto období ovládány silným protekcionismem vyznačujícím se vysokými celními tarify na dovážené zboží). Číst dále...

Erich Fromm (3) - Otázka přirozenosti v nepřirozené společnosti

Otázka přirozenosti není v naší civilizaci staré téma. Myslitelé se jím zabývají pouze několik staletí (mám na mysli pojetí přirozenosti jako jakéhosi původního stavu člověka). V antické, ale i čínské filozofii bylo lidské společenství chápáno jako přirozené, tedy jako neoddělitelná součást přírody a myšlenky o nesounáležitosti člověka s přírodou logicky ani neexistovaly (tedy až na výjimky v podobě sofistů). Číst dále...

Šestidenní válka

Stát Izrael se v druhé polovině 60. let 20. století potýkal s největší ekonomickou krizí své dosavadní existence. Zvyšující se nezaměstnanost, klesající ukazatele hospodářského růstu, emigrace převyšující přistěhovalectví, snižující se finanční příspěvky z diaspory a mnohé jiné, nutily čelní představitele jednat. Vysněným cílem většiny Izraelců bylo bezesporu vytvoření „Velkého Izraele“ a získání Jeruzaléma. Izraelské politické špičky jistě velice dobře tušily, že získání Jeruzaléma by neznamenalo pouze symbolický efekt, ale stalo by se také silným lákadlem pro množství židovských osadníků stále ještě žijících v zahraničí. Neboť v této době pořád zůstávalo v diaspoře okolo 85 procent židovské populace. Číst dále...

Římská úmluva o právu použitelném pro závazky ze smluv (2) - Střet s jinými prameny

Tuto otázku je nutno rozebrat v souvislosti s jednotlivými variantami střetů mezi budoucím nařízením (přistoupím-li na výše uvedené argumenty, proč je hodné volit právě tuto formu sekundárního práva) a úpravami dalšími.Jde o následující situace: 1) střet norem komunitárních a vnitrostátních, 2)střet norem komunitárních a mezinárodních, 3) střety norem původu komunitárního. Číst dále...

Nové konflikty v Evropě 90. let

Konec studené války byl významnou událostí mezinárodních vztahů. Vzdor očekávání však konec ideologické konfrontace více míru nepřinesl. Počátek 90. let je spojen s nárůstem nových potenciálních hrozeb. Je to způsobeno tím, že se v této době rozšiřuje samotný koncept bezpečnosti a objevují se nové hrozby a nové konflikty. Číst dále...

Ideológie v politickom živote (2) - K otázke jejich zrodenia a statusu

Pojem ideológia pochádza podľa anglo – americkej Encyklopédie filozofie, od Destutta de Tracyho (1754-1836), ktorý ho ako prvý použil v prednáške 20. júna 1796 (Edwards, 1967, s. 125). Odvodzoval ho od Lockovho diela Rozprava o ľudskom rozume (1690). Napriek dnešnému ponímaniu ideológie ako nevedeckého fenoménu je dôležité pripomenúť fundamentálnu podstatu analyzovaného pojmu, ktorý pôvodne vznikol ako snaha jeho tvorcu predovšetkým o vytvorenie nového druhu metafyziky (však iba jednej z ďalších kapitol vo filozofii dejín), ktorá nemá nič spoločné s „bezbrehou“ abstrakciou či „slepou“ teológiou. V období svojho vzniku ide o celkom logické snahy, ktoré rozhodne súviseli s dedičstvom veľmi širokého kultúrno - duchovného a sociálno - politikcého fenoménu ktorý označujeme v európskych dimenziách pojmom osvietenectvo Číst dále...

[Nahoru ↑]