David Novotný

Poslední přihlášení:

Autor je studentem pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obor dějepis, občanská výchova.

Poslední články autora

Erich Fromm (6) - Liberalismus jako náboženský směr

Zdá se mi, že náboženství je zvláštní postoj lidského vědomí, který bychom mohli formulovat ve shodě s původním používáním pojmu „religio“ jako pečlivé respektování a zachovávání určitých dynamických faktorů, jež jsou pojímány jako „mocnosti“: duchové, démoni, bohové, zákony, ideje, ideály nebo jakkoli člověk pojmenoval takové faktory, jež ve svém světě zakoušel jako natolik mocné, nebezpečné nebo pomáhající, aby na ně bral pečlivý ohled, anebo jako natolik velké krásné a smysluplné, aby je zbožně uctíval a miloval - C.G.Jung. Číst dále...

Erich Fromm (5) - Neoliberalismus jako cesta k nové ekonomické totalitě

V dnešní době máme pocit, že jsme překonali tmářství středověku, bludy katolické církve a vůbec omyly nevědeckého přístupu typického pro neprůmyslovou společnost. Je v nás utvrzován pocit, že žijeme v jakémsi racionálním uspořádání společnosti, kdy je vše rozumné, neřkuli moudré. Číst dále...

Erich Fromm (4) - Otázka dobra a zla v člověku

Tato otázka je stejně zajímavá jako otázka přirozenosti a má s ní i mnohé společné. I v tak dokonale umělé společnosti jako je ta naše, si člověk stále zachovává svůj lovecko – sběračské dědictví minulosti. V člověku zůstává pud sebezáchovy (i když i ten se dá přemoci) a mnohé další instinkty, které už dnes nemá šanci nějak přílišně používat. Číst dále...

Erich Fromm (3) - Otázka přirozenosti v nepřirozené společnosti

Otázka přirozenosti není v naší civilizaci staré téma. Myslitelé se jím zabývají pouze několik staletí (mám na mysli pojetí přirozenosti jako jakéhosi původního stavu člověka). V antické, ale i čínské filozofii bylo lidské společenství chápáno jako přirozené, tedy jako neoddělitelná součást přírody a myšlenky o nesounáležitosti člověka s přírodou logicky ani neexistovaly (tedy až na výjimky v podobě sofistů). Číst dále...

Erich Fromm (2) - A ideologie trhu

Svoboda dosažená v moderních demokraciích obsahuje skutečně příslib rozvoje člověka, který chybí v každé diktatuře přes její proklamace, že v zájmu člověka jedná. Je to však teprve příslib, ještě však žádné splnění. Skrýváme sami před sebou svoje morální problémy, jestliže zaměřujeme pozornost na srovnávání naší kultury se způsoby života, které jsou popřením nejlepších vymožeností lidstva. Přecházíme tím skutečnost, že i my se skláníme před mocí, ne sice mocí diktátora anebo s ním spojené politické byrokracie, ale před anonymní mocí trhu, úspěchu, veřejného mínění, „zdravého lidského rozumu“ (spíše všeobecného nerozumu) a před strojem jehož otroky jsme se stali (Fromm 1967, 194). Číst dále...

Erich Fromm (1) - A jeho svět

Od dob Pythagora (možná i před ním) se traduje idea duchovního člověka, který je duchovní tím, že se nevěnuje hemžení na tržišti, ale pozoruje ho a medituje o něm, nebo o věcech zcela vzdálených. Nezasahuje do dění (to by jej zřejmě nějak poskvrnilo), ale je díky tomu nad věcí. K čemu je potom taková moudrost dobrá? Dá se pochopit u náboženských, metafyzických či silně transcendentálních směrů, které usilují o přenesení svého já do jiných světů a tam žít ve své soukromé blaženosti. Ovšem jaký smysl by měla reflexe společnosti, aniž by z toho nevyplývaly činy? Číst dále...