Mgr. Pavel Netolický

Poslední přihlášení:

1999 – 2000 studium AJ a ŠJ

2000 – 2002 studium VOŠ, obor Marketing

2002 - 2005 studium oboru Politologie na FFI ZČU v Plzni

2005 promován z oboru Politologie na FF ZČU v Plzni

V rámci studia politických v

Poslední články autora

Liberální demokracie - možný politický systém pro všechny státy světa?

Liberální demokracie jako forma vlády suveréna je existenčně spjata s lidskými právy. Může být liberálně demokratický politický systém modelem, ve kterém by měl mít možnost žít kterýkoli jedinec na tomto světě? To je velmi složitá otázka, ať už se zamýšlíme nad konsekvencemi třetího světa nebo nad souvislostmi týkajícími se samotného Západu a toho, jak klesá zájem o liberální demokracii zejména v tom smyslu, že ve většině států bohatého světa klesá potřeba lidí participovat na ustavování legitimní vlády. V tomto krátkém eseji se zamyslíme, proč se liberální demokracie dosud globálně neprosadila a proč jsem skeptický ohledně možnosti jejího univerzálního rozšíření. Číst dále...

Fenomén územního členění v obecním zřízení - 2. část

Samozřejmě, že dvoje volby nám říkají, že politický systém není dělen jen územně, administrativní hranice jsou pouze vodítkem, že celek je především členěn společensky a politicky. Číst dále...

Fenomén územního členění v obecním zřízení - 1. část

Nejen všeobecné, rovné a přímé volby jsou nutné pro fungování samosprávy, přestože jsou jediným demokratickým nástrojem nabytí legitimity orgánu veřejné moci. Pro dobré fungování institucí, které spravují veřejné statky, je též předpokladem vhodné nastavení zdrojů i pravomocí k tomu, aby svoji činnost mohli vykonávat co nejefektivněji. Zatímco suverén si své zřízení a formu vlády může libovolně nastavovat dle svých potřeb ve své ústavě a dále pak v jejím rámci, systémy samosprávné, které jsou subjekty nestátního charakteru a svrchovaností nedisponují, jsou závislé na tom, co jim umožní zákonodárství suveréna. Číst dále...

Analýza komunálních voleb

Cílem této krátké analýzy je zaměřit pozornost na jedny z pěti druhů voleb v českém politickém systému (uvažujeme-li včetně voleb do Evropského parlamentu), na komunální volby na konkrétním teritoriu. Komunální volby jsou po těch sněmovních asi druhé nejdůležitější, jednak v důsledku negativního vymezení autonomie obecní samosprávy v ústavním pořádku České republiky (ÚZ ČR 1/1993Sb.), jednak z psychologického důvodu, kdy vnímání krajů jako přirozené součásti života obyvatel se zatím u občanské veřejnosti příliš neprosadilo, a jednak také proto, že pro politology představují zajímavý druh voleb, jenž jako jediný je v praxi modifikovatelný aniž by si to vyžadovalo systémové opatření formou změn ve volební legislativě. Číst dále...

Korporativismus

„Společnost na prahu 21. století je výslednicí sil individualistické (Adam Smith) a kolektivistické (J. J. Rousseau, A. Comte, E. Durkheim) tradice,“ říká Přemysl Rosůlek, a tím naznačuje jistý společensko politický proces odstartovaný industriální revolucí před cca 200 lety, z něhož se zformovaly moderní politické systémy států západoevropského střihu a v nich také moderní společnosti zakotvené buď na občanském principu, národním principu či na principu třídním. Číst dále...

Vývoj společné zahraniční a bezpečnostní politiky - II. část

Evropské politické společenství bylo jakýmsi doprovodným projektem k EOS, který trpěl demokratickým deficitem. Hlavní iniciativy se chopil belgický premiér P. H. Spaak, který byl známý pro svoji podporu eurofederalismu. Číst dále...

Vývoj společné zahraniční a bezpečnostní politiky - I. část

Společná zahraniční a bezpečnostní politika, která by spojovala evropské země a zajišťovala jim kolektivní obranu jakož i jednotné vystupování navenek, je idea, jež se objevuje tu více tu méně aktuálně s ohledem na momentální mezinárodní situaci. V jednu chvíli ji aktéři pociťují jako tuze potřebnou, v jinou chvíli, zejména v časech uvolnění... Číst dále...

Opoziční smlouva

Politický systém ČR stále ještě není vzhledem k "porevolučnímu" vývoji zcela stabilizován. Doložit to můžeme např. hned dvěma anomálními situacemi na politické scéně, z nichž jedné se bude blíže věnovat následující text. Aktuálně máme na paměti vleklou politickou krizi způsobenou dvěma skandály ohledně původu majetku či podnikání dnes už bývalého premiéra Grosse a jeho manželky. Co bychom si ale mohli nyní s odstupem času připomenout, je tzv. opoziční smlouva, unikátní politický smluvní akt, který se prosadil jako jeden ze způsobů řešení volebních výsledků v roce 1998. Číst dále...

Mají, nebo nemají městské obvody občany?

Čas od času vznikají mezi právníky a politology spory. Někdy badatelé a myslitelé zabývající se politickou vědou musejí čelit tradičnímu kontinentálnímu pozitivistickému přístupu v právu. Takový spor mezi právníky a politology může vzniknout tehdy, pokud se pokusíme nahlédnout a popsat komunální politický systém českého statutárního města, třeba Plzně. Číst dále...