Bezpečnostní otázky ohrožující japonskou ekonomiku a její roli v asijském makroregionu

Japonsko bylo a stále je nazýváno zemí „vycházejícího slunce“. Avšak co tvoří toto slunce? V minulosti to byla silná armáda, která dokázala expandovat všemi směry pacifické oblasti. V současnosti, od konce druhé světové války, je japonská armáda omezena na tzv. sebeobranné jednotky. V 90. letech došlo ke změně japonské ústavy a japonská armáda začala být přezbrojována a modernizována. Začala se stále více zapojovat do mezinárodních mírových misí pod dohledem OSN apod. Druhým faktorem však může být japonská ekonomika a její maximální vzestup. Po konci bipolárního období a nastolení multipolarity si Japonsko už nemusí vybírat mezi dvěma tábory. Nyní se může obrátit na více aktérů. Prvotními znaky multipolarity jsou globalizace a provázání ekonomik. Můžeme si všímat, že státy po celém světě opouštějí politiku geostrategie a vytvářejí novou politiku geoekonomie. Klasickými případy jsou právě Japonsko nebo Čínská lidová republika.

Zdroj: https://www.swedishnomad.com/interesting-facts-about-japan/

Japonský makroregion a jeho podmínky

Japonský makroregion lze charakterizovat jako oblast o značné rozloze, do níž spadá Rusko, Čína, Korejský poloostrov, Tchaj-wan, státy ASEAN, pacifické ostrůvky, Austrálie a Nový Zéland. Do tohoto regionu také značnou mírou zasahují Spojené státy a země EU. V rámci kapitalistického ekonomického systému se určité regiony, převážně ty bohaté, začaly označovat jednotkou NET, tedy „Natural Economic Territories“[1].

Japonsko jednou takovou jednotkou je a v regionu je bráno jako potenciálně nebezpečné. Jedná se o „dřímajícího obra“. Jeho vojenské a ekonomické zdroje jsou značně omezeny, a proto se dá v budoucnu očekávat jistá forma expanze. Japonsko je země ekonomicky silná, politicky umírněná a z vojenského pohledu na vzestupu. Co se jeho ekonomiky týče, Japonsko je hned po Spojených státech druhý nejdůležitější ekonomický aktér v oblasti. Japonsko má z geografického hlediska a z hlediska politicko-ekonomického myšlení Japonska strategickou pozici. Nachází se velmi blízko ekonomických center a také výrobních center. Jeho vzdálenost k těmto centrům je kratší než třeba vzdálenost center důležitých pro čínskou nebo korejskou ekonomiku. Ekonomické okolí Japonska se tak dá charakterizovat následovně: tento region je pro Japonsko strategický z důvodu blízkosti k centrům produkce, blízkosti k levným výrobním základnám a blízkosti k trhu.

Vnitřní politika Japonska s návazností na ekonomický charakter země

Bezpečnostní politika

Co se týče bezpečnostní politiky, Japonsko už není tak omezeno jako v 70. nebo 80. letech. Japonsko dokázalo během 10letého období vybudovat protiraketový deštník a posílit obranyschopnost země i přes článek 6 japonské ústavy, který říká, že se japonská armáda omezuje na tak zvané „složky národní sebeobrany“. Je tomu přesně 10 let od doby, kdy si Japonsko pořídilo svou první letadlovou loď od konce druhé světové války. V současnosti má japonské námořnictvo plně funkční, profesionalizovanou flotilu a státy regionu se předhánějí ve spolupráci s touto vojenskou složkou.[2] Avšak přesto můžeme vidět jistý náznak obav z takzvaného „Žlutého imperialismu“. Ten projevují třeba státy ASEAN, které tak reagují na navýšení počtu japonských sil, modernizaci japonského námořnictva i na japonské tvrzení o vlastních schopnostech vytvořit jaderné zbraně.[3] Také bych rád podotknul, že japonská flotila do značné míry vyvažuje absenci flotily Spojených států, která opouští své pacifické pozice a stahuje se z této oblasti.

Hospodářská politika

Hospodářská politika Japonska prodělala v 80. letech řadu reforem, které v roce 1997 vyvrcholily ve finanční krizi. Do ní se Japonsko dostalo v důsledku nedostatečných deregulací a vázanosti tamější měny na americký dolar. Krize se později přelila do všech zemí ASEAN a na Korejský poloostrov, kde výrazně zasáhla jen Korejskou republiku. Severní Korea, v důsledku své politiky a sankcí na ni uvalených, prodělávala hladomor od roku 1991.[4] K 17. prosinci 2018 se Japonsko umístilo na 4. místě v tabulkách celosvětového HDP. Jeho ekonomika tedy od krize z 90. let prodělala silný boom a neustále roste.[5]

Čínská lidová republika je nejdůležitějším příjemcem japonského exportu. Také je nejdůležitějším obchodním partnerem podle obratu. Čína je také spolu s dalšími rozvíjejícími se zeměmi zásadní pro japonský průmysl. Dalším důležitým partnerem jsou Spojené státy a země ASEAN. Význam jednotlivých zemí je znázorněn v příloze č. 1.[6]

Co se týče exportu, japonský export představuje 14,1 % objemu celé japonské ekonomiky. Hlavními vývozními položkami Japonska jsou tedy dopravní zařízení, které tvoří celých 23,5 % exportu. Dále strojírenské výrobky (19,9 %), elektrická zařízení (17,8 %), chemické výrobky (10,3 %), optické a zdravotní přístroje (5,6 %) a další.[7]

Naopak Japonsko je závislé na dovozu mnoha komodit. Po odstavení japonských jaderných elektráren se dovoz minerálních paliv téměř ztrojnásobil a tvoří nyní 21,3 % veškerého dovozu do země. Dalšími položkami jsou elektronická zařízení, počítače a strojírenské výrobky, které dohromady tvoří celých 26,5 %, dále léčiva (4,3 %) atd.[8]

Pokud se podíváme na to, kudy směřuje japonský export a export z ostatních zemí v makroregionu, můžeme s nadsázkou říci, že Japonsko si získalo monopol na trh v celé oblasti. Proč s nadsázkou? Japonsko vyváží značnou část exportovaného zboží do oblastí východní Čínské lidové republiky a města Hong Kong a dále pak do větších přístavních měst jako například Soul, Vladivostok, Alexandrovsk-Sachalinsk, Tchai-pey, Manila, Da Nang, BSB, Singapore, Bangkog apod. Ostatní státy z této oblasti spíše vyvážejí a exportují směrem na západ, proto je toto západní pacifické pobřeží doslova lačné po japonských komoditách. Můžeme tedy říci, že Japonsko si plně přivlastnilo tyto trhy a díky exportní politice ostatních zemí směřující na západ si tyto trhy může dlouhodobě udržet a skutečně držet monopol. Díky zkrácené cestě směrem tam a zpět je tato západní otázka jednoznačnou volbou. Je to jistá kompenzace za ztrátu pozic v Latinské Americe nebo Austrálii. Přesto je zapotřebí připomenout, že i tento jižní a východní směr japonského exportu je stále aktivní.

Zahraniční politika Japonska a ekonomický charakter

I když se japonská armáda v současnosti vyrovná jakémukoliv aktérovi v této oblasti, nejsilnější stránkou Japonska je ekonomický potenciál země. Právě tento faktor vedl k postupnému růstu významu země nejenom v tomto asijském měřítku, ale i v celosvětovém. Už v 90. letech mělo Japonsko ambice modernizovat Radu bezpečnosti OSN a stát se jejím členem.[9] Lze pozorovat, jak japonská ekonomická expanze v makroregionu vzrůstá s reakcí na rostoucí ekonomickou sílu Čínské lidové republiky. Japonsko se také snaží o získání většího vlivu v regionálních organizacích, jako například APEC nebo ASEAN. Jedná se o poměrně mladý prvek jeho zahraniční politiky. V minulosti, přibližně v 70. letech, Japonsko rezignovalo na regionální spolupráci a tvrdilo, že tento asijsko-pacifický region je složitý a specifický a že je zapotřebí především vyřešit bilaterální spory a lokální konflikty.

Japonská zahraniční politika je ovlivňována ekonomickou silou a stabilitou země. Tímto způsobem si Japonsko drží levnou pracovní sílu a samozřejmě trhy. Zahraničně-ekonomickou strategií Japonska je úplné zrušení ekonomických bariér pro makroregion, jak bylo dohodnuto na summitu APEC v Osace v roce 1995.[10] Pro Japonsko je tento summit nejvýznamnější.[11]

V současné době je kvůli lehkému přístupu na trh a liberalizaci obchodu v zemi Japonsko rozděleno do několika specifických obchodních zón, přičemž zóna v oblasti hlavního města je přizpůsobena a určena pro mezinárodní obchod. Okolí města Osaka je vymezeno pro inovace ve zdravotnictví a medicíně. V zónách města Yiabu a Niigata jsou zřízeny zemědělské oblasti. Okinavská zóna je určena k mezinárodnímu turismu. [12]

Přílohy

Tabulka č. 1

Nejvýznamnější obchodní partneři Japonska. Hodnoty v tabulce jsou pro pohodlnost uvedeny v JPY. JPY je označení pro japonský Jen (měna). Jeden japonský Jen je přibližně 0,0089 USD nebo 0,008 EUR. Kurz měn je uveden ke dni 24. 4. 2019. Tabulka vytvořena autorem textu.

Zdroje

BusinnesInfo.cz. Japonsko: Zahraniční obchod a investice. [online]. BusinnesInfo.cz. 5. 10. 2018 (24. 4. 2019). Dostupné zhttps://www.businessinfo.cz/cs/clanky/japonsko-zahranicni-obchod-a-investice-18632.html.

LEVORA, J. 1996. Vzrůstající role Japonska v asijsko-tichomořské oblasti. Mezinárodní vztahy. 31 (2). ISSN 2570-9429

NOLAND, M., ROBINSON, S., WANG, T. Famine in North Korea: Causes and Cures. [online]. Peterson Institute for International Economics. (24. 4. 2019). Dostupné zhttps://piie.com/publications/wp/99-2.pdf.

RICH, M. Japan Has Enough Nuclear Material to Build an Arsenal. Its Plan: Recycle. [online]. The NY Times. 22. 9. 2018 (24. 4. 2019). Dostupné z https://www.nytimes.com/2018/09/22/world/asia/japan-nuclear-weapon-recycle.html.

SCALAPINO, R. A.The United States and Asia: Future Prospects. Foreign Affairs. Winter 1991-1992. s. 19-40.

Trading Economics. Japan GDP. [online]. Trading Economics 2019. (24. 4. 2019). Dostupné zhttps://tradingeconomics.com/japan/gdp.

VISINGR, L. Nová politika Japonska: návrat mezi vojenské velmoci. [online]. Natoaktual.cz 6. 9. 2014 (23. 4. 2019). Dostupné z http://www.natoaktual.cz/nova-politika-japonska-navrat-mezi-vojenske-velmoci-f9v-/na_analyzy.aspx?c=A141006_094818_na_analyzy_m02.

[1] SCALAPINO, R. A. 1992, s. 19-40.

[2] VISINGR, L. 2014.

[3] RICH, M. 2018.

[4] NOLAND, M., ROBINSON, S., WANG, T. nedatováno, s. 3-14.

[5] Trading Economic, 2019.

[6] Příloha č. 1. Zdroj: BusinnesInfo.cz, 2018.

[7] BusinnesInfo.cz, 2018.

[8] Tamtéž.

[9] LEVORA, J. 1996, s. 75.

[10] Tamtéž, s. 77.

[11] Summit APEC v Osace byl prvním předsedáním Japonska na mezinárodní konferenci od roku 1943. V tomto roce generál-premiér H. Tódžó svolal členy tzv. Velké východoasijské sféry společného rozkvětu, aby se podepsali pod dokument odůvodňující a omlouvající japonské válečné úsilí. Více v LEVORA, J. 1996, s. 77.

[12] BusinnesInfo.cz, 2018.

Autor: Mgr. et Mgr. Jiří Zmrzlý

Specializuje se na politickou geografii postsovětského prostoru, studenou válku a historii Sovětského svazu.

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

Remilitarizace Arktidy a její surovinový potenciál

Vojenská doktrína Ruské federace

Jaderná triáda Ruské federace

Další články z rubriky

Arménská genocida - její vnímání a pozůstatky

Spôsoby vzniku medzištátnych organizácií

Teória kultúrnych zmien R. Ingleharta

Vložit komentář