Politologie

Odborné články z oblasti komparativní i obecné politologie.

Korporativismus

„Společnost na prahu 21. století je výslednicí sil individualistické (Adam Smith) a kolektivistické (J. J. Rousseau, A. Comte, E. Durkheim) tradice,“ říká Přemysl Rosůlek, a tím naznačuje jistý společensko politický proces odstartovaný industriální revolucí před cca 200 lety, z něhož se zformovaly moderní politické systémy států západoevropského střihu a v nich také moderní společnosti zakotvené buď na občanském principu, národním principu či na principu třídním. Číst dále...

Stranický systém Maďarska

Historie současného stranického systému se datuje do období roku 1987, kdy se poprvé začínají formovat a organizovat jednotlivé proudy opozice proti tehdejšímu režimu. K legalizaci politických stran dochází v rámci novely ústavy v říjnu roku 1989. Tímto krokem také dochází k ukončení první etapy vývoje stranického systému (Fiala 2002, 224), kdy vznikají převážně dodnes působící stranické subjekty. Číst dále...

Machiavelli: Pojetí státu v sevření italské renesance

V období 14. a 16. století můžeme v Itálii sledovat nejen nový rozvoj v oblastech hospodářských a společenských vztahů, ale také rozvoj nové „ideologie“. Renesance, jak obyčejně toto období označujeme, položila základy moderního názoru na svět a to nejen v oblasti věd přírodních, ale i ve filosofii a historických názorech na společnost. Číst dále...

Hrozba extremismu a protiextremistická politika

I když zařazení squatterů mezi extremisty je poněkud sporné, jsou průběžně monitorováni bezpečnostními složkami a v případě Policie ČR jednoznačně odsouzeni na černou listin . Cesta k dialogu je však podle vyjádření obou stran stále otevřená. Většina komunit chce být legalizována. Squatting zcela jistě nelze považovat za jednotné extremistické hnutí, jde o rozmanitou škálu aktivit (i nepolitických), které se v určitých podobách vyskytují ve většině zemí světa. Číst dále...

Hybridní demokracie

Pojem hybridní demokracie se začal objevovat po pádu nedemokratických režimů ve střední a jihovýchodní Evropě, ale nalézt ho můžeme i v ostatních částech světa. A to z důvodu, že reálný průběh demokratizace některých nově se transformujících demokratických států, často zpochybňoval klasický západní ideál demokratického vládnutí a občanských hodnot. Jednalo se o časté zastavení vývoje režimů mezi demokratickými a totalitními formami vládnutí. Číst dále...

Hegelova teorie mravního státu

Hegelova díla patří v rámci filosofické literatury k nejobtížněji vyložitelným. Často tak dochází, ať v řadách Hegelových příznivců či jeho kritiků, ke zcela odlišným závěrečným interpretacím základního významu. Cílem této práce je přiblížit, shrnout a zároveň reflektovat hlavní body Hegelovy teorie mravního státu z úrovně pohledu a závěrů Jiřího Chotaše, přičemž za základ vezměme článek uveřejněný ve Filosofickém časopise. Číst dále...