Politologie

Odborné články z oblasti komparativní i obecné politologie.

Erich Fromm (3) - Otázka přirozenosti v nepřirozené společnosti

Otázka přirozenosti není v naší civilizaci staré téma. Myslitelé se jím zabývají pouze několik staletí (mám na mysli pojetí přirozenosti jako jakéhosi původního stavu člověka). V antické, ale i čínské filozofii bylo lidské společenství chápáno jako přirozené, tedy jako neoddělitelná součást přírody a myšlenky o nesounáležitosti člověka s přírodou logicky ani neexistovaly (tedy až na výjimky v podobě sofistů). Číst dále...

Ideológie v politickom živote (2) - K otázke jejich zrodenia a statusu

Pojem ideológia pochádza podľa anglo – americkej Encyklopédie filozofie, od Destutta de Tracyho (1754-1836), ktorý ho ako prvý použil v prednáške 20. júna 1796 (Edwards, 1967,s. 125). Odvodzoval ho od Lockovho diela Rozprava o ľudskom rozume (1690). Napriek dnešnému ponímaniu ideológie ako nevedeckého fenoménu je dôležité pripomenúť fundamentálnu podstatu analyzovaného pojmu, ktorý pôvodne vznikol ako snaha jeho tvorcu predovšetkým o vytvorenie nového druhu metafyziky (však iba jednej z ďalších kapitol vo filozofii dejín), ktorá nemá nič spoločné s „bezbrehou“ abstrakciou či „slepou“ teológiou. V období svojho vzniku ide o celkom logické snahy, ktoré rozhodne súviseli s dedičstvom veľmi širokého kultúrno - duchovného a sociálno - politikcého fenoménu ktorý označujeme v európskych dimenziách pojmom osvietenectvo Číst dále...

Erich Fromm (2) - A ideologie trhu

Svoboda dosažená v moderních demokraciích obsahuje skutečně příslib rozvoje člověka, který chybí v každé diktatuře přes její proklamace, že v zájmu člověka jedná. Je to však teprve příslib, ještě však žádné splnění. Skrýváme sami před sebou svoje morální problémy, jestliže zaměřujeme pozornost na srovnávání naší kultury se způsoby života, které jsou popřením nejlepších vymožeností lidstva. Přecházíme tím skutečnost, že i my se skláníme před mocí, ne sice mocí diktátora anebo s ním spojené politické byrokracie, ale před anonymní mocí trhu, úspěchu, veřejného mínění, „zdravého lidského rozumu“ (spíše všeobecného nerozumu) a před strojem jehož otroky jsme se stali (Fromm 1967, 194). Číst dále...

Fenomén územního členění v obecním zřízení - 2. část

Samozřejmě, že dvoje volby nám říkají, že politický systém není dělen jen územně, administrativní hranice jsou pouze vodítkem, že celek je především členěn společensky a politicky. Číst dále...

Erich Fromm (1) - A jeho svět

Od dob Pythagora (možná i před ním) se traduje idea duchovního člověka, který je duchovní tím, že se nevěnuje hemžení na tržišti, ale pozoruje ho a medituje o něm, nebo o věcech zcela vzdálených. Nezasahuje do dění (to by jej zřejmě nějak poskvrnilo), ale je díky tomu nad věcí. K čemu je potom taková moudrost dobrá? Dá se pochopit u náboženských, metafyzických či silně transcendentálních směrů, které usilují o přenesení svého já do jiných světů a tam žít ve své soukromé blaženosti. Ovšem jaký smysl by měla reflexe společnosti, aniž by z toho nevyplývaly činy? Číst dále...

Ideológie v politickom živote (1) - Vznik pojmu a snahy o vymedzenie

Je prirodzené, že nikto z nás nevidí svet taký, aký v skutočnosti je. Všetci sa dívame na okolitý svet cez prizmu závoja veľkého množstva viac či menej relevantných teórií, predpokladov a domnienok. Pozorovanie a interpretácia sú teda tesne prepojené: ak sa pozeráme na svet, dávame mu celkom prirodzene zároveň vždy nejaký význam. To má pre skúmanie politiky (ale aj iných fenoménov) závažné dôsledky. Predovšetkým to poukazuje na to, ako je nevyhnutné odhaľovať predpoklady a domnienky, ktoré do sveta okolo nás neustále vnášame. Tieto predpoklady sú samotné súčasťou širších politických kréd alebo tradícií, ktorým v súčasnom svete obvykle hovoríme „politické ideológie“. Číst dále...