Politologie - Komparace

Články a srovnávací studie z oblasti komparativní politologie.

Fenomén územního členění v obecním zřízení - 1. část

Nejen všeobecné, rovné a přímé volby jsou nutné pro fungování samosprávy, přestože jsou jediným demokratickým nástrojem nabytí legitimity orgánu veřejné moci. Pro dobré fungování institucí, které spravují veřejné statky, je též předpokladem vhodné nastavení zdrojů i pravomocí k tomu, aby svoji činnost mohli vykonávat co nejefektivněji. Zatímco suverén si své zřízení a formu vlády může libovolně nastavovat dle svých potřeb ve své ústavě a dále pak v jejím rámci, systémy samosprávné, které jsou subjekty nestátního charakteru a svrchovaností nedisponují, jsou závislé na tom, co jim umožní zákonodárství suveréna. Číst dále...

Politické strany z hlediska teorie catch-all party

Není pochyb o tom, že politické stany jsou nezbytou součástí liberálně demokratických režimů. Ve svém vývoji během 19. a 20. století prošly několika etapami, které korespondují s vývojem volebního práva a parlamentarismu. Za předchůdce lze označit kluby, které vznikaly na parlamentní půdě a sdružovaly názorově spřízněné poslance. S důrazem na ideologický projekt se později setkáváme s definicemi typu: „seskupení určené k účasti na politickém životě, k částečnému nebo úplnému dobytí moci a prosazení myšlenek a zájmů svých členů“ (srov. Kunc 2000: 35) a s dalším rozdělením na elitární, honorární a kádrové strany. Tyto typy se dále transformovaly na strany masové a strany typu catch-all party (doslovně „všeuchopující“ univerzální strany). Číst dále...

Bělorusko v proměnách času

Ve své stati Bělorusko – obraz postkoloniální země sleduje Břetislav Dančák obraz země, jež se postupně zbavuje své nezávislosti v důsledku dlouhodobého vlivu ruského a sovětského impéria. Nelze, než mu dát za pravdu. Ostatně již od 17. století běloruští pravoslavní šlechtici a duchovní podporovali politiku vměšování a snažili se legitimizovat nároky moskevských panovníků na východní teritoria. Ruský car Alexej Romanov, původem běloruský šlechtic, se prohlásil za cara Velké, Malé a Bílé Rusi a vnímal připojení Běloruska jako své hlavní politické poslání. Číst dále...

Transformace politického systému ve Slovinsku

Úvodem bych ráda uvedla několik poznámek k obecné rovině problému transformace v Evropě. Tranzitologie, tedy věda o systémové transformaci od diktatury či autoritářského režimu k demokracii, nachází na evropském kontinentu živnou půdu zejména v regionu „středovýchodní Evropy“. Tento region zahrnuje širokou škálu zemí. Od zemí pobaltských, přes Polsko, Českou republiku, Rumunsko až po jih Evropy - státy bývalé Jugoslávie. Nalézáme zde uskupení zemí, které před několika málo lety ukončily dlouho etapu komunistické vlády, a které se od zlomového roku 1989 bez výjimky pokoušely o etablování demokracie. Číst dále...

Analýza komunálních voleb

Cílem této krátké analýzy je zaměřit pozornost na jedny z pěti druhů voleb v českém politickém systému (uvažujeme-li včetně voleb do Evropského parlamentu), na komunální volby na konkrétním teritoriu. Komunální volby jsou po těch sněmovních asi druhé nejdůležitější, jednak v důsledku negativního vymezení autonomie obecní samosprávy v ústavním pořádku České republiky (ÚZ ČR 1/1993Sb.), jednak z psychologického důvodu, kdy vnímání krajů jako přirozené součásti života obyvatel se zatím u občanské veřejnosti příliš neprosadilo, a jednak také proto, že pro politology představují zajímavý druh voleb, jenž jako jediný je v praxi modifikovatelný aniž by si to vyžadovalo systémové opatření formou změn ve volební legislativě. Číst dále...

Stranický systém Maďarska

Historie současného stranického systému se datuje do období roku 1987, kdy se poprvé začínají formovat a organizovat jednotlivé proudy opozice proti tehdejšímu režimu. K legalizaci politických stran dochází v rámci novely ústavy v říjnu roku 1989. Tímto krokem také dochází k ukončení první etapy vývoje stranického systému (Fiala 2002, 224), kdy vznikají převážně dodnes působící stranické subjekty. Číst dále...