Samosprávne kraje ako základ regionálnej samosprávy

Samospráva je dôležitým podsystémom verejnej správy, ktorý je budovaný zdola od občanov. Samospráva vytvára tie najideálnejšie podmienky pre rozvoj demokracie na miestnej a regionálnej úrovni. Číst dále...

Poloostrov napětí - (ne)bezpečné hry kolem Her

Olympijské hry obou ročních období, nejrozličnější mistrovství světa či jiné – netoliko sportovní – svátky jsou často o všem možném, jenom ne o tom, čeho se nominálně týkají. Hostitelské národy, a vůbec organizátoři takovýchto akcí, totiž obvykle mají potřebu se snažit, a to prvotně z toho důvodu, aby se při akci ukázaly v co nejlepším světle. Aby ve svitu reflektorů zazářily jejich politické, společenské, hospodářské nebo kulturní výdobytky. To, že „sport a politika by se neměly míchat“ tak zůstává pouze prázdným, protimluvným tvrzením. Děje se tak de facto přirozeně, a právě takovýto výrok je začasté výrokem motivovaným politicky. Číst dále...

Z neklidných dějin Východního Timoru

Nevelký stát o rozloze 14 609 km² se nalézá v souostroví Malé Sundy a má přes milion obyvatel. Na svou nezávislost čekal nadobyčej dlouho a cesta k ní byla trnitá. Širokého uznání své státnosti se domohl teprve roku 2002.

Původně se jednalo o portugalskou kolonii, která od konce druhé světové války usilovala vybojovat si své právo na sebeurčení netoliko na bývalých kolonizátorech, ale později i svobodu od násilné a krvelačné indonéské okupace. Ohledně koloniální éry byl Východní Timor po téměř čtyři století doménou Portugalců.

Východní Timor s metropolí Díli si nese mnohé stopy staletí poroby. Kupříkladu v oblasti náboženské či jazykové. Drtivá většina obyvatel jsou katolíci (asi 98 procent) a úředními jazyky jsou portugalština a malajsko-polynéský jazyk tetum, v němž nalézáme řadu prvků portugalštiny nebo indonéštiny. Z ekonomického hlediska zůstává Timor rozvojovým agrárním státem, jenž teprve pozvolna buduje efektivní infrastrukturu či průmysl. Číst dále...

Dekolonizace Indického poloostrova – zrod úhlavních nepřátel

Kolonialismus je jevem, který bezesporu dodnes nevymizel. Ač se jeho výchozí oblasti mnohdy mění, a současně na sebe bere poněkud odlišné podoby. V každém případě navazuje na „klasické“ koloniální říše, nad nimiž „slunce nezapadalo“. Počátek rozvalu tradičních koloniálních říší není snadné stanovit; co je však evidentní, kdy nastal jejich definitivní úpadek a pád. Přineslo ho „krátké“ 20. století, a to hlavně vlivem první a druhé světové války nebo nástupem radikálních sociálních doktrín, jež s nimi úzce souvisejí. Číst dále...

CHCETE ZMĚNU? NYNÍ JE TEN SPRÁVNÝ ČAS!

Vždy je ten správný čas na změnu a nikdy není pozdě. Dokud člověk žije, má vždy šanci na lepší život. Věk je relevantní a i v pozdním věku můžete najít v sobě odvahu a změnit vše, co Vám brání v plnohodnotnějším a naplněném životě. Číst dále...

Lze zestátnit lidský faktor? Optika Pierra Bourdieho

Člověk čas od času dostane trpký pocit, že je na tomto světě tak malý, nebo že je pro svůj stát jen číslem. Je to však pravda? A do jaké míry lze legalizovat a zestátnit lidský faktor?

To je samozřejmě metaproblémem, avšak v literatuře můžeme najít konkrétní pojmy, které určují, co je to vlastně lidský faktor, jak se ve společnosti projevuje a jakým způsobem komunikuje se světem a státní složkou. Jedním z velkých teoretiků lidského faktoru byl Pierre Bourdieu, známý francouzský sociolog a antropolog. Číst dále...

[Nahoru ↑]