Mezinárodní vztahy

Články z oblasti teorie a praxe mezinárodních vztahů.

Donald Trump, nepřátelský přítel

Stalo se, co se stát muselo. Alespoň dle dlouhodobých signálů, co vysílal „tweetově“ řízený Bílý dům. USA oduznaly mnohostrannou dohodu o íránském jádru z roku 2015. Krok je to zjevně nezodpovědný i nerozvážný, ale jednu „přidanou hodnotu“ má – Donald Trump plní svůj další předvolební slib. Domácí voličstvo především! Znovu vyniká starý paradox, že v politice supervelmoci, která de facto sousedí s celým světem, je zahraniční politika přívažkem politiky domácí. Číst dále...

O významu Japonska pro dekolonizaci Asie

Jednou z nejpádnějších příčin úpadku a pádu evropského koloniálního panství v asijském prostoru byla japonská militární rozpínavost. Její lví, ačkoliv nezáměrný, podíl na státoprávní emancipaci mnoha dálnovýchodních národů, jež nastala po 2. světové válce, přispěl také ke zformování místní specifické historické paměti. Zrodil se do takové podoby, v níž je navzdory řadě příkoří zachován značně smířlivý vztah k japonské expanzi.

Kde ovšem hledat kořeny faktu, že u kořenů asijské dekolonizace nalézáme moderní militarismus právě „Země vycházející slunce“? Číst dále...

Poloostrov napětí - (ne)bezpečné hry kolem Her

Olympijské hry obou ročních období, nejrozličnější mistrovství světa či jiné – netoliko sportovní – svátky jsou často o všem možném, jenom ne o tom, čeho se nominálně týkají. Hostitelské národy, a vůbec organizátoři takovýchto akcí, totiž obvykle mají potřebu se snažit, a to prvotně z toho důvodu, aby se při akci ukázaly v co nejlepším světle. Aby ve svitu reflektorů zazářily jejich politické, společenské, hospodářské nebo kulturní výdobytky. To, že „sport a politika by se neměly míchat“ tak zůstává pouze prázdným, protimluvným tvrzením. Děje se tak de facto přirozeně, a právě takovýto výrok je začasté výrokem motivovaným politicky. Číst dále...

Z neklidných dějin Východního Timoru

Nevelký stát o rozloze 14 609 km² se nalézá v souostroví Malé Sundy a má přes milion obyvatel. Na svou nezávislost čekal nadobyčej dlouho a cesta k ní byla trnitá. Širokého uznání své státnosti se domohl teprve roku 2002.

Původně se jednalo o portugalskou kolonii, která od konce druhé světové války usilovala vybojovat si své právo na sebeurčení netoliko na bývalých kolonizátorech, ale později i svobodu od násilné a krvelačné indonéské okupace. Ohledně koloniální éry byl Východní Timor po téměř čtyři století doménou Portugalců.

Východní Timor s metropolí Díli si nese mnohé stopy staletí poroby. Kupříkladu v oblasti náboženské či jazykové. Drtivá většina obyvatel jsou katolíci (asi 98 procent) a úředními jazyky jsou portugalština a malajsko-polynéský jazyk tetum, v němž nalézáme řadu prvků portugalštiny nebo indonéštiny. Z ekonomického hlediska zůstává Timor rozvojovým agrárním státem, jenž teprve pozvolna buduje efektivní infrastrukturu či průmysl. Číst dále...

Dekolonizace Indického poloostrova – zrod úhlavních nepřátel

Kolonialismus je jevem, který bezesporu dodnes nevymizel. Ač se jeho výchozí oblasti mnohdy mění, a současně na sebe bere poněkud odlišné podoby. V každém případě navazuje na „klasické“ koloniální říše, nad nimiž „slunce nezapadalo“. Počátek rozvalu tradičních koloniálních říší není snadné stanovit; co je však evidentní, kdy nastal jejich definitivní úpadek a pád. Přineslo ho „krátké“ 20. století, a to hlavně vlivem první a druhé světové války nebo nástupem radikálních sociálních doktrín, jež s nimi úzce souvisejí. Číst dále...

Divoký východ – ukrajinský osud...?

Spisovatel a filozof Milan Kundera říká, že v kulturně, etnicky či politicky košaté Evropě máme sklony nahlížet vše východnější jako zaostalé, barbarské, divoké. Český emigrant nejspíše dobře ví, o čem mluví, koneckonců (možná i proto) již desetiletí žije a tvoří ve Francii. Mistru slova nepřímo přizvukuje expremiér Mirek Topolánek, který, navzdory své účasti při řešení „plynové války“ mezi Ukrajinou a Ruskem, při prezidentské kampani do kamer prohlásil, že o Ukrajině ví: „H…., vlastně hodně“. Číst dále...