Mezinárodní vztahy

Články z oblasti teorie a praxe mezinárodních vztahů.

Remilitarizace Arktidy a její surovinový potenciál

V 50. letech 20. století začala generalita SSSR využívat arktické oblasti jako strategické pozici pro vedení úderu na USA a jeho severní spojence. Po rozpadu SSSR nemělo nové Rusko ekonomické prostředky na to udržet si pozice v této oblasti. V poslední době se však ruské vojenské špičky zaměřují na Arktidu a počítají s ní jako s legitimním územním celkem Ruské federace. V posledních letech můžeme sledovat neustálé rozšiřování arktických základen a vývoj ruských technologií usnadňující tuto novou kolonizaci.

Arktida se díky změnám klimatu proměňuje a taje, čímž vytváří prostor pro nové obchodní stezky, které by vedly přes nyní zamrzlé oblasti do Severní Ameriky. Je to jedna z nejkratších variant pro obchod s tímto kontinentem. O Arktickou oblast projevují zájem i další aktéři, jako EU, USA, Velká Británie, Brazílie, Norsko, Dánsko, Kanada nebo také ČLR. Tání ledu odkrývá nová naleziště. Pro Rusko by tyto nová naleziště mohly znamenat vymanění se ze špatné ekonomické situace. Proto Rusko považuje za nezbytné bránit si toto teritorium.

Moskva dlouhodobě považuje Arktidu za své vlastnictví a v OSN si nárokuje její podstatnou část. Tato část je teritoriálně vymezena od konce pevniny až po severní pól. Aby svět vnímal tyto požadavky, pořádá ruské námořnictvo a letectvo pravidelná vojenská cvičení v těchto oblastech, z nichž to největší proběhlo v září v roce 2015. Rok 2015 je zároveň rokem, kdy v Rusku vychází v platnost nová vojenská doktrína, v niž se také uvádí, že Rusko přijímá za své rozsáhlé oblasti Arktidy. Číst dále...

Vojenská doktrína Ruské federace

Další z článků od šéfredaktora Jiřího Zmrzlého nám tentokrát rozebere vojenskou doktrínu Ruské federace, která je považována za jeden z nejdůležitějších vládních dokumentů země. Věděli jste, že na rozdíl od USA nebo ČLR nemá Rusko žádnou protipovstaleckou doktrínu? To a mnohem více se dozvíte v našem článku. Číst dále...

Jaderná triáda Ruské federace

V roce 1949 SSSR úspěšně otestoval první jadernou bombu. Překonal tak monopol USA v držení této zbraně. V 50. letech se v rámci protiletecké obrany vytvořil útvar raketových oddílů. S postupem času a navýšením počtu raket a jaderných hlavic se tento útvar osamostatnil a i v současnosti jsou jednotky raketových vojsk vyčleněny z protiletecké obrany. Samotný termín „jaderná triáda“ je definice nosičů jaderných střel a schopnost dopravení jaderných střel k protivníkovi. Číst dále...

Účasť veľvyslancov na dúhových pochodoch

V ostatných rokov sú v letných mesiacoch po vzore mnohých metropol a veľkých miest z iných štátov sveta organizované na viacerých miestach v Českej republike a na Sloven-sku verejné zhromaždenia a sprievody na podporu a presadzovanie práv lesieb, gejov, bisexuálov a transrodových osôb (ďalej len „LGBT“), tzv. dúhové pochody. V Bratislave sú tieto pochody organizované od roku 2010 a v Prahe od roku 2011. V oboch uvedených hlavných mestách získavajú stále väčšiu pozornosť i účasť. Predmetom tohto textu nie je zaoberať sa vnútropolitickými, filozofickými či ideologickými aspektami dúhových pochodov a ani ich hodnotením z morálneho, kultúrneho, spoločenského, politického, právneho alebo iného hľadiska. Cieľom tohto článku je zamyslieť sa nad jedným roz-merom dúhových pochodov, a to nad rozmerom spočívajúcim v otvorenej a medializovanej podpore dúhových pochodov oficiálnymi predstaviteľmi zahraničných vlád na území prijímajúcich štátov v podobe účasti vedúcich diplomatických misií vysie-lajúcich štátov na týchto pochodoch. Inými slovami ide o hľadanie odpovede na otázku, či aktívna participácia veľvyslancov na dúhových pochodoch predstavuje alebo nepred-stavuje zasahovanie do vnútorných záležitostí prijímajúceho štátu. Číst dále...

Bezpečnostní otázky ohrožující japonskou ekonomiku a její roli v asijském makroregionu

Japonsko bylo a stále je nazýváno zemí „vycházejícího slunce“. Avšak co tvoří toto slunce? V minulosti to byla silná armáda, která dokázala expandovat všemi směry pacifické oblasti. V současnosti, od konce druhé světové války, je japonská armáda omezena na tzv. sebeobranné jednotky. V 90. letech došlo ke změně japonské ústavy a japonská armáda začala být přezbrojována a modernizována. Začala se stále více zapojovat do mezinárodních mírových misí pod dohledem OSN apod. Druhým faktorem však může být japonská ekonomika a její maximální vzestup. Po konci bipolárního období a nastolení multipolarity si Japonsko už nemusí vybírat mezi dvěma tábory. Nyní se může obrátit na více aktérů. Prvotními znaky multipolarity jsou globalizace a provázání ekonomik. Můžeme si všímat, že státy po celém světě opouštějí politiku geostrategie a vytvářejí novou politiku geoekonomie. Klasickými případy jsou právě Japonsko nebo Čínská lidová republika. Číst dále...

Vývoj koncepcie rozvoja počas štyroch rozvojových dekád Organizácie spojených národov

Koncepcia rozvoja zahŕňa mnohé aspekty a neustále sa mení tak v čase, ako aj v závislosti od prístupu konkrétnych aktérov. Chápanie rozvoja sa v priebehu vývoja menilo aj v rámci Organizácie Spojených národov (OSN). Až do 80. rokov 20. storočia bol rozvoj vnímaný najmä ako hospodársky rozvoj. Postupne sa však chápanie rozvoja posunulo od užšieho – ekonomického chápania, k širokému multidimenzionálnemu, a v súčasnosti komponenty rozvoja zahŕňajú tak hospodársky rozvoj, ako aj sociálny rozvoj a ochranu životného prostredia, pričom všetky sú navzájom úzko prepojené.

V nasledujúcom texte predstavíme kľúčové momenty vývoja rozvojovej problematiky na pôde OSN, s dôrazom na premeny chápania koncepcie rozvoja až do jej aktuálnej podoby. Štruktúra textu kopíruje jednotlivé rozvojové dekády vyhlásené OSN, pričom v rámci každej sa snažíme poukázať jednak na najvýznamnejšie udalosti a dokumenty prijaté v súvislosti s rozvojovou problematikou, ale najmä na to, ako sa postupne chápanie rozvoja rozširovalo, a ktoré udalosti, resp. aktéri, mali na formovanie koncepcie rozvoja OSN vplyv. Číst dále...