Wallerstein, I: Úpadek americké moci

 10. říjen 2005  Norbert Naxera   komentáře

Kniha amerického politologa a afrikanisty I. Wallersteina patří k nejzajímavějším knihám současnosti, je srovnatelná s Huntingtonovým Střetem civilizací. Autor tvrdí, že ve dvou světových válkách se z USA stala rozhodující světová velmoc, které se navíc podařilo výhodně si rozdělit svět se SSSR, přičemž USA získaly dvě třetiny a Sovětský svaz třetinu.

1. vydání. Praha: Knižnice sociologických aktualit - SLON, 2005. Ss. 286. ISBN 80-86429-44-X.

Kniha amerického politologa a afrikanisty I. Wallersteina patří k nejzajímavějším knihám současnosti, je srovnatelná s Huntingtonovým Střetem civilizací. Autor tvrdí, že ve dvou světových válkách se z USA stala rozhodující světová velmoc, které se navíc podařilo výhodně si rozdělit svět se SSSR, přičemž USA získaly dvě třetiny a Sovětský svaz třetinu. Americká moc vrcholila v letech 1945-1975. Poté však globální moc USA začala klesat, prvním příznakem byla válka ve Vietnamu. Ropné šoky 70. let způsobily výrazné zpomalení růstu americké ekonomiky. USA si zajistily svou moc pomocí organizací, jako je Světová banka, Mezinárodní měnový fond či G7. V posledních letech se však nezadržitelně blíží úpadek geopolitické moci USA. Války, které v současnosti vede Bushova vláda, nejsou projevem síly, ale naopak slabosti. Příčinou těchto válek jsou ekonomické problémy, které však nelze tímto způsobem vyřešit.

Autor je představitelem levice. Rozděluje socialismus na tři druhy

  1. komunismus
  2. sociální demokracii
  3. národněosvobozenecké hnutí v koloniích

Wallerstein si povšiml zajímavé věci, že národněosvobozenecké hnutí v koloniích nezačalo rokem 1917, ale již o něco dříve, příkladem jsou revoluce v Persii r. 1905, v Mexiku r. 1910 a v Číně r. 1911. Dokonce i VŘSR byla podle Wallersteina nikoliv proletářskou, ale národněosvobozeneckou revolucí, kterou chtěli ruští vlastenci odstranit z Ruska západní vliv. S tímto tvrzením však nelze souhlasit. Nesmí se zapomínat, že marxismus je původem německou a nikoliv ruskou ideologií, a také na to, že Lenin a všichni členové vedení bolševické strany, s výjimkou Stalina, žili před rokem 1917 v emigraci. Autor píše, že od 1. světové války do konce 60. let získala levicová hnutí všech tří typů moc prakticky v celém světě. Třetina světa byla komunistická, ve vyspělých kapitalistických státech vládla sociální demokracie a všechny kolonie získaly nezávislost. Socialisté, přesto že měli politickou moc, nedokázali změnit svět. Proto od roku 1968 dochází mezi lidmi na celém světě ke zklamání klasickou levicí a vzniku nových levicových směrů, jako je maoismus, ekologická hnutí, feministická hnutí, hnutí za práva menšin (národnostních, náboženských, sexuálních atd.) a organizace na ochranu lidských práv. Wallerstein však správně dodává, že všechna tato hnutí představují slepou cestu vývoje, neboť se stávají závislými na vládnoucích třídách a součástí estabilishmentu.

Nejvýznamnější část Wallersteinovy knihy však leží v ekonomické oblasti. Autor uvádí, že kapitalismus poprvé za dobu své existence spěje do krize, kterou nebude schopen nikdy překonat. Problémem je snižování zisků. Cena zboží se dělí na konstantní a variabilní kapitál a na nadhodnotu. Nadhodnota po zdanění tvoří zisk. V důsledku třídního boje však neustále rostou mzdové náklady kapitalistů. Ti se tomuto vývoji snažili dříve čelit přesunem továren z hlavních průmyslových center do venkovských oblastí, dnes přesunem továren z vyspělých do rozvojových zemí. Wallerstein se však domnívá, že do 25 let zmizí všechny venkovské oblasti na celém světě a celý svět bude urbanizován. To povede k tomu, že dělníci po celém světě budou žádat vyšší mzdy a kapitalistům nezbude nic jiného, než je zaplatit. Druhým problémem je konstantní kapitál. I ten nezadržitelně vzrůstá v důsledku vyčerpání nejvýnosnějších nalezišť surovin a potřebě těžit ve stále horších dolech, a také z důvodu, že je třeba likvidovat stále více odpadů. Vzrůstá i daňové zatížení, neboť lidé žádají sociální dávky, lepší zdravotnictví a školství , a to znamená stále vyšší daně. Proto kapitalistům neustále klesá zisk. Kapitalisté se snaží uzavírat kartelové dohody a tvořit monopoly, ty se však neudrží věčně kvůli mezinárodní konkurenci.

Druhým způsobem boje za záchranu kapitalismu je tzv. neoliberalismus. Toto hnutí, jehož prvními politickými představiteli byli R. Reagan a M. Thatcherová, se snaží snižovat mzdové i daňové zatížení firem. Neoliberalismus je vlastně pokusem vrátit se do 1. poloviny 19. stol. Neoliberalismus není způsoben nenasytností po penězích, ale spíše zoufalstvím. Autor dokazuje, že toto hnutí je odsouzeno k zániku, stejně jako každé reakcionářské hnutí. Podle Wallersteina je liberalismus navíc zcela nemožný. Pokud by ekonomika byla skutečně založena na liberálním základě, nebyl by možný vůbec žádný zisk, protože konkurence by způsobila propad cen přibližně na úroveň výrobních nákladů, a tedy zhroucení celé ekonomiky. Neoliberalismus je tedy pokryteckou ideologií a Wallerstein tvrdí, že by se všechny levicové strany měly zaměřit právě na boj proti neoliberalismu.

Kniha se sice jmenuje úpadek americké moci, ale toto se netýká jen USA, ale celého světa bez výjimky. Wallerstein tvrdí, že se blíží nový světový řád. Je jisté, že dojde ke změně světového řádu, nemusí to však nutně být změna k lepšímu. Wallerstein je zastáncem absolutní rovnosti všech lidí. Jeho ideálem však není reálný socialismus, jaký byl v zemích RVHP. Pro Wallersteina byl SSSR stejně nepřátelskou třídní společností jako USA, neboť v něm nevládl lid ale stranická nomenklatura. Jeho ideálem je kolektivisticky založená společnost a hospodářství řízené nikoliv státem, ale družstvy a neziskovými organizacemi. Průmyslové závody by měly pracovat bez zisku, podobně jako americké nemocnice či soukromé vysoké školy. Zda je tento způsob řízení státu a hospodářství reálný je otázkou. V každém případě však Wallersteinova kniha nutí k zamyšlení a rozhodně patří mezi nejzajímavější politologická díla současnosti.

Immanuel Wallerstein (nar. 1930) vyučoval na Kolumbijské univerzitě, McGill University, Ecole des hauted Etudes en Sciences Sociales v Paříži, Binghamton university i jinde. Byl také předsedou mezinárodní sociologické asociace (ISA). Zabývá se analýzami světového systému, jeho historickým vývojem i současnou krizí kapitalistické světoekonomiky. Je autorem mnoha knih například The modern World-Systém nebo Utopistics, Or Historical Choices for the 21st Century.

Jak citovat tento text?

Naxera, Norbert. Wallerstein, I: Úpadek americké moci [online]. E-polis.cz, 10. říjen 2005. [cit. 2017-12-15]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/wallerstein-i-upadek-americke-moci.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Norbert Naxera

Autor:

Autor je student politologie FF ZČU Plzeň.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.5 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Přidat komentář

Vložit komentář

M

středa, 9. listopad 2005
11:57

Jediný, kdo tu plácá a ukazuje svou pochybnou úroveň, jste vy.
Argumenty nemáte?


Napsal: M [Odpovědět]

tomáš

středa, 14. prosinec 2005
17:03

Jistě komunistou není , ale jeho terminologie mu jenom přitěžuje.Problém který řeší je už mnohem obecnější a netýká se jenom levicovích intelektualů, řada ekonomů tyto problémy zkutečně akceptuje.Jejich výklad je ale značně "serioznější" a tím užitečnější.Bojím se že "třídní boje" a kapitalisti kteří sídlí kdesi nad námi tuto debatu spíše zesměšňuje, vhorším případě snad i staví do pozice radikálního anarchismu od kterého dá každý ruce pryč.


Napsal: tomáš [Odpovědět]

Lukáš Kraus

pondělí, 2. leden 2006
23:50

Nechápu, jak někdo může tvrdit, že USA má nějaké úspěchy. Systém, ve kterém žijí tzv. Americký sen by měl produkovat daleko menší nezaměstnanost, konkurenceschopnost, státní dluh a nízkou inflaci. Ani v jednom z těchto kritérií nesplňuje reálná očekávání. Naopak EU se svým sociálním státem, který nešetří na mandatorních výdajích jí pomalu dohání ve všech výše jmenovaných ukazatelích (až na státní dluh) a ještě k tomu udržuje stabilní, či klesající čísla chudoby, kriminality a extremismu.

Tedy již ne žádné utopie, ale reálný socialismus (částečná dělba o rizika) provázaný se zdravým úsudkem.
Již nikdy revoluční extrémistická hnutí, jako maoismus, stalinismus či korporativní fašismus (nacismus).

Liberálové by si měli uvědomit, že volná ruka trhu již nemůže řešit základní otázky 21.stol, jelikož ekologické, migrační či sociální výzvy liberalismus od roku 1929 řešit prostě systémově ani nemůže. Čekat na ruku trhu je již nemožné, jelikož věci se musí řešit z dlouhým předstihem, aby státu či unii zbyl alespoň nějaký manévrovací prostor na reakci.(globalizace)


Napsal: Lukáš Kraus [Odpovědět]

Norbert Naxera

čtvrtek, 4. květen 2006
13:39

Norbert.Naxera

Máš naprostou pravdu. Liberalismus odpovídal stavu evropské ekonomiky v období raného kapitalismu, tedy přibližně v l9. století. Dnešní stav ekonomiky je dosti odlišný a proto se liberalismus pro dnešní poměry nehodí


Napsal: Norbert Naxera [Odpovědět]

Ondřej

středa, 24. květen 2006
15:21

Ačkoli jsem i já k americké ekonomice spíše skeptický, nemohl jsem si nevšimnout, že kdesi ve Vás, Norberte, dřímá paranoidní strach ze všeho sionistického, nemám pravdu? Myslím, že to trochu přeháníte se svými až chorobnými obavami, jak jsem si již stačil všimnout z vícero Vašich příspěvků.


Napsal: Ondřej [Odpovědět]

Martin

středa, 12. říjen 2005
21:00

Martin

Wallerstein je poslední brontosaurus. Stále se motá v pojmech "třídní boj", "vykořisťování dělnické třídy" a "výrobní základna", ale ve skutečnosti už mu dávno ujel vlak. Nový revoluční sociální systém (řekněme si na rovinu: utopický a nemožný, to už jsme vyzkoušeli - kolektivistická vláda, rovnost nikoliv šancí, nýbrž majetku..), podezřívám jej, předpovídá už jen ze setrvačnosti (založil na tom kariéru, kdo by na stará kolena razantně měnil celý svůj dosavadní světonázor) a z bláhové touhy, že snad vyvolá sebenaplňující proroctví.
Některé jeho historické analýzy jsou zajímavé, ale co se týče současnosti, neřkuli budoucnosti, jeho toužebné eseje a knihy jsou spíše úsměvné.


Napsal: Martin [Odpovědět]

Norbert Naxera

sobota, 15. říjen 2005
18:40

Norbert.Naxera

S touto kritikou nemohu souhlasit.Wallerstein není komunista, ale neomarxista. Evistenci a význam třídního boje nelze popírat, tak jak to někteří současní autoři dělají, nelze jej však zároveň požadovat za vůdčí sílu celých lidských dějin. Třídní boj je pouze jednou z těchto sil, druho silou je boj rasový, přičenž někdy mohou třídní i rasový boj splývat. Myslím si že události posledních let vyvrací pavědecká tvrzení sionistů o konci dějin apod. Naopak v následujících padesáti letech čekají svět velké změny, to nelze popřít, i když otázkou je jaké budou výsledky těchto změn. Wallerstein je jeden z mála, který se nenechal přesvědčit "úspěchy" dnešní americké ekonomiky a vidí trochu dále. Podobné názory má i Noam chomský. Recenze jeho dvou knih pošlu co nejdříve dodám


Napsal: Norbert Naxera [Odpovědět]

Pavel

čtvrtek, 27. říjen 2005
21:14

Ona evropská ekonomika rozhodně není, jako ta americká. Jinak by se pořád v Bruselu nevymýšlely goals na zlepšení konkurenceschopnosti. Po odeznění nové pravice jsme opět svědky spíše nepružného korporativně koordinovaného hospodářství. Mohu se samozřejmě mýlit, ale i já pochybuji, že v jeho věku a s takovou karierou v zádech může být člověk stále pravým, nefalšovaným, věřícím neo/marxistou.


Napsal: Pavel [Odpovědět]

Norbert

neděle, 30. říjen 2005
20:57

Norbert.Naxera

Myslím si, že evropská ekonomika je zdravější, než americká, neboť ekonomika USA je virtuální realita


Napsal: Norbert [Odpovědět]

Standa

neděle, 6. listopad 2005
02:38

Uprimne pochybuju o tom ze to vubec nekdo z Vas cetl nebo zda od nej videl neco jineho.. Vase priserne placani takovych sracek akorat ukazuje na pochybnou uroven techto stranek.


Napsal: Standa [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2017]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(