Muži, ženy a sexuální násilí

 9. červen 2005  Mgr. David Simota   komentáře

V úvodu je nutné zamyslet se nad skutečností, že ještě žádný zoolog explicitně nezaznamenal znásilnění u zvířat v divočině. Dnes jsme si všichni vědomi toho, že u lidí je tento jev paradoxně relativně častý. Kde je tedy důvod tohoto rozdílu? Sex mezi zvířaty je považován za páření, což je pevně cyklická činnost vycházející z biologických signálů samičky (nazývá se samičí říje). V obdobích, kdy se určitý živočišný druh nepáří, je zcela normální záležitostí téměř striktní odmítání sexuálního aktu.

Muži, ženy a sexuální násilíMuži, ženy a sexuální násilí

V úvodu je nutné zamyslet se nad skutečností, že ještě žádný zoolog explicitně nezaznamenal znásilnění u zvířat v divočině. Dnes jsme si všichni vědomi toho, že u lidí je tento jev paradoxně relativně častý. Kde je tedy důvod tohoto rozdílu? Sex mezi zvířaty je považován za páření, což je pevně cyklická činnost vycházející z biologických signálů samičky (nazývá se samičí říje). V obdobích, kdy se určitý živočišný druh nepáří, je zcela normální záležitostí téměř striktní odmítání sexuálního aktu.

Zooložka Jane Goodallová zkoumala příčiny promiskuitního chování šimpanzů, přičemž pozorovala i důvody odmítání některých samců samicemi. Došla k závěru, že vždy nakonec po určitém čase vždy dochází k dobrovolnému svolení samičky ke styku. Samec je si dobře vědom, že se bez souhlasu samičky pářit nemůže. Mezi šimpanzi neexistuje žádná podobnost s lidským znásilněním, nenalézáme zde ani žádnou formu prostituce. Je však nutné podotknout, že znásilnění není pro zoology nijak důležitým jevem a není proto ani objektem jejich zájmu.

Lidské jednání se v mnohém liší, protože mezi lidmi může ke koitu docházet prakticky kdykoli. Ženy kromě toho nemají žádné podobné projevy, jako např. zrůžovění pohlavních orgánů, čímž by svým protějškům jasně dávaly najevo svou připravenost k páření. Tyto schopnosti se vytratily v důsledku evoluce. Lidské touhy se proto častěji odehrávají více v hlavě, proto takové představy nejsou nutně spojeny s potřebou reprodukce. Není tedy divu, že muži projevují zájem o ženu kdykoli. Potřeba sexuálního aktu tu již není spojena s biologickou připraveností a ochotou ženy. Muž jako lidský samec znásilňuje z toho důvodu, protože jeho složité psychické pochody a komplikované prožitky ho natolik matou, že ho nutí k takovému jednání.

Dále můžeme mluvit o vztahu mužů ke znásilnění za válečného stavu. V dějinách bychom nenašli válku, ve které by nebyly ženy znásilňovány. Je to nehoráznost, ale zároveň nevyhnutelnost. Soupeřící muži si tímto způsobem řeší spory mezi sebou, přičemž se snaží o podmanění si všeho, co patří nepříteli. To se paradoxně týká i „svatých válek“! Ve válce totiž platí poněkud jiná pravidla. „Dovoleno“ je zabíjet, tedy i znásilňovat. Válka je proto dobrou ukázkou toho, jak muži opovrhují ženami. Žena je odsunuta stranou a stává se věcí, tedy jakousi pomůckou. Válka z mužů strhává nálepku rytířskosti a civilizovanosti. I Čingischán hlásal, že je potřeba nepřítele zlomit i tím, že pojmeme i jeho nejžádoucnější ženy a uděláme s nimi vše dle vlastní vůle. Takové znásilnění je potom považováno za hrdinské. Ze ženy se tím stává velmi cenná válečná kořist.

Nesmíme však zapomenout zmínit ani případ mýtického hrdiny Jacka Rozparovače, který se nechvalně proslavil sexuálně motivovanými vraždami. Stal se legendou, i když jeho sláva neměla pozitivní kontext. Důležitým měřítkem posuzování znásilnění je tedy i tradování pověr a mýtů, kterými jsou často takové trestné činy ospravedlňovány. Mezi muži často kolují takové názory, jako např. „všechny ženy chtějí být znásilněny, říkají si o to…“ či „žádná žena nemůže být znásilněna proti své vůli“. Mnohem nebezpečnější mohou být paradoxně i některé rady, jako např. „když už se znásilnění nevyhnete, alespoň se uvolněte a užijte si to“. I tím se znásilnění nebezpečně blíží k legitimnosti. Nejhorším výsledkem však zůstává, že se některé ženy samy následně s takovými přesvědčeními ztotožňují.

Položme si tedy tuto otázku: „Opravdu žena touží být ponižována?“ Musíme si uvědomit, že fyzická převaha je výsadou muže, nikoli ženy. Dle mýtů je nejlepší ženská hrdinka předurčená k tomu, aby na konci příběhu byla usmrcena. Podobně i hollywoodská továrna na sny vytváří nový prototyp křehké hrdinky se zjevně zranitelnou povahou. Skutečný čin má však na míle daleko od snů a pohádek. Žena není v pozici, aby mohla volit bitevní pole a způsob boje. Žena nemůže vyhrát, maximálně se může pokusit o útěk a vyjít z této děsivé zkušenosti bez zranění. Ženskost bohužel učí ženu prohrát, má totiž jiné fyziologické předpoklady, s čímž se musí celý život vyrovnávat.

Z výzkumu Brendy Brownové v memphiské oblasti vyplývá, že znásilněno bývá jen 1,02% prostitutek, tedy minimum. Negativně však můžeme hodnotit skutečnost, že pouze 2% všech nahlášených znásilnění nebývá založeno na pravdě a jsou zcela smyšlená. Jaký je tedy „metr“ policie, když posuzuje, zda došlo ke znásilnění či nikoli? Podle čeho se má řídit soud, když má k dispozici pouze slovo ženy a proti tomu slovo muže? Soudce Sir Matthew Hale v 17. století řekl, že znásilnění je obvinění, které se lehko vznáší a obtížně dokazuje, ale ještě obtížnější je obhajovat muže, který nikdy není úplně nevinný. Proto je nutné vše důkladně a obezřetně posuzovat, než soud vysloví svůj verdikt.

Patrně všichni civilizovaní lidé se dnes shodují v názoru, že znásilnění má ve své podstatě blíže k projevu zločinnosti než k projevu mužnosti. Znásilnění se totiž podobá loupeži či přepadení. Agresor si násilím bere pohlavní styk pod pohrůžkou násilí. V americkém právu musí penis proniknout do vagíny, tedy jedná se pro tuto potřebu o heterosexuální styk, ale zákonodárcům často nedochází, že jiné techniky pohlavního ukájení jsou pro ženu mnohem traumatičtější (např. nucení k orálnímu či análnímu styku). Důležitá tedy pravděpodobně nebude cesta, kam tzv. útok vede, ale onen úmysl ponížit druhého člověka a omezit jeho svobodu a práva. Dnes se tyto zkušenosti konečně začínají zohledňovat, ale jedním z mnohých stálých nedostatků zůstává, že za znásilnění bývá nadále považován obvykle jen útok na „nemanžela“. Podle tohoto předpokladu pravděpodobně znamená sňatek sex za jakýchkoli okolností.

Útok se sexuálním kontextem musíme tedy považovat jako napadení celistvosti osobnosti a narušení svobody člověka. Je paradoxní, že po obětech loupeží nikdo nechce důkaz kladení odporu lupičům. Při sexuálním napadení, kde je násilí neoddělitelnou součástí činu, se naopak zjišťuje, zda oběť kladla agresorovi dostatečný a adekvátní odpor. Žena je často „apriori“ považována za toulavou, neopatrnou a mnohdy i hloupou bytost. Muž je považován za cizince, který hledá…

Dle Clintona Duffyho, správce věznice v San Quentinu, ženy mnohdy porušují základní pravidla bezpečnosti. Chovají se totiž jako návnada pro násilníky, když například zapomínají zatahovat závěsy v době, kdy se převlékají či koupají. Podobné varování vyšlo i v Reader´s Digest. Statistiky říkají, že jen ? znásilnění pochází od cizích mužů.

Je nutné si uvědomit, že žádný zákon není dostačující, dokud nebude dobře pochopen problém sexuálního vykořisťování žen. Muži totiž mají na své straně hlavní výhody. Mají vyšší váhu a jsou mnohem vzrostlejší. Rovněž se od dětství učí prát a bojovat, kdežto ženy se odmalička vyhýbají fyzickým sporům, protože tradice a společnost velí, aby žena byla krásným a milým doplňkem může, tedy jakousi zranitelnou laní, která by měla být chráněna.

V současnosti i žena dostává možnost protlačit se do sportovních odvětví, která byla dříve dle tradic pouze mužskou záležitostí. Tím se buduje skutečná rovnoprávnost. V Reader´s Digest vyšlo mnoho feministických článků o sebeobraně žen. Píše se zde o technikách kopu do rozkroku či zatlačení palce do oka. Všechny techniky, ač fungují zázračně, jsou však k ničemu, pokud se ženy nebudou již od útlého věku připravovat k sebeobraně, aby všechny zábrany z přestupování tradičních zákazů těla k obraně byly konečně překonány. Pravděpodobně pouze tím se žena stane v každém ohledu rovnocenným soupeřem muže.

Titulní obrázek převzat z: http://www.sxc.hu/browse.phtml?f=download&id=494522

Použitá literatura

  1. Brownmiller, S. Proti naší vůli: muži, ženy a znásilnění. In: Dívčí válka s ideologií. Praha: SLON 1998, str. 134 – 166.

Jak citovat tento text?

Simota, David. Muži, ženy a sexuální násilí [online]. E-polis.cz, 9. červen 2005. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/muzi-zeny-a-sexualni-nasili.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Mgr. David Simota

Autor:

Bc. David Simota, DiS.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.23 hvězdiček / Hodnoceno: 13x


Přidat komentář

Vložit komentář

Simona

pátek, 29. květen 2009
14:17

Ahoj, nedávno jsem se zúčastnila Bojového výcviku pro ženy a jsem za to opravdu ráda. Dozvěděla jsem se tam hromadu užitečných věcí, některé člověk už samozřejmě zná a ví, ale je opravdu rozdíl vyzkoušet si to v tzv. akci... Prostě můžu to jen doporučit, pro ženské není trénování sebeobrany snad nikdy dost.. Kdyby to někoho zaujalo, třeba jako dárek pro ženu, tak kurz jsem našla na www.zlutaraketa.cz.. Mějte se


Napsal: Simona [Odpovědět]

Jarek

úterý, 9. červen 2009
05:11

Téma článku je zajímavé, bohužel mám potíže s orientací. Přes zvířátka a Činghischána jste skončil u rovnoprávnosti ve sportu, možná bylo lepší vymezit si užší pole zájmu. Přijde mi, že se nekontrolovatelně pohybujete mezi znásilněním, které chápete (správně) jako sexuální zločin, a mezi snahou vyvrátit všeobecnou představu o podřízené roli ženy ve společnosti...to ostatně ilustruje fakt, že na začátku hovoříte o ponížení, ve prostřed o znásilnění a na konci o sexuálním zotročení, což jsou dle mého 3 odlišné věci. Myslím si, že chybné bylo vycházet z jedné publikace a z vašich úsudků, ač s nimi vesměs mohu souhlasit, protože dost často vedou v textu k velmi kontroverzním spojením, která nemají téměř žádnou vypovídající hodnotu. Nemyslím si, že válka je projev toho, jak muži opovrhují ženami, naopak se domnívám, že v pravěku se válčilo především za ochranu žen uvnitř kmenu, nehledě na to, že žena byla v těchto dobách uctívána (viz sošky venuší). Nevím, ale označovat Jacka Rozparovače za "mýtického hrdinu" asi neni to pravé. Stejně tak nepovažuji za relevantní výzkum u memphiských prostitutek, z logiky věci vycházím z faktu, že znásilňuje ten, kdo se dožaduje sexuálního uspokojení, pokud je mu toto umožněno "koupí" prostitutky, tak nejspíš už není nucen použít pro naplnění své touhy násilí. Jak již tu bylo zmíněno, je třeba rozlišovat znásilnění psychicky vyšunutých jedinců, které k tomu vede jejich psychická porucha, a znásilněním, kterého se dopustí normální muž jen proto, že si chce dokázat dominanci vlastní mužnosti. Ač to vypadá, že jsem na vašem článku nenechal nit suchou, jsem Vám opravdu vděčen, že jste s tímto tématem přišel. Znásilnění je jev, který v žádném případě nepatří do dnešní společnosti, bohužel se ho stále nepodařilo vymítit, viz kauta Fritzl či nedávné případy z Jižní Ameriky. Vy vidíte "řešení" v stále větší rovnoprávnosti obou pohlaví, já jsem k tomuto spíše skeptický, protože si myslím, že paradoxně to, že ženy se stále stávají silnějšími a rovnými hráči a konkurenty mužů, tak právě toto, tedy ohrožení mužské dominance, pak vede muže k tomu ženu nějakým způsobem "eliminovat". Osobně jako člověku se mi hnusí jakékoli nedůstojné zacházení se ženami a opravdu je třeba, aby ženy byly více chráněny zákony, koneckonců už se s tím něco dělá, vznikl například termín "znásilnění manželem", který opět trochu mění pohled na soužití muže a ženy.


Napsal: Jarek [Odpovědět]

šakal

pátek, 10. červen 2005
04:05

...Ježíšikriste! § :- | )


Napsal: šakal [Odpovědět]

davesi

pátek, 10. červen 2005
22:06

davesi

díky, ale tak vysoko nemířím :-)


Napsal: davesi [Odpovědět]

Libor

neděle, 12. červen 2005
12:16

Autor velmi zajímavou formou nastínil problematiku sexuálního násilí v kontextu různých sociálních jevů a skutečností. Poutavě vše propojil s kategorií chování zvířat a hledal zde určité podobnosti i rozdílnosti. Jen tak dál...


Napsal: Libor [Odpovědět]

Radek

čtvrtek, 24. červen 2010
14:12

Obecná tvrzení o tom, jak jsou muži trénují rvačky považuji za jasnou ukázku nepochpení problému.


Napsal: Radek [Odpovědět]

davesi

pondělí, 13. červen 2005
18:36

davesi

Moc děkuju za pochopení koncepce článku. Cílem nebylo napsat sáhodlouhý elaborát, nybrž jen jakýsi nástin problematiky. Názor si pak musí každý čtenář udělat sám, protože se jedná o velmi kontroverzní téma...


Napsal: davesi [Odpovědět]

CyrilČestmír

středa, 15. červen 2005
10:05

Celkem slušný článek, možná ale trochu nešťastně zvolený úvod. Je podle mého názoru dost neměřitelné srovnání této problematiky u lidí a zvířat, navíc jaksi nepotřebné, poněvadž má-li se ukázat, že jsme v tomto ohledu větší "zvířata" než zvířata, je to celkem jednoduchý a předem zacílený důkaz. Jinak na krátký rozsah vkusně zpracované....


Napsal: CyrilČestmír [Odpovědět]

davesi

pátek, 24. červen 2005
21:59

davesi

Děkuji za konstruktivní komentář. K rozsahu příspěvku lze říci snad jen to, že krátké články čtenář navštíví raději než sáhodlouhé elaboráty. Internetové články by neměly být příliš dlouhé, protože monitor počítače není pro mnohé tím nejvhodnějším prostředím pro čtení. Je tedy nutné vždy zvažovat, jaký rozsah je optimální, aby autor nenudil a dokázal tak udržet porornost svých čtenářů co nejdéle.


Napsal: davesi [Odpovědět]

Muž

čtvrtek, 21. červenec 2005
12:20

Článek mi přijde celkem dopře napsaný a je i rozumného rozsahu pro publikovaní v elktronické podobě. Jen bych měl alou poznámku k tomuto odstavci:

"Útok se sexuálním kontextem musíme tedy považovat jako napadení celistvosti osobnosti a narušení svobody člověka. Je paradoxní, že po obětech loupeží nikdo nechce důkaz kladení odporu lupičům. Při sexuálním napadení, kde je násilí neoddělitelnou součástí činu, se naopak zjišťuje, zda oběť kladla agresorovi dostatečný a adekvátní odpor. Žena je často „apriori“ považována za toulavou, neopatrnou a mnohdy i hloupou bytost. Muž je považován za cizince, který hledá… "

Ano - po obětech oloupení nikdo nechce důkaz dostatečného kladení odporu - ale už jste někdy viděla, aby se někdo nechával okrádat zas a zas a činilo mu to rozkoš.
Ale snad i u obětí, kterým byla odcizena věc se prověřuje, zda to nebylo fingováno(kvůli pojišťovnám, dědictví apod....)

Prosím tuto mou připomínku neberte jako nepochopení základní podstaty článku - ale byla to první věc, která mě zřetelně praštila do očí, tak jsem reagoval.


Napsal: Muž [Odpovědět]

autor

pondělí, 8. srpen 2005
12:47

ve svém komentáři si pletete mou osobu - jsem muž, nikoli žena :-)


Napsal: autor [Odpovědět]

Stránský

pondělí, 8. srpen 2005
19:11

Článek je bohužel kompiltání snůška nesmyslů, které je nutno nějak napravit.
Předně sexuální násilí je vlastní mužům, ženy obecně deviacemi trpí jen vzácně. V mužské sexualiotě existuje určitá složka násilí obecně, což je dáno citlivostí CNS na testosteron. Autor nebo autorka vůbec nerozlšuje mezi útoky deviantů, duševně nemocných nebo zcela zdravých mužů, kteří jen špatně odhadnou situaci.


Napsal: Stránský [Odpovědět]

Clarisa

pátek, 2. září 2005
12:49

Podle mého názoru pan Stránský nepochopil, o co vlastně autorovi v článku šlo. Skutečnost, že nerozebíral podrobně chemické pochody v mozku mužů, nemůže ovlivnit celkové vyznění článku, které je poměrně vystihující...


Napsal: Clarisa [Odpovědět]

Jonášek

pátek, 2. září 2005
12:58

Kritik článku by se měl zamyslet nejen nad svým pravopisem - když někoho kritizuje, měl by dbát na to, aby nepsal trapné chyby a překlepy. Osobně se mi článek velmi líbil a je jasné, že toto složité téma nelze vyčerpat ze všech úhlů pohledu, proto tam chybí pohled medicínský. Autor přesto nabízí zajímavý pohled na věc a netají se ani tím, že jde o kompilační pojetí práce, což je mimochodem v sociálních vědách běžný a zcela legitimní vědecký postup!


Napsal: Jonášek [Odpovědět]

Krstev

pondělí, 5. září 2005
13:23

Přečetl jsem si tento článek a v mnohém mě skutečně zaujal - hned běžím do knihovny pro knihu S. Brownmillerové :-)


Napsal: Krstev [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(