Komparace SAP a ČSSD

 20. leden 2008  Bc. David Zrostlík   komentáře

Cílem tohoto článku by mělo být srovnání Sociálně demokratické dělnické strany (SAP) ve Švédsku s politikou České strany sociálně demokratické (ČSSD) v České republice. Jelikož by toto téma bylo velice široké, rozhodl jsem se soustředit svoji pozornost pouze a jedině na základní rysy sociální politiky, na spolupráci s odbory a na spolupráci na nadnárodní úrovni (Evropská sociálně demokratické strana - PES). Půjde tedy o základní vymezení aktivit obou jmenovaných stran. Půjde především o jejich hodnoty, potřeby a cíle. Mezi zásadní otázky zcela jistě patří, jak moc společné rysy sdílejí obě sociálně demokratické strany a naopak, v čem se jejich, na první pohled shodná, politika zcela rozchází.

Komparace SAP a ČSSDKomparace SAP a ČSSD

Sociální politika, PES a spolupráce s odbory

Úvod

Cílem tohoto článku by mělo být srovnání Sociálně demokratické dělnické strany (SAP) ve Švédsku s politikou České strany sociálně demokratické (ČSSD) v České republice. Jelikož by toto téma bylo velice široké, rozhodl jsem se soustředit svoji pozornost pouze a jedině na základní rysy sociální politiky, na spolupráci s odbory a na spolupráci na nadnárodní úrovni (Evropská sociálně demokratické strana - PES). Půjde tedy o základní vymezení aktivit obou jmenovaných stran. Půjde především o jejich hodnoty, potřeby a cíle.

Mezi zásadní otázky zcela jistě patří, jak moc společné rysy sdílejí obě sociálně demokratické strany a naopak, v čem se jejich, na první pohled shodná, politika zcela rozchází.

Ve své práci se nebudu zabývat historickým vývojem obou stran ani socialistickou internacionálou, která je bezesporu rovněž jejich společným jmenovatelem.

V tomto textu budu vyházet z české odborné literatury a z literatury anglické. Mezi mé další zdroje budou patřit internetové stránky obou politických stran (SAP i ČSSD) a tam zveřejněné dokumenty. Pro svoji neznalost švédského jazyka jsem použil materiály přeložené výhradně do jazyka anglického.

Společná sociální politika

Sociálně demokratická dělnická strana (SAP) se, jak už ze samotného názvu vyplývá, velice výrazně orientovala na podporu boje dělníků za rozšíření volebního práva. Pokud bychom se podívali opravdu jen na skok do historie, je třeba připomenout rok 1897, kdy strana přijala modifikovanou verzi marxistického erfurtského programu jako svůj program. Tento program byl vypracován již v roce 1891 německými socialisty (Říchová, 2006: 218).

Sociálně demokratické strany jsou tradičně silné v politických systémech, kde štěpení na třídy reprezentuje jedno ze základních štěpení ve společnosti. Obvykle kladou důraz na podporování rovnosti a na drobné zásahy státu do ekonomiky. To jsou jedny ze základních bodů, které mají společné sociálně demokratické strany v celé Evropě (Tunkrová, 2004: 96-97).

Pokud se podíváme dále na pojem sociálního státu, ten byl definován poprvé již v době Výmarské republiky Hermannem Hellerem. Ten požadoval účast státu v hospodářském procesu a hlavně aktivní hospodářskou a sociální politiku státu (Klokočka, 2006: 93).

V letech 1920-1960 se SAP přikláněla k systému „welfare state“. Šlo zejména o prosazování vlivu státu na společnost a na posílení sociálního zabezpečení. Naneštěstí se nedílnou součástí programu stala i propagace a podpora rozvoje jaderného průmyslu, který se stal straně osudným, neboť měl za následek odliv voličů SAP (Říchová, 2006: 219).

Ve třicátých letech, kdy se začala projevovat hospodářská krize [1] , se státy postavily před řešení tzv. sociální otázky. Jeho účelem je zajištění sociálního míru ve společnosti. Pojem sociálního státu znamená určité spojení sociálně tržní ekonomiky a právního státu. Z toho vyplývá, že tato koncepce musí znamenat hospodářskou a sociální politiku státu ve třech směrech: politika na ochranu a podporu hospodářské soutěže; politika na podporu konjunktury, hospodářského růstu a strukturálních změn a politika přerozdělování příjmů a sociální politika, spočívající v budování a zajištění tzv. sociální sítě (Klokočka: 2006: 94).

SAP svou politiku prezentuje jako snahu o společnost bez třídních rozdílů, bez segregace v souvislosti s pohlavím a rasových rozdílů. [2]

Tyto úkoly jsou však v různých státech Evropy přebírány velice odlišně. Ve Švédsku je pochopitelně jejich plnění daleko intenzivnější, i kvůli dlouhé tradici vlády SAP (Klokočka, 2006: 95).

Klíčový pro SAP byl rok 1933, kdy uzavřela tehdy s opozičními agrárníky dohodu o podpoře jejich kabinetu. Výměnou za tuto skutečnost získali agrárníci rozsáhlé výhody pro zemědělce (ochrana trhu, podpora farmářů). Dostáváme se tedy k situaci, která je tedy naprosto specifická, a to k tzv. „švédskému modelu“ či „třetí cestě“. Je to kompromis mezi západním kapitalismem a sovětským centrálním plánováním (Kopeček, 2005: 186).

Švédský model společnosti (státu) je někdy označován termínem korporatismus, neokorporatismus či liberální korporatismus (Říchová, 2006: 226).

Můžeme říci, že se jedná o specifickou spolupráci mezi vládou a malými dobře organizovanými zájmovými skupinami. To jsou zejména profesní nebo odborové svazy. Ty se podílejí na řešení každodenních problémů (Říchová, 2006: 227).

O odborech se však zmíníme podrobněji až v další části textu.

Lubomír Kopeček k tomuto tématu ještě dodává, že se jednalo především o „společenské uspořádání založené na rozsáhlém veřejném sektoru, ekonomickém plánování a státní kontrole nad obchodem“ (Kopeček, 2005: 186). Nemalou úlohu hrálo rovněž progresivní zdanění a omezené znárodňování. Nezaměstnanost byla postupně odstraněna. Švédští sociální demokraté tak vládli nepřetržitě od roku 1932 do roku 1976 (Kopeček, 2005: 186).

Ve Švédsku však nastal problém, když sociální výdaje překročily polovinu státního rozpočtu. Pokud zmiňujeme pojem sociálním státu, je třeba zmínit, jakých oblastí se to zejména týká. Jde o sociální pojištění, sociální pomoc, pracovní práva a ochrany práce a v neposlední řadě podpora vzdělání (Klokočka, 2006: 95).

Současná situace SAP ve Švédsku je značně komplikovaná. Sociální demokraté sáhli k úsporným zásahům ve veřejném sektoru a rovněž k zvyšováním daní. Pokusili se také reformovat trh práce. Tyto převážně ekonomické reformy zhoršily vtahy SAP s odbory a také se samotnými voliči, což se projevilo volebním výsledkem v roce 1998. Docházelo opět k nárůstu počtu nezaměstnaných, který se vyšplhal až na půl miliónu obyvatel, což v osmimilionovém Švédsku, které se na začátku 90. let pyšnilo takřka plnou zaměstnaností, nemohlo znamenat nic jiného, než volební katastrofu (Kopeček, 2005: 193).

Situace se však zlepšila hned, kdy došlo ke zlepšení sociálně-ekonomické situace, k růstu hrubého domácího produktu a pokles nezaměstnanosti. SAP rovněž nahrávalo předsednictví v EU.

Právě dlouhodobá tradice je klíčová po rovnávání politik obou stran. ČSSD, i díky komunistickému režimu, který trval takřka 40 let, zmizela téměř z politické scény. Svoji novou existenci „započala“ v roce 1990.

Už v roce 1996 ČSSD dramaticky zvýšila své volební výsledky a stala se druhou nejsilnější stranou v ČR. V roce 1998 již vyhrála volby a utvořila vládní koalici s KDU-ČSL a US (Tunkrová, 2004: 98).

Česká strana sociálně demokratická se řídí myšlenkami sociálního státu také. Co tedy pro ni pojem sociální stát znamená?

Sociální stát má sloužit především slabším. „Přitom účelem sociálního státu nesmí být udržování jedince v pasivní závislosti na sociální pomoci, ale sociální investice do jeho schopností pomoci si sám (především investice do vzdělání).“ [3]

ČSSD je zvláštní případ sociálně demokratické strany v postkomunistické Evropě. Jako jedna z mála nevznikla reformováním komunistické strany (Cabada, 2005: 171).

ČSSD prezentuje levý střed českého politického spektra. Cílem je, tak jako švédské SAP, koncepce sociálního státu, jako nástroje k zajištění sociálního blahobytu pro co nejširší spektrum obyvatel. V této souvislosti můžeme mluvit o sociálně a ekonomicky orientovaném tržním hospodářství. ČSSD požaduje progresivní zdanění příjmu fyzických osob a majetku. „Sociální demokracie prosazuje ochranu zaměstnavatelů a jejich spoluúčast při řízení podniků, odpovědnost státu za zdravotní péči, vzdělání a sociální služby“ (Cabada, 2005: 177).

Cílem ČSSD je, tak jako SAP, plná zaměstnanost, která se však z historického hlediska ani jedné socialistické straně nepodařila dlouhodobě naplnit. Naprosto shodným rysem obou stran je začlenění do Evropské unie. Tak jako SAP byla i ČSSD u podání žádosti o členství i u přijetí samotného. ČSSD rovněž podpořila vstup ČR do struktur NATO (Cabada, 2005: 177).

Nejzajímavější poznatek o ČSSD je zejména pnutí mezi názorovým proudem, který se více soustřeďuje a přiklání k sociální demokracii nového typu (britští labouristé) a mezi proudem požadující návrat k levicovému charakteru sociálně demokratické politiky (Cabada, 2005: 177).

„Sociální demokraté se sice rétoricky hlásí k sociálně demokratickým stranám v západní Evropě a tzv. nové levici, jejich konkrétní politický program je ovšem spíše paternalistický“ (Vodička, 2005: 211).

ČSSD se zasazuje o rozvoj moderních technologií a aktivní exportní politiku. Snaží se o podporu zemědělství, veřejné dopravy, bydlení, vědy a sportu (Vodička: 2003, str. 211).

Spolupráce s odbory

Bylo již řečeno, že Sociálně demokratická dělnická strana je stranou masovou. Toto tvrzení dokazuje především úzké spojení se Švédskou odborovou konfederací (LO). Je téměř automatické, že členové odborů ve velké většině vstupují či alespoň podporují politiku SAP. [4]

Spolupráce mezi SAP a Švédskou odborovou organizací (LO) znamenala především vytvoření příznivého systému sociálního zabezpečení a pracovních příležitostí, což v praxi znamenalo již zmíněný sociální smír a hospodářský rozvoj. Čelní představitelé LO velice aktivně ovlivňují řadu rozhodnutí SAP. Scházejí se na pravidelných setkáních, kde mimo jiné prosadily organizaci penzijních fondů, či principy tržní ekonomiky (Říchová, 2006: 229).

Je třeba říci, že ve Švédsku neexistuje pouze zmíněná Švédská odborová konfederace, ale i řada menších, neméně dobře organizovaných, odborových svazů [5] .

Odborová organizovanost zasáhla jak zaměstnance, tak pochopitelně i zaměstnavatele. To mělo za následek, že tato úzká a formální spolupráce přispěla k posílení sociálního smíru ve státě (Říchová, 2006: 227).

V souvislosti se spoluprácí odborů s SAP je třeba říci, že odbory představovaly pro SAP největší zdroj financí neboť v odborech byla až tři pětiny pracující Švédů (Kopeček, 2005: 185).

Spolupráce mezi SAP a LO v nedávné historii znamenala i možnost jmenovat odborové předáky do ministerských funkcí. To bylo samozřejmě možné jen v případech, že byla SAP ve vládě. Styky mezi oběma organizacemi nebyly vždy zcela bezproblémové, což se projevilo zejména ve volbách v roce 1991. Pro SAP však tyto neshody neměly přílišného významu, neboť znamenaly zpočátku ztrátu, avšak ta se jim podařila dohnat hned v zápětí (Říchová, 2006: 221).

Se stranou dále spolupracují především dvě organizace (Liga sociálně demokratické mládeže a Sociálně demokratická liga žen). Mezi další organizace, které patří do spřátelené skupiny s SAP patří zejména Dělnická vzdělávací asociace, Svaz družstevních společností, Asociace bytových družstev, Sdružení sportovních klubů a Mladí orli (Říchová, 2006: 220).

Odbory v České republice hrály a stále hrají jednu z klíčových rolí. Jejich snahou je zajistit a vylepšovat ekonomické a sociální postavení svých členů. Odbory čítají několik miliónů členů a svými názory jsou nejblíže právě ČSSD. Je nepochybné, že i díky nim se ČSSD podařilo vyhrát několikeré volby do PSP ČR [6] (Vodička, 2003: 193).

PES – Evropská sociálně demokratická strana

Dříve než se pustíme do charakteristiky politiky Evropské sociálně demokratické strany, musíme si říci něco o vztahu SAP a ČSSD k EU. Společným aspektem obou stran je fakt, že obě země (Česká republika i Švédsko) vstoupily do Evropské unie, jak již bylo připomenuto, za vlády právě zmíněných sociálně demokratických stran. Avšak způsob, jakým se země do EU začlenily není shodný.

Švédská veřejnost byla nejednotná, což se projevilo i mezi členy SAP. V SAP se vytvořilo poměrně silné euroskeptické křídlo. Naneštěstí pro SAP se skepticismus částečně vyplnil. Naděje, které byly spojeny s členstvím Švédska v EU se nenaplnily [7] . Tato skutečnost se samozřejmě projevila i v prvních volbách do Evropského parlamentu, kde SAP zcela propadla (28,1 procent hlasů, sedm mandátů). Podobná situace se opakovala i v dalších volbách v roce 1999, kdy SAP získala 26,1 % hlasů a šest mandátů (Kopeček, 2005: 192).

Tak jako SAP i ČSSD neměla výsledky v evropských parlamentních volbách v roce 2004 příliš příznivé. A nejen to, neúspěch těchto voleb byl rozšířen i o selhání ve volbách krajských i senátních. [8]

Ve Švédsku se v roce 1994 konaly parlamentní volby, kde menšinovou vládu utvořila SAP. Již v roce 1991 podalo Švédsko žádost o členství a na listopad 1994 bylo naplánováno referendum. Výsledek byl v poměru 53:47 procentům pro vstup do EU (Kopeček, 2005: 191).

V roce 2003 bylo vypsáno referendum o přistoupení Švédska k Evropské měnové unii. Byl však vyjádřen nesouhlas 56 procent obyvatelstva, a to zejména z důvodu rostoucí ekonomiky Švédska a současné recesi ekonomiky v eurozóně (Kopeček, 2005: 196).

Evropská sociální demokracie se snaží o dalekosáhlou evropskou integraci, kdy po integraci ekonomické musí nezbytně následovat integrace politická, sociální a kulturní. [9]

Evropská sociálně demokratická strana se stala transnacionální stranickou organizací, která sdružuje sociálně demokratické strany v Evropě. Míra sbližování programů sociálních demokracií v rámci PES je poměrně vysoká (Tunkrová, 2004: 112-114).

„Evropští sociální demokraté usilují o hlubokou politickou, sociální a kulturní integraci Evropy, v níž spatřují hlavní předpoklad uchování a rozvíjení evropského sociálního modelu založeného na prosperitě a sociální soudržnosti.“ [10]

PES vydala na svém 7. kongresu v Portu v roce 2006 dokument s názvem „Nová sociální Evropa“. V něm se velice výstižně formulují cíle a snahy všech jejích členských států. Jedním z hlavních rysů všech členských sociálně demokratických stran je důraz na sociální stát a veřejný sektor. Evropská unie bezpochyby přispívá k budování sociálních států. „Hodnoty a cíle zakotvené v evropských smlouvách, Charta základních sociálních práv, vytvoření jednotného trhu, pracovní a sociální legislativa, Strukturální a Kohezní fondy, Evropský sociální dialog, uskutečnění Hospodářské a měnové unie (EMU) – to všechno sehrávalo životně důležitou úlohu pro rozvoj a prosperitu našich sociálních států.“ [11]

Když bychom tedy porovnali modely sociálního státu, dojdeme k rozdělení na kontinentální typ, britský typ, severský typ, středozemní typ, středo- a východoevropský typ. [12]

Nás pochopitelně zajímá především severský typ a dovolím si tvrdit, právě středo- a východoevropský typ. V čem se tedy liší a v čem se shodují?

Severský typ má za cíl především univerzální sociální ochranu na vysoké úrovni (vysoký životní standard). Existuje zde vysoká úroveň služeb a příspěvků, které jsou poskytovány osobám s nízkými příjmy. „Klíčovým prvkem je vysoká míra odborové organizace a pevně zakotvený, spoluprací charakterizovaný sociální dialog, který má ústřední úlohu při řízení ekonomiky.“ [13]

Středo- a východoevropský typ je spojen zejména s minulostí před rokem 1989. Zde převládal kolektivistický sociální stát, kde všeobecná sociální práva byla pravidlem. Rovnost v příjmech byla podobná, ale úroveň bohatství byla nízká. Po roce 1989 došlo k výraznému omezení sociálních dávek a následné transformaci. Asi největším rozdílem mezi obdobím před a po roce 1989 je odborová organizovanost. Zatímco před rokem 1989 bylo v odborech 70 % pracovníků, po roce 1989 už členství kleslo pod 20 %. [14]

Závěr

V závěru své práce bych si ve stručnosti dovolil shrnout základní poznatky o modelech sociálního státu, ke kterým se SAP i ČSSD řadí. Tyto modely mají obrovské množství shodných rysů (viz. PES a její politika), ale liší se zejména historií, zkušenostmi a hodnotami občanů obou zemí. Je nepochybné, že existuje jeden cíl pro obě sociálně demokratické strany – sociální stát, kde by panovala přiměřená rovnost obyvatel, vysoký stupeň blahobytu a „plná“ zaměstnanost. Cíl je tedy zřejmý, ale cestu si každá strana zvolila svoji.

Seznam použité literatury

  1. CABADA, L., ŠANC, D.: 2005. Český stranický systém ve 20. století. Aleš Čeněk, Plzeň.
  2. KLOKOČKA, V.: 2006. Ústavní systémy Evropských států. Linde, Praha.
  3. KOPEČEK, L. In: STRMISKA a kol.: 2005. Politické strany moderní Evropy. Portál, Praha.
  4. ŘÍCHOVÁ, B.: In: ŘÍCHOVÁ, B. a kol.: 2006. Komparace politických systémů II. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha.
  5. Tunkrová, L. In: CABADA,L., KRAŠOVEC, A.: 2004. Europeanisation of national parties. Aleš Čeněk, Plzeň.
  6. VODIČKA, K., CABADA, L.: 2003. Politický systém České republiky: historie a současnost. Portál, Praha.

Internetové zdroje

  1. http://www.cssd.cz
  2. http://www.socialdemokraterna.se

[1] Docházelo k vysokému nárůstu nezaměstnanosti a k velkému sociálnímu napětí.

[2] http://www.socialdemokraterna.se/upload/Internationellt/Other%20Languages/TheSwedishSocialDemocraticParty.pdf, přečteno 1. 10. 2007

[3] http://www.cssd.cz/nas-program/volebni-program/dlouhodoby-program-1-2.html, přečteno 5. 10. 2007

[4] Předseda LO je jmenován běžně členem nejvyššího výkonného výboru strany s právem hlasovat (Říchová: 2006, str. 220).

[5] Jde zejména o zaměstnanecké svazy sdružující úředníky a nemanuální pracovníky a o Ústřední organizaci profesních sdružení, které zastupuje zájmy kvalifikovaných zaměstnanců a pracovníků s akademickými tituly (Říchová: 2006, str. 227).

[6] Jde zejména o zvolení odborového předáka Richarda Falbra, který kandidoval jako nezávislý, ale i tak hlasoval s ČSSD (Vodička: 2003, str. 193)

[7] Pokles cen potravin, zlepšení ekonomické situace země atd. (Kopeček: 2005, str. 192).

[8] http://www.cssd.cz/o-nas/s10252/a10274.html, přečteno 14. 10. 2007

[9] http://www.cssd.cz/nas-program/volebni-program/dlouhodoby-program-1-4.html, přečteno 14. 10. 2007

[10] http://www.cssd.cz/nas-program/volebni-program/dlouhodoby-program-1-1.html, přečteno 14. 10. 2007

[11] http://www.cssd.cz/dokumenty/soubory-ke-stazeni/Nova-socialni-Evropa.pdf, přečteno 10. 10. 2007

[12] http://www.cssd.cz/dokumenty/soubory-ke-stazeni/Nova-socialni-Evropa.pdf, přečteno 10. 10. 2007

[13] http://www.cssd.cz/dokumenty/soubory-ke-stazeni/Nova-socialni-Evropa.pdf, přečteno 10. 10. 2007

[14] http://www.cssd.cz/dokumenty/soubory-ke-stazeni/Nova-socialni-Evropa.pdf, přečteno 10. 10. 2007

Jak citovat tento text?

Zrostlík, David. Komparace SAP a ČSSD [online]. E-polis.cz, 20. leden 2008. [cit. 2024-03-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/komparace-sap-a-cssd.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.25 hvězdiček / Hodnoceno: 8x


Přidat komentář

Vložit komentář

Lukáš Kraus

pondělí, 2. únor 2009
22:10

Pane kolego,

jsem nesmírně rád, že se o toto téma zajímáte, ale prosím o jednu kolegiální věc, nenazývejte takto pojatou práci komparací. Jako politolog, člen politické strany se pohybuji v obou Vámi zmiňovaných stranách, znám jednotlivé aktéry. Nyní jsem např. v Norském království a sleduji velmi interně místní Ap (soc.dem.) – www.dna.no a i proto bych si nikdy nedovolil z minima informací, bez znalosti reálii, z internetových zdrojů nazývat svou práci komparací. Komparace ano, ale nedevalvujme tento základní instrument k naší práci. Děkuji.

Hezký den
Lukáš Kraus
ČSSD


Napsal: Lukáš Kraus [Odpovědět]

Jaroslav Kepka

středa, 4. únor 2009
17:46

Nezbývá si jen počkat na vaší komparaci, pokud na e-polis.cz dorazi.


Napsal: Jaroslav Kepka [Odpovědět]

Nejchytřejší člověk na světě

neděle, 8. únor 2009
22:35

Kolega Kraus má nepochybně pravdu. Toto není komparace, dokonce ani politologický text. Článek se ani nepokouší o úvahu v analytické rovině. To by pak v článku nesmělo chybět, že ČSSD se minimálně v posledních třech letech výrazně orientuje na populistickou politiku. To, že za cenu "několika" procent je ochotna ohrožovat národní zájem a paktovat se na krajské úrovni s komunisty. - Smutné.


Napsal: Nejchytřejší člověk na světě [Odpovědět]

Karolina

čtvrtek, 12. únor 2009
17:27

Doufam, ze se nepletu, ale tecku davame az za citace, ale to je jen drobnost...


Napsal: Karolina [Odpovědět]

Petr

čtvrtek, 12. únor 2009
18:01

to Karolina: Pletete se a takovéhle komentáře jsou celkem zcesné...


Napsal: Petr [Odpovědět]

Karolina

sobota, 14. únor 2009
19:55

to Petr: Vy asi myslite: zcestne;)


Napsal: Karolina [Odpovědět]

Jarek

neděle, 15. únor 2009
21:50

Ha, válka slov....zcestne nebo zcesne, hlavne ze je to cestne a sportovni :-)


Napsal: Jarek [Odpovědět]

David

čtvrtek, 19. únor 2009
12:48

David

Jako autor tohoto článku musím reagovat. Některé komentáře jsou mnohdy skutečně zcestné (to není opravdová kritika, to je prachsprosté rýpání). Tady nejde o tečku (s tím i přesto souhlasím a napravím to)nebo o to jestli je to skutečná komparace nebo není, ale o to, že článek něco nabízí - poskytuje informaci - ostatním! Že nemá všechny náležitosti uplně učebnicově, no a co, nejsme přece doktoři politologie ani docenti, aby bylo vše perfektní. Jsme v drtivé většině studenti, kteří naprosto dobrovolně a zdarma zveřejňují své práce, názory a recenze k různým (ne)politickým tématům. Na závěr snad jen slibuji, že se pro příště polepším...:o)
---------------------------------
Zpráva byla upravena adminem 19.02.2009 ve 12:48:50


Napsal: David [Odpovědět]