Šmíd, Vaďura (eds.): Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru

 1. únor 2010  Pavel Kopecký   komentáře

Mezi čtenáři tohoto periodika nebude nejspíše sporu o tom, že období krvavých střetů lidstva postavených na podkladu mezietnických různic zdaleka neskončilo. V řadě zemí, kde animozity potlačil tzv. „ledový koberec komunismu“, politické náboženství operující účinnou internacionalistickou propagandou, došlo s jeho pádem k vyhřeznutí starých sporů. Klasickými příklady jsou samotná „první země socialismu“ nebo posttitovská Jugoslávie. Sovětská, formálně všeobecná rovnost entit SSSR nepřežila svou přestavbu. Nejsilnější hráč Balkánu byl zase ve skutečnosti jakousi „obrácenou pyramidou“ tkvící na bedrech charismatického maršála, po jehož smrti roku 1980 vypukl proces „balkanizace“, drobení v podstatě dosud pokračující.

Šmíd, Vaďura (eds.): Etnické konflikty v postkomunistickém prostoruŠmíd, Vaďura (eds.): Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru

Tomáš Šmíd, Vladimír Vaďura (eds.): Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007, 278 s.

ISBN 978-80-7325-126-0.

Mezi čtenáři tohoto periodika nebude nejspíše sporu o tom, že období krvavých střetů lidstva postavených na podkladu mezietnických různic zdaleka neskončilo. V řadě zemí, kde animozity potlačil tzv. „ledový koberec komunismu“, politické náboženství operující účinnou internacionalistickou propagandou, došlo s jeho pádem k vyhřeznutí starých sporů. Klasickými příklady jsou samotná „první země socialismu“ nebo posttitovská Jugoslávie. Sovětská, formálně všeobecná rovnost entit SSSR nepřežila svou přestavbu. Nejsilnější hráč Balkánu byl zase ve skutečnosti jakousi „obrácenou pyramidou“ tkvící na bedrech charismatického maršála, po jehož smrti roku 1980 vypukl proces „balkanizace“, drobení v podstatě dosud pokračující. Jakousi (bohudíky) velice oslabenou obdobu jsme po pádu státostrany prožili také ve střední Evropě, kde se po zhruba sedmdesáti letech spolužití rozpadlo Československo zbavené po druhé světové válce nejproblematičtějších mezietnických pnutí.

Brněnský sborník Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru také proto postihuje témata pozoruhodná, našeho prostoru se dotýkající, nebo v něm alespoň hojně medializovaná. Obdobně u nás v této souhrnné verzi nezpracovaná. I proto je trochu podivné, že publikace mladých, (většinou) moravských autorů nezískala u odborné veřejnosti přespříliš pozornosti.

Kniha má očividnou, v podstatě nezakrývanou návaznost na Masarykovou univerzitou  rozvíjený obor Bezpečnostní a strategická studia (BSS), jehož zakladatelem je náš skutečně přední znalec sekuritní problematiky, docent Miroslav Mareš. Mezi mladé učitelské kádry studijního programu náleží či náleželi právě pořadatelé práce a kniha vydaná pod hlavičkou místního think-tanku připomíná svým názvem konkrétní kurzy Fakulty sociálních studií MU. Jde vlastně o souhrn šesti případových studií. „Válku v Chorvatsku“ (Srdjan Prtina), „Etnický konflikt v Bosně a Hercegovině“ (Damir Kasum), „Kosovský konflikt“ (Martin Laryš), „Etnický konflikt o Náhorní Karabach“ (Tomáš Šmíd), „Etnický konflikt v Čečensku“ (Tomáš Šmíd, Emil Souleimanov a Eltay Dilbazi) a „Gruzínsko-abcházký etnický konflikt“ (Vakhtang Darchiashvili) uvozují editoři čistě teoretickou statí „Teorie etnického konfliktu“ (Vladimír Vaďura).

Obsahově často úzce propojené materiály zkrátka a jednoduše představují sumář informací, cosi jako dosti dobře napsané skriptum, nad nímž se sešel tým rozdílně kvalitních, či lépe řečeno zkušených autorů. Spolu s Tomášem Šmídem a Emilem Souleimanovem stál u zrodu díla též student magisterského stupně, u nějž se, přes nepochybnou píli i snahu postihnout kosovskou problematiku, projevují slabiny relativně menšího vhledu. Což působí na jednu stranu mrzutě, jelikož maličká západobalkánská „státnost“ Hašima Tačiho jestvuje teprve něco přes rok, pročež lze bohužel očekávat další, a nejen jihoevropské ozvy existence pochybné entity.

Geografické rozčlenění kapitol vždy založených na historickém exkurzu působí dosti logicky, je každopádně jenom jedním z možných řešení výkladu. Ze zcela aktuálního pohledu – a při troše fantazie – by bylo nesmírně zajímavé řazení, které by zohledňovalo vazby mezi konflikty, například osamostatněním Kosova a odtržením dvojice pseudostátů Jižní Osetie a Abcházie od Tbilisi. Vzájemné propojení myšlenek obskurní nezávislosti „omamně jedové“ Prištiny a separatistických kavkazských pospolitostí (jakož i nová aktivizace separatistů Podněsteří, které v textu absentuje) vyplynulo nicméně teprve z následků rusko-gruzínské mikroválky.

Výběrem byl pochopitelně též samotný počet zkoumaných okruhů, jež jsou limitovány nevelkými možnostmi rozsahu publikace, a zde bychom určitý „dramaturgický“ nedostatek shledat mohli, neboť vzhledem k „nebezpečným bezpečnostním perspektivám“ nesmírně propleteného Balkánského poloostrova chybí charakteristika střetnutí mezi Albánci a Makedonci na území FYROMu.

Řada z autorů kolektivní publikace není místního původu a občas to lze z některých formulací vycítit, ale křiklavá spojení „Šamil Basájev měl bojový křest…“ (s. 248) jsou vzácná. Sborník sice nepostrádá také další nedostatky, obsahuje i některé věcné chyby, nicméně celková linie je určitě nosná a může posloužit netoliko politologům, posluchačům mezinárodních vztahů, evropských studií a studentům bezpečnostních studií čili „sekuriťákům“, ale stejně tak novinářské obci, která občas velmi slušně tápe ve složitých otázkách etnických konfliktů.

Tato recenze je rozšířenou verzí hodnotícího textu, jenž vyšel v časopisu Mezinárodní politika.

Jak citovat tento text?

Kopecký, Pavel. Šmíd, Vaďura (eds.): Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru [online]. E-polis.cz, 1. únor 2010. [cit. 2017-09-24]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/smid-vadura-eds-etnicke-konflikty-v-postkomunistickem-prostoru.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.19 hvězdiček / Hodnoceno: 26x


Přidat komentář

Vložit komentář

Shořelá labuť

pondělí, 1. únor 2010
12:50

2007, koukám žhavá novinka. Co bude příště, Masarykovy ideály humanitní, či Kosma?


Napsal: Shořelá labuť [Odpovědět]

stulik

pondělí, 1. únor 2010
13:23

stulik

to Shořelá labuť: Novinky jsou v sekci \"Doporučujeme\" - spolu s anotací. Smyslem sekce \"Recenze knih\" je přiblížit nějaké dílo čtenáři. Sociální vědy jsou v různých obdobích ovlivňovány různými vlivy - proč se tedy nepodívat v recenzi např. na Masaryka dnešníma očima? Nevidím v tom problém, ale naopak přínos. Pochybuji, že student, který hledá vhodnou knihu např. pro svou seminární práci, bude vycházet jen z aktuálních knih a do roku 2007 z principu ani nenahlédne..
---------------------------------
Zpráva byla upravena adminem 01.02.2010 ve 13:37:48


Napsal: stulik [Odpovědět]

D Ray White

úterý, 2. únor 2010
00:56

doc. Jan Mareš:) Tak nevím, co by vám na to Míra řekl...


Napsal: D Ray White [Odpovědět]

stulik

pondělí, 15. únor 2010
23:00

stulik

Vážení uživatelé, byl jsem nucen smazat příspěvek "reklamního charakteru" od uživatele "Ruda". Reklama (ve smyslu komerčním) zde nemá místo. Děkuji...


Napsal: stulik [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(