Politologické vymezení squattingu

 26. říjen 2005  Vlastimil Růžička   komentáře

Squatting se v politologické literatuře příliš nevyskytuje, a pokud se objeví, zpravidla dostává nálepku „extremistický“, přičemž je podle mého soudu pojímán spíše jako „zájmové sdružení“ než jako reálná extremistická hrozba. V knize Politický extremismus a radikalismus v ČR v příspěvku Extremismus a stigmatizace sociolog Jan Keller varuje: „Nálepka začala být udělována všem nepohodlným či jen málo loajálním postojům. Současně se začalo termínu extremismus užívat záměrně s termínem terorismus“(Fiala a kol. 1998: 75).

Politologické vymezení squattinguPolitologické vymezení squattingu

Squatting se v politologické literatuře příliš nevyskytuje, a pokud se objeví, zpravidla dostává nálepku „extremistický“, přičemž je podle mého soudu pojímán spíše jako „zájmové sdružení“ než jako reálná extremistická hrozba. V knize Politický extremismus a radikalismus v ČR v příspěvku Extremismus a stigmatizace sociolog Jan Keller varuje: „Nálepka začala být udělována všem nepohodlným či jen málo loajálním postojům. Současně se začalo termínu extremismus užívat záměrně s termínem terorismus“ (Fiala a kol. 1998: 75). Jeho obavy spočívají v cílené stigmatizaci odpůrců, ve stavu věcí, kdy rozhodují o tom, kdo je a kdo není extremista, pouze ti, kteří momentálně kontrolují zpravodajské služby. V případě, že je nebude kontrolovat nikdo, budou o tom rozhodovat ony samy (Fiala a kol.1998: 78).

Také squatteři se bouří proti nálepce extremistů a trvají na tom, že jde o životní filozofii, o otevřené sociálně-politické hnutí, které nemá vyhraněnou a jednotnou ideologii. Poukazují i na to, že řada squattů (zvláště ve světě) je výrazně apolitická.V časopise Československé anarchistické federace (ČSAF) s názvem Existence (roč. 4., č. 1/1999) však uvádějí: „Squatting je hnutí, kde lidé nebojují jen za své ideály a vize, ale přímo za svůj životní prostor. Squatty jsou útočištěm odpůrců systému. Stávají se katalyzátorem odporu, předvojem revoluce, která zajistí politickou a hospodářskou spravedlnost a samosprávu a v neposlední řadě i důstojné bydlení pro všechny, nejen pro ty, co si to mohou dovolit. Squatting je boj tady a teď, stává se předvojem sociální revoluce“. Později tuto tezi, která byla uvedena i na starších stránkách vily Milada, dementují a nahrazuji ji jiným vyjádřením, jakousi obhajobou squattingu.

Ve většině zemí Evropské unie není extremismus (ani squatting; zde s výjimkou Holandska) právně definován a jeho politologické vymezení je podle mého názoru velmi vágní. Současná politologie vnímá extrém jako krajní úchylku od zavedených společensko-politických norem. Extremismem jsou na základě odborných kritérií ve vzájemné spojitosti individuální postoje, skupinová a organizovaná veřejná činnost, politické subjekty i subkultury, produkce tiskovin a nakladatelství. Extremistické uvažování je spojováno výhradně s opozicí vůči etablovanému politickému systému a s formami kombinace legálních a nelegálních praktik odpůrců, včetně násilí. Nejsou pevně stanoveny hranice mezi extrémními a radikálními projevy a subjekty. Stávající právní úprava v České republice pak neposkytuje potřebný manévrovací prostor pro efektivní postup státních orgánů vůči těmto projevům odporu (Danics 2003:12–15).

Většina squattů u nás působí podle materiálů Policie ČR nelegálně, jiná si naopak zakládají na svém „vyvzdorovaném“ renomé občanských sdružení. Nicméně podle platného právního řádu platí pro registraci občanských sdružení stejná pravidla jako pro politické strany a hnutí (s výjimkou jejich rozpuštění). Podle zákona (č. 83/1990 Sb.) o sdružování občanů nesmějí sledovat následující cíle: popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení. Rozněcování a nesnášenlivost z těchto důvodů, podpora násilí nebo jiné porušování ústavy a zákonů. Rovněž jsou zakázána ozbrojená sdružení či sdružení s ozbrojenými složkami. Občanská sdružení může rozpustit Ministerstvo vnitra ČR, pokud vykonávají činnost v rozporu se zákonem. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu. Zákon č. 83/1990 nikterak nespecifikuje, k jakým účelům je možné občanské sdružení zakládat (Danics 2003: 47–48).

V případě squattu je třeba rozlišovat občanská sdružení, která byla založena ad hoc, např. na obnovu bytové jednotky; dále ta, která se později etablovala spíše jako politická hnutí, a ta, která se deklarují jako apolitická kulturní a umělecká centra (viz závěrečný přehled). Je to důležité i z hlediska funkce politického systému, do něhož zájmové skupiny (občanská sdružení) neodmyslitelně patří. G. A. Almondem navržené a rozpracované kategorie vstupů a výstupů si všímají na funkci vstupů politické socializace, artikulace zájmů, agregace (spojování) zájmů a politické komunikace; na funkci výstupů pak tvorby pravidel – norem, aplikace těchto pravidel a norem a jejich posuzování (Říchová 2000: 65–68). Žádný politický systém by nemohl fungovat (resp. demokratická společnost) bez těchto prvků; je tedy legitimním právem každého občana podílet se na charakteru společnosti. Interpretace fungování a dopadu zprostředkování zájmů je však záležitostí kontextuální, tedy musí vždy vycházet z charakteru společnosti, v níž zájmové skupiny působí. Squatting tudíž naráží na základní problém a jeho politologické vymezení jako celku je poněkud složité. V každém případě je třeba vycházet z jednotlivých komunit, které fungují jako občanská sdružení, a sledovat jejich reálné cíle (viz dále v textu).Třebaže squatting nemá obecně vyhraněnou a jednotnou ideologii, poukazuje v mnoha případech pouze na problémy „nebydlících“ deklarované v manifestu Obsaď a žij, většina obyvatel squattu je podle vlastního šetření (viz příloha) anarchisty a anarchoautonomy, kteří se výrazně zapojují do protestů proti pokračující globalizaci světa; obě skupiny se ostře vymezují vůči kapitalismu.

Nevyjasněná terminologie se objevuje i ve zkoumání reprezentace zájmů, a to v případě rozlišení pojmů politická strana a zájmová organizace. Upozorňují na to Petr Fila a Maxmilián Strmiska ve svých textech a dodávají, že v mnoha případech se dokonce sémanticky setkávají (Fiala, Strmiska 1998: 36–38). Slovenský politolog Ján Sopóci použil jako jedno z možných typologických hledisek kritéria ekonomická a neekonomická. Mezi první zájmové skupiny zařadil například odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a sdružení výrobců, průmyslové a obchodní komory. Do druhého začlenil ekologické, kulturní a náboženské organizace. Politickými se stávají takové zájmy, které nelze posoudit jinak než mocensky, prostřednictvím politické moci nebo politického vlivu ve společnosti, prostřednictvím politických institucí (Sopóci 2001: 15). Společnost v tom nejširším pojetí obsahuje mnoho systémů sociálních, a to i v neorganizované podobě, které jednotlivě identifikují užší aspekty sociálních vztahů mezi biologickými osobami tvořícími společnost (Říchová 2000: 51).

Tento článek je součástí bakalářské diplomové práce na téma Český squatting z hlediska politického extremismu

Titulní obrázek převzat z: http://www.sxc.hu/browse.phtml?f=download&id=201472

Literatura:

  1. DANICS, Š. (2003): Extremismus, Praha, Triton.
  2. FIALA, P. & kol. (1998): Politický extremismus a radikalismus v ČR, Brno MU.
  3. FIALA, P., STRMISKA,M. (1998): Teorie politických stran, Brno, Barrister a Principal.
  4. SOPOCI,J. (2001): Ekonomické záujmové skupiny v slovenskej politike v 90. rokoch, Politologický časopis , 8, č.2.
  5. ŘÍCHOVÁ, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií, Praha, Portál.

Vycházím z výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (viz příloha).

Citováno ze starých internetových stránek (www.milada.s.cz), originál na www.csaf.cz/casopisy.

Další materiály Policie ČR (www.mvcr.cz/policie)

Citováno podle ipravnik.cz

Americký politolog, jeden z hlavních představitelů strukturně-funkcionální analýzy (ŘÍCHOVÁ 2000:62)

Manifest Obsaď a žij ( http://squat.net/praha/stahuj/obsad.php ).

Jak citovat tento text?

Růžička, Vlastimil. Politologické vymezení squattingu [online]. E-polis.cz, 26. říjen 2005. [cit. 2017-11-20]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/politologicke-vymezeni-squattingu.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Vlastimil Růžička

Autor:

Redaktor a publicista. Masarykova Universita v Brně, obor politologie a sociologie.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.83 hvězdiček / Hodnoceno: 6x


Přidat komentář

Vložit komentář

xmikalx

pátek, 15. květen 2009
20:04

xmikalx

Extremismus, jako každá škatulka, bývá nekompromisní. Pro podávání žurnalistické kovbojky je nutné definovat dobro a zlo, řád a neřád. Žurnalisty nezajímá, že na demonstracích proti neonacistům jsou i lidé "neanarchistického" smyšlení. Žurnalisté se zdá se nechtějí podílet na tvorbě pro společnosti optimističtější představy, že proti neonacismu jsou i lidé apolitičtí, liberálové, intelektuálové, nebo prostě lidé. Žurnalisté se obecně chytají expresívnosti výrazů "extremismu","radikál", ale o etymologii těchto slov nemají potuchy. Přispívají k celkovému nepochopení problému, když podporují vlnu hysterie a jiných citových hodnocení na úkor rozumových.
Co se týče sguattingu, tak se domnívám, že se mnohdy zaměňuje příčina s následkem. Mnozí obyvatelé squattu mají tento způsob života jako znouzectnost. Jedinci, co ztratili materiální zázemí, a uchýlili se do této komunity, zde vždy u nějakého toho uvědomělého squattera to své alibi najdou. Tito lidé pak tvář squattingu nutně mění v prostoduchou frázi. Idea squattingu, mnou chápaná jako nárok na bezplatný prostor pro život člověk, nedobrovolně vrženého do tohoto světa, mi připadá jako romantická, a dost sympatický myšlenka.


Napsal: xmikalx [Odpovědět]

Pavel

čtvrtek, 27. říjen 2005
21:04

Řekl bych, že sguatting je spíš součást širšího anarchistického hnutí, je-li pravda, že účastníky squattu jsou v drtivé většině anarchisté či anarchoautonomisté. Squatteři mají určitě daleko ke konzervativismu, nacionalismu, původnímu liberalismu, jakož i třeba ke gramscismu, eurokomunismu. Jako na svébytný politický směr bych se na squatting nedíval, na to je příliš marginální a navíc ta komunita jako taková není natolik originální, aby se sní dalo počítat jako s nějakou novou cestou. Obsaď a žij je jistě drobet extrémní, takovému Hobbesovi by to zřejmě nahánělo husí kůži. :-)


Napsal: Pavel [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(