Evropský parlament

 25. leden 2004  Mgr. Ivana Gášková   komentáře

Datum 1. květen 2004 je den, který se do novodobé historie zapíše jako den vstupu České republiky do Evropské unie. Co ale vlastně víme o ní, o jejích institucích a orgánech? Ve své práci se pokusím přiblížit Evropský parlament. V souvislosti s naším vstupem do Unie totiž budeme volit své zástupce do tohoto zákonodárného sboru, který by měl působit jako strážce zájmů občanů. Volby se budou konat v červnu tohoto roku.

Evropský parlamentEvropský parlament

Datum 1. květen 2004 je den, který se do novodobé historie zapíše jako den vstupu České republiky do Evropské unie. Co ale vlastně víme o ní, o jejích institucích a orgánech? Ve své práci se pokusím přiblížit Evropský parlament. V souvislosti s naším vstupem do Unie totiž budeme volit své zástupce do tohoto zákonodárného sboru, který by měl působit jako strážce zájmů občanů. Volby se budou konat v červnu tohoto roku.

Vznik Parlamentu

Vznik Parlamentu Vznikl 1.ledna 1958 v rámci podpisu Římských smluv o založení EHS a Euratomu jako Parlamentní shromáždění. Členy delegovaly národní parlamenty. Na začátku šedesátých let se Shromáždění samo přejmenovalo na Evropský parlament. 10. června 1979 mohli voliči všech členských zemí poprvé volit své zástupce v přímých volbách. Do té doby se Parlament skládal z vyslanců parlamentů členských států. Od roku 1999 se do Evropského parlamentu poprvé volilo jednotným poměrným volebním systémem (včetně zemí, kde se do národních parlamentů volí většinově). Počet poslanců je stanoven podle počtu obyvatel na jednoho poslance na 500 000 obyvatel. Podpisem smlouvy v Nice (11. prosince 2000) se ale značně upravil systém zastoupení v parlamentu ve prospěch velkých států, které si tak chtějí udržet pozice i po rozšíření EU. Nově přijaté státy budou mít v Parlamentu menší zastoupení, než členské státy se stejným počtem obyvatel.

Evropský parlament má v současnosti 626 poslanců volených na 5 let přímo občany členských států. Parlament si volí předsedu, který zastupuje Parlament na mezinárodní úrovni a při jednání s dalšími institucemi, a 14 místopředsedů. Předsednictvo a generální sekretariát Parlamentu sídlí v Lucemburku. V průběhu téměř 50 let existence evropských společenství svoji roli neustále posiloval a stále se snaží posilovat. Zpočátku měl pouze poradní funkci později byly jeho pravomoci rozšířeny. Nyní už dávno neplatí, že by byl Parlament z vedoucích institucí tou nejslabší. Maastrichtská smlouva z roku 1992 a Amsterdamská smlouva z roku 1997 přeměnily Evropský parlament z čistě poradního shromáždění na zákonodárný parlament, vykonávající pravomoci podobné těm, kterými disponují národní parlamenty.

Sídla Parlamentu

Sídla má parlament hned dvě, ve Štrasburku a další v Bruselu. Ve Štrasburku se poslanci scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. V rámci jednání 20 stálých výborů se specifikovanými obory působnosti zasedají poslanci v Bruselu. Mimo stálé výbory mohou být vytvořeny ještě podvýbory, dočasné výbory či vyšetřovací výbory. Přesouvají se poslanci i veškerý pomocný personál, poradci, tlumočníci - jedná se o několik tisíc osob. Tyto „manévry“ jsou finančně velmi nákladné a samo spojení není vůbec ideální. Přesto že impozantní budova ve Štrasburku je tři týdny z měsíce prázdná, Francouzi na ní lpí. Štrasburk je symbolem německo-francouzského usmíření. O město na hranici se často bojovalo a žije zde německy mluvící menšina.

Úřední jazyk

Každý poslanec má právo mluvit ve svém rodném jazyce. Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno v jedenácti úředních jazycích Unie: anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském. Podobně i všechny parlamentní dokumenty jsou do těchto jazyků překládány a v těchto jazycích zveřejňovány.

Pravomoci Parlamentu

Evropský parlament má možnost organizovat slyšení jednotlivých členů Evropské komise před jejich nominací, dokonce může komisi i odvolat. Málem k tomu došlo v roce 1999, ale ta nakonec abdikovala sama. Parlament každoročně schvaluje rozpočet EU. Nemůže se vyjadřovat k příjmům, ale může výrazně zasahovat do výdajů. Schvalovací postup Parlamentu umožňuje navrhnout změny a dodatky k počátečnímu návrhu Komise. Tak ovlivňuje fungování Evropské unie a evropskou politiku. Od Maastrichtské smlouvy Parlament spolurozhoduje s Radou. Toto rozhodování může mít podobu, kdy Parlament buďto spolurozhoduje, nebo (častěji) nerozhoduje vůbec. Celý proces návrhu, schvalování a přijímání aktů v těchto dvou případech je celkem složitý. Většinou však jde především o získání stanoviska Parlamentu k návrhu. Toto stanovisko však mnohdy může být Radou ignorováno. Má tedy legislativní, rozpočtovou a výkonnou pravomoc.

Volební právo

Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na základě všeobecného přímého volebního práva podle zásad poměrného zastoupení, a to buď na základě regionálním, nebo národním, nebo na základě smíšeného systému. Parlament disponuje s pětiletým volebním obdobím. Ve všech zemích platí společná pravidla: právo volit od 18 let věku, zásada rovnosti mezi muži a ženami a zásada tajného hlasování. V některých členských státech (v Belgii, Lucembursku a Řecku) je účast ve volbách povinná. V roce 1999 byla volební účast rekordně nízká. K volbám přišla méně než jedna polovina oprávněných voličů. Situaci tak zachraňovali právě voliči, kde je volební účast povinná.

Evropský parlament je jediným orgánem Společenství, který se schází a rokuje veřejně. Jeho rozpravy, názory a usnesení jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie. Co se týče honorářů europoslanců, platy jednotlivých zástupců se liší. Suma odpovídá platu v národním parlamentu. Zatímco Italové berou kolem 12000 euro měsíčně, Portugalci asi 4 krát méně. V budoucnu by se ale platy měly ujednotit

Evropský parlament po roce 2004

Europoslanci jsou rozděleni do frakcí, těch je v současnosti 7 + nezařazení. Po volbách v roce 1999 tvoří největší skupinu seskupení Evropských lidových demokratů a Evropských demokratů, druhou největší skupinu tvoří Evropští socialisté a třetí Evropští liberálové. Poslanci jsou organizováni na základě politického principu, nikoli národnostního. Pak následují extrémní uskupení - Sjednocená levice/Nordická zelená levice, Zelení/Evropská aliance svobody, Unie pro Evropu národů a Skupina pro Evropu demokracií a diverzit (sdružení euroskeptiků). 32 poslanců je nezařazených. De facto nyní existuje konsensuální spolupráce lidovců, socialistů a liberálů. Jaké bude rozložení sil po volbách v roce 2004? Nejsilnější Lidovci svou vedoucí pozici nejspíš neztratí, ovšem Socialisté by mohli posílit. Naopak zelení a euroskeptici pravděpodobně své postavení neudrží. Rizikem pro radikály není úplný odchod z Parlamentu, ale spíše ztráta výhod poskytovaných parlamentním klubům dostatečné velikosti - administrativní podpora a finance a také čas pro prezentaci projevů.

České strany se profilují prozatím takto - vládní ČSSD se hlásí Evropským socialistům, koaliční KDU-ČSL u US jsou členy Evropské lidové strany a Evropských demokratů, ODS zatím koketuje s Unií pro Evropu národů. Volební kandidátku ČSSD povede Libor Rouček, KDU – ČSL povede Zuzana Roithová, US – DEU Helena Rögnerová, ODS Jan Zahradil, KSČM Miroslav Ransdorf (na kandidátce by se měl objevit také první československý kosmonaut Vladimír Remek), lídrem Evropských demokratů bude Jozef Zieleniec. Česko bude mít 24 poslanců, stejně jako Maďarsko, Portugalsko, Belgie a Řecko. S výhledem na rozšíření Evropské unie omezuje Smlouva z Nice počet poslanců Evropského parlamentu na maximálních 732.

Jak budeme volit

Způsob volby do Evropského parlamentu upravuje v České republice zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 4. března 2003. Právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu má každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let. Poslancem Evropského parlamentu může být na území České republiky zvolen každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let a není zbaven způsobilosti k právním úkonům.

Každý volič může v týchž volbách do Evropského parlamentu hlasovat pouze jednou, stejně tak kandidovat v týchž volbách lze pouze jednou. Kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu se podávají Ministerstvu vnitra nejpozději 66 dnů před dnem voleb a mohou je podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice. Nejvyšší počet kandidátů, které může politická strana, politické hnutí nebo koalice uvést na kandidátní listině, je o jednu třetinu vyšší než počet poslanců Evropského parlamentu volených na území České republiky. Ve volbách bude možno volit také na voličský průkaz, který vydá buď obecní úřad voliči, který nebude moci nebo nehodlá volit ve svém volebním okrsku.

Ve volbách do Evropského parlamentu se uplatňuje systém poměrného zastoupení. Pro postup do skrutinia, v rámci kterého jsou kandidujícím subjektům podle klasické d´Hondtovy metody volebního dělitele přidělovány mandáty, platí v České republice 5% klauzule pro všechny typy kandidujících subjektů. Právní úprava způsobu hlasování je shodná s úpravou hlasování při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na dobu 5 let. Mandát poslance Evropského parlamentu vzniká zahájením první schůze Evropského parlamentu v novém pětiletém funkčním období Evropského parlamentu.

Prameny:

  1. www.europarl.eu.int
  2. www.euroskop.cz
  3. www.mvcr.cz
  4. Kerles – Menschink: Europoslanci na kancelář dostanou půl milionu měsíčně. Lidové noviny 23.1.2004, str. 2
  5. Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů

Jak citovat tento text?

Gášková, Ivana. Evropský parlament [online]. E-polis.cz, 25. leden 2004. [cit. 2017-06-27]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/evropsky-parlament.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Mgr. Ivana Gášková

Autor:

Studentka magisterského oboru Politologie na Fakultě filosofické ZČU, orientuje se na problematiku nedemokratických režimů a přechodů k demokracii v Latinské Americe.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.16667 hvězdiček / Hodnoceno: 0x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(