Hitem vědců se stala práce v Číně

 14. únor 2010  Mgr. Ivana Gášková   komentáře

Vědci z Evropy a USA pracují část roku na Západě a část v Číně. Vybraní mladí vědci dostanou od Evropské komise 54 tisíc eur. Druhá příčka nejsilnější velmoci v oblasti vědy a výzkumu patří v současnosti Číně. V roce 2020 má dokonce předběhnout dnes první USA. Ještě před pěti lety byla očekávání v této oblasti nesrovnatelně nižší v porovnání se současnou realitou.

Hitem vědců se stala práce v ČíněHitem vědců se stala práce v Číně

Druhá příčka nejsilnější velmoci v oblasti vědy a výzkumu patří v současnosti Číně. V roce 2020 má dokonce předběhnout dnes první USA. Ještě před pěti lety byla očekávání v této oblasti nesrovnatelně nižší v porovnání se současnou realitou.

O tom, že je Čína obrovským producentem vědeckých poznatků, se na vlastní kůži přesvědčil také Čech Vít Janík z Ústavu pro materiální inženýrství Fakulty strojní ČVUT.

Působí v Šanghaji na prestižní univerzitě Jiatong, jedné ze čtyř nejstarších čínských alma mater. "Na hostující School of Materials Science and Engineering se v rámci postdoktorského studia specializuji na materiálové inženýrství a fyzikální metalurgie," říká. Díky podmínkám, které mu Číňané poskytli, může provádět výzkum, o němž by se mu v Česku ani nezdálo.    

Problémem je byrokracie

Po příjezdu do Číny se musel vyrovnat s mnoha komplikacemi. "Problémem je zkostnatělá byrokracie. Kvůli jednomu razítku jsem musel obejít tři kanceláře. Frustrující bylo také prvních šest měsíců, kdy jsem musel absolvovat intenzivní kurz čínštiny v Pekingu, a v té době nebylo možné, abych se věnoval práci v laboratoři," popisuje své nesnáze.

"Pozitivní ovšem je, že Číňané vkládají do vědy a výzkumu hodně peněz, mají zájem vymýšlet a realizovat projekty. Moje hostující univerzita je úzce spjata s průmyslem - s čínskými, evropskými i americkými podniky. Probíhá tady skutečná kooperace."

Jeho slova jen potvrzují skutečnost, že čínská vláda investuje do vědy obrovské finanční částky, týká se to i celého školského systému včetně postgraduálního výzkumu. Nepřehlédnutelná je též organizace přenosu vědeckých poznatků do komerční oblasti. Silná čínská vědecká diaspora v Evropě a Severní Americe je ochotna pracovat část roku na Západě a část v Číně. Jak ukazují výsledky, na devíti procentech vědeckých publikací vydaných v Číně se podílel vždy alespoň jeden Američan. Současně se kvalita vědeckého výzkumu prováděného v Číně rok od roku zvyšuje.

Český vědec se dostal do Šanghaje díky projektu Evropské komise. Ta se rozhodla posílit své kontakty s Čínou v oblasti vědy a výzkumu pilotním programem Science Technology Fellowship China. Ve výběrovém řízení vybrala komise z členských států 30 mladých vědců dokončujících doktorské studium. Důraz byl přitom kladen na přírodní vědy. Pokud Brusel vyhodnotí první dva plánované cykly jako úspěšné, vypíše výběrové řízení na další ročníky. Projekt navázal na velmi úspěšný program z let 1975 až 1990 mezi Evropským společenstvím a Japonskem.  

Brusel financuje mladé

Mladí vědci jsou financováni Evropskou komisí. Během dvouletého pobytu obdrží 54 000 eur. Jednou z jejich povinností však bylo najít si čínskou univerzitu ochotnou přijmout zahraničního vědce.

Jednodušší pozici měli studenti humanitních oborů, neboť technici neměli před svým příjezdem jistotu, že budou mít k dispozici laboratoře a další potřebné vybavení.

Medik Aurélien Stalder se specializuje v rámci postdoktorského studia na magnetickou rezonanci. Na Lékařské univerzitě hlavního města a v nemocnici Xuanwu díky novým metodám zkoumá průtok krve v trojrozměrném zobrazení. Spolupráci s čínskými kolegy si pochvaluje: "Číňané se rádi učí a zajímají se o mou práci a mé poznatky, které s sebou z Evropy přináším. Překvapilo mě, že se navzdory svým rodinám věnují o víkendech a po večerech i mně. Na druhou stranu musím říci, že je tu silně zakotvená hierarchická struktura. Na vědce se vyvíjí nátlak, aby publikovali více článků a knih a pracovali daleko více hodin, než je zvykem v Evropě."

Další účastnice projektu Rumunka Roxana Ciceoi nastoupila do Akademie lesního hospodářství v Taiyuanu v provincii Shanxi. V pětičlenné výzkumné skupině by měla zkoumat rašení a roubování vlašských ořechů.

"Připravuji se na následující sezonu, čtu články, zabývám se kvalitou ořechů a tím, jak se různé druhy adaptují v ostatních provinciích. Sezona totiž trvá od dubna do září. Loňskou jsem kvůli půlročnímu kurzu čínštiny v Pekingu propásla."

Dosavadní spolupráci si pochvaluje, ale dodává: "Celkem mě mrzí, že se mi zatím nepodařilo více se sblížit s čínskými kolegy i po lidské stránce."

Článek vyšel na stránkách HN.IHNED.CZ

Titulní obrázek převzat z: http://www.sxc.hu/photo/1266835

Jak citovat tento text?

Gášková, Ivana. Hitem vědců se stala práce v Číně [online]. E-polis.cz, 14. únor 2010. [cit. 2017-08-16]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/hitem-vedcu-se-stala-prace-v-cine.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Mgr. Ivana Gášková

Autor:

Studentka magisterského oboru Politologie na Fakultě filosofické ZČU, orientuje se na problematiku nedemokratických režimů a přechodů k demokracii v Latinské Americe.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář

Vložit komentář

Petr Fiala

pondělí, 28. červen 2010
09:11

Nevím, zdali rozvoj hospodářství v Číně na bázi většinou výběhových "západních" technologií je pro číňany ten pravý.
Vždy platí něco za něco, nic není zadarmo.


Napsal: Petr Fiala [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(