Logo AP CPSSUAS CPSSU Plzeň


Internetový politologický časopis e-Polis

Kontakt na tvůrce tohoto webu Mapa serveru Nastavit jako domovskou stránku

verze pro tisk

Bilaterální vztahy České republiky a Vietnamské socialistické republiky

Bilaterální vztahy České republiky a Vietnamské socialistické republiky

Úvod

V březnu 2008 navštívil premiér České republiky Miroslav Topolánek Vietnamskou socialistickou republiku. Cesta byla reakcí mj. na rostoucí problémy spojené s vydáváním pracovních víz do ČR. Po úspěšných jednáních byl premiér překvapen množstvím obchodníků, vládních představitelů, hoteliérů apod., jež hovořili česky. Možnost domluvit se ve Vietnamu česky je však jen jedním z průvodních jevů dlouholetých dobrých vztahů mezi oběmi zeměmi.

S Vietnamem pojí Česko mnoho pout už od 50. let, kdy byly navázány diplomatické kontakty. Ačkoliv byla hlavní část těchto kontaktů založena na tom, že obě země patřily do socialistického východního tábora, i po roce 1989 se bilaterální vztahy s touto zemí těší své oblibě a v posledních letech se rozvíjejí na kvalitativně vyšší úroveň. Lze předpokládat, že spolupráce s touto asijskou zemí poroste i nadále, i kdyby jen kvůli každoročně narůstajícímu počtu vietnamských imigrantů v ČR.

Po krátkém uvedení nejzákladnějších geografických, politických a historických informací o VSR budou uvedeny samotné vztahy České republiky a Vietnamu, které jsou rozděleny na období před rokem 1989, období 90. let a období současnosti (po roce 2000), přičemž důraz je kladen především na éru po pádu bipolarity. Dále bude krátce pohovořeno o některých smlouvách a dohodách mezi oběmi zeměmi a v závěru textu dojde na jistou prognózu vývoje česko - vietnamských vztahů v budoucnosti.

Obecné informace a historie

Vietnamská socialistická republika (Noc Cong hoa xa hoi chu nghia Viet Nam) se rozkládá na ploše 331 114 km2 a má 82 milionů obyvatel (13. nejlidnatější země světa), z toho je přibližně 53 % občanů mladších 25 let. Země se dělí na 63 provincií a 5 měst ústřední správy - Hanoj, Ho Či Minovo Město, Hai Phong, Can Tho a Da Nang. Hlavním městem je Hanoj s 2,7 milióny obyvatel, největším městem je Ho Či Minovo Město s pěti milióny obyvatel, v těchto dvou městech je soustředěno kolem 44 % městské populace země. Měnou je Vietnamský Dong bez dalšího členění (kurs je přibližně 15 700 VND za 1 USD, resp. 90 500 VND za 100 CZK).

Vietnamská socialistická republika má poměrně dlouhou a zajímavou historii, klíčová je pro nás však až válka v Indočíně letech 1945 - 1954, kdy Vietnamci porazili Francii a vytlačili ji ze země. V roce 1954 byl Vietnam rozdělen na severní (komunistický) a jižní (podporován USA) na základě mírové dohody z Ženevy. V letech 1964 - 1975 probíhal ve Vietnamu jeden z nejvážnějších konfliktů druhé poloviny 20. století, konflikt Severního Vietnamu, který byl podporován SSSR a Čínou, a jižního Vietnamu, na jehož straně stály Spojené státy americké. Válka skončila 1. května 1975 vítězstvím Severního Vietnamu a sjednocením země. Vietnamská armáda poté svedla vítězné boje s Číňany o sporná pohraniční území a Vietnam pak v roce 1979 plynule navázal válkou s Kambodžou, již ukončila až dohoda z roku 1989.

V 90. letech pak Vietnam začal opět spolupracovat s USA, přistoupil k mnoha ekonomickým a sociálním reformám a snaží se vystupovat jako budoucí asijský tygr. Za jeden z velmi důležitých kroků lze považovat vstup VSR do Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) v roce 1995, což je organizace, která sdružuje státy tamějšího regionu a jejíž současný hlavní cíl je vymýtit chudobu, nemoci, hlad a negramotnost. Mimo jiné se zabývá i oblastí ekonomiky, kultury, vědy či bezpečnosti a snaží se posilovat sociální pokrok a životní standard řadového obyvatelstva.

I přes tyto reformy se však Vietnamská socialistická republika stále řadí k rozvojovým zemím. Současným prezidentem země je od 27. června 2006 Nguyen Minh Triet, který vystřídal dosavadního prezidenta Tran Duc Luonga (1997 - 2006).

Vztahy VSR s Českou republikou před rokem 1989

Diplomatické styky mezi tehdejší Vietnamskou demokratickou republikou a Československou socialistickou republikou byly navázány 2. února 1950. Československý zastupitelský úřad v Hanoji oficiálně zahájil svou činnost 30. prosince 1954 a rok nato bylo otevřeno vietnamské velvyslanectví v Praze (MZV 2001).

První větší kontakt Čechů s Vietnamci byl rok 1956. V tomto roce přišlo do ČSSR na základě bilaterální smlouvy kromě několika dospělých osob především sto dětí, postižených francouzsko-vietnamskou válkou z let 1945 - 1954. Děti byly umístěny ve městě Chrastava. V roce 1967 přibylo dalších 2100 Vietnamců, tentokráte dospělých dělníků (Nožina 2000).

Důležitou událostí pak byla návštěva vládní delegace Vietnamské demokratické republiky v ČSSR 10. - 12. ledna 1973, která zde projednávala příchod deseti až dvanácti tisíc vietnamských občanů k získání profesních zkušeností (Brouček 2003: 10). V červnu bylo toto jednání ukončeno a od roku 1974 započal poměrně rozsáhlý příchod Vietnamců do ČSSR. V roce 1975 skončila nechvalně známá "Vietnamská válka", ve které zvítězil severní komunistický Vietnam. ČSSR byla velmi významným dodavatelem zbraní pro Severní Vietnam[1] a vietnamská vláda dluhy za tyto dodávky splácela pomocí pracovní síly svých obyvatel.[2]

Vietnamci sem přicházeli řádově v desetitisících na základě smluv z let 1973, 1974, 1979 a 1980. Všechny hovořily o učních, studentech a stážistech z Vietnamu, část z nich tu byla kvůli profesnímu vzdělání, které posléze aplikovala v domovské zemi a část z nich, jak už bylo uvedeno výše, jako pracovní síla, která splácela válečné dluhy. Platnost těchto smluv byla ukončena roku 1990.

Vztahy mezi oběmi zeměmi jsou kromě migračního aspektu také ovlivněny množstvím smluv a dohod z let socialismu před rokem 1989, přičemž se jednalo o smlouvy o spolupráci vlád v různých odvětvích (zdravotnictví, kultura, občansko-trestní odvětví apod.). Za jednu z nejvýznamnějších lze považovat dohodu z 30. 12. 1964 mezi vládou ČSSR a vládou VSR o spolupráci ve zdravotnictví. Dohoda je stále platná.

Toto období je na jednu stranu obdobím pozitivním a startovacím, kdy došlo k prvním diplomatickým kontaktům a byla založena tradice česko-vietnamských vztahů, na druhou stranu jde ale zároveň o období, kdy byly tyto vztahy navázány spíše z nutnosti, neboť obě země byly součástí tzv. východního bloku. SSSR podporoval severní Vietnam jak diplomaticky, tak především dodávkami zbraní a ČSSR tak navázala kontakty, které "doporučil" SSSR. Nevědomky, resp. necíleně, byla ale zároveň nastartována spolupráce, která se naplno rozvíjí a přináší své ovoce až v současnosti. Pro skutečnou diplomacii mezi Vietnamem a Českem je tak důležitější až následující období, neboť teprve po roce 1989 dosáhla ČR nezávislé samostatné zahraniční politiky. Počátkem 90. let se mělo rozhodnout, zda ČR s Vietnamem skutečně spojují nějaká pouta, na kterých lze dále stavět.

Vztahy VSR s Českou republikou v 90. letech 20. století

Období let 1990 - 1991 je někdy označováno jako "období mezihry". Byly totiž zrušeny smlouvy a dohody z let socialismu, ale zároveň ještě nebyly vytvořeny nové smlouvy, které by je nahradily. Vietnamská vláda, která viděla nebezpečí v pádu komunismu v ČSSR, tlačila na návrat Vietnamců zpět do VSR[3], ale tento tlak byl nedůsledný a pobyt v ČSSR umožňoval Vietnamcům buď v zemi zůstat a nebo odcestovat do jiné země Evropy (ať už legálně či nelegálně).

Po vzniku ČSFR byl 25. 4. 1991 podepsán Protokol o spolupráci mezi Federálním ministerstvem zahraničních věcí ČSFR a Ministerstvem zahraničních věcí VSR. Tento protokol vyplnil vzniklé vakuum v bilaterálních vztazích a zároveň byl i jakýmsi symbolem, že vztahy mezi ČSFR a Vietnamem jsou žádoucí, že mají svou historii a hloubku a že se budou dále rozvíjet. Dalším zlomem byl rozpad ČSFR v roce 1993. Vietnam uznal Českou republiku bezprostředně po jejím vzniku (především z důvodu výhodné rozvojové spolupráce) a oba státy zachovaly svá diplomatická zastoupení na úrovni velvyslanectví (MZV 2001).

Vzájemné vtahy jsou dlouholetou tradicí a už od devadesátých let se orientují na oblasti ekonomické a obchodní spolupráce. Bilance vývozu a dovozu zboží je dlouhodobě deficitní, tzn. že ČR vyvážela a vyváží výrazně méně zboží než z Vietnamu dovážela, resp. dováží. Hlavními komoditami českého dovozu dlouhodobě jsou textilní zboží, obuv, proutěný nábytek a drobné výrobky, tropické ovoce, rýže, káva, čaj, koření a výrobky potravinářského průmyslu. Hlavními komoditami českého vývozu jsou stroje a přepravní zařízení (lokomotivy, čerpadla, lodní motory, generátory), výrobky tříděné podle materiálu (kovové výrobky, trubky a roury, nářadí a nástroje), chemikálie a plasty, různé průmyslové výrobky (měřicí a kontrolní přístroje, osvětlovací technika, oděvní doplňky, kancelářské potřeby), dále zbraně a munice a v neposlední řadě také mléčné výrobky. I české skleněné výrobky jsou na vietnamském trhu velmi žádaným artiklem.

Důležitým aspektem, který ovlivnil vztahy České republiky a Vietnamské socialistické republiky v 90. letech, je rozvojová pomoc. Pro Českou republiky vyplynuly nové závazky v oblasti rozvojové pomoci také ze vstupu do OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v roce 1995. Od stejného roku má ČR také status pozorovatele v tzv. OECD DAC (Development Assistance Commitee, Výbor pro rozvojovou pomoc), velmi prestižní organizaci, která je unikátní především v tom, že vede odborný dialog mezi jednotlivými dárci s cílem co nejefektivnějšího poskytování rozvojové pomoci. Projekty rozvojové pomoci navazovaly na pomoc poskytovanou bývalou ČSSR, a to v oblastech zdravotnictví či vzdělání. Česká republika je členem mezinárodní skupiny dárců zahraniční rozvojové pomoci Vietnamu a aktivně se účastní koordinace rozvojové pomoci ve spolupráci s UNDP (Rozvojový program OSN), Světovou bankou a dalšími významnými dárci. ČR je jedinou ze zemí bývalého východního bloku, která ani v obtížném období hospodářské transformace nepřestávala poskytovat Vietnamu rozvojovou pomoc (BusinessInfo 2008).

Z mnoha rozvojových projektů ČR ve Vietnamu, které byly zahájeny v 90. letech snad jen telegraficky: Jedním z nich je například účast na výstavbě a provozu střediska pro zdravotně postiženou mládež v Thai Nguyen (zahájeno v roce 1996, středisko bylo dostavěno v roce 1999 a od tohoto roku je uvolňován jeden milion korun na technickou pomoc při provozu střediska ročně). Jiným takovým projektem je odborná stáž pracovníků Ministerstva práce, invalidů a sociálních věcí VSR v ČR (každoročně opakovaný projekt, který byl ukončen v roce 2005).

Rozvoj vztahů mezi ČR a VSR nebyl na začátku 90. let vůbec jistý. V událostech krátce po roce 1989 nebylo zřejmé, jestli ČR neodhodí společně se socialistickou ideologií také své bývalé socialistické přátele. Navíc v prvních letech po Sametové revoluci byly na pořadu dne zcela jiné a důležitější úkoly, mezi něž patřila spolupráce v rámci Visegrádské skupiny, zrušení Rady vzájemné hospodářské pomoci a Varšavské smlouvy či problémy v souvislosti s odchodem sovětských vojsk z našeho území. Všechny tyto problémy však byly poměrně rychle vyřešeny (v průběhu roku 1991) a ČR tak po dlouhé době mohla konečně znovu vést suverénní zahraniční politiku. ČR uznala, že VSR rozvojovou pomoc potřebuje a z tohoto a dalších důvodů (např. mimořádně silná historická tradice spolupráce) se VSR stala jednou z několika zemí, které byly vybrány pro další příjem rozvojové pomoci ČR.

Vztahy VSR s Českou republikou v současnosti (po roce 2000)

Od roku 2000 můžeme považovat vztahy mezi Českem a Vietnamem za konstantní součást české zahraniční politiky. Jsou schvalovány stále další a další projekty s vysokými rozpočty[4] a od roku 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie, byly vztahy navíc posíleny nejen nárůstem obchodní výměny či rozvojové pomoci, ale i osobními návštěvami. V souvislosti se vstupem ČR do EU došlo také ke stanovení jistých kritérií výběru zemí světa, kam bude směřovat česká rozvojová pomoc. Vláda ČR definovala svým usnesením č. 302 ze dne 31. března 2004 Vietnamskou socialistickou republiku jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou spolupráci společně s Angolskou republikou, Zambijskou republikou, Mongolskem, Jemenskou republikou, Moldavskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou. ČR v rámci ODA[5] poskytla Vietnamu do roku 2006 už 18 milionů dolarů (VMFA 2008a), v rámci bilaterální pomoci pak již 35 milionů dolarů (VNN 2008b).

Obchodní výměna mezi Vietnamem a Českem se zvýšila z 41,6 milionu dolarů v roce 1997 na 65 milionů dolarů v roce 2001 a posléze na 130 milionů dolarů v roce 2006 (VMFA 2008a). V roce 2007 pak výměna dosáhla hodnoty celých 255 milionů dolarů (VNNA 2008a).

Od roku 2007 se pozornost projektů rozvojové pomoci přesunuje na zemědělství, kvalitu potravin či postupy pro eliminaci dioxinů. Tyto projekty navíc mají být doplněny novými aktuálními druhy rozvojové pomoci, konkrétně v oblastech ekologie nebo biotechnologie. Jsou také rozšířeny obchodní komodity, a to především o letadla, kosmetiku, elektrické přístroje a telekomunikační přístroje. Pokud bychom měli představit alespoň některé ze současných projektů české rozvojové pomoci ve Vietnamu, pak lze hovořit např. o projektu expresní dálnice v regionu delty Mekongu v hodnotě 1,2 miliardy dolarů, projektu rozvoje autobusové dopravy v hodnotě 45 milionů dolarů, projekt čističky odpadů a elektráren v provincii Khanh Hoa v hodnotě 180 milionů dolarů či projekt výstavby pivovaru na jihu provincie Binh Duong v hodnotě 200 milionů dolarů (VMFA 2008b). Za významnou událost ve vývoji vzájemných vztahů lze také považovat zavedení přímé letecké linky mezi oběmi zeměmi (VNNA 2008a).

I přes všechny uvedené i neuvedené projekty a přes veškerý bilaterální obchod není ekonomický potenciál stále naplněn, resp. nedosahuje takové úrovně jako je úroveň politických vztahů a sdílení cílů zahraniční politiky na mezinárodní i bilaterální úrovni (VNNA 2008a). Jednak dochází k pasivní bilanci vzájemného obchodu (tzn. více dovážíme než vyvážíme), což je způsobeno především tím, že dovoz poměrně specifického zboží z Vietnamu pochází z nejlevnějšího světového zdroje. Protože je tedy zboží velice levné, dovážíme jej velké množství a jen těžko tuto úroveň můžeme vyrovnat vlastním vývozem. Mezi další příčiny záporné obchodní bilance patří nedostatečná ochota akceptovat specifika místního trhu, nedostatečná podpora prodeje ze strany výrobců (např. omezené investice do reklamy), cenová úroveň českých výrobků (typově srovnatelné výrobky může VSR nakoupit levněji z Číny, Japonska či Koreje), odlišný přístup ČR a VSR k ochraně domácího trhu (celní sazby, přístup na trh) a také slabší zájem českých investorů o teritorium (mj. z důvodu značné vzdálenosti) (Businessinfo 2008). Pokud se do budoucna podaří odstranit tyto bariéry a problémy, budou mít obchodní vztahy dostatečný potenciál se dále rozvíjet na podstatně vyšší úroveň.

Smlouvy a dohody VSR s ČR

Mezi Vietnamem a ČR byla v 90. letech podepsána řada ekonomických i jiných dohod. Jejich výčet by přesahoval rámec tohoto textu, proto lze uvést jen ty významnější, mezi které patří například Dohoda o vzájemném zaměstnávání českých a vietnamských občanů z roku 1994, Obchodní dohoda z roku 1994 (její platnost byla ukončena ke dni přístupu ČR do EU a byla nahrazena Smlouvou o hospodářské spolupráci), Dohoda o leteckých službách z roku 1997, Smlouva o zabránění dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z roku 1997 či důležitá Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic z roku 1997 (ČVOIS: 18).

Mezi oběmi zeměmi bylo uzavřeno též množství smluv, které nelze jednoznačně zařadit mezi ekonomické či hospodářské smlouvy, jako je Protokol o spolupráci mezi Federálním ministerstvem zahraničních věcí ČSFR a Ministerstvem zahraničních věcí VSR z roku 1991, Dohoda o odborné přípravě vietnamských občanů ve středních odborných učilištích v ČR z roku 1994 či Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů s platností od 12. února 2000 (ČVOIS: 4-5). V souvislosti se vstupem ČR do EU byla ukončena bilaterální Dohoda o obchodu mezi ČR a VSR z roku 1991, aby byla vzápětí nahrazena Dohodu o obchodní spolupráci podepsanou 13. září 2005 (ESRVCR).

S VSR jsou též udržovány i poměrně bohaté osobní kontakty. Návštěvy představitelů probíhají každý rok, liší se snad jen svojí důležitostí. Zajímavé je, že jen velice zřídka se jich účastní prezidenti obou zemí. [6] Od roku 1989 došlo k přibližně padesáti takovým návštěvám. Na již zmiňovaném a zatím posledním setkání vysokých vládních představitelů (v tomto případě premiérů obou zemí) v březnu roku 2008 došlo k vyvrcholení úprav zmiňované Dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic. V Hanoji byl podepsán protokol o změnách dohody a došlo především k harmonizaci některých součástí dohody s právem Evropské unie.

Budoucnost česko - vietnamských vztahů

O existenci bilaterálních smluv a dohod mezi ČR a VSR se netřeba obávat. Kromě historicky zakořeněné tradice ve spolupráci se dále v různých fázích vývoje se nachází několik projektů, na kterých obě země spolupracují. Mimoto se počet Vietnamců na území ČR, kteří sem přicestovali legálně zvýšil z 20 950 osob v roce 1997 na 50 955 osob v roce 2007 a tento trend pokračuje. [7] To je vysoké číslo, které do velké míry ovlivňuje politické vztahy mezi oběmi zeměmi, protože je svým způsobem nutí ve spolupráci pokračovat. Problematika vietnamské pracovní síly importované do ČR byla také jedním z témat nejaktuálnější schůzky vysokých představitelů obou zemí v březnu 2008. Vietnam do budoucna plánuje využít výhod plynoucích z exportu své pracovní síly, neboť ČR nestanovila žádné kvóty na počet exportovaných pracovníků (CREW 2007).

Proč není počet budoucích vietnamských pracovníků v ČR nijak ošetřen je nasnadě. Podle úřadů práce dnes české podniky marně hledají přes 133 tisíc pracovníků, z toho 18 448 kovodělníků, 13 606 stavebníků a horníků, 12 656 montérů, 14 411 pomocných dělníků, 6 797 řemeslníků, 6 522 zemědělských dělníků, 4 883 dělníků do kožedělného a textilního odvětví a 3 729 svářečů. Právě na to reaguje česko-vietnamský projekt "Vzájemná pomoc", který má zajistit pro naše podniky potřebné kvalifikované pracovníky z Vietnamu a naopak pomůže Vietnamcům zvýšit si odbornost a kvalifikaci v daných oborech dvouletou praxí u nás, protože naše podniky jsou vybavené modernější technikou než ve Vietnamu. Byly uzavřeny smlouvy se čtyřmi největšími vietnamskými personálními a školícími agenturami, které mají mnohaletou praxi ve vysílání pracovníků do zahraničí a mají pro tuto činnost licenci vietnamského ministerstva práce a sociálních věcí. S každou skupinou Vietnamců přiletí i česky mluvící tlumočník. Budou to lidé, kteří u nás v minulosti studovali na středních i vysokých školách. V roce 2008 má být naším výrobcům poskytnuto v rámci projektu až 5 000 pracovníků z Vietnamu a od roku 2009 dokonce až 45 000, podle potřeb průmyslu (BusinessInfo 2007).

Do budoucna však lze spatřovat několik problémů, které mohou vztahy mezi oběmi zeměmi ovlivnit. Prvním z nich je vysoce rozvinutá vietnamská organizovaná kriminalita v ČR, která samozřejmě může dále narůstat v souvislosti s rostoucí vietnamskou komunitou v republice. [8] Vietnamci se v současné době seskupují do kriminálních gangů organizovaných podle regionu odkud pocházejí a specializují se především na obchod s drogami, daňové podvody, nelegální migraci, prostituci, vydírání a pašování různého zboží. Vietnamci jsou také najímáni jinými, především čínskými, organizovanými skupinami a neváhají použít hrubého násilí k dosažení svých cílů. Tento vzrůstající problém může na jednu stranu negativně ovlivnit současné relativně silné a přátelské vztahy, ovšem na druhou stranu může posílit bezpečnostní a kriminální spolupráci.

Jiným problémem je komunistický režim ve Vietnamu, který ovládá kulturní a hospodářský život v zemi. Jsou porušována základní lidská práva, za kritiku systému se obyvatelé zavírají do speciálních táborů, kde dochází i k mučení. Vzhledem k tomu, že jednou z priorit české zahraniční politiky od roku 1989 je prosazování a dodržování lidských práv ve světě, může být tento problém brzdou v dalším rozvoji obchodních vztahů. Problémem může nakonec být i velmi vysoká úroveň korupce ve Vietnamu, neboť úplatky jsou používány víceméně při všech stycích občanů se státními institucemi.

Vietnamské socialistické republice naše spolupráce skutečně pomáhá a neočekává se, že by se jí v budoucnosti chtěla vzdát. České republice spolupráce s Vietnamem po ekonomické stránce příliš nepomáhá (nepočítaje levný nákup některého specifického tovaru), nicméně pomoc rozvojové zemi, možnost studia na českých vysokých školách či relativně snadné procesy udělování víz rozvojové zemi jsou jevy, které zvyšují kredit ČR na mezinárodním poli. Přínos pak lze spatřovat i v takových jevech, jako je píle a ctižádost vietnamských studentů v ČR, (pro které je vzdělání vysoce ceněné), protože hovoří plynně oba jazyky a mohou být významnou posilou např. ve státní správě[9], bezpečnostních složkách či různých mezistátních česko-vietnamských organizacích.

V programu rozvojové spolupráce mezi ČR a Vietnamem na období 2006 - 2010 je mj. uvedeno, že VSR je jedna z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to především z důvodů potřebnosti rozvojové spolupráce, mimořádně silné tradice rozvojové spolupráce a potenciálu pro sekundární přínosy rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemně výhodných hospodářských vztahů) (BusinessInfo 2006).

Bilaterální styky mezi ČR a VSR jsou historicky zakořeněné a mnoha smlouvami utužené vztahy, které budou přetrvávat dále a to i v případě drobnějších neshod. Je velmi nepravděpodobné, že by došlo k nějaké rozepři, protože pro VSR by to vždy znamenalo negativní ovlivnění výhodné hospodářské pomoci, což by bylo samozřejmě kontraproduktivní. Právě ta totiž získává značné množství výhod a můžeme konstatovat, že bilaterální styky mezi těmito zeměmi jsou jednoznačně výhodnější právě pro VSR. Díky dlouhodobé spolupráci těží z dobrých vztahů s Vietnamem samozřejmě také i Česká republika, mj. např. i v rámci OSN, na jejíž půdě obě země navzájem podporují svoje zájmy o místo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v období let 2008 - 2009 (VNN 2008b).

Díky tomu, že je Vietnamská socialistická republika členkou organizace ASEAN, můžeme v budoucnosti teoreticky očekávat postupné pronikání a kontakty na ostatní země tohoto sdružení. To se může stát bezpochyby důležitým cílem české zahraniční politiky, protože případné obchodní, kulturní či mezinárodně-prestižní zisky by byly značné. Stejně tak se analogicky cílem zahraniční politiky VSR do budoucna zcela určitě stane vstup na trh Evropské unie a navázání blízkých kontaktů s jejími členy.


Poznámky pod čarou


[1] Například světoznámá trhavina Semtex byla vyvinuta firmou Synthesia Semtín v roce 1964 na vietnamskou objednávku (Nožina 2000).

[2] V praxi to vypadalo tak, že po tříměsíční jazykové přípravě ve VSR přijelo do země několik tisíc mladých lidí jako levná pracovní síla. Pracovní kontrakty se zpravidla uzavíraly na 4 roky s příležitostným prodloužením na 7 let. Vietnamští pracovníci v zahraničí dostávali přímo pouze 40-50 % svých reálných mezd. Zbytek byl směněn za vietnamskou měnu a vyplácen ve formě zvláštního bonusu po návratu do vlasti. Větší část ovšem vláda použila na "krytí cestovních nákladů", resp. na splácení dluhů za dodávky zbraní a vojenského materiálu z období války (Klub Hanoi 2002).

[3] Traduje se, že tehdejší vláda uvolnila 14 milionů dolarů na výplatu odstupného. Tyto peníze byly určeny pro Vietnamce, kteří měli kontrakty na pracovní pobyty v zemi a kterým závody z důvodů rušení či jiných důvodů ekonomické transformace nemohly dále poskytnout zaměstnání (Brouček 2003: 16).

[4] Například pomoc Nemocnici vietnamsko-československého přátelství v Hai Phongu (26 milionů Kč), Obuvnické učňovské středisko v Hai Phongu (16 milionů Kč), zavedení technologie na zpracování bioodpadů (8 milionů Kč), projekt Ministerstva životního prostředí na vyhledávání a průzkum zdrojů pitné vody v provincii Nghe An (9,93 milionů Kč) či revitalizace odlesněných území místními druhy jako nástroj rozvoje venkova v oblasti centrální vrchoviny Vietnamu (6,22 milionů Kč) a další (BusinessInfo 2008).

[5] ODA, tedy Official Development Assistance (Oficiální rozvojová asistence) je statistickou kategorií označující procentuální hodnotu poskytnutých prostředků z vyspělých zemí, které jsou uvolňovány na rozvoj v méně vyspělých zemích. Jde pouze o příspěvky ze státních rozpočtů, nikoliv z veřejných sbírek.

[6] Např. za posledních pět let došlo pouze k jednomu setkání obou prezidentů, a to na přelomu září a října 2006, kdy byl prezident ČR Václav Klaus na oficiální návštěvě ve VSR.

[7] Tím se vietnamské etnikum řadí na třetí místo ve velikosti minority na našem území. Na prvním místě jsou Ukrajinci (126 526) a na druhém místě Slováci (67 880) (MVČR 2007).

[8] V České republice v současné době operuje více než deset vietnamských organizovaných kriminálních skupin, jako je Xuan-Son v Brně, Střední Vietnam v Hradci Králové, Nguyen Van Hien v Praze či Flying Dragons v Chebu.

[9] Tomu nasvědčuje i projekt výměnné odborné stáže pracovníků státní správy v letech 2001-2005 (BusinessInfo 2006).

Použitá literatura


  1. Brouček, Stanislav. 2003. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Praha: Enologický ústav AV ČR, on-line text ( http://www.cizinci.cz/files/clanky/107/vietnamska_etnika.pdf ).
  2. BusinessInfo. 2006. Program rozvojové spolupráce mezi ČR a Vietnamem na období 2006-2010. Praha: BusinessInfo, on-line text ( http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/rozvojova-spoluprace-cr-vietnam-06-10/1000667/45791/#b4 ).
  3. BusinessInfo. 2007. Česko-vietnamský projekt má pomoci Česku i Vietnamu. Praha: BusinessInfo, on-line text ( http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nestatni-podpora-exportu/projekt-ma-pomoci-cesku-i-vietnamu/1001634/46455/ ).
  4. BusinessInfo. 2008. Vietnam-Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Praha: BusinessInfo, on-line text ( http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000667/ ).
  5. Czech Republic Economy Watch. 2007. Czech Republic Recruiting Labour in Vietnam. CREW, on-line text ( http://czecheconomy.blogspot.com/2007/07/czech-republic-recruiting-labour-in.html ).
  6. Česko-vietnamská obchodní a investiční společnost. Nedatováno. Souhrnné informace o Vietnamu. Praha: ČVOIS, on-line text ( http://www.cz-viet.cz/obecne_vietnam.pdf ).
  7. Embassy of the Socialistic Republic of Vietnam in the Czech Republic (nedatováno): Vietnam and the Czech Republic relations. Praha: ESRVCR, on-line text ( http://vietnamembassy-czech.org/nr070521165956/news_object_view?newsPath=/vnemb.vn/cn_vakv/euro/nr040819111809/ns070925101738 ).
  8. Jelínek, Petr. 2004. "Česká rozvojová spolupráce." In: Zahraniční politika České republiky 1993-2004. Eds. Pick, Otto a Handl, Vladimír. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 201-208.
  9. Klub Hanoi. 2002. Organizovaný zločin - Vietnamské podsvětí. Praha: Klub Hanoi, on-line text ( http://www.klubhanoi.cz/comment.php?akce=re&cisloclanku=2007062701&ck=1227 ).
  10. Ministerstvo vnitra České republiky. 2007. Cizinci s povoleným pobytem na území České republiky k 31.12.2007. Praha: MVČR, on-line text ( http://www.mvcr.cz/statistiky/migrace/2007/1231_celkem.pdf ).
  11. Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2001. Vztahy s Vietnamem. Praha: MZV, on-line text ( http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=1647&ido=423&idj=1&amb=32 )
  12. Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2003. Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od července 1998 do prosince 1999. Praha: MZV, on-line text ( http://www.mzv.cz/_dokumenty/zprava1999IIa.html ).
  13. Nožina, Miroslav. 2000. Vietnamese organized crime. The Czech Republic case. Liege: Université de Liege - Faculté de Droit, on-line text ( http://www.droit.ulg.ac.be/%7Eogci/nozina%20article.html ).
  14. People´s Daily Online. 2006. Vietnam, Czech agrese to bolster friendly, cooperative ties. Beijing: PDO, on-line text ( http://english.people.com.cn/200609/30/eng20060930_307633.html ).
  15. Que Huong Website. 2008. Vietnam, Czech Republic strenghten friendship. Hanoi: QHW, on-line text http://www.quehuong.org.vn/en/nr050307123954/nr050314142635/ns060228094406 ).
  16. The Ministry of Finance of The Socialistic Republic of Vietnam. 2008. Annual State Budget Report - Year 2007, Hanoi: MOFSRV, on-line text ( http://www.mof.gov.vn/DefaultE.aspx?tabid=6031&ItemID=50768 ).
  17. Velvyslanectví České republiky ve Vietnamu. ( http://www.mzv.cz/wwwo/?zu=hanoi ).
  18. Vietnam Ministry of Foreign Affairs. 2008a. Promoting multifaceted cooperation with the Czech Republic, Poland. Hanoi: VMFA, on-line text ( http://www.mofa.gov.vn/en/nr040807104143/nr040807105001/ns070912150251 ).
  19. Vietnam Ministry of Foreign Affairs. 2008b. Vietnam, Czech Republic boost ties with huge deals. Hanoi: VMFA, on-line text ( http://www.mofa.gov.vn/en/nr040807104143/nr040807105039/ns080324091516 ).
  20. Vietnam Ministry of Foreign Affairs. 2008c. Vietnam, Czech Republic seek to boost economic ties. Hanoi: VMFA, on-line text ( http://www.mofa.gov.vn/en/nr040807104143/nr040807105039/ns041116094401 ).
  21. Vietnam Ministry of Foreign Affairs. 2008d. Vietnam, Czech to further economic ties, says President. Hanoi: VMFA, on-line text ( http://www.mofa.gov.vn/en/nr040807104143/nr040807105001/ns080324083856 ).
  22. Viet Nam Net. 2008a. EU official foresees Vietnam´s significant role in ASEAN. Hanoi: VNN, on-line text ( http://english.vietnamnet.vn/politics/2008/03/774535/ ).
  23. Viet Nam Net. 2008b. PM´s upcoming visit to cement Vietnam-Czech ties. Hanoi: VNN, on-line text ( http://english.vietnamnet.vn/politics/2007/09/739613/ ).
  24. Viet Nam News Agency. 2008a. PM Dung, Czech PM boost labour, tourism ties. Hanoi: VNNA, on-line text ( http://vietnamnews.vnagency.com.vn/showarticle.php?num=04POL220308 ).
  25. Viet Nam News Agency. 2008b. Vietnam, Czech promote cooperation in environmental protection. Hanoi: VNNA, on-line text ( http://diplomacymonitor.com/stu/dma1.nsf/uh/cc277232D4ED69EEE585257426004BDC92 ).

Jak citovat tento text

Vlček, Tomáš. Bilaterální vztahy České republiky a Vietnamské socialistické republiky [online]. E-polis.cz, 15. listopad 2008. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/mezinarodni-vztahy/322-bilateralni-vztahy-ceske-republiky-a-vietnamske-socialisticke-republiky.html>. ISSN 1801-1438.


Hodnocení

Hodnocení: 4 hvězdiček/ Hodnoceno: 13x
FacebookTopČlánky.czJaggni To! Linkuj.cz! Del.icio.us! Přidej na Seznam


[Bc. Tomáš Vlček] [Zobrazeno 10290x] [15. listopad 2008]
[Mezinárodní vztahy] [comments: 3] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

Další články z této kategorie

Další články autora


Vložit komentář

Jméno:
E-mail:
Naše hlavní město (ochrana proti SPAMU):

Komentáře

Selma

úterý, 29. březen 2011
10:02

Selma

to soigia: Ono je jednoduché říci, že to podstatu nevystihlo, ale víc k tomu neříci. Co kdybyste podal/a nějaké argumenty, případně na dané téma sám/sama zpracovat práci?


posted by: Selma [Odpovědět]

giang

pondělí, 28. březen 2011
18:11

Mě se článek líbil, myslím, že spoustu lidí neví nic o dohodách a smlouvách mezi Čr a VSR. Na druhou stranu realita je někdy jiná..


posted by: giang [Odpovědět]

soigia

pátek, 17. červenec 2009
17:07

Clanek musel dat dost prace, ale tohle se pres literaturu zpracovat neda. Podstatu to nevystihuje a hodne veci Vam uniklo.


posted by: soigia (soigia(a)centrum.cz) [Odpovědět]

Využíváte dostatečně svojí kancelář? Pokud ne, tak ušetřete přes virtuální kancelář Praha již za 350 Kč měsíčně.




Galerie


Novinky a aktuální dění


Nejlépe hodnocené články


Nejčtenější články

Komentáře

Patrik: Adam Smith
[23.11.2013 20:26]
Julia: Přechody k demokracii
[16.4.2013 21:48]
Karel Boroš: Thatcherismus a Margaret Thatcherová
[8.4.2013 20:39]
fuel: Specifika života vietnamské komunity v ČR
[21.3.2013 19:47]
anti-genius100?: Jak Tomio Okamura rámuje problematiku menšin
[15.3.2013 13:09]

e-Polis.cz na Facebooku


Exporty


ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam ico ambiente

Fakulta filosofická