„Koronténa“ – dohlížet a trestat?

 5. červen 2020  Pavel P. Kopecký  komentáře

„Koronténa“ – dohlížet a trestat?\" je název článku našeho kolegy Pavla Kopeckého. Jedná se o teoretickou práci s úvahou o moci států a moci politického smýšlení. Tento článek je aktuální a jeho cílem je zamyslet se nad událostmi, které nastaly v Evropě. Spojme si tento článek s termínem sekuritizace a položme si otázku: \"Jaké důsledky bude mít desekuritizace?\"

Z Orbánova Maďarska přicházejí už dlouhou dobu poměrně znepokojivé zprávy. Občanské svobody tam dostávají na frak, čemuž v poslední době vydatně napomáhají i další okolnosti širšího, globalizovaného vývoje světa.

 

Po Evropskou komisí vysloveně nezvládnuté migrační krizi, při níž byli Maďaři nejprve ostře kritizováni za nesmlouvavý přístup k (ekonomickým) běžencům, máme na stole další selhání eurobyrokratických pokrokářů. Lidí, kteří se rozhodli nastolit svůj velký sjednocovací projekt v době, kdy se vážně mluvilo o „konci dějin“. Tedy časech trvalého vítězství takzvaných západních hodnot.

 

Oním dalším selháváním Bruselu míním – a co také jiného – zjevné rozpaky či protichůdnost jednání ústředních unijních struktur tváří v tvář novému riziku. Šíření koronaviru (ale potenciálně vlastně i dalších nemocí), jež je ukázkovým produkt přespříliš propojeného, vzájemně závislého všelidského prostředí. Chcete-li, tak nesmírné křehkosti naší neustále měnlivé reality, jíž se mimochodem v moderní sociologii přezdívá „tekutá modernita“.

 

Stejně jako dost možná zesílí tlaky na další „exity“ ze společenství, otvírá se nyní prostor i k nejrůznějším politickoekonomickým změnám v jednotlivých členských státech EU. Nicméně nejenom v nich.

 

Zmíněné Maďarsko, s nímž je Česká republika v natolik přátelských vztazích, až se navzájem titulujeme "čestným sousedem", je mimo jiné hlasitým členem Visegrádu. Tudíž nepřehlédnutelným středoevropským aktérem. Přičemž jeho elity si nezřídka rozumějí též se svými polskými kolegy, kteří stejně jako jejich podunajské protějšky zpochybňují možnosti uplatnění hodnotových zkušeností západní Evropy v našem regionu.

 

Toť ovšem vážná věc, a proto bychom si měli bedlivě všímat, jak se budapešťské elity (za)chovají právě nyní. Dlouhodobě jsou totiž, a nikoliv asi zcela bezdůvodně, obviňovány z osekávání demokracie, jejíž stávající podobu charakterizuje pak jistý americký politolog jako demokracii neliberální. Což představuje zřízení, kde sice probíhají svobodné volby, ale rovnost šancí v rámci politické soutěže je již nepokrytě deformována. Jiní jsou k Budapešti dokonce ještě tvrdší a rovnou mluví o systematické refeudalizaci státu. Ostatně není od věci si všimnout, že premiér Orbán, který kdysi chtěl úzce spolupracovat s Čínou, v uplynulých měsících upřednostňoval vládnutí za pomoci dekretů nebo armády kontrolující strategické instituce. Prostě se snažil řídit zemi jako firmu.

 

Když už byla řeč o západní myšlenkové tradici, stojí za zmínku, co kdysi řekl francouzský filozof Michel Foucalt: „Epidemie je snem mocných, umožňuje kontrolovat populaci, určit každému jeho místo, vést o každém podrobné registry informací a vytvořit strnulý prostor, v němž každý občan podléhá přímému vlivu moci.“

 

Problém možného zneužívání pandemie, či podobných jevů, opravdu dalece přesahuje Podunají. Ostatně leccos naznačily také některé místní oficiální komentáře, jak bychom měli být vděčni ČLR za její „bratrskou“ pomoc, která jinak samozřejmě nemá s nezištností pranic společného. Nemluvě o údajné efektivitě čínského vládnutí v boji proti nové nemoci. Inu, propaganda...

 

Nákaza napadající v době válek lidské či občanské svobody je zjevně daleko, daleko nebezpečnější než COVID-19 s „rodištěm“ v Čínské lidové republice. Velmoci, odkud se do světa valí rovněž technologie na kontrolu a kádrování občanů. K dohlížení a trestání“, jak by řekl citovaný myslitel Foucalt.

 

Přitom nutně nemusí jít jen o asijský import! Stačí si vzpomenout, kolik utažených kohoutů, kolik myšlenkové „korontény“ vnáší dodnes do našich životů strašení hrozbou globálního terorismu. Což je sám o sobě pojem mimořádně vágní. Od 11. září 2001 trvá již skoro generaci, protože uvolnit získanou moc se nikdy moc nikomu nechce. Přitom zvlášť ze začátku platilo, že kdo byl hlasitě proti, bryskně obdržel nálepku přítele temných sil. Nepřátel svobody a demokracie.

Jak citovat tento text?

P., Pavel. „Koronténa“ – dohlížet a trestat? [online]. E-polis.cz, 5. červen 2020. [cit. 2020-09-30]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/korontena-dohlizet-a-trestat.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.33 hvězdiček / Hodnoceno: 6x


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[28. leden 2019]
Časopis hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na emailovou adresu: reda…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(