Volební geografie Moravskoslezského kraje ve volbách do PS PČR 2010

 9. únor 2011  Mgr. Michal Kuděla   komentáře

Na konci května proběhly v České republice volby do dolní komory Parlamentu. Po čtyřech letech tak voliči opět dostali možnost vyjádřit své sympatie politickým stranám a změnit politickou mapu České republiky. Do jisté míry překvapivé výsledky voleb označují někteří autoři přídomkem revoluční.

Volební geografie Moravskoslezského kraje ve volbách do PS PČR 2010Volební geografie Moravskoslezského kraje ve volbách do PS PČR 2010

Volební geografie Moravskoslezského kraje ve volbách do PS PČR 2010

Na konci května proběhly v České republice volby do dolní komory Parlamentu. Po čtyřech letech tak voliči opět dostali možnost vyjádřit své sympatie politickým stranám a změnit politickou mapu České republiky. Do jisté míry překvapivé výsledky voleb označují někteří autoři přídomkem revoluční. Řada aspektů voleb je již zpracována, či bude dále předmětem diskuse. Cílem mého příspěvku je analyzovat výsledky voleb do Poslanecké sněmovny na úrovni vybraného volebního obvodu, Moravskoslezského kraje, z pohledu volební geografie.

Metodologické zázemí

Výzkumy volebního chování v geografickém prostoru jsou již řadu let pevnou součástí analytických textů pojednávajících o volbách, a to na různých úrovních (Kubát, Pink 2006: 123-144; Eibl, 2009: 98-123; Pink 2010: 209-234). Předkládaný text pracuje s řadou v českých podmínkách běžně používaných konceptů. Pro detekci území volební podpory jednotlivých stran je použito metody stanovení území volební podpory (Jehlička, Sýkora 1991: 81-95) a metody stanovení území supervolební podpory (Šaradín 2006: 238-251). Volební výsledky jsou v jednotlivých zkoumaných územních jednotkách seřazeny pro každou stranu zvlášť od nejvyšších k nejnižším. Takto uspořádané zisky jsou následně sčítány do doby, než je dosaženo 50% celkového počtu pro danou stranu odevzdaných hlasů. Územní jednotky, které do tohoto limitu spadají, tvoří území volební podpory. Při určení území supervolební podpory je třeba stejným postupem dosáhnout součtu 25% hlasů. Pro měření stability voličské podpory je použito indexu voličské stability (IVS) (Eibl 2009: 11), který je podílem zisků hlasů pro danou stranu ve dvou po sobě následujících volbách stejného řádu. Index vyjadřuje počet voličů, kteří v těchto dvou sledovaných volbách odevzdali svůj hlas stejné straně. Dále je v textu užito korelační analýzy pomocí Pearsonova korelačního koeficientu, který je i přes řadu nedostatků vhodným nástrojem ke zjišťování míry vzájemné závislosti dvou spojitých proměnných (Hendl 2004: 243-257) a variačního koeficientu[1] (Hendl 2004: 97) aplikovaného při výpočtu variability volebních výsledků. Pro účely tohoto textu jsou při analýze volební podpory politické strany rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvoří strany, jež měly zastoupení v Poslanecké sněmovně v předchozím volebním období, tedy Občanská demokratická strana (ODS), Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL) a Strana zelených (SZ); druhou skupinu tvoří strany, kterým se podařilo překonat výši volební klauzule a poprvé vstoupit do dolní komory Parlamentu v květnu 2010, tedy TOP 09[2] a strana Věci veřejné (VV). Data jsou agregována na úroveň obcí s rozšířenou působností (ORP), obcí III. typu. Tento soubor čítá v Moravskoslezském kraji 22 jednotek složených z celkem 299 obcí[3]. Předkládaný text se snaží nalézt odpověď na následující otázky: Jak se změnila prostorová stabilita zisků jednotlivých politických stran ve srovnání s minulými volbami? Jaká je variabilita volebních výsledků těchto subjektů? Existuje vztah mezi volební účastí a podporou jednotlivých politických stran?

 

Výsledky voleb v Moravskoslezském kraji 

Moravskoslezský kraj je z hlediska počtu voličů největším samosprávným krajem v České republice. Kraj zastupuje 22 zákonodárců, přičemž tento počet se oproti minulému volebnímu období o jeden snížil. Volby vyhrála ČSSD s 22,19% hlasů, následována ODS s 20,22% hlasů, KSČM s 11,27%, VV s 11,69% hlasů a TOP 09 se ziskem 9,99% hlasů. KDU-ČSL se 4,84% hlasů vzhledem k nepřekročení celostátní 5% uzavírací klauzule do skrutinia nepostoupila. Bez zastoupení zůstává také SZ, která obdržela 1,93% hlasů. Volební účast se trvale pohybuje pod celorepublikovým průměrem, přičemž květnových voleb se účastnilo 58,19% oprávněných voličů. Téměř jedna pětina hlasů (tj. 19,06%) propadla.

Tabulka č. 1

 

Zdroj: www.volby.cz

Jak je patrné z tabulky č. 1, velmi silnou pozici si v Moravskoslezském kraji udržují obě největší levicové politické strany. Ačkoliv odliv voličů od velkých stran směrem k nově nabízeným alternativám je příznačný pro území celé republiky, pozice ČSSD a KSČM je v tomto regionu poměrně stabilní. Pokud se podíváme na hodnoty indexu voličské stability uvedené v tabulce č. 2, zjistíme, že nejstabilnější voličskou podporu si udržela KSČM. Nejvyšší hodnoty tohoto indexu pro KSČM vykazují Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov a Nový Jičín. Naopak největší ztráty lze vysledovat u SZ, kterou podpořilo ve srovnání s rokem 2006 pouze 42% voličů. Strana zelených zároveň vykazuje nejméně rovnoměrný pokles voličské stability, což ilustrují hodnoty IVS ve Frenštátu pod Radhoštěm a Vítkově. Přibližně stejný odliv voličů pozorujeme u ODS a ČSSD, a to z hlediska relativní velikosti i rovnoměrnosti. Území, na kterém se podařilo ODS udržet nejvíce voličů, se překrývají s územím volební podpory této strany. Nejstabilnější podporu získala v Jablunkově a Kopřivnici, kde index dosahuje hodnoty 0,64. ČSSD ztratila 30% voličů, přičemž z hlediska územního rozložení je tento propad rovnoměrný.

Tabulka č. 2, Index voličské stability 2010/2006

Zdroj: vlastní výpočty na základě www.volby.cz

Tabulka č. 3, Variační koeficient IVS

Zdroj: vlastní výpočty na základě www.volby.cz

Budeme-li sledovat variabilitu volebních výsledků na úrovni obcí s rozšířenou působností (tabulka č. 4), dojdeme k závěrům, že nejrovnoměrněji rozloženou voličskou základnou disponují VV s hodnotou 0,11. Méně rovnoměrně jsou rozloženy zisky ČSSD, ODS, TOP 09 a KSČM, jejichž hodnoty variačního koeficientu se pohybuji v rozmezí 0,16 až 0,27. Ve srovnání s volbami v roce 2006 jsou však rozdíly v hodnotách indexu pouze v řádu setin. Na opačném pólu stojí SZ a KDU-ČSL, jejichž rozložení koncentrace voličské podpory vykazuje největší rozdíly, přičemž pro KDU‑ČSL je nerovnoměrnost rozložení voličské základny dlouhodobým trendem.

Tabulka č. 4, Variabilita volebních výsledků na úrovni obcí III. typu

 

Zdroj: vlastní výpočty na základě www.volby.cz

Mapa č. 1, Území obcí III. typu v Moravskoslezském kraji

Česká strana sociálně demokratická

ČSSD je ve volbách do dolní komory PČR trvale nejsilnější politickou stranou v Moravskoslezském kraji. Ve volebním období 2006–2010 ji reprezentovalo 11 poslanců. Tento počet se po květnových volbách snížil na 8 a strana zaznamenává, ve srovnání s rokem 2006, ztrátu 77 301 hlasů. Navzdory těmto okolnostem dosáhla v Moravskoslezském kraji ČSSD nejlepšího volebního výsledku. Největší ztráty zaznamenáváme v Opavě, Kravařích, Kopřivnici, Frýdlantu nad Ostravicí a Frýdku‑Místku. Silnou voličskou podporu získává tradičně ve strukturálně postižených regionech na severozápadě kraje (Rýmařov, Krnov) a obcích v polském příhraničí (Bohumín, Orlová, Karviná). Kombinace oranžové a šedé barvy na mapě č. 2 představuje území volební podpory, šedá barva znázorňuje území supervolební podpory, tedy území, na němž strana získala 25% hlasů. Při srovnání posledních dvou voleb do PS PČR se mapa podpory pro ČSSD změnila pouze minimálně, její prostorové zakotvení je tedy velmi stabilní. Došlo však k mírnému posunu volební podpory směrem od větších k menším sídlům. Tento trend je způsoben poměrně výraznými ztrátami v obvodech obcí s velkým počtem oprávněných voličů (Opava, Frýdek-Místek).

Mapa č. 2, Území volební a supervolební podpory ČSSD, volby 2010

  

Občanská demokratická strana

ODS, druhá nejsilnější strana, zaznamenala ve srovnání s rokem 2006 ztrátu 69 463 hlasů a v PS PČR ji nyní zastupuje 5 poslanců, tedy o 2 méně než v předešlém volebním období. Zisk přesahující 17% hlasů je společně s krajem Ústeckým, Olomouckým a krajem Vysočina nejnižším v ČR. Volební podpora je koncentrována v obvodech velkých měst (Opava, Ostrava) a obvodech obcí na pomezí Moravskoslezského a Zlínského kraje (Nový Jičín, Frenštát pod Radhoštěm a Frýdlant nad Ostravicí). Území volební i supervolební podpory je v posledních dvou sledovaných volbách do PS PČR téměř identické. Největší pokles podpory ODS je patrný v obvodech obcí Vítkov, Bruntál a Odry, nejstabilnější podporu naopak vykazují Kopřivnice a Jablunkov.

Mapa č. 3, Území volební a supervolební podpory ODS, volby 2010

Komunistická strana Čech a Moravy

KSČM skončila se ziskem 12,61% na třetím místě a potvrdila tak v tomto kraji svou pevnou pozici. Moravskoslezský kraj je z pohledu této strany pátým nejsilnějším volebním obvodem v ČR. Podobně jako u ostatních subjektů zastoupených ve volebním období 2006–2010 ve Sněmovně obdržela i KSČM méně hlasů než v roce 2006, a to o 11 574. Tento pokles je z hlediska územního rozložení v kraji velmi rovnoměrný. Stabilita voličské podpory je ve srovnání s ostatními stranami stále nejvyšší, což dokládají i zisky strany v ostatních krajích v ČR[4]. KSČM nachází své voliče v Moravskoslezském kraji především ve strukturálně postižených regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti na severozápadě kraje (Krnov, Bruntál, Rýmařov), přičemž v těchto obvodech ORP zisk strany přesahuje 16% hlasů. Území volební i supervolební podpory je v posledních dvou po sobě následujících volbách do PS PČR shodné, což dokládá vysokou stabilitu elektorátu. Nejvyšší hodnoty indexu volební stability vykazují Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov a Kravaře.

 Mapa č. 3, Území volební a supervolební podpory KSČM, volby 2010

 

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

Květnové sněmovní volby znamenaly konec zastoupení jedné z nejstarších českých politických stran v dolní komoře Parlamentu. V důsledku nepřekročení 5% uzavírací klauzule zůstal vstup do skrutinia pro lidovce uzavřen. Strana zaznamenala oproti volbám v roce 2006 ztrátu 15 551 hlasů, tedy přibližně jedné třetiny voličů. Pokles podpory je více nerovnoměrný, nežli je tomu u ČSSD, ODS a KSČM. Variační koeficient IVS dosahuje hodnoty 0,14 (tabulka č. 3). Ze všech sledovaných politických stran se KDU-ČSL opírá o nejméně rovnoměrně rozloženou voličskou základnu. Nejstabilnější podporu strana získává v obvodech obcí Nový Jičín, Odry, Kopřivnice a Krnov, které vykazují nejvyšší hodnoty IVS, naopak největší propad podpory KDU-ČSL je patrný v Bruntálu a Rýmařově. Z hlediska absolutního zisku hlasů si strana nejlépe vedla v obvodech obcí na česko-polském příhraničí (Kravaře, Hlučín, Český Těšín) a v obcích sousedících s Olomouckým a Zlínským krajem (Nový Jičín, Odry).

Mapa č. 4, Území volební a supervolební podpory KDU-ČSL, volby 2010

Strana zelených

Nejsilněji zasáhly změny nálad voličů tuto nejmenší parlamentní stranu minulého volebního období, která nepřekročila výši uzavírací klauzule a neúčastnila se rozdělování mandátů.  Ztráta téměř 60% voličů z roku 2006 znamenala v absolutních číslech ztrátu 15 246 hlasů. Výsledek odpovídal 1,93% hlasů. Strana tedy neobhájila jeden mandát, který v Moravskoslezském kraji v roce 2006 získala. SZ se ve volbách opírala o nerovnoměrně rozloženou voličskou základnu, přičemž zisky strany v jednotlivých obvodech obcí s rozšířenou působností vykazují největší variabilitu. Největšího zisku dosahuje strana ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde získává více než 4% hlasů, a disponuje zde také nejstabilnější voličskou podporou. Největší propad naopak zaznamenáváme ve Vítkově a Bohumíně, kde strana přišla ve srovnání s rokem 2006 téměř o 70% voličů. Výrazný odliv podpory SZ je patrný zejména ve velkých městech, a to směrem k novým alternativám - TOP 09 a VV.

Mapa č. 5, Území volební a supervolební podpory SZ, volby 2010

 

TOP 09

V květnových volbách do PS PČR uspěla nová politická strana TOP 09, která v Moravskoslezském kraji obdržela 58 356 hlasů, což odpovídá 9,99% a zisku tří mandátů. Ve srovnání se zbývajícími kraji v ČR, se však jedná o výrazně nejnižší podporu, která je o více než 6 procentních bodů nižší než odpovídá jejímu zisku na celostátní úrovni. Nejvíce hlasů získává TOP 09 převážně ve velkých městech (Opava, Třinec, Ostrava, Frýdek-Místek). Podpora této strany je poměrně silně ovlivněna výší volební účasti. Mezi nejméně úspěšné, z hlediska relativního zisku hlasů, jsou obvody obcí Karviná, Orlová, Vítkov, Bohumín a Krnov. TOP 09 disponuje spíše rovnoměrně rozloženou voličskou základnou. Hodnota variačního koeficientu je srovnatelná s pozicí dvou největších politických stran - ČSSD a ODS (tabulka č. 4).

Mapa č. 6, Území volební a supervolební podpory TOP 09, volby 2010

 

Věci veřejné

Poprvé v dolní komoře zákonodárného sboru zasedli také poslanci strany VV. V květnových volbách strana v Moravskoslezském kraji získala 11,69% hlasů, což představuje čtvrtý nejlepší výsledek v rámci ČR. Stranu ve Sněmovně zastupují, podobně jako v případě TOP 09 a KSČM, tři poslanci. VV disponují nejrovnoměrněji rozloženou voličskou základnou ze všech výše zmíněných politických stran. Tento trend lze vysledovat i na mapě č. 7, která zobrazuje území volební a supervolební podpory VV. Ve srovnání se zbývajícími stranami je patrné, že právě VV potřebovaly zahrnout do území volební podpory, aby bylo dosaženo 50% všech pro stranu odevzdaných hlasů, celkem 14 územních jednotek z celkových 22. Mezi nejúspěšnější obvody ORP patří Kravaře, Nový Jičín, Frýdlant nad Ostravicí, Odry a Frenštát pod Radhoštěm, ve kterých VV získaly více než 13% hlasů. Naopak nejnižších zisků dosahují VV v Karviné, Jablunkově a Českém Těšíně.

 Mapa č. 7, Území volební a supervolební podpory VV, volby 2010

 

Volební účast

Velmi důležitým a neopomenutelným aspektem při analýze volebních výsledků je volební účast. V Moravskoslezském kraji se účast voličů ve volbách do PS PČR trvale pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Ačkoliv počet oprávněných voličů neustále narůstá, neprojevuje se tento fakt na výši volební účasti. Květnových voleb se účastnilo 58,19% oprávněných voličů, tedy přibližně o tři procentní body méně než v roce 2006. Pouze ve dvou obvodech obcí III. typu (ve Frýdlantu nad Ostravicí a Frenštátě pod Radhoštěm) přišlo, ve srovnání s celorepublikovým průměrem, k urnám více voličů. Vyšší hodnoty volební účasti vykazují, s výjimkou města Ostravy, obvody obcí s velkým počtem obyvatel (Opava, Frýdek-Místek, Nový Jičín). Naopak nejnižší participaci voličů vykazují Karviná a Orlová. Podrobněji zobrazuje výši volební účasti v Moravskoslezském kraji mapa č. 8.

K zodpovězení otázky, zdali existuje vztah mezi výší volební účasti a podporou vybraných politických stran, lze využít korelační analýzy. Nejvyšších kladných hodnot dosahuje korelační koeficient u ODS (0,554) a TOP 09 (0,469). Tyto strany nalézají nejvyšší podporu v obcích, ve kterých se k volbám dostavilo nejvíce voličů, naproti tomu záporné hodnoty korelačního koeficientu u ČSSD (-0,434) a KSČM (‑0,458) dokládají, že podpora těchto stran narůstá s nižšími hodnotami volební účasti.

Tabulka č. 5, Vztah mezi volební účastí a podporou vybraných politických stran

 

Zdroj: Vlastní výpočty na základě www.volby.cz

Mapa č. 8, Volební účast na úrovni obcí s rozšířenou působností

 

Závěr

Cílem tohoto textu bylo nalézt odpovědi na otázky týkající se zejména změny prostorové stability jednotlivých politických stran, variability jejich volebních výsledků a vztahu mezi volební účastí a voliči vyjádřenou podporou těmto subjektům. Při vzájemném porovnávání map volební podpory jednotlivých stran v posledních dvou volbách do dolní komory českého Parlamentu docházíme k závěru, že KSČM vykazuje největší stabilitu koncentrace svých voličů. Tento stav potvrzují i hodnoty IVS. Mírně nižší stabilitu volební podpory zaznamenáváme u ČSSD, ODS a KDU‑ČSL, nicméně rozdíly mezi těmito třemi stranami nejsou výrazné. Lze tedy říci, že z pohledu volební geografie tyto strany nacházely své voliče, až na výjimky, na stejném území jako v roce 2006. K největším změnám došlo v podpoře SZ, která zaznamenává ze sledovaných stran největší pokles zisku hlasů a také jejich největší variabilitu. Z hlediska územní koncentrace podpory jednotlivých stran lze usoudit, že politická strana VV disponuje nejrovnoměrněji rozloženou voličskou základnou, což lze také ilustrovat na nutnosti zahrnutí relativně velkého počtu územních jednotek při konstrukci mapy volební podpory této strany. Variabilita volebních výsledků ČSSD, ODS a TOP 09 dosahuje přibližně stejných hodnot a tyto strany vykazují poměrně rovnoměrně rozloženou voličskou základnu. Opačný trend je patrný u KDU‑ČSL a SZ, jejichž voliči jsou koncentrováni velmi nerovnoměrně. U KDU‑ČSL se jedná o charakteristický rys, s čímž úzce souvisí její regionální charakter i profil typického voliče této strany. Na pomezí mezi těmito dvěma póly stojí KSČM, ačkoliv hodnota variačního koeficientu volebních výsledků této strany ve srovnání s volbami v roce 2006 mírně poklesla. Vztah mezi podporou jednotlivých politických stran a účastí voličů ve volbách je příznivý zejména pro obě pravicové strany. Korelace těchto dvou proměnných vykazuje středně silnou závislost, což poukazuje na větší participaci voličů ODS a TOP 09, ale také KDU-ČSL ve volbách. V případě levé části politického spektra je závislost těchto proměnných zcela opačná. Tyto strany tedy získávaly více hlasů v regionech s nižší volební účastí.

Odpovědná redaktorka: Selma Hamdi

Odpovědná korektorka: Jana Nováková 

Seznam použité literatury

  • ČALOUD, D. [et al.].: Volby do poslanecké sněmovny v roce 2006, Brno: CDK 2006
  • PINK, M.: Volební geografie České republiky, In DANČÁK, B., HLOUŠEK, V. a kol., Parlamentní volby 2006 a česká politika, Brno: Mezinárodní politologický ústav, s. 158-176
  • ČERMÁK, D., KOSTELECKÝ, T.: Vliv teritoriálně specifických faktorů na formování politických orientací voličů, Sociologický časopis. Vol. 40, č. 4, s. 469-487
  • EIBL, O. [et al.]: Krajské volby 2008, Brno: CDK 2009, s. 98-124
  • HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál 2004
  • JEHLIČKA, P., SÝKORA, L.: Stabilita regionální podpory tradičních politických stran v českých zemích (1920-1990), Sborník české geografické společnosti, Vol. 96, č. 2, s. 81-95
  • KABÁT, M., PINK, M.: Parlamentní volby 2006 a volební geografie, In ČALOUD, D., FOLTÝN, T., HAVLÍK, V., MATUŠKOVÁ, A., Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006, Brno: CDK 2006, s. 123-144
  • PINK, M.: Volební geografie České republiky, In DANČÁK, B., HLOUŠEK, V. a kol., Parlamentní volby 2006 a česká politika, Brno: Mezinárodní politologický ústav, s. 158-176
  • PINK, M.: Volební geografie, In BALÍK, S. a kol., Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010, Brno: CDK 2010, s. 209-234
  • ŠARADÍN, P.: Analýza volební podpory ČSSD a ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR, In NĚMEC, J., ŠŮSTKOVÁ M. [et al.].: III. Kongres českých politologů, Olomouc 8.-10.9.2006, Praha, Olomouc 2006, s. 238-251
  • Volební server českého statistického úřadu [on-line], 1.2.2011. Dostupné na: http://www.volby.cz
  • Seznam obcí [on-line], 1.2.2011. Dostupné na: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/obce.html
  • Mapové služby [on-line], 1.2.2011. Dostupné na: http://mapy.krmoravskoslezsky.cz/tms/admin_clen/index.php?client_type=map_resize&strange_opener=0&Project=TMS_KU_MS_SPRAVCLEN&client_lang=cz_win

[1] Variační koeficient posuzuje relativní velikost rozptýlenosti dat vzhledem k průměru

[2] Strana TOP 09 měla zastoupení v Parlamentu již před volbami v květnu 2010. Členy strany se stali bývalí poslanci zvolení za KDU-ČSL – Pavel Severa, Miroslav Kalousek, Vlasta Parkanová; či ODS – František Laudát

[3] Počet obcí zůstal mezi lety 2006–2010 konstantní.

[4] Výjimku tvoří Praha, kde v květnových volbách došlo k výraznému poklesu volební stability. Podobnou situaci lze vysledovat i v některých dalších velkých městech (Plzeň, Brno).

Jak citovat tento text?

Kuděla, Michal. Volební geografie Moravskoslezského kraje ve volbách do PS PČR 2010 [online]. E-polis.cz, 9. únor 2011. [cit. 2017-06-26]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/volebni-geografie-moravskoslezskeho-kraje-ve-volbach-do-ps-pcr-2010.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.12 hvězdiček / Hodnoceno: 16x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(