Václav Klaus a nepochopení „jeho“ NGOismu

 14. únor 2008  Roman Vítek   komentáře

Tento článek je reakcí na článek Martiny Novákové - Zastupitelská demokracie a nevládní organizace. Kritika Václava Klause za jeho výroky o neziskových organizacích je podle mého názoru jedno z dalších nepochopení toho, co chtěl svými slovy pan prezident Klaus vyjádřit a před čím chtěl upozornit a varovat. Vlna odporu s názorem Václava Klause na neziskový sektor je tak naprosto zbytečná a především lichá.

Václav Klaus a nepochopení „jeho“ NGOismuVáclav Klaus a nepochopení „jeho“ NGOismu

Tento článek je reakcí na článek Martiny Novákové - Zastupitelská demokracie a nevládní organizace . Kritika Václava Klause za jeho výroky o neziskových organizacích je podle mého názoru jedno z dalších nepochopení toho, co chtěl svými slovy pan prezident Klaus vyjádřit a před čím chtěl upozornit a varovat. Vlna odporu s názorem Václava Klause na neziskový sektor je tak naprosto zbytečná a především lichá.

Kritika Václava Klause za jeho výroky o neziskových organizacích je podle mého názoru jedno z dalších nepochopení toho, co chtěl svými slovy pan prezident Klaus vyjádřit a před čím chtěl upozornit a varovat. Vlna odporu s názorem Václava Klause na neziskový sektor je tak naprosto zbytečná a především lichá. Václav Klaus, jak ostatně znovu potvrdil při svém vystoupení před senátory ČSSD, považuje neziskový sektor za velmi důležitou složku naší společnosti, což ostatně dokládá i to, že v devadesátých letech zakládal neziskovou organizaci CEP (Centrum pro ekonomiku a politiku), jejímž členem je doposud.

Pravá podstata kritiky neziskových organizací ze strany Václava Klause neměla za cíl kritizovat neziskové organizace jako celek a kritizovat jejich podstatu, ale měla upozornit na to, že v poslední době se rozšiřuje počet těch neziskových organizací, které lobbují, navrhují, prosazují návrhy, které ovlivňují (mohou ovlivňovat) přímo či nepřímo životy všech lidí. Skupina několika desítek aktivistů sdružených do neziskové organizace tak může svými aktivitami vyvíjet tlak na politiky, kteří pak z důvodu určité informační asymetrie, jež je zde lehce zpozorovatelná, mohou podlehnout zdánlivému dojmu „veřejného zájmu“ (jakkoli je pojem „veřejný zájem“ neuchopitelný a nedefinovatelný). Nezisková organizace tak může vystupovat za lidi, představovat a prezentovat „veřejný zájem“, i když ve skutečnosti může být veřejný zájem zcela někde jinde. Václav Klaus upozorňuje na to, že v těchto případech neziskové organizace ovlivňují životy lidí, aniž by měli od nich jakoukoli podporu, vyjádřenou udělením hlasu a následně mandátu ve svobodných volbách apod. Neziskové organizace tak našli velice výhodou možnost jak „obejít“ demokratický volební systém, protože úspěch v něm je nejistá sázka do loterie podmíněná vrtkavými názory voličů. Z důvodu racionální neznalosti [1] , kdy se většina lidí nezajímá o všeobecné politické dění ani o aktivity nejrůznějších neziskových organizací, se určité neziskové organizace mohou prezentovat jako zástupci lidu, aniž by to byla pravda. Mohou poukazovat na to, že představují „veřejný zájem“. Pokud tedy Jan Švejnar v rozhovoru pro česká média prohlásil, že neziskové organizace všech druhů hrají velmi důležitou, pozitivní roli, neboť doplňují formální společenskou strukturu“ (Nováková, 2008), nelze proti tomu, jako ostatně skoro proti ničemu co pan Švejnar říká, vznést sebemenší námitku, protože jediné co říká, jsou obecné pravdy, obecné definice, s kterými všichni souhlasí. Již Frédéric Bastiat, významný francouzský ekonom a fejtonista, s ironií říkal, že: „nejlepší politikou kandidáta ve volbách je skrývat svůj názor, nejlépe nemít názor vůbec žádný a vyslovovat jen obecné pravdy“ (Klaus, 2001).

Role disidentů v tomto sporu je taky zcela pochopitelná. Role disidentů při pádu komunistického režimu byla obrovská a je neoddiskutovatelná. Nicméně si musíme uvědomit, že tito lidé mají značně zkreslenou představu o společnosti, o světě a především o realitě. Disidenti, v České republice v čele s Václavem Havlem, stále poukazují na morální rozměry, poukazují na měnící se hodnoty společnosti, na „prohnilost“ našeho politického systému. Myslím si ale, že hlavní problém je v tom, že se neumějí (nechtějí) vypořádat s realitou. Ve své podstatě ale mají pravdu, protože skutečně jejich názory na to, co je dobré nejsou nikterak zhoubné. Problém je ale v tom, že sice nejsou zhoubné jejich názory na „dobro“ a nelze s nimi nesouhlasit, ale musíme si uvědomit, že realita je někde jinde. Svět je nespravedlivý, krutý a diskriminující, přičemž naším úkolem, podle mého názoru, není tyto skutečnosti měnit, ale naučit se s nimi žít. „Nereálfilosofové“, jak bychom mohli nazvat s trochou nadsázky disidenty kolem Václava Havla, se s tím nechtějí smířit a nejraději by vytvořili novou „třetí cestu“, která by vytvořila určitý koncept dokonalé společnosti. V této souvislosti je kritika názorů Václava Klause pochopitelná, nikoliv však správná, protože ani oni nepochopili pravou podstatu věci. Pokud tedy říkají, že: „neziskový sektor má nesporný přínos pro českou společnost nejen pro poskytování svých služeb, ale také pro svůj přínos k budování občanské společnosti“ (Nováková, 2008), pak opět neříkají nic jiného než obecnou pravdu, obecnou definici. Realita ale, jak poukazuje například Václav Klaus, může být zcela někde jinde.

Proto si myslím, že nemá zcela žádný smysl psát o neziskových organizacích ve stylu „obecných pravd a definic“, citovat kterak neziskové organizace jednají ve veřejném zájmu a kterak jsou důležitou složkou k budování občanské společnosti. V tomto smysl nevidím. Zabývejme se realitou, ne výčtem definicí. V tomto pohledu je proto názor Václava Klause podnětný a je jen otázkou, zda skutečně problém, na který poukazuje Václav Klaus je problémem vycházejícím z reality, nebo zda si tento problém Václav Klaus „tvoří“ sám pro sebe.

Literatura:

  1. NOVÁKOVÁ, Martina: Zastupitelská demokracie a nevládní organizace: Mají či nemají nevládní organizace právo na podíl na politické diskuzi?, e-Polis- Internetový politologický časopis, 10.1. 2008, přístup 3.2. 2008
  2. KLAUS, Václav: vystoupení na semináři CEP k výročí Frédérica Bastitata, 4.9. 2001, přístup z internetu: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=OwXowMhrJpQB , dne 3.2. 2008

Poznámky:

[1] Člověk zůstává v racionální neznalosti, protože náklady na získání dodatečné informace (čas strávený hledáním, porozumění informaci, vyhodnocení informace apod.) jsou mnohonásobně větší než přínosy z dodatečné informace (větší orientace v politickém procesu, porovnání a orientace v ostatních názorech apod.), a to z důvodu toho, že možnost podílení se na moci je velmi malá (v ČR je váha voličského hlasu cca 1/8 miliontina)

Jak citovat tento text?

Vítek, Roman. Václav Klaus a nepochopení „jeho“ NGOismu [online]. E-polis.cz, 14. únor 2008. [cit. 2017-05-24]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/vaclav-klaus-a-nepochopeni-jeho-ngoismu.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 2.7 hvězdiček / Hodnoceno: 23x


Přidat komentář

Vložit komentář

Lukáš Hrdlička

čtvrtek, 20. březen 2008
13:32

Tento článek hlavně vůbec nepochopil článek Bc. Martiny Novákové. Ona tam nekritizovala Václava Klause, ona tam rozebírala dané téma a také upozornila, že výroky pana prezidenta byly špatně pochopeny.
Jestli je nějaký článek lichý, pak je to tento.


Napsal: Lukáš Hrdlička [Odpovědět]

Roman Vítek

sobota, 22. březen 2008
09:45

to Lukáš Hrdlička: Cílem tohto článku skutečně nebyla kritika Martiny Novákové, protože M. Nováková ve svém článku mistrně popsala situaci kolem sporu o NGO. Její článek byl pouze impulsem k pohledu z trochu "jiné" roviny, ne pouze z pohledu obecných frází a definic. Ono "nepochopení" bylo směřováno na ty disedenty a členy NGO, kteří kritizovali V. Klause za jeho výroky. Ve svém článku nicméně M. Nováková nezmiňuje svůj názor, že slova V. Klause byla špatně pochopena, nýbrž pouze cituje slova V. Klause, který říkal, že si myslí, že byl špatně pochopen.


Napsal: Roman Vítek [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(