TOP 09: vrcholný případ strany z polotovaru

 29. červen 2009  Pavel Kopecký   komentáře

Nejmenovaný komentátor se pozastavil nad dvěma současnými problémy domácí politické scény: frontálním útokem Bobošíkové a vrcholem Kalouskova odpadlictví. Obojí stojí za pozornost. Za prvé: proč v eurovolbách bezmála uspěla dáma, jež si očividně brousí zuby na říjnové sněmovní klání? Tady odpověď není těžká.

TOP 09: vrcholný případ strany z polotovaruTOP 09: vrcholný případ strany z polotovaru

Nejmenovaný komentátor se pozastavil nad dvěma současnými problémy domácí politické scény: frontálním útokem Bobošíkové a vrcholem Kalouskova odpadlictví. Obojí stojí za pozornost.

Za prvé: proč v eurovolbách bezmála uspěla dáma, jež si očividně brousí zuby na říjnové sněmovní klání? Tady odpověď není těžká. Své populistické, mediálně obratné antisudeťácké kampani podřídila též dvě další volební měření sil. Klání o křeslo prezidenta loňského roku (Klausova velká sympatizantka nyní také dluží komunistům) i probíhající konkurz na šéfa ČT. O němž ví jistě, že triumf v něm vylučuje zkušenost s jepičím životem tzv. Bobovize. Obskurního produktu oposmlouvy. Přesto se ani před „neúprosným okem kamery“ neostýchala prohlásit, kterak bude do roztrhání těla bránit veřejnoprávní médium před lobbistickými tlaky…

Za druhé: co si Miroslav Kalousek slibuje od strany TOP 09, jíž jako krysař dítka boží městu Hameln odvádí top lidovce KDU-ČSL? Tady je situace složitější. – Celý podnik je „z Vitany strana“. Volební gulášek umíchaný z polotovarů nad věčným plamenem Společnosti přátel žehu. Největší mystifikace, jakou nám, prostým voličům, Miroslav Kalousek dosud připravil. Nemyslitelná bez hřebíčku do rakve a jiného koření pravidelných dávek pravdoláskových emocí. Čili uprázdněného prostoru preferečního koláče, kde normální je (ne)lhat. Sice výjimečně bez vůčihledně scházejícího Václava Havla, ale zato v čele s jeho někdejším kancléřem, jenž se angažoval v prvně konzervativní, vývojem liberální ODA. Nebo prostřednictvím vzdorostrany US-DEU, koaliční Unie liberálních demokratů či pololevicové SZ.

Mladičkých pidistran máme kupu a zpravidla jednu bezvýznamnější než druhou. Exministr státní kasy je přece znám jako obstojný počtář, tak proč se pouští do tak nejistého podniku? Byť mu nástup poněkud ztížil euroúspěch Svobodovy partaje, jenž překonal všeobecná očekávání, nejde o sTOP stav, situaci má pojištěnou. Zastrašováním míchal karty předsednického popasování, v němž byl jeho tažným bravem Březina, a decentně se pomstil – v krátkosti hned dvakrát vítězným – „socialistům chodícím do kostela“. Triumfujících ke všemu vedlejším efektem kariérní saturace Kalouskova trojského oře, staronového europoslance, jenž bude devět set kilometrů od Prahy, v politicky pilném Bruselu.

Ač Palác Charitas stanul ve víru úpadku stranické disciplíny, což je skutečně nevšední síla tam, kde straníci poslouchají stylem srovnatelným výhradně s demokratickým centralismem KSČM, v globálu to lidovce a jejich disciplínu spíše posílí na pozicích tzv. rudého koutku, jak se říká lidem okolo nového předsedy.

Exkomunikovaný, koncepčně poražený Kalousek míní nahradit ve volbách propadnuvší Stranu zelených, evropsky jedinečnou středopravou partaj, jež si po mnoha hrubkách předáků tragikomicky naříká, že jinde na starém kontinentu ekologické struktury rostou jako pohádková fazole do nebe. Samozřejmě hodlá stáhnout maximální hrstku (příznivců) bývalých bratří a sester. Díky přestupům poslanců má navíc slušné parlamentní zastoupení dříve než uznání ministerstvem vnitra. Toto podhoubí zkusí přihnojit sTOPovými prvky dalších živořících straniček či využitím Starostů a nezávislých.

A co dál s hlasy pravicově náboženských konzervativců nebo relativně mohovitých městských liberálů, kteří postupně fandili ODA, US-DEU a SZ? Otcové zakladatelé s největší pravděpodobností stále krouží kolem ideje, řekněme, permanentní koalice, jaká by mohla vzdáleně připomínat konzervativní dvojstranu CDU/CSU v Německu. Tamější poměry jsou samozřejmě jiné, přirovnání proto volné, ale nebylo by to prvně, kdy by ODS objala nábožensky podbarvenou organizaci: před mnoha lety pohltila Křesťanskodemokratickou stranu (KDS), jejíž člen Ivan Pilip léta obletoval „železného vůdce“ Klause jako učenlivý foxteriér. Než došlo na „sarajevský atentát“ a ustavení malé vzdorostrany…

Exministr státní kasy se zřejmě zadními vrátky obezřetných investic a „restrikcí v sociální sféře“ vrací na výsluní. Jestli je konstrukce chrámu mocenského comebacku správná, můžeme muže, za nímž se táhne odér pověstí o machinacích, skutečně označit za nezeleného. Dobrého stratéga, který bude lovit sítěmi formální pravicové alternativy. Vždyť o sjednocení pravice blouzní jeho chlebodárce Miroslav Topolánek od doby, kdy mu Bursík chutě skočil do náruče. Či ještě dříve, když si zval na potlach předáky Národní strany.

Na špičku kalouskovců prosadil architekt nové strany namísto sebe jiného (co kdyby…). Váženého starce, marketingového Karla Schwarzenberka, aby mu dělal bílého koně. Sám má možnost včas sesednout. (Ne)lichotivou přezdívku „český Richelieu“ si tudíž nepsaným právem vskutku zaslouží, neboť je mazanější Lišky Bystroušky. Pozor, nikterak jako Ondřej Liška, prodloužená ruka, nohsled mediálně odstoupivšího Bursíka. Ten si na rozdíl od Miroslava Apostaty (Odpadlíka od víry) stále dělá propagandistické násilí, neboť se angažuje výhradně z „morálně volních pohnutek“. Proto je z něj nejspíš politická mrtvola, které nepomůže odmítnutí už TOP 09 vznesené nabídky spolupráce. Zato Kalousek se stal nefalšovaným „řidičem ze zadního sedadla“.

Jeho partaj sice postrádá jasný program, zato poslance a senátory už před posvěcením ministerstvem vnitra nikoliv. Jde o formaci budovanou úmyslně obecně, rozostřeně, aby pochytala co nejvíc dušiček z řad (náboženských) konzervativců či zámožnějších městských liberálů. Jeho Excelence, knížepán s „padákovým“ ekonomem vybubnovávají čistokrevný humbuk. A v podstatě pílí k řadám ODS. Co vlastně znamená zkratka TOP 09? Nevěřme oficiálnímu vysvětlení, to je ten největší šmuk. Protože Kalousek měl mezi lidovci vždycky funkci rezidenta ódéesky, hned od počátku se nabízí, že to může být šifra pro „TOPolánkovu letní formu 2009“. Možná „volební oTOP 09“ čili biomasu II. Anebo snad ještě oceňovanému exministru financí, symbolu devadesátých let (jímž je spolu s Čunkem) k vůli daný název: „Tunelovat, Okrádat, Parazitovat“? Variant je přehršel, několikero dalších se nabízí, ale pojďme k meritu věci: nejpravděpodobnější konzervativní poselství strany bude „Tradičně Odporná Pointa“.

Tento článek je rozpracováním textu, jenž byl publikován v týdeníku EURO.

Jak citovat tento text?

Kopecký, Pavel. TOP 09: vrcholný případ strany z polotovaru [online]. E-polis.cz, 29. červen 2009. [cit. 2017-08-17]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/top-09-vrcholny-pripad-strany-z-polotovaru.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.19 hvězdiček / Hodnoceno: 27x


Přidat komentář

Vložit komentář

P.J.T

pátek, 28. srpen 2009
13:19

Jeduplna slatanina bez hlubsich argumentu, rozhodne mi nedava pocit, ze bych se ctenim dozvedel jakykoli nezaujaty pohled na vec...


Napsal: P.J.T [Odpovědět]

Adlo

pátek, 28. srpen 2009
22:36

Člověče, tobě někdo musel šeredně ublížit...


Napsal: Adlo [Odpovědět]

Jarek

úterý, 1. září 2009
22:58

Dobro došli. Netuším, zda je tento článek dílem nejmenovaného komentátora, jak se píše v úvodu, či pochází skutečně z pera a hlavy Pavla Kopeckého, který je zde uveden coby autor.


Napsal: Jarek [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(