Tichý převrat na japonských ostrovech

 15. říjen 2009  Pavel Kopecký   komentáře

Letmý pohled na mapu ze školního atlasu dokazuje, že japonské ostrovy jsou od Evropy, tím spíš od té střední, velmi daleko. Toť nesporně známý fakt. Přitom mohou být současně učebnicovým příkladem vlivu univerzálně platných vazeb, jaké spolutvoří najmě vyspělé pospolitosti.

Tichý převrat na japonských ostrovechTichý převrat na japonských ostrovech

Letmý pohled na mapu ze školního atlasu dokazuje, že japonské ostrovy jsou od Evropy, tím spíš od té střední, velmi daleko. Toť nesporně známý fakt. Přitom mohou být současně učebnicovým příkladem vlivu univerzálně platných vazeb, jaké spolutvoří najmě vyspělé pospolitosti. Znázorněním vzájemných vztahů mezi mezinárodními organizacemi a státy a státními mechanismy navzájem. Ale také vazeb uvnitř společností jednoho území, kde bohužel, též často nekontrolovaně, každopádně nepříjemně zúženě souvisí politika s hospodářstvím. Například s bumerangem kapitalismu „á la Enron“, o němž se trefně říká, že účetními triky rozmnoží dvě krávy na celých osm s možností akvizice deváté. Po jeho selhání se nyní přepisují minimálně (mentální) mapy. Leckdy, jako v kause Japonsko, také ty politické. Tamější nový předseda vlády Jukio Hatojama, odpůrci jinak nevybíravě nazývaný "vodnatá rozteklá zmrzlina", se v této souvislosti nechal dokonce slyšet, že je „nadšený z možnosti změnit historii."

Na Brzezinského globální šachovnici hraje starobylá (konstituční) monarchie, mnohonásobný nestálý člen Rady bezpečnosti OSN, příslušník sdružení G8 a jediný asijský pozorovatel ve výboru ministrů Rady Evropy figurou druhé největší ekonomiky světa. Jiný globální pojem, hospodářská krize, na níž jsou rozdávány utrejchy uklidňujících zpráv – míchané zpravidla týmiž lidovými léčiteli, jež napomohli vzniku choroby – japonské císařství vážně pošramotil. Zdá se nadto, že systémově změnil.

Znalci prostředí hovořívají o největším propadu tamější ekonomiky za posledních třicet pět roků, možná dokonce od 2. světové války. Pádu způsobeném hlavně umenšením dovozního zájmu Nového a Starého světa, leč i Asie. Mimochodem sféry, kde silně proexportní Tokio v minulosti tradičně usilovalo o nastolení své vlastní představy tzv. „společné prosperity“. – Vrcholem tohoto úsilí se stal právě druhý všeobecný konflikt, při kterém jediná země vycházejícího slunce pocítila, co zmohou jaderné zbraně. Po své skutečné první porážce v dějinách, již dovršilo „přiznání“ císaře, „mikada“ Hirohita, symbolu excelentnosti země, že není božského původu čili potomek bohyně Amaterasu, ztratilo impérium své moderní územní zisky (včetně Koreje nebo jižní poloviny ruského Sachalinu), ale i některé tradičnější državy ve prospěch vítězů. Nadto přijalo přísně antimilitaristický kodex, neboť Američany v podstatě oktrojovaná ústava obsahuje článek zamezující útočným akcím a trvale přítomny jsou vojenské síly USA. I proto vznikla jistá závislost na supervelmoci, při níž se bojové nepřátelství transformovalo v zuřivé zápolení o supertechnologie či růst HDP.

To je však právě na nevšedním sestupu, takže když připočteme únavu, ne-li znechucení voličstva z nepřetržitých, korupcí prolezlých vlád konzervativní Liberálně demokratické strany (LDP; s výjimkou jedenácti měsíců na přelomu let 1993/94 panovala od poloviny padesátých roků), ani vysoce disciplinovaní Japonci nedokáží přihlížet. Suverénně proto teď zvítězila Demokratická strana Japonska (DPJ), jež mimo jiné požaduje alespoň částečný odchod amerických okupačních sil, v hrdé zemi nazývané kdysi Zipangu pochopitelně málo oblíbených. Cizí média vybubnovávají, že poprvé zvítězila středolevá formace, což není úplně přesné. Hned ze dvou důvodů. Koaličně vládnoucí partaj (svazek vytvořila s Novou lidovou stranou a Sociálnědemokratickou stranou) má klíčové postavení v méně důležité, nicméně přesto významné horní komoře parlamentu už od roku 1997. Za druhé je známo, že vznikla s poměrně širokým záměrem „prosazovat alternativní společenské zřízení nahrazující kapitalismus i pravicové a levicové totalitní systémy“.

Označení levý střed v tradičním evropském smyslu se pro vítěze volebního klání japonského císařství skutečně přespříliš nehodí. Nicméně její fyziognomicky výrazný předák, zobrazovaný občas jako Marťan či E. T., jehož žena vážně vykládá o svých stycích s mimozemšťany, slibuje válku mnoha tradičním, spíše poraženými elitami prosazovaným společenským jevům. Například typickému místnímu sexismu, tradičně nerozborné moci byrokracie a "ničím neomezené globalizaci". Přitom jde však o ukázkovou „globální inspiraci“ jiným absolventem prestižní americké univerzity, jelikož po vzoru „létajícího“ prezidenta Obamy přejal všeobjímající ideologii změny… Nebo snad o boj s větrnými mlýny?

Jak citovat tento text?

Kopecký, Pavel. Tichý převrat na japonských ostrovech [online]. E-polis.cz, 15. říjen 2009. [cit. 2017-12-15]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/tichy-prevrat-na-japonskych-ostrovech.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.22 hvězdiček / Hodnoceno: 27x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2017]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(