Švejk v Bruselu anebo co o lobbingu v EU nevíme

 9. říjen 2007  Michaela Winklerová   komentáře

Významný nizozemský profesor politické vědy z Erasmus University v Rotterdamu a uznávaný odborník a praktik na problematiku lobbingu v EU Rinus van Schendelen vystoupil na Masarykově univerzitě v Brně (MU) v rámci projektu Studium pro praxi. Autor odborné publikace Machiavelli v Bruselu, osvětlující proces prosazování zájmů a jeho úskalí, přijal pozvání Mezinárodního politologického ústavu MU Brno (MPÚ) a během svého pobytu stačil seznámit posluchače semináře s praktickou podobou lobbingu v Bruselu i odpovědět na dotazy spojené např. s předsednictvím ČR v Evropské unii nebo schopností ČR lobbovat za vlastní zájmy.

Švejk v Bruselu anebo co o lobbingu v EU nevímeŠvejk v Bruselu anebo co o lobbingu v EU nevíme

Významný nizozemský profesor politické vědy z Erasmus University v Rotterdamu a uznávaný odborník a praktik na problematiku lobbingu v EU Rinus van Schendelen vystoupil na Masarykově univerzitě v Brně (MU) v rámci projektu Studium pro praxi. Autor odborné publikace Machiavelli v Bruselu, osvětlující proces prosazování zájmů a jeho úskalí, přijal pozvání Mezinárodního politologického ústavu MU Brno (MPÚ) a během svého pobytu stačil seznámit posluchače semináře s praktickou podobou lobbingu v Bruselu i odpovědět na dotazy spojené např. s předsednictvím ČR v Evropské unii nebo schopností ČR lobbovat za vlastní zájmy.

V České republice má výraz „lobbing“ stále negativní konotaci. Jde opravdu o nekalé praktiky?

Snahu prosadit vlastní zájem není třeba nijak kriminalizovat, je to odvěká a přirozená součást politiky i obchodu. Původ slova přišel z USA, kde se v předsálí Kongresu – lobby - snažili zástupci skupin setkat se zákonodárci a podat jim svůj názor na projednávanou problematiku. Dnes to funguje stejně, jen na mnohem profesionálnější a institucionalizované úrovni. To je také důvod, proč EU oficiálně zahrnula lobbing do legislativního procesu, přísun informací zvenčí je pro ni nesmírně hodnotný.

Znamená tedy lobbing pro EU přínos nebo nebezpečí?

Členové Evropského parlamentu, stejně jako členové Komise, milují informace od lobbistů, získávají tak větší nezávislost na oficiálních, většinou národních zdrojích. Navíc je pro zpravodaje Komise, odpovědné za přípravu návrhu legislativy, mnohem jednodušší a levnější sbírat údaje od zájmových skupin, než kdyby tyto analýzy museli zadávat nebo vypracovávat sami. V tomto tkví obrovský přínos pro evropské instituce. Podmínkou ale je, aby dveře Unie byly otevřené všem.Velkým paradoxem je, že čím větší je konkurence zájmových skupin, tím získává zpravodaj větší monopol na informace a tím také moc.Lze považovat podklady a informace od zájmových skupin za věrohodné? Mají pro evropské zákonodárce nějakou objektivní hodnotu?

Samozřejmě, že jako celek nikoliv. Každá ze zájmových skupin předloží pouze svou část příběhu a věci, které se pro daný cíl nehodí, jednoduše vypustí. Zato však ona zpracovaná část je důvěryhodná a často podpořená odbornou analýzou nebo výzkumem. Komise si pak nabyté informace spojí v jednolitý příběh. Pokud by informace nebyly seriózní, lobbista by ztratil v očích institucí váhu a důvěru, kterou už nikdy nezíská zpět. Systém má tak trochu samočistící charakter a velmi dobrou historickou paměť.

V jednom starším interview jste řekl, že v labyrintu EU je mnoho lvů, ale málo lišek. Stále tento příměr platí?

Zatím ano. Je pochopitelné, že potřebujete mít sílu jako lev. Ale mnohem důležitější je být jako liška, používat mozek a umět manévrovat. V obou případech však nesmíte, jako zájmová skupina, zůstat izolováni, ale vytvářet široké koalice, jen v těch máte šanci svůj záměr prosadit. To co potřebujete, je mít moc a vliv, musíte být vtahováni do záležitostí, mít schopnost se přizpůsobit, a pak nemáte skutečné protivníky. Ať už se vydáte kteroukoliv cestou, vždy musíte mít podporu dalších zemí nebo skupin Evropy.

Není podle vás velký počet lobbistů kontraproduktivní?

Položme si otázku, jaké máme alternativy? Nelobovat? Když to nebudete vy, někdo jiný toho prostoru využije. Vy musíte bojovat za své specifické zájmy, o tom je svoboda v Evropě. Souhlasím, že dnes má tendenci lobbovat téměř každý a systém tak ztrácí efektivitu. Unie se snaží redukovat velký počet zájmových skupin tím, že se budou nyní u EU registrovat a tím dostanou jakousi přednost ve slyšení. Součástí registrace je i zveřejnění klientů, pro které lobbista nebo skupina pracují. To vidím jako možný problém, není žádoucí, aby se jména zadavatelů zveřejňovala.

Jak tedy lobbistická skupina dosáhne toho, že si jí evropská instituce všimne?

Zájmové skupiny musejí stále přicházet s nějakou invencí. Metod je mnoho, ale hlavní zásada zní, čím méně se o vašich záměrech veřejně ví, tím lépe. Chcete-li ovlivnit názor zákonodárců a veřejnosti přes prostřednictvím mediální show, není to problém, ale patrně pak jen ztěží najdete partnera do vyjednávací koalice a úředníka, ochotného naslouchat. Proto se zájmové skupiny snaží vyvíjet chytřejší techniky lobbingu jako je výzkum, analýzy, odborné studie atd. Stále více také využívají internetu a moderních technologií. Anebo se velké korporace rozhodnou spojit s paradoxně opoziční iniciativou, jako to udělal např. Philip Morris. Jeden z největších výrobců tabáku se spojil s hnutím proti kouření a zdravotnickými organizacemi a vynakládá obrovské finanční prostředky na výzkum a léčbu srdečních onemocnění.

Jak byste ohodnotil práci českých lobbistů a zájmových skupin v Bruselu?

V rámci své práce a seminářů v Bruselu jsem se setkal s českými zástupci ze soukromé i veřejné sféry. Češi mají obrovskou chuť se neustále vzdělávat a zdokonalovat. Musím však říct, že jim chybí elementární znalosti, jak to ve skutečnosti v Bruselu chodí, jak opravdu evropské instituce fungují. Vaši lidé například stále věří v moc Rady, v rámci této instituce ale už k velkým změnám v legislativě nedochází, záležitosti jsou dávno předjednány na nižších úrovních. Tím Češi ztrácí na ostatní země. Český ministr nikdy sám neochrání české zájmy v Radě. Je nutné zaútočit na Komisi, kde se všechna legislativa teprve vytváří. Zvláštní je, že tyto znalosti mají studenti, se kterými jsem se setkal v Brně na semináři, což je pro ně nesmírnou výhodou. Pokud budou v této oblasti pracovat, mají slušné vstupní znalosti. Vláda by mohla jejich zkušeností využít např. v průběhu českého předsednictví, budou se rychleji a snáze orientovat.

Zmínil jste české předsednictví, čím může Česká republika přispět Evropskému společenství?

Česká republika převezme předsednictví ve velmi významném období pro celé Společenství. V roce 2009 budou nové volby do Evropského parlamentu a návrhy nové Komise, do konce roku 2008 proběhne revize Společné zemědělské politiky, jejíž dopady se projeví také v průběhu českého předsednictví a bude se rýsovat také konečná podoba ústavy EU. Takže na český stůl se dostane mnoho významných otázek. ČR může využít balíkových jednání a prosadit spoustu protichůdných záležitostí. Pro každou z 27 zemí existuje něco, co mohou získat nebo ztratit. Češi jsou jako národ šachistů, rádi o věcech přemýšlejí, zkoumají je, vynalézají, je to součást vaší mentality. Je jen potřeba této schopnosti využít.

Má vůbec malá země příležitost ovlivnit velké věci? Budou nás velké země brát vážně?

Není to o tom, že jste malá země. V takový moment může malá země prosadit více než např. Německo, protože neohrožuje ostatní. Například Německo chce mít vyřešenu evropskou ústavu, neméně důležitá je otázka zemědělství pro Francii, pokud bude ČR schopna zorganizovat odpovídající jednání a připravit atraktivní balíček pro evropské partnery, bude to velká výhoda a pak může tuto hru hrát. Země ale potřebuje stabilní vládu, odpovědné ministry a odborníky. A hlavně začít s přípravami už teď.

Jak citovat tento text?

Winklerová, Michaela. Švejk v Bruselu anebo co o lobbingu v EU nevíme [online]. E-polis.cz, 9. říjen 2007. [cit. 2017-06-26]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/svejk-v-bruselu-anebo-co-o-lobbingu-v-eu-nevime.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Michaela Winklerová

Autor:

Mezinárodní politologický ústav IIPS - kontakt pro média.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.5 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(