Stranický systém Maďarska

 19. listopad 2005  Jakub Horáček   komentáře

Historie současného stranického systému se datuje do období roku 1987, kdy se poprvé začínají formovat a organizovat jednotlivé proudy opozice proti tehdejšímu režimu. K legalizaci politických stran dochází v rámci novely ústavy v říjnu roku 1989. Tímto krokem také dochází k ukončení první etapy vývoje stranického systému (Fiala 2002, 224), kdy vznikají převážně dodnes působící stranické subjekty.

Stranický systém MaďarskaStranický systém Maďarska

Historie současného stranického systému se datuje do období roku 1987, kdy se poprvé začínají formovat a organizovat jednotlivé proudy opozice proti tehdejšímu režimu. K legalizaci politických stran dochází v rámci novely ústavy v říjnu roku 1989. Tímto krokem také dochází k ukončení první etapy vývoje stranického systému (Fiala 2002, 224), kdy vznikají převážně dodnes působící stranické subjekty.

Stranický systém Maďarské republiky se jeví jako poměrně stabilní[1]. Na poli politických stran můžeme rozeznat několik ideologických rodin. Těmi jsou Komunistické strany, Socialistické a sociálně demokratické strany, Liberální a radikální strany, Křesťansko-demokratické strany, Konzervativní strany, Extrémně pravicové strany a Rolnické strany.

Mezi komunistické strany můžeme zařadit Dělnickou stranu (MP), která se hlásí k marxismu. Je pro široký sociální stát, poměrný volební systém, zrušení ústavního soudu a obnovení trestu smrti. Dělnická strana nikdy neměla od roku 1989 účast v žádné vládě a naopak vystupuje jako ostrý kritik těchto vlád. Ve všech dosavadních volbách nepřekročila hranici 4 % hlasů odevzdaných na stranické kandidátce (Fiala 2002, 228). Rodinu Socialistických a sociálních stran zastupuje Maďarská socialistická strana (MSZP) založená 7. 10. 1989. Celkově se strana přiklání k politice evropské sociální demokracie, schvaluje tržní hospodářství, ale fungování společnosti nechce nechat jen na působení trhu. Svůj volební program se snaží doplnit o některé moderní prvky jako je informační společnost, občanská společnost. Její voličská základna je dlouhodobě stabilní. V letech 1994 – 1998 byla stranou vládní koalice a po volbách v roce 2002 získala pověření k sestavení vlády, do které vstoupila ve společné koalici se SZDSZ. Pro Liberální a radikální strany, zejména pro stranu Svaz svobodných demokratů (SZDSZ) je charakteristický negativní postoj ke starému socialistickému režimu a také tlak na radikální reformy (Fiala 2002, 223) jako je třeba změna volebního systému, přímá demokracie a to v některých otázkách i za použití internetu, daňová reforma a privatizace v některých strategických odvětvích. V letech 1994 – 1998 byla SZDSZ součástí vládní koalice s MSZP a od roku 2002 taktéž.[2] Křesťansko-demokratická ideologická rodina protíná celé pravicové spektrum politických stran. Silná vazba na křesťanství je zejména vlastní pro stranu Maďarské demokratické fórum ( MDF ). Ta se řadí do rodiny Konzervativních stran. MDF bylo založeno v roce 1987 národně zaměřenými odpůrci socialismu jako fórum pro veřejný dialog týkající se problému země. Jako plnohodnotná politická strana vzniká 24. 6. 1989. Její politický program klade zejména důraz na samotný pořádek a vnitřní bezpečnost státu, rodinu, ochranu kultury a jazyka, volební právo pro maďarské občany žijící v zahraničí. V letech 1990 až 1994 působila v tehdejší koalici s FKGP a KDNP jako vedoucí síla a od roku 1998 jako nejmenší člen tehdejší koalice[3]. Mezi další reprezentanty Konzervativních stran patří Svaz mladých demokratů (MPP) jeho hlavními prioritami je opět silný občanský stát a rodina[4]. V letech 1998 – 2002 byl MPP nejsilnější v koalici vládních stran s FKGP a MDF.

V oblasti extrémně pravicových stran působí mnoho marginálních subjektů s xenofobním a antisemitským zaměřením (Fiala 2002, 239). Jediné parlamentní zastoupení měla extrémní pravice v letech 1998 až 2002 a to díky Straně maďarské pravdy a života (MIÉP), která vzniká v roce 1993. Prezentuje se jako strana národního radikalismu (Fiala 2002, 210), požaduje především revizi hranic, ochranu vnitřního trhu, přijmout křesťanské učení jako závaznou normu a také neutralitu Maďarské republiky. Strana MIÉP odmítá nálepku jako strana xenofobní a extrémistická, ale její projevy tyto přívlastky potvrzují (Fiala 2002, 240). Poslední ideologickou rodinou ve stranickém systému republiky Maďarska jsou Rolnické strany. Představitelkou je strana Nezávislá malorolnická, zemědělská a občanská strana (FKGP). Její historické kořeny sahají až do roku 1908. Projevuje se výraznou konzervativní orientací, jejím ústředním bodem, ale zůstává zemědělství a rozvoj venkova. Ve volebním programu se staví proti prodeji půdy cizincům, zdůrazňuje podporu malých farem , podporu rodiny a zamezit tak úbytku obyvatelstva. V roce 1998 jí dohoda s MMP zajistila čtyři vládní posty.

Literatura:

  1. Cabada, L.; Dvořáková, V. a kol. Komparace politických systémů III., 2. vydání. Vysoká škola ekonomická., Praha, 2004
  2. Fiala, P.; Holzer, J. a kol. Politické strany ve střední a východní Evropě, MPÚ MU, Brno, 2002
  3. Zbořil, Z.; Evropské volby 2002, Mezinárodní politika, 11/ 2002, str. 4. – 7.

[1] Mandát ve Volbách v letech 1990, 1994, 1998 získalo vždy šest politických stran a kromě dvou případů ( KDNP; MIÉP ) to byly vždy strany stejné. Od posledních voleb v roce 2002 jsou v parlamentu zastoupeny čtyři politické strany.

[2] Celkem měla ve vládní koalici 4 ministry

[3] Spravovala resort ministerstva spravedlnosti.

[4] Zejména společné rodinné zdanění.

Jak citovat tento text?

Horáček, Jakub. Stranický systém Maďarska [online]. E-polis.cz, 19. listopad 2005. [cit. 2017-07-26]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/stranicky-system-madarska.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Jakub Horáček

Autor:

Autor je studentem politologie na ZČU v Plzni.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(