Setkání Jiřího Pospíšila se studenty

 28. duben 2010  Bc. Adam Jelínek   komentáře

Dne 28. dubna se pod hlavičkou AS CPSSU uskutečnilo setkání s JUDr. Jiřím Pospíšilem. Celé setkání mělo formát patnáctiminutové přednášky, po níž následovaly otázky z řad studentů.

Setkání Jiřího Pospíšila se studentySetkání Jiřího Pospíšila se studenty

Dne 28. dubna se pod hlavičkou AS CPSSU uskutečnilo setkání s JUDr. Jiřím Pospíšilem. Celé setkání mělo formát patnáctiminutové přednášky, po níž následovaly otázky z řad studentů. Již při úvodním představení Pospíšil poukázal na to, že zde není proto, aby dělal sobě nebo ODS jakoukoliv agitaci, nýbrž že je zde jakožto politik, a tedy „materiál“ pro zkoumání politologů.

Jeho výstup se týkal praktických i teoretických postřehů z politiky, konkrétně z rezortu justice. Dle Pospíšila Česká justice nadále vyžaduje reformní úsilí, jelikož i dvacet let po pádu komunismu nadále existují problémy, které se nepodařilo vyřešit. Justice je dle něj pro občany téma značně nezajímavé, a právě proto ucházející i zájmu všech politických stran. Devadesát procent občanů se s justicí nesetká a těch deset procent občanů, kteří se s ní setkají, to prožívá velmi intenzivně. Pro politické subjekty je ovšem deset procent příliš malá skupina na to, aby v nich vzbuzovala zájem celé téma problematiky reformy justice jakkoliv prezentovat svým voličům. Mezi klíčové problémy české justice patří dle Pospíšila například příliš dlouhá doba a nízká kvalita rozsudků, kde v porovnání s Německem, státem s ukázkovým justičním systémem, značně zaostáváme. Problémem jsou také velké rozdíly v kvalitě jednotlivých soudů. Kvalita soudů v severních Čechách se nedá srovnávat s kvalitou soudů v Čechách jižních. Značný problém je také napsání nových právních kodexů. Dvacet let po sametové revoluci v Čechách stále používáme pouze revidované kodexy z dob komunismu. Ty potom nemohou řádně reflektovat potřeby demokratické společnosti. K tomuto ovšem Pospíšil také dodal, že dle jeho názoru Česká republika nemá v současnosti teoretiky a praktiky schopné napsat celý nový právní kodex. Pospíšil se také zmínil o exekutorech, kteří jsou podle něj nutností. Je sice důležitá neustálá a důkladná kontrola jejich práce, ale bez nich by vlastnické právo bylo nevymahatelné. Snahy o jejich zrušení jsou dle něj populistickým gestem. Dále také poukázal na nutnost elektronizace justice. Což také hodnotil jako největší přínos Topolánkovy administrativy. Nelze řešit zahlcení justice nabíráním nových soudců, jelikož je to finančně neúnosné. Řešením je zjednodušení a elektronizace justice. České vězeňství je také problematické. Je otázkou, jak investovat do vězně, aby po jeho propuštění nedocházelo k recidivám. A další otázkou je, jak nutnost těchto investic vysvětlit občanům.

Po skončení své přednášky odpovídal Jiří Pospíšil na otázky studentů:

První otázka z řad audience se týkala zrušení zákona o předčasných volbách. Zde Pospíšil naznačil, že nemá rád jednoduché odpovědi ano-ne, na což posléze ještě několikrát při svých odpovědích poukázal. K této konkrétní otázce podotkl, že nemá jednoznačný názor. Demokracie má být zřízení, které stojí proti extrémům, ale na druhou stranu každý orgán by měl vycházet z pravomocí, které mu byly dány. Rozhodnutí ústavního soudu bylo dle jeho názoru ko

ntroverzní a překročilo pravomoci, které byly tomuto soudu uděleny. Řešením této situace je dle Pospíšila vytvoření více mechanismů, které by umožnily v případě zablokování systému rozpustit sněmovnu.

Na předcházející otázku navazoval další dotaz: Co si myslíte o konstruktivním votu nedůvěry? Dle Pospíšila to není špatný model (tento model je např. aplikován v Německu při výměně kancléře), ale Německo má dle něj jinou politickou kulturu a u nás by tento přístup mohl vést k ještě větším politickým excesům. Hlavním problém v Čechách je změna volebního zákona. Měli bychom zavést systém bonusu pro vítěze, který by generoval stabilnější vlády.

Následovala otázka týkající se zrušení Dělnické strany. Tato situace nemá dobré řešení, dle Pospíšila. Ponechání i zrušení přináší svoje rizika. Méně rizikovým je, jak soudí Pospíšil, zrušení Dělnické strany. Demokracie by se měla vůči stranám, které útočí na základní lidská práva, značně vymezovat. Toto řešení má své nedostatky, ale společnost tím ukazuje svoje hodnotové zbarvení. Veřejnost nemůže ignorovat někoho, kdo popírá základní demokratické principy.

A co Komunistický svaz mládeže, následovalo z publika. Nesmí se vytvořit společenská psychóza jako třeba v nacistickém Německu, odpovídal Pospíšil. Společnost prostě musí jasně ukázat, že je to něco špatného a že se vůči tomu vymezuje. Co se týče komunistických stran, naše společnost žila čtyřicet let v komunismu a to, jak se s komunismem vypořádala „sametově“, u ní vytvořilo jakousi atmosféru shovívavosti a tolerance vůči komunismu. Pro mnoho lidí to není problém. Po pádu nacismu nastala velká denacifikace. K dekomunizaci u nás nedošlo. Ve východním Německu v Sasku po roce 89 nezůstal ani jeden soudce, ani jeden státní úředník. Všechny je vyhnali. Všude dosadili západní Němce. Došlo k totálnímu „vyčištění“ systému.

Dále následovala otázka ohledně přímé volby prezidenta. Pospíšil zde podotkl, že od poslední prezidentské volby lehce inklinuje k volbě přímé. Nebylo by dle jeho názoru ani nutné nějak měnit pravomoci prezidenta.

Navazovala otázka na přímou volbu starosty. U nás by dle Pospíšila mohl nastat problém v tom, že by starosta byl z jiné politické partaje než obecní rada. Toto by mohlo vést k zablokování chodu celé obce. To, jestli by měla či neměla být zavedena přímá volba starosty, je také otázka politické kultury v dané zemi.

„Jak hodnotíte situaci práva v ČR dnes a po roce 89?“ byla další otázka. Vztah k právu je u nás dle Pospíšila velmi slabý. Není jasné, jestli je to české švejkovství, nebo důsledek komunismu. Nicméně mnoho lidí se u nás vyžívá v zesměšňování příslušníků bezpečnostních složek. Klíčová je také změna vztahu politických elit k právu. Naštěstí u nás politici, oproti některým východním zemím, nezasahují do soudního řízení.

Předposlední dotaz se týkal odpovědnosti ústavních činitelů za své výroky. Z právního hlediska nelze namodelovat žádné zákony, které by umožnily vymáhání zodpovědnosti za výroky činitelů. Z etického hlediska je to na dané politické straně, zdali svého funkcionáře za prohřešky odvolá. Co se týká oddělování osobních výroků od výroků politických, to dle Pospíšila nelze.

Poslední otázka byla na téma privatizace věznic. Jiří Pospíšil řekl, že teoreticky s privatizací vězeňství souhlasí, ale praktického provedení se obává. Musel by vzniknout takový model, který by byl výhodný pro stát. S takovým modelem ovšem zatím žádný investor dosud nepřišel. Nicméně příští vlády se budou muset věnovat alternativním metodám vězeňství a soukromým licencím.

Ačkoliv se poslední akce AS CPSSU v tomto akademickém roce konala v relativně komorním prostředí, celé akci to neubralo na kvalitě. Příspěvek hosta Jiřího Pospíšila byl plodný a následující diskuze rovněž. Celou událost lze tedy označit za velmi úspěšnou.

Ikona převzata z: http://cms.parlamentnilisty.cz/content/images/0/12952959.jpg

Odpovědný redaktor: Bc. Ondřej Stulík

Odpovědná korektorka: Bc. Berenika Bořecká

Jak citovat tento text?

Jelínek, Adam. Setkání Jiřího Pospíšila se studenty [online]. E-polis.cz, 28. duben 2010. [cit. 2017-05-27]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/setkani-jiriho-pospisila-se-studenty.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.22 hvězdiček / Hodnoceno: 9x


Přidat komentář

Vložit komentář

Mr. Dka Jaroslav

sobota, 22. květen 2010
14:41

halo?


Napsal: Mr. Dka Jaroslav [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(