Nová maďarská ústava z pohledu anglicky píšících médií

 2. červen 2011  Bc. Adam Jelínek   komentáře

Nově přijatá maďarská ústava vyvolala mnoho otázek a komentářů. Někteří v ní vidí konečné vypořádání Maďarska s komunistickou minulostí, jiní zase dokument, který jde proti duchu demokracie. Mnoho otázek také vyvolala rychlost, s jakou byla ústava přijata a diskuze, která před jejím přijetím probíhala. V mém článku vám přináším zajímavé pohledy z anglicky píšících médií.

Nová maďarská ústava z pohledu anglicky píšících médiíNová maďarská ústava z pohledu anglicky píšících médií

Nově přijatá maďarská ústava vyvolala mnoho otázek a komentářů. Někteří v ní vidí konečné vypořádání Maďarska s komunistickou minulostí, jiní zase dokument, který jde proti duchu demokracie. Mnoho otázek také vyvolala rychlost, s jakou byla ústava přijata a diskuze, která před jejím přijetím probíhala. V mém článku vám přináším zajímavé pohledy z anglicky píšících médií.

Margit Feher, ve svém článku ve Wall Street Journal, připravila přehled nejčastěji diskutovaných bodů maďarské ústavy. První bod se týká potratů, kde maďarská vláda sice tvrdí, že zachová současné liberální regulace, nicméně samotný ústavní dokument postavený na křesťansko-konzervativních ideách by se v budoucnosti mohl stát opěrným bodem pro zrušení potratů. Tím by mohl dle organizace Amnesty International omezovat práva žen. Dalším sporným bodem je instituce rodiny. Ústava prosazuje sňatky osob opačného pohlaví, nicméně nijak neřeší vztahy osob stejného pohlaví. De facto tím tedy zabraňuje homosexuálním párům vést rodinný život. Ústava garantuje základní práva a svobody všem osobám bez ohledu na rasu, barvu pleť, jazyk atd. I přes výše zmíněné záruky v tomto výčtu chybí sexuální orientace, což je opět kritizováno. Otázky také vyvolává volební právo. Maďaři hlasující v zahraničí mohou volit, aniž by nesli následky, jež jejich volba pro Maďarsko ponese. Ústava také umožňuje doživotní tresty bez možnosti omilostnění. Proti tomu se opět ohradila Amnesty International, podle níž by každý vězeň měl mít právo na pravidelné přezkoumání rozsudku. Zásadním je také omezení ústavního soudu v ekonomických otázkách, kdy maďarský ústavní soud nebude moci přezkoumávat zákony týkající se státního rozpočtu. Soudci budou také odcházet do důchodu ve 62 letech oproti dřívějším 70, což mnoho maďarských soudců označilo za útok na nezávislost maďarského soudnictví. Ústava také uvádí, že oficiální maďarskou měnou je forint. V případě přechodu na euro bude tedy potřeba ústavní většiny, aby v tomto bodě byla pozměněna ústava. Nová ústava také zavádí takzvané kardinální akty, k jejichž změně bude potřeba souhlas dvou třetin parlamentu. Tímto krokem si dle mnoha odborníků chce vládnoucí strana pojistit, aby některá její rozhodnutí zůstala platná i dlouho po jejím odchodu z vlády.[1]

The Economist uvádí, že maďarská ústava byla sepsána velmi narychlo a byla velmi omezeně konzultována. Podle Economistu by měla ústava být produktem shody napříč politickým spektrem, což by zajistilo její legitimitu. Nicméně v Maďarsku se toto neděje. V průběhu jednoho roku vládnoucí maďarská strana Fidesz neustále marginalizovala a napadala opozici. Dříve nezávislé instituce byly zrušeny, zbaveny pravomocí nebo do nich byli dosazeni provládní aktéři. Vláda dala právníkům pouze měsíc na to, aby ústavu sepsali. Místo vyjednávání s opozicí vláda rozeslala dotazníky voličům. Ústava je tedy, jak píše Economist, gulášovou polévkou obsahující mix historie a modernity, křesťanských idejí, vztahů k etnickým Maďarům žijícím v zahraničí a definicí manželství jako vztahu muže a ženy.[2]  

Pro Wall Street Journal se také ve svém příspěvku o nové maďarské ústavě vyjádřil současný maďarský vicepremiér Tibor Navracsics. Ve svém článku popisuje přijetí nové ústavy jako klíčový moment, kdy Maďarsko konečně odhodilo svoji komunistickou minulost. Nová ústava se dle něj stane základem pro duševní i intelektuální revitalizaci Maďarska. Navracsics se také snaží vyvrátit některé pochybnosti ohledně samotného procesu jejího přijetí. Dle jeho názoru maďarská ústava není žádný uspěchaný dokument. Na jejím obsahu se začalo pracovat krátce po volbách v dubnu 2010 a na její přípravě se podílelo mnoho odborníků, včetně opozičních stran. Byly také rozeslány dotazníky 8 milionům voličů a veřejnost byla velmi intenzivně informována. Vyjadřuje se také k roli ústavního soudu, který díky nové ústavě již nebude moci řídit maďarskou ekonomiku.[3]

Jan-Werner Mueller ve svém článku pro Guardian píše o nové maďarské ústavě jako o nástroji, s jehož pomocí chce vládnoucí strana Fidesz nadlouho uchovat svoji nacionalistickou vizi Maďarska. Nový ústavní dokument podle jeho názoru záměrně nabourává maďarský systém brzd a protivah a stává se tím jen těžko modifikovatelným. Byl vytvořen s cílem ukotvit politiku Fidesze i dlouho po tom, co vládní otěže přenechá někomu jinému. Maďarská ústava se sice snaží vypadat jako ústava jiných evropských zemí, ale při pohledu na ní jako na celek lze vidět velmi neliberální dílo, které se vzdaluje od tradičního evropského chápání demokracie, tvrdí Mueller.[4]

Nová maďarská ústava je z jistého pohledu sporným dokumentem, který má své kritiky i zastánce. Nicméně pouze čas ukáže, zdali jeho přijetí přinese Maďarsku a jeho občanům kýžené odtržení od éry komunismu a nástup duševní a intelektuální revitalizace, nebo pouze známý maďarský gulášový komunismus nahradí gulášová ústava. 

Zdroje:

Zajímavé a rozšiřující články:

Odpovědný redaktor: Petr Vrchota

Odpovědná korektorka: Jana Nováková

Titulní obrázek převzat z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Viktor_Orb%C3%A1n_cropped.jpg


[1]  Feher, Margit: 2011. Hungary Passes New Constitution Amid Concerns. The Wall Street Journal 18.4.2011. Dostupné na: http://blogs.wsj.com/emergingeurope/2011/04/18/hungary-passes-new-constitution-amid-concerns/, 28.5.2011

[2]  The Economist: 2011. Goulash soup: The new constitution is being rushed through with limited consultation. The Economist 7.4.2011. Dostupné na: http://www.economist.com/node/18530690, 28.5.2011  

[3] Navracsics, Tibor: 2011. A New Constitution for Hungary. The Wall Street Journal 19.4.2011. Dostupné na: http://online.wsj.com/article/SB10001424052748704004004576270911634291304.html, 28.5.2011  

[4] Mueller, Jan-Werner: 2011. Hungary heads in undemocratic direction. The Guardian 25.4.2011. Dostupné na: http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2011/apr/25/fidesz-hungarian-constitution, 28.5.2011  

Jak citovat tento text?

Jelínek, Adam. Nová maďarská ústava z pohledu anglicky píšících médií [online]. E-polis.cz, 2. červen 2011. [cit. 2024-03-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/nova-madarska-ustava-z-pohledu-anglicky-pisicich-medii.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!