Reportáž z diskuze na téma aktuální dění v Egyptě

 14. březen 2011  Bc. Adam Jelínek   komentáře

V pátek 11. března se pod taktovkou Akademického spolku Česko-slovenské unie studentů politických věd v Plzni (AS CPPSU v Plzni) uskutečnila moderovaná diskuze na téma Aktuální dění v Egyptě. Hosty diskuze byly Helena Burgrová, bývalá studentka Katedry politologie a mezinárodních vztahů na FF ZČU a současná doktorantka na univerzitě v Mnichově, a Yaser Daniel Reizk, egyptský novinář a dlouholetý zpravodaj několika arabských deníků ve střední Evropě.

Reportáž z diskuze na téma aktuální dění v EgyptěReportáž z diskuze na téma aktuální dění v Egyptě

V pátek 11. března se pod taktovkou Akademického spolku Česko-slovenské unie studentů politických věd v Plzni (AS CPPSU v Plzni) uskutečnila moderovaná diskuze na téma Aktuální dění v Egyptě. Hosty diskuze byly Helena Burgrová, bývalá studentka Katedry politologie a mezinárodních vztahů na FF ZČU a současná doktorantka na univerzitě v Mnichově, a Yaser Daniel Reizk, egyptský novinář a dlouholetý zpravodaj několika arabských deníků ve střední Evropě. Pozvání přijal i Michael Romancov, nicméně ze dravotních důvodů nemohl dorazit. Moderování se ujala Selma Hamdi, šefredaktorka elektronického politologického časopisu e-Polis. Diskuze proběhla ve velkém zasedácím sále Úřadu městského obvodu Plzeň 3. Celá akce se těšila velkému zájmu studentů, o čemž svědčí fakt, že se podařilo zcela zaplnit sál s kapacitou 75 míst.

Po krátkém úvodním slovu moderátorky, která představila oba hosty a vytyčila hlavní otázky diskuze, se ujal slova Yaser Daniel Reizk. Ten prezentoval svoje postřehy z aktuálního dění v Egyptě a snažil se v obecné rovině nastínit problémy, které vedly k egyptské revoluci. Egypt sužovalo zhruba 15 problémů, jež vyvolávaly silný tlak na morálku tamní společnosti. Mezi ně lze například zařadit egyptskou ústavu z roku 1962, kterou si egyptští političtí vůdci měnili dle libosti. Prezident Sadat ji například směřoval k budování náboženské společnosti a prezident Mubarak si ji upravil tak, aby mu doslova sedla na míru. Lze tedy říci, že ústava Egypta nesloužila egyptskému lidu, ale egyptským  autoritářským prezidentům, kteří svoji pozici ještě dále utužovali prostřednictvým vyhlašování mimořádného stavu. Ten měl v podstatě podobu stanného práva a umožnoval represivním orgánům zatýkat egyptské občany bez udání sebemenšího důvodu. Egypt se tedy stal obrovským vězením, v němž na pořádek dohlížela Centrální bezpečnost, která měla neuvěřitelných 1 750 000 členů.  Příslušníci Centrální bezpečnosti se převážně rekrutovali z něvzdělaného a chudého venkovského obyvatelstva. Základním prostředkem vynucování poslušnosti se stalo zastrašování a mučení. Jeden z dalších důvodů byla také absence svobodných voleb. Za prezidenta Sadata byl sice zaveden pluralitní systém, nicméně ten fungoval pouze na oko. Například v posledních egypských volbách v roce 2010 bylo dle Reizka zfalšováno 96 % hlasů. Prezident Mubarak vládl 32 let podporován Národní stranou Egypta, která byla řízena členy jeho rodiny. V Egyptě také panuje silná sociální nerovnost. Existuje elitní třída enormně bohatých a pak obrovská masa enormně chudých. Zhruba 15 milionů Egypťanů vydělává méně než 3 dolary denně a zhruba 25 % obyvatel země je bez práce. Pro Egypt bylo také obvyklé sektářské násilí. V zemi žije přibližně 9 milionů křesťanů, kteří nemohli vyjadřovat svoji identitu.  Proto bylo podle Reizka Tunisko, které jako první svrhlo svého prezidenta, bezpochyby silným impulzem pro povstání.

Jako druhá se ujala slova Helena Burgrová, která svůj příspěvek zaměřila na vliv sociálních sítí (hlavně Facebooku) na revoluční dění v Egyptě. Někteří odborníci označují tuto revoluci za „online revoluci“ právě díky sociálním sítím, které se staly jedním z klíčových nástrojů revolucionářů. Nicméně nelze považovat sociální sítě za jediný zásadní spouštěč nepokojů. Vysokou inflaci, růst cen, velkou nezaměstnanost a autoritářský režim lze považovat ze velmi nebezpečný sud se střelným prachem, který doutnal uvnitř egyptské společnosti. Sociální sítě se v celém konfliktu představily jako základní komunikační prostředek, jehož prostřednictvím se mohly mobilizovat protivládní revoluční síly. V 80milionovém Egyptě pravidelně využívá internet zhruba 17 milionů obyvatel, z nichž 5 milionů využíva Facebook (převážně lidé pod 30 let). S nástupem internetu se značně narušil informační monopol egyptského režimu a vznikl prostor, který umožňoval relativně svobodnou výměnu informací. Egyptská undergroundová hnutí se začala scházet v online prostoru, který poskytoval větší míru bezpečí a nevystavoval tolik členy riziku policejních razií. Prostřednictvím sociálních síti mohla protivládní hnutí koordinovat svůj postup a také umožnila  šíření fotografií a videa do celého světa. Řežim sice reagoval pětidenním zablokováním sociálních sítí, nicméně v té době bylo již egypské obyvatelstvo značně zmobilizováno.

Významou osobností egyptské revoluce je bezesporu Wáil Ghoním, ředitel google pro Blízký východ. Poté, co policie umučila bloggera Chálida Saída za to, že na svém blogu odhalil korupci uvnitř policie, založil Ghoním facebookovou stránku „všichni jsme Chálid Saíd“. Tato stránka má dnes už více jak 1 milion členů. Ghoním byl za tento akt zatčen egyptskou policí a po propuštění poskytl velmi emotivní rozhovor, který byl následně zveřejněn na serveru Youtube a vyvolal velkou vlnu ohlasu. Závěrem Burgrová konstatovala, že sociální sítě sice nejsou hlavní příčinou, jež vyvolala egyptskou revoluci, nicméně celé dění značně uspíšily.

Následoval prostor pro otázky z řad studentů. První otázka se týkala Muslimského bratrstva a možného nástupu islamismu v Egyptě. Dle Reizka se islamisté nijak nepodíleli na revolučním hnutí a samotné Muslimské bratrstvo bude muset upustit od islamistických prvků, pokud se bude chtít podílet na porevolučním dění v Egyptě. Faktem také je, že Muslimské bratrstvo bylo silně démonizováno režimem, který potíral jakékoliv protivládní živly. Následovala otázka na vliv armády v Egyptě. Oba hosté se shodli, že egyptská armáda čeká, kdo získá moc, aby s ním mohla začít jednat o své pozici v porevolučním Egyptě. Dále padla otázka na téma vlivu Spojených států na Egypt, který byl za Mubarakova režimu jejich významným spojencem v regionu. Dle Reizka se politika v Egyptě udála na ulici v podobě 8 milionů protestantů a žádné americké snahy o ovlivnění následujícího vývoje Egypta ve svůj prospěch nemají šanci. Burgrová doplnila, že americká diplomacie intenzivně analyzuje současné dění nejen v Egyptě, ale na celém Blízkém východě a pracuje na tvorbě nové strategie pro tento region.

Z řad studentů také zazněla otázka, proč si Egypťané během revoluce ničili vlastní památky. Hosté se shodli, že rabování nelze spojovat s revoluční hnutím. Jednalo se pouze o pouliční zlodějíčky, kteří prostě využili situace, kdy nefungovaly policejní složky, ke svému obohacení či k provádění výtržností. A byli to právě lidé revoluce, kteří těmto zlodějům bránili vlastním tělem a památky tak ochránily před větší devastací.

Yaser Daniel Reizk přinesl pohled nejen odborníka na danou problematiku, ale také člověka osobně spojeného s Egyptem a jeho kulturou. Helena Burgrová se zase zaměřila na prvek, který dělá tuto revoluci tak unikátní, na značný vliv sociálních sítí. Následná rozprava a otázky studentů byly plodným završením. Nezbývá tedy, než konstatovat, že celá diskuze byla jistě velmi přínosná a umožnila účastníkům prohloubit svůj náhled na současné dění v Egyptě. 

Odpovědná redaktorka: Selma Hamdi

Odpovědná korektorka: Jana Nováková

Fotografie z akce naleznete ve fotogalerii.

Jak citovat tento text?

Jelínek, Adam. Reportáž z diskuze na téma aktuální dění v Egyptě [online]. E-polis.cz, 14. březen 2011. [cit. 2017-04-24]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/reportaz-z-diskuze-na-tema-aktualni-deni-v-egypte.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.17 hvězdiček / Hodnoceno: 6x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(