Rozhovor s JUDr. Jiřím Pospíšilem

 9. květen 2010  Martin Fedina   komentáře

JUDr. Jiří Pospíšil se narodil roku 1975. Mezi lety 1994 a 1998 byl členem ODA, posléze ODS. Po absolvování Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni pracoval jako odborný asistent na katedře správního práva Západočeské univerzity. V letech 2000 – 2004 byl členem zastupitelstva Plzeňského kraje. Od roku 2002 je členem Poslanecké sněmovny.

Rozhovor s JUDr. Jiřím PospíšilemRozhovor s JUDr. Jiřím Pospíšilem

1. V letech 1994-1998 jste byl členem ODA, proč jste zvolil tuto stranu?

Vždy jsem se považoval za člověka pravicového smýšlení, byť se spíše definuji jako liberál, než jako konzervativec. Vždy jsem vnímal ODA jako stranu s nejvíce propracovaným konzervativně-liberálním programem. Bylo mi také sympatické, že šlo o relativně malou stranu. Někteří její představitelé navíc patřili k mým učitelům, jako například Daniel Kroupa.

2. V 31 letech jste se stal ministrem spravedlnosti a zároveň nejmladším členem vlády. Čím si vysvětlujete svůj rychlý vzestup v ODS?

To je otázka spíše pro politology. Já si ten vzestup ničím nevysvětluji. Mám-li k tomu dát konkrétní komentář, pak se domnívám, že je to dáno tím, že oblast justice není pro politiky až tak atraktivní, politici se zaměřují spíše na otázku daní, důchodů, na zahraniční politiku. Justičním tématům se věnuje relativně málo lidí. Obecně právníků je relativně málo zastoupeno v parlamentu. To hrálo určitou roli. Mimoto jsem se věnoval justici v ODS od roku 2002 a asi jsem oslovil předchozího premiéra svým propracovaným reformním programem.

3. Byl jste členem zastupitelstva Plzeňského kraje. Jaké zásadní rozdíly spatřujete mezi krajskou politikou a politikou na centrální úrovni?

Krajská politika by měla být méně ideologická než politika na centrální úrovni. Do řešení konkrétních problémů by se nemělo promítat to, zda jsou u vlády levicové či pravicové strany. Správa kraje je podle mého názoru spíše manažerským projektem (jde o to, jak financovat školy, knihovny atd.), než oblastí ideologických střetů. Bylo by dobré, kdyby krajská politika i po změně krajské politické reprezentace byla kontinuální. Bohužel je politika v současné době v plzeňském kraji ideologizovaná samosprávou. Příkladem může být odvolání ředitele Galerie Klatovy/Klenová, uznávaného kunsthistorika doktora Fišera, ten byl vyhozen krajským radním za ČSSD z politických důvodů. Je třeba do budoucna správu kraje uchránit před tvrdými ideologickými střety. Samozřejmě, že každá strana má jiné priority, ale nemělo by jít o ideologický střet, který poškodí kvalitu výkonu samosprávy.

4. Zdá se, že do poslanecké sněmovny vstoupí nové strany. Čím si vysvětlujete vzestup těchto stran?

Souvisí to s obecnou ztrátou důvěry lidí v současný politický establishment, kdy všechny politické strany zastoupené v Parlamentu mimo komunistů ztrácejí. Což může být pro menší strany, jež jsou zastoupené v Parlamentu, smrtící. Lidé hledají nové politické alternativy, nové tváře, u kterých se domnívají, že nejsou spojeny se současnými problémy politického systému. Proto lidé podporují nové strany, přičemž si stranu často identifikují s jejím předsedou a už se nezajímají o zázemí strany, či o její personální složení. Nechci malé strany kritizovat, pro ODS bude dobře, pokud tyto strany budou mít slušný zisk ve volbách, na druhou stranu je třeba k nim přistupovat objektivně a vnímat i jejich negativa. Z velké části se jedná o neznámé entity, či o entity, jež se snaží recyklovat politiky, kteří již působili ve vysokých politických funkcích.

5. Předsedové stran ODS i ČSSD odmítají možnost velké koalice. Nebudou ji však nuceni při určitém poměru sil uzavřít? Nejde jen o předvolební potřebu vymezit se vůči konkurenční straně?

Uvidíme, jaká bude situace po volbách. Já myslím, že reálné jsou dvě možnosti. Buď vyhrají socialisté a s komunisty budou mít 101 hlasů a socialisté tak budou vládnout s tichou podporou komunistů. Druhou možností je vytvoření nesocialistické koalice v případě, že ta získá 101 hlasů a více. Doufám, že nebude docházet k nestandardním řešením, jako jsou pravolevé vládní koalice, ať už jde o velkou koalici či o koalici menších stran s velkou politickou stranou, která je ideově odlišná od malých stran.

6. V roce 2007 ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo návrh trestního zákona a vůbec poprvé se k němu mohli vyjadřovat i běžní občané. Měla tato aktivita nějaký konkrétní dopad na návrh trestního zákona?

Došlo k zapracování mnohých podnětů, které byly občany zpracovány. Experti podrobně probírali několik set podnětů, a pokud si správně pamatuji, 25 podnětů bylo do trestního zákoníku zapracováno. Takže určitě to mělo svůj význam, nešlo o vnější kulisu.

7. Z jakých důvodů má Česká republika nedostatek odborníků, jež by byli schopni psát zákoníky?

Nedostatek legislativců na ministerstvech je způsoben mnoha faktory. Za prvé je to nízká odbornost veřejné správy. Vrcholová veřejná správa se po každých volbách kompletně mění. S příchodem nového ministra odchází nejen náměstci, ale často i ředitelé odborů a vysocí úředníci. Chybí zde kontinuální stabilní prostředí pro vysoké úředníky, které by zaručovalo odborný růst mladým expertům ve veřejné správě. To je jeden z klíčových důvodů. Tato situace se však netýká jen ministerstva spravedlnosti. Za druhé je to otázka finančního ocenění, kdy je český legislativec finančně podhodnocen, je schopen si kdekoliv jinde vydělat řádově více, než v české veřejné správě. Pokud jim nenabídneme určitou míru jistoty a možnost kariérního růstu, slušnější ekonomické zázemí a ocenění, pak je těžko můžeme ve veřejné správě udržet. Tento problém výrazně snižuje kvalitu výkonu veřejné správy v České republice. Politické strany by tomuto problému měly věnovat pozornost.

8. Prosadit změny zákoníků trvá v rámci politického procesu dlouho, některé se nepodařilo prosadit ani po 20 letech od pádu komunismu, jaké faktory dle Vás v tomto případě působí?

To je dáno tím, že prosazování nového kodexu je politicky méně atraktivní, protože to politikovi nepřináší žádné aktuální body, navíc je to velmi náročné a hodně odborné. Prosadit nový zákon, najít shodu na zákoně, který má několik set paragrafů a vyloučit tak všechny protichůdné zájmy a přitom zachovat jistou kvalitu kodexu je velmi obtížné, protože každý poslanec se cítí povolán navrhovat určité změny. Nám se to podařilo u trestního zákoníku, zda se to podaří příští vládě u občanského zákoníku, je nejisté a uvidíme, jak silný politický mandát bude mít ministr a jaké bude mít diplomatické schopnosti toto vyjednat.

9. Co si myslíte o pozměňovacím zákonu poslance Polanského (ODS), jenž by umožnil snížit kvalifikační předpoklady předsedy Nejvyššího soudu? Návrh byl sice stažen, ale nejsme svědky pokusů posílit moc výkonnou na úkor moci soudní?

Toto je návrh, se kterým jsem absolutně nesouhlasil a byl jsem rád, že pan poslanec Polanský návrh po mediální diskusi stáhl, protože si pana poslance Polanského vážím jako zkušeného advokáta a tento návrh není jeho osoby hoden. Návrh byl velmi špatný, neboť umožňoval, aby předsedou Nejvyššího soudu byl člověk bez dostatečné právní praxe. To je absurdní návrh. Řadový soudce Nejvyššího soudu musí mít praxi 10 let v justici, aby se mohl stát soudcem Nejvyššího soudu. Dle návrhu by předseda soudu nemusel mít praxi a přitom také soudí a není jen formální hlavou instituce. To je absurdní. Nevíme, koho parlament zvolí za prezidenta republiky. Takový člověk by mohl selhat a utilitárně jmenovat jakéhokoliv právníka soudcem a druhý den ho jmenovat předsedou nejvyššího soudu. Což je velmi špatně. Nevnímal bych to přímo jako útok moci výkonné na moc soudní, ale to, že by došlo k jistému oslabení moci soudní, nebo její nezávislosti, je zcela evidentní.

10. Takzvané přílepky byly Ústavním soudem prohlášeny za protiústavní a přesto se nadále využívají. Nedávno zesnulý profesor Vojtěch Cepl upozorňoval na to, že určitě nerespektování Ústavního soudu ze strany politiků vyplývá z toho, že ti ještě neuznali  zásadu dělby moci, považují parlament za nejdůležitější a Ústavní soud jen za přívěsek. Jaký je Váš názor?

To je na dlouhou filozofickou diskusi. Patří k výkonu veřejné moci v demokratickém právním státu, že existuje jistá forma kultivovaného napětí mezi orgány státní moci, ty orgány si vzájemně lehce konkurují a je logické, že parlament bude koukat na ústavní soud skrz prsty jako na orgán, který zasahuje do jeho působnosti a občas se snaží být třetí komorou. A stejně tak zase ústavní soud bude hledět na parlament jako na orgán, který sám sebe považuje za nejdůležitější a možná jediný demokratický orgán v zemi. To je permanentní střet a takto já čtu prohlášení pana profesora Cepla, který byl pevně spjatý s Ústavním soudem. Obráceně poslanci hovořili o Ústavním soudu jako o orgánu, který si uzurpuje pravomoci, které mu nepřísluší. Tyto diskuse považuji za zcela legitimní, a zůstávají-li v odborné dimenzi, pak jsou zcela v pořádku. Pokud by to mělo přerůst v nějakou krizi či jinou formu střetu, bylo by to patologické.

Profil

 JUDr. Jiří Pospíšil se narodil roku 1975. Mezi lety 1994 a 1998 byl členem ODA, posléze ODS. Po absolvování Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni pracoval jako odborný asistent na katedře správního práva Západočeské univerzity. V letech 2000 – 2004 byl členem zastupitelstva Plzeňského kraje. Od roku 2002 je členem Poslanecké sněmovny. Byl ministrem spravedlnosti ve vládách Mirka Topolánka. Od roku 2009 je děkanem Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni.

 Zodpovědný redaktor: Adam Jelínek 

Zodpovědná korektorka: Bc. Berenika Bořecká

Jak citovat tento text?

Fedina, Martin. Rozhovor s JUDr. Jiřím Pospíšilem [online]. E-polis.cz, 9. květen 2010. [cit. 2017-09-20]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/rozhovor-s-judr-jirim-pospisilem.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.88 hvězdiček / Hodnoceno: 8x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(