Reportáž z konference Forum 2000 - díl II.

18. září 2013 Redakce e-Polis komentáře

I v letošním roce vám přinášíme reportáže z jednotlivých panelových diskuzí, které proběhly v rámci každoroční konference Forum 2000, pořádané Nadací Forum 2000. Letošní ročník byl poctěn návštěvou velmi významného hosta, a to barmské političky a laureátky Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Druhý díl našich reportáží od redaktorů Ireny Grillingerové a Tomáše Pergla se bude věnovat Opening panelu a diskuzním panelům s názvy Societies in Transition: Do We Have Universal Aspirations?, Risks of Transition, Civil Society: Still a Force for Positive Change a The Road To Good Governance.

Reportáž z konference Forum 2000 - díl II.

OPENING PANEL

Úvodního slova opening panelu konference Forum 2000 se ujal francouzský politolog Jacques Rupnik. Konstatoval, že konference nemá jednotný ideologický rámec, ale měla by přinést pouze odlišná přesvědčení daných mluvčí. Konference bude probíhat na třech hlavních zásadách: první je samotný duch dialogů skupiny, druhou zásadou je téma a třetí samozřejmě návaznost na zakladatele Fora 2000.

Významným hostem opening panelu byla Jeho Svatost Dalajláma, který zdůraznil, že je nutné mít odvahu ke změnám. Celé 20. století můžeme podle jeho slov nazvat stoletím násilí, krveprolití, podvádění a vykořisťování chudých lidí. Vymizelé moderní hodnoty bychom se v dnešní době měli snažit oživit pomocí systému vzdělávání, v rámci něhož bychom zároveň měli debatovat o tom, kdo je člověk a jaký je jeho smysl. Světového míru ve 21. století můžeme nakonec dosáhnout pouze tak, že přijmeme mír v našich srdcích.

PANEL SOCIETIES IN TRANSITION: DO WE HAVE UNIVERSAL ASPIRATIONS?

Panel Societies in Transition: Do We Have Universal Aspirations? řešil, co nás motivuje hledat dramatické změny ve společenském a politickém systému. Dále se zabýval otázkou, zda existuje reálně liberální demokracie, která je na Západě požadovaným výsledkem. Závěrečným tématem pak byla role kultury a církví v přiblížení se k přechodu k demokracii.

Moderátor panelu Jacques Rupnik se nejprve vyjádřil k různým typům přechodů. Kolapsy starých režimů, ke kterým došlo před dvaceti lety, nesly s sebou zcela jiný odkaz než pády režimů na Blízkém východě. Odkazy těchto převratů jsou přitom zcela zásadní, jelikož pak vedou k rozdílným povahám transformací států. Za univerzální aspirace státních převratů považuje svobodu, důstojnost spolu s aktivní a zainteresovanou občanskou společností, jejíž utvoření však může trvat celé generace.

Další host panelu Nada Daíf, předsedkyně Bahrain Rehabilitation and Anti-violence Organization, připomněla důvody, proč se někteří lidé do občanské společnosti aktivně nezapojují. Podle ní mají tito lidé strach z trestních postihů, jelikož jejich vlády disponují silným vyděračským potenciálem a uchylují se k zastrašování vlastních obyvatel. V podobných nedemokratických režimech je navíc velmi citelným problémem faktická neexistence práva. Také upozornila na skutečnost, že ve společnosti je směrem k aktivistům vedená silná negativní kampaň, a to zejména vůči ženám.

Následující řečník Jay Naidoo, předseda správní rady Global Alliance for Improved Nutrition, vyzval ostatní účastník debaty k diskuzi nad tím, proč mladí lidé odmítají způsob demokracie jako například v Turecku či Brazílii. Současné mladé generace se čím dál tím častěji staví do čela revolučních hnutí proti vládnoucím vrstvám. Mládež by však měla být především součástí diskusí o budoucnosti demokracie a politického vedení. Demokracie je podle jeho názoru o tom, jak velkou odpovědnost klademe na vlastní vládu.

Kardinál Dominik Duka navázal na svého předřečníka a též vyzdvihl roli mladých lidí, kteří by měli přemýšlet, mít dlouhodobé vize, ale zároveň též nést určitou zodpovědnost. Dáel považuje za nutné zodpovědět si otázku, kdo je vlastně člověk. V současné době dochází podle jeho slov ke ztrátám hodnoty lidství, což však neznamená, že bychom 20. století měli nazvat temným stoletím, které likviduje člověka. Naopak jsme byli svědky projevů lidskosti a velkých lidských činů. Kardinál Duka se dále v diskuzi zabýval specifiky jednotlivých zemí a zdůraznil, že nelze zcela nekriticky přijímat vzory. Vždy je potřeba se přizpůsobit zvláštním podmínkám panujícím v transformujících se státech.

Bývalý litevský prezident Vytautas Landsbergis se zabýval překážkami, které mohou fázi transformace zhatit. Na příkladu syrského prezidenta Asada, který se podle něj dopustil závažných zločinů proti lidskosti, demonstroval, že ne všechny přechody probíhají nenásilně. Landsbergis zdůraznil, že je potřeba mít na paměti hlavní cíl transformace, a to je přijetí demokracie. Zároveň však upozornil, že demokratický koncept se často stává rukojmím stávajících diktátorů, kteří se nechtějí vzdát moci.

Steven Gan, šéfredaktor Malaysiakini, navázal na problematiku přechodů. Snadná transformace závisí podle jeho názoru na celé řadě faktorů. Klíčová je existence subjektu, který se postaví do čela transformačního hnutí a dokáže najít kompromis mezi lidmi a různými zájmovými skupinami. Přechod k novému uspořádání dále samozřejmě ovlivňuje chudoba a ochota okolních zemí daný přechod podpořit.

Posledním hostem panelu byl egyptský blogger aktivista Ahmed Maher, který nastínil aktuální problematiku ve své mateřské zemi. V souvislosti se změnou režimu v Egyptě se na scéně objevila problematika rychlého přerodu, ve kterém se experimentuje s demokracií. Současná situace však žádným podobným pokusům nenahrává. Svržení Mubaraka podle něj není ani zdaleka koncem revoluce. Problém vidí v tom, že se politici i po pádu autoritativního režimu snaží držet vše ve starých kolejích.

PANEL RISKS OF TRANSITION

Panel Risks of Transition se zaměřil na rizika přechodu ke svobodnější společnosti. Řešilo se, zda existuje souvislost mezi rychlostí a efektivností přechodu a jaké jsou výhody a rizika rychlého či postupného převratu. Diskuze se též stočila na otázku, zda by měli všichni obyvatelé usilovat o přechod a aktivně se zapojovat do procesu transformace. V neposlední řadě byla probírána důležitost externích podpůrných mechanismů.

Panel zahájil velvyslanec České republiky ve Velké Británii Michael Žantovský tím, že rozlišil jednotlivé druhy transformačních procesů směrem k demokratickému uspořádání státu. Konstatoval, že je třeba zvolit takovou formu přechodu, která bude schopna vygenerovat řešení krizové situace bez větších rizik.

Následovala promluva bývalého ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga, který navázal na problematiku existence rizik při transformaci společnosti. Podle jeho slov jsou největším rizikem samotní občané, kteří jsou až příliš optimističtí v situacích, kdy by se naopak měli více držet realismu a opatrnosti. V opačném případě se může stát, že změny budou kontraproduktivní. Pro vytvoření fungujícího demokratického státu navíc není důležité mít pouze dobré nápady. V čele procesu by měli stát především politici, kteří mají rádi své občany a řídí se jejich přáními. Dále zdůraznil význam odlišností, a to jak kulturních, historických, politických i ekonomických, podle nichž je třeba měnit přístupy k jednotlivým státům.

Následující řečník, izraelský politolog Šlomo Avineri se zabýval problémem států nacházejících se ve střední a východní Evropě, které započaly proces transformace na konci minulého století. Podle něj se ukazuje, že země, které měly určitou demokratickou historii, měly následně větší šanci docílit úspěšného přechodu k demokracii. V zemích jako Rusko nebo Ukrajina to bylo podle jeho názoru podstatně komplikovanější. Zdůraznil, že pohled do historie nám může nastínit případné problémy, které by se mohly při přerodu společnosti naskytnout.

Ruský ekonom, politik a zakladatel opoziční politické strany JABLOKO Grigorij Javlinskij se věnoval otázce reforem, přičemž poukázal na několik hlavních cílů, jako je například změna mentality společnosti. Úspěšná reforma by podle jeho názoru měla být hluboce zakořeněná, nevratná a samozřejmě též efektivní. Zároveň je třeba jí zajistit dostatečnou podporu soudržné společnosti, bez níž může reforma zapadnout do propadliště dějin. Reformní prostředí by navíc mělo mít podobu spíše mírového vyjednávání a inkluzivního dialogu, nikoliv útoku na společnost. Úspěšná transformace se má podle něj opírat motivace, hodnoty a demokratické instituce.

Igor Blaževič z Burma Educational Initiatives se pokusil porovnat přechody k demokratickému režimu v podání středo- a východoevropských států a zemí z Blízkého východu. Upozornil na to, že lidé mají sklon zapomínat a nejsou schopni se poučit z minulosti. Lidé v autoritářských režimech navíc nemají takové povědomí o problémech přechodů jako lidé s potřebnými zkušenostmi, což může vést k jejich všeobecné frustraci. Dle jeho slov je třeba nebýt pasivní a věnovat dostatečnou pozornost zemím, jako je Sýrie, Egypt či Barma, které by si ve svém demokratizačním přechodu zasloužily pomocnou ruku.

Posledním hostem panelu byl egyptský analytik Tarek Osman, který se návštěvníkům snažil přiblížit současnou situaci ve své mateřské zemi. V arabském světě je podle něj až příliš mnoho rizik, která přechod ke svobodnějším společnostem ztěžují. Jedním z hlavních problémů je fakt, že arabské země stále hledají svou pravou identitu. Příkladem budiž Egypt, kde se vedou debaty o tom, zda se jedná v jejich případě o zemi muslimskou, arabskou či snad středomořskou. Egyptští občané jsou navíc zmateni ze současného bezvládí, neboť zanikla tradice vlády jedné konkrétní osoby, která by zcela jasně držela moc ve svých rukou. Dalším palčivým problémem arabského světa je generační nevyváženost, kdy se značně zvyšují počty obyvatel mladších 30 let, ale politické vedení spočívá na bedrech starších generací. Do svého příspěvku zařadil i socio-ekonomický pohled, když upozornil na problém vysoké nezaměstnanosti arabské mládeže, nedostatečného vzdělávacího systému a úpadku konkurenceschopnosti.

PANEL CIVIL SOCIETY: STILL A FORCE FOR POSITIVE CHANGE

Panel Civil Society: Still a Force for Positive Change se zaměřil na roli občanské společnosti v dnešním světě. Problematiku se snažil demonstrovat na zkušenostech ze střední Evropy. Zároveň se zabýval rolí občanské společnosti v procesu demokratické transformace a podmínek, za nichž by mělo dojít ke spolupráci občanské společnosti s vládou.

Na úvod promluvil moderátor panelu, slovenský sociolog Martin Bútora, který nejprve hovořil o specifikách občanských společností z různých regionů. Dále se intenzivně věnoval odkazu Jeho Svatosti Dalajlámy, který poukázal na rozšiřující se násilí, a odkazu zesnulého prezidenta České republiky Václava Havla.

První diskutující Danuta Glondys, ředitelka Villa Decius Association, vyjádřila své přání mírového soužití mezi jednotlivými státy. Široce se zabývala definicí občana a obyvatele, přičemž soustavně poukazovala na jejich styčné plochy a rozdíly. Vyzvala návštěvníky, aby se na utváření demokracie aktivně podíleli.

Americká zpěvačka a aktivistka Joan Baez označila za hlavní problém při utváření organizovaných skupin přílišné riskování. Na druhou stranu připustila, že při boji za změnu společnosti a přijetí demokratického systému je trocha rizika potřeba. Při této příležitosti též vzpomenula zesnulého prezidenta Václava Havla, který se nebál postavit nebezpečí. S povděkem přijala fakt, že se současné mladé generace snaží bojovat a zároveň bránit nedemokratickým režimům a získat nad nimi kontrolu. Za malé vítězství občanské společnosti označila i fakt, že lidé nyní častěji utváří určité komunity, díky nimž jsou si blíže, jak tomu bylo například v 60. a 70. letech v USA.

Další host panelu Leopoldo López, národní koordinátor z Voluntad Popular konstatoval, že je potřeba myslet pozitivně. Domnívá se, že určitá myšlenka sdílená skupinou uvědomělých lidí může vést ke změně. Každý se můžeme zapojit do občanské společnosti, například skrze studentská hnutí. Dále hovořil o tom, že je podstatné být aktivními, mluvit o problémech chudoby či vzdělání.

Čínský blogger Michael Anti nabídl panelu perspektivu své mateřské země. V Číně je podle něj potřeba, aby přišla demokracie již nyní. Jak on sám říká: „Můj život je jako malé okénko.“ Vyzdvihuje roli internetu a stoupající popularitu internetových médií a komunikačních prostředků. Vyjádřil své porozumění pro mladé lidi, pro něž je důležitý sociální život probíhající na internetu skrze sociální sítě, které ostatně hrály v mnoha současných státních převratech klíčovou roli.

Prezident Václav Havel Library Foundation Martin Palouš uzavřel panel úvahou o motivech občanské společnosti zapojit se do transformačního procesu. Jako příklad uvedl Československo v roce 1989, kdy se díky revoluční akci společnost postavila vůči režimu. Občanská společnost je podle něho dvojího typu. První skupinu tvoří občanská společnost revoluční, která vznikne v období po určité formě revoluce. Druhým případem je občanská společnost, která následně funguje v již nastolené demokracii.

PANEL THE ROAD TO GOOD GOVERNANCE

Panel moderovaný indickým sociologem Surendrou Munshim si zasloužil zvýšenou pozornost všech účastníků konference, neboť jeho hlavním hostem byla barmská disidentka a laureátka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, která svůj příspěvek započala slovy: „V našem státě už dlouho nevíme, co je to dobré vládnutí, ale víme, jaké je špatné vládnutí. Špatné vládnutí je takové, které nedbá na požadavky lidí.“ V následujících minutách vysvětlovala, proč se rozhodla zapojit jako aktivní členka barmského opozičního hnutí. Dále se zabývalá aktuálním vývojem ve své rodné zemi, kde přechod k demokracii započal teprve nedávno. Návštěvníkům se snažila navíc přiblížit charakteristiky dobrého a spravedlivého vládnutí.„Dobrá vláda znamená, že se lidé cítí být v bezpečí a ochraňováni. Spokojenost občanů je prvkem, který určuje, zda je vládnutí správné, či nikoli.“ Toho všeho se pokusí dosáhnout i ve své rodné zemi.

Druhým významným řečníkem panelu byl bývalý prezident JAR Frederik Willem de Klerk, který svůj názor na dobré vládnutí shrnul do jedné věty: „Vlády by se neměly zamykat do věží ze slonoviny, ale měly by své prsty držet na tepu lidí.“ Samozřejmě by měly mít též silnou veřejnou kontrolu, ale zároveň vědět, co lidé cítí a co chtějí. Na uplynulé století pohlíží jako na éru plnou kreativity, která utvořila dnešního svobodného člověka.

Panel uzavřel český ekonom Jan Švejnar, který ocenil optimistický přístup barmské političky, bez níž bychom se počátků přechodu k demokracii v Barmě nejspíš ani nedočkali. Su Ťij je tedy inspirativní osobností, a to z globálního hlediska.

Autoři: Irena Grillingerová, Tomáš Pergl

Odpovědná redaktorka: Nikola Klímová

Text neprošel jazykovou korekturou.

Titulní obrázek převzat z www.forum2000.cz.

Jak citovat tento text?

e-Polis, Redakce. Reportáž z konference Forum 2000 - díl II. [online]. E-polis.cz, 18. září 2013. [cit. 2020-01-22]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/reportaz-z-konference-forum-2000-dil-ii.html>. ISSN 1801-1438.