Reportáž z diskuze na téma Islámský stát

 13. listopad 2014  Anika Metelková   komentáře

Debatu o mediálním fenoménu posledních několika měsíců uspořádal Akademický spolek studentů politických věd v Plzni. Na otázky účastníků se odpovídali doktor David Šanc z Katedry politologie a mezinárodních vztahů a magistr Ivan Ramadan z Katedry blízkovýchodních studií. Více o Islámském státu se dozvíte z reportáže Aniky Metelkové.

Reportáž z diskuze na téma Islámský státReportáž z diskuze na téma Islámský stát

Můžeme Islámský stát nazývat státem? A když už jsme u pojmosloví, můžeme tento "stát" vůbec nazývat islámským? I na tyto otázky se snažili odpovědět doktor David Šanc z Katedry politologie a mezinárodních vztahů a magistr Ivan Ramadan z Katedry blízkovýchodních studií. Přibližně dvouhodinová debata na téma Islámský stát proběhla ve středu 12. Listopadu pod taktovkou Akademického spolku studentů politických věd v Plzni (AS CPSSU).

V úvodu pan doktor Šanc poznamenal, že ho těší skutečnost, že Islámský stát vzbuzuje takový zájem a pokračoval s informací o perspektivách, v jakých na tuto problematiku můžeme nahlížet (přičemž tou geopolitickou se měl v úmyslu zabývat nejvíce). Nejprve operacionalizoval samotný pojem Islámský stát. Je nutné říci, že pojem stát je v tomto případě zavádějící – můžeme tomu říkat struktura nebo organizace. Islámský stát byl vyhlášen chalífátem (tj. hlavní náboženská autorita v prostředí zejména sunnitského islámu) a jeho hlavní geopolitickou vizí bylo pod svoji integritu zahrnout státy, které byly v jistých etapách ovládány Osmanskou říší, tudíž by došlo až k zásahu do Evropy. Současný Islámský stát se rozkládá na části území Sýrie a Iráku.  Pan doktor zdůraznil, že se v těchto regionech musí brát v potaz etnická a náboženská dělení a zmínil dělení Iráku na šíity, sunnity a Kurdy (ti jsou také Arabové, ale etnicky se liší). Po svržení režimu Saddáma Husajna se pak zdejší situace proměnila. Z bývalé prominentní skupiny sunnitů se moc přelila k šíitům a Kurdové z této situace vyšli nejlépe, protože u nich došlo k separaci. Vyvstala tedy otázka, co se stalo živnou půdou pro etablování Islámského státu. Nejlépe na to můžeme prý odpovědět argumentem, že je Sýrie vnitřně destabilizovaná, vláda zde neuplatňuje suverenitu v celém územním rozsahu a v těchto místech pak došlo k etablování konkurenční skupiny. V případě Iráku jde o to samé. Po stažení amerických vojsk v roce 2012 se zdejší situace vymkla kontrole, proto ho také můžeme považovat za rozpadající se stát. Dalším argumentem, co by mohlo být živnou půdou pro etablování Islámského státu, je skutečnost, že syrská i irácká společnost je silně segmentovaná. Poté se pak doktor přenesl k otázce území Islámského státu.

Na zobrazené mapě popsal území Islámského státu jako nekompaktní, jedná se spíše o koridory, které propojují významná místa (např. ropná pole v oblasti Mosulu). Za střed Islámského státu uvedl Falluju. Co se týče finančních prostředků, mimo jiné poznamenal, že Islámský stát získává finanční prostředky kromě sponzorství také nelegálním prodejem ropy (pod cenou), vydíráním, výkupným a výpalným. V řadách bojovníků za Islámský stát můžeme najít plno národů (verbování probíhá především po sociálních sítích). Za nepřátele pak IS považuje především iráckou armádu (ta je ale slabá a nedisciplinovaná, protože je poměrně nová – po svržení Saddáma Husajna, chybí v ní autorita, je zkorumpovaná a není loajální), dále koalici v čele s USA (ta poskytuje pomoc irácké armádě především ve formě leteckých úderů). Závěrem prvního hosta by tedy mohlo být tvrzení, že Islámský stát si říká stát, ale státem není a lze ho těžko porazit (protože podobné radikální skupiny můžou vytvořit ten tzv. Islámský stát kdekoliv). Následoval prostor pro dotazy, například "jaká je udržitelnost Islámského státu" či "zda toto celé podněcuje strach Západu z islámu". Na první ze zmíněných dotazů pan doktor odpověděl, že struktura je schopna se udržet v prostředí rozpadlých států; jestliže nebude konsolidována Sýrie, bude omezeno jeho působení, ale úplně vymýtit ho pravděpodobně nebude možné. Na druhý zmíněný dotaz odpověděl, že ano – určitě to podněcuje strach Západu.

Poté se ujal slova pan magistr Ramadán, který nabídl o něco odlišnější perspektivu na tuto problematiku. Také se však na začátku odrazil od pojmu Islámský stát, tentokrát se však zaměřil nad slovem islámský. Tedy nejen, že se nejedná o stát, ale není to ani islámský (stát) – dochází tam k vyvražďování především křesťanů a alavitů (odkud pocházejí prominenti syrské vlády) – toto vyvražďování pak není explicitně islámské. Dále zdůraznil negativní úlohu médií, která přeceňují roli Islámského státu, za negativní vnímá především jejich eurocentrické hledisko, které nám představuje pohled počítající s ohrožením pro Západ. Apeluje na selský rozum a poukazuje na fakt, že není možné, aby několik tisíc ozbrojenců obsadilo za tak krátkou dobu tak velké území. Musela tam být tedy nějaká příprava, především co se týče financí. Také tomu napomohl fakt, že teď byla po tři roky hranice mezi Sýrií a Tureckem otevřená a mohly zde nepozorovaně projít tisíce ozbrojenců. Na závěr vyjádřil své přesvědčení, že je zde řešení, a to, že se celá situace musí řešit lokálně bez účasti zahraničních hráčů a to především až po odříznutí hlavních finančních toků do Islámského státu. Posledním bodem debaty pak byly dotazy, které směřovaly například na počty bojovníků za Islámský stát (cca 30–50 000 a mezi nimi více než polovina cizinci); na to, zda pochází finanční podpora zemí Perského zálivu přímo od vlád nebo od soukromých osob (přímo od jednotlivých vlád); či na to, zda má Islámský stát nějakou sjednocující ideologii (tato ideologie není islámská, sdružování sunnitů proti ostatním není samo o sobě ideologií, hrají tam roli spíše jiné věci, než islám – jednotícím faktorem jsou momentální zájmy, které Islámský stát podporují).

Oba příspěvky se velmi dobře doplňovaly vzhledem k odlišným perspektivám a i díky nim se posluchači mohli dozvědět strukturované informace ze dvou komplexních pohledů, které by jinak jen těžko mohli abstrahovat z velkého množství informací, které se na tuto problematiku v současných sdělovacích prostředcích zaměřují.

Odpovědný redaktor: Bc. Kamil Beneš

Titulní obrázek přejat z: https://en.wikipedia.org/wiki/Islamic_State_of_Iraq_and_the_Levant#mediaviewer/File:NickBergandFiveMen.JPG

Text neprošel jazykovou korekturou

Fotogalerie k článku: http://www.e-polis.cz/galerie/63-diskuze-na-tema-islamsky-stat.html

Jak citovat tento text?

Metelková, Anika. Reportáž z diskuze na téma Islámský stát [online]. E-polis.cz, 13. listopad 2014. [cit. 2017-06-23]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/reportaz-z-diskuze-na-tema-islamsky-stat.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.25 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(