Reportáž z konference o mezinárodní bezpečnosti (2. díl)

 26. březen 2015  Anika Metelková   komentáře

Pokračování reportáže z Konference o mezinárodní bezpečnosti, kterou pořádal Akademický spolek studentů politických věd v Plzni. Reportáž se zaměřuje na blok NATO ve 21. století, jehož hostem byl armádní generál Petr Pavel, a na panel věnovaný kyberválce.

Armádní generál Petr Pavel.Armádní generál Petr Pavel.

BLOK NATO VE 21. STOLETÍ

Blok NATO ve 21. století vystoupil jediný host - armádní generál Petr Pavel. Po absolvování Vysoké vojenské školy pozemního vojska začínal u výsadkového vojska. Později se přesunul k armádní zpravodajské službě. V roce1992 se vyznamenal v mírových misích UNPROFOR a od července 2011 do června 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka. Toho pak 1. Července 2012 ve funkci vystřídal. V květnu mu začíná tříleté funkční období na pozici předsedy vojenského výboru NATO a stane se tak druhým nejvýše postaveným mužem Severoatlantické aliance.

Generál započal krátce organizační strukturou NATO a pokračoval otázkou, jak zajistit státu obranu. Odpovědí by mohlo být, že ji můžeme zajistit třeba prostřednictvím regionálního bezpečnostního společenství. Česká republika má podle něj nyní nejlepší garanci bezpečnosti ve své historii.

Současný plán pro fungování NATO vypadá přibližně následovně: musí být zajištěn mír pro všechny členské státy, zahraniční operace slouží jako výraz kolektivní vůle, většinou tyto operace musí být schváleny i Radou bezpečnosti OSN, a to i v případě účasti na cvičení v cizích zemích – to musí být schváleno Parlamentem. Zatím největší účast na misi byla v Afghánistánu, které se zúčastnilo přibližně 50 zemí, ale v současnosti je tam už asi jen 12 000 vojáků a ti se nezapojují do vojenských operací. Spíše jen pomáhají ve výcviku afghánských vojáků. Poté se pozornost generála přenesla na Ukrajinu. Anexe Krymu neměla podle něj klasický charakter běžného konfliktu, přichází zde otázka, co se článkem 5 z Washingtonské smlouvy a se slovem "napadení".

Dalším bodem přednášky byla spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky (V4), která nebyla v posledních pěti letech příliš aktivní. Polsko se ale snaží V4 udržet v chodu. Jedním z projektů bylo vytvoření uskupení o síle cca 4000 lidí, které by bylo schopno samostatně působit s pohotovostí do 10 dnů, při našem národním příspěvku cca 90 lidí.

Po úvodním slovu generála Pavla následovaly dotazy z publika.

První dotaz se týkal toho, proč je v České republice taková neochota při přidělování peněz na dotaci vojska (pan generál ve svém příspěvku zmínil, že na vojenství je u nás nedostatek peněz). Odpovědí byla informace, že obrana státu nikdy nebyla tématem, co by bylo populární u veřejnosti. V této souvislosti vzpomínal na konferenci s jistou pojišťovnou, kde si všiml, že pojišťovnictví má s obrannou politikou mnohé společné. Především v tom, že pojistku sice nemusíme celý život potřebovat, ale poté budeme rádi, že jí máme, až se něco stane.

Padla také otázka, zda byly podle generála obrněné transportéry Pandur předražené. Toto bylo panem generálem vyvráceno s tím, že byly jen vylepšené (na rozdíl od těch Portugalských, jejichž cena se v médiích srovnávala s těmi Českými). Bylo jasné, že přijde i otázka týkající se řešení situace ohledně Islámského státu. Odpovědí bylo, že se nejdříve musí dohodnout státy v regionu a pak klasickou deliberací (potlačením některých vlastních extrémních zájmů a ochoty k nalezení konsenzu) dojít k řešení.

BLOK O KYBERVÁLCE

Tento panel byl uchopen jak teoreticky (Tomášem Rezkem), ale i prakticky (Jindřichem Skupou). Tomáš Rezek je absolventem VŠE, který zaměřuje se na problematiku datových skladů a jejich zabezpečení a také otázkou kybernetického terorismu v rámci doktorského studia na Univerzitě Karlově v Praze. Svůj příspěvek započal vymezením pojmu kybernetická válka. Na tu je známo několik názorů: buď nemůže vůbec existovat/nastat, nebo je otázkou blízké budoucnosti (tento postoj zastává například NATO), nebo je skutečností.

Existují čtyři hlavní specifikace, které by měly určovat tento pojem: aktéři, prostředky a v neposlední řadě cíle a motivace. Aktéry mohou být jak státy, tak organizace či jednotlivci. Prostředky jsou například kybernetické útoky a cíle jsou civilní i vojenské. Motivace je pak rozhodujícím faktorem. Jedná se o motivaci ekonomickou, ideologickou, politickou nebo náboženskou.

Kybernetická válka vyžaduje zapojení státu v roli aktéra. Vykonavatel kyberválky je pak velmi těžko identifikovatelný a tato identifikace často vyžaduje mezinárodní spolupráci. Problematické je pak oddělení, co je ještě civilní cíl a co už vojenský. Talinský manuál se snaží tento problém vyřešit a pokouší se vymezovat civilní prostor vůči tomu vojenskému. Kyberválky mají specifické vlastnosti – například velikost konvenčních armád zde nehraje žádnou roli a malé státy mohou rychle a levně získat efektivní potenciál pro vedení kybernetického útoku. Přičemž soukromý prostor hraje klíčovou roli při správě kybernetického prostoru (ICANN). Globálně působící společnosti jsou v kybernetickém prostoru mnohdy silnější, než státy, a tyto společnosti mají potřebné know how i prostředky na zaplacení těchto aktivit. Na závěr přednášející zmínil důležitost toho rozlišovat státní a průmyslovou špionáž.

Tomáš Rezek (vlevo) a Jindřich Skupa v rámci bloku o kyberválce.

V bloku o kyberválce dále vystupoval Jindřich Skupa, který aktuálně studuje doktorský program v oboru Distribuovaných a paralelních výpočetních systémů. Zkušenosti z praxe získal především jako člen Hysteria.sk a následně jako systémový administrátor pro společnosti Unicorn nebo 4Safety. Ve svém příspěvku se zaměřil především na historii kybernetické kriminality.

Co se týče minulosti, zaměřil se především na praktické příklady, kdy se začaly projevovat první kyberútoky. Zažitá paradigmata, která se vytvářela v průběhu historie, již neplatí, protože se technika čím dál víc rozvíjí a díky tomuto rozvoji je každý občan více zranitelný. Tento fakt demonstroval například na tom, že díky vývoji v oblasti funkcí mobilů jsme při krádeži mobilu ohroženi tím, že si pachatel v podstatě úplně jednoduše může zjistit údaje z našeho internetového bankovnictví a doslova vybrakovat účet během několika minut.

Přednášející vidí zásadní problém v tom, že lidé příliš důvěřují kyberpostoru a citlivá data moc pozorně nechrání, protože neberou v potaz to, že jakákoliv informace, například osobního charakteru, může být zneužita. Tento kyberprostor je velmi často napadán různými hackery, kteří můžou mít hned několik typů motivací k tomu, proč se rozhodnou kyberútok spáchat (viz výše v příspěvku Tomáše Rezka). V závěru prezentace se pak vrátil k tomu, co říkal předcházející panelista, že je velmi problematické zjistit, kdo je odpovědný za aktivity, které nepatřičně narušují fungující kyberprostor.

Jak citovat tento text?

Metelková, Anika. Reportáž z konference o mezinárodní bezpečnosti (2. díl) [online]. E-polis.cz, 26. březen 2015. [cit. 2016-06-01]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/reportaz-z-konference-o-mezinarodni-bezpecnosti-2-dil.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 3x


Přidat komentář

Reklama

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…