Předčasné parlamentní volby v Makedonii aneb pokračování staronové vlády

 5. srpen 2011  Adam Gazda   komentáře

Dne 5. června se v Republice Makedonii konaly předčasné parlamentní volby, jež byly výsledkem slepé uličky, v níž se parlament octnul po jeho bojkotu opozicí. Vládní pravicová strana Vnitřní makedonská revoluční organizace-Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) a hlavní opoziční strana Sociálně-demokratický svaz Makedonie (SDSM) se nakonec shodly alespoň na termínu konání voleb, které tak „navázaly“ na předčasné parlamentní volby z roku 2008.

Zdroj: en.wikipedia.orgZdroj: en.wikipedia.org

Volební kampaň a samotný průběh voleb pak byly v centru pozornosti mezinárodních společenství, neboť obojí v minulosti trpělo značnými nedostatky.[1]

Volby do parlamentu se v Makedonii konají na základě poměrného systému v šesti volebních obvodech, do nichž je země rovnoměrně rozdělena podle počtu voličů. V každém volebním obvodě se volí 20 poslanců. Novinkou uplatněnou během posledních voleb pak je přiznání volebního práva makedonské diaspoře v zahraničí, která volí po jednom zástupci v dalších třech obvodech rozdělených podle kontinentů – Evropa a Afrika, Amerika a Austrálie s Asií. Nově zvolený makedonský parlament tak má namísto dosavadního počtu 120 poslanců 123 členů.

Činnost politických stran, financování volební kampaně, přístup stran do médií, financování stran samotných apod. je v Makedonii upraveno několika zákony. Jedná se zejména o zákon o financování politických stran, zákon o politických stranách a volební zákon. Zde je nutno podotknout, že financování volební kampaně je odděleno od financování politických stran. V praxi to pak znamená, že strany musí mít zřízený zvláštní účet, přes který protékají všechny finance týkající se volební kampaně. Z toho důvodu bývá také stanoveno datum oficiálního zahájení volební kampaně, které nastává po schválení seznamů kandidátů politických stran Státní volební komisí. V proběhnuvších parlamentních volbách byl tímto datem 16. květen. Od tohoto data se započítávají finance vložené do kampaně ať už ve formě peněz, služeb či zboží, na něž se vztahují určité limity a které jsou také předmětem větší kontroly.

Zde však vyvstávají první problémy, na něž upozornila Skupina států proti korupci (GRECO) ve svém hlášení v roce 2010.[2] Jedná se zejména o možnosti poskytování slev politickým stranám při poskytování služeb, které se do limitů nezapočítávají. Strany tak mohou využívat (a často využívají) např. levných reklamních kampaní v médiích, která jsou v Makedonii celkově silně politizovaná. Poskytování širokých slev je většinou vnímáno jako určitá investice do strany a za ní je očekávána budoucí protislužba, např. v podobě vládní zakázky pro vybraná média. Dalším problémem pak je určení přesného data zahájení kampaně, neboť mnohé výdaje na ní vznikají již před samotným oficiálním zahájením a finance takto vynaložené nejsou předmětem hlubší kontroly. Navíc samotná kontrola probíhá na základě hlášení poskytnutých ze zákona samotnými stranami po ukončení volební kampaně těsně po volbách a tato nejsou ani nějak výrazně ověřována.

K porušování pravidel financování nepochybně dochází, což dokládá i hlášení Státní komise pro prevenci korupce, dle níž politické strany v minulosti utratily na kampaň mnohem více, než samy hlásily.[3] Naproti tomu Státní kontrolní úřad, který také dohlíží na financování politických stran a volebních kampaní uvedl, že na základě finančních hlášení poskytnutých čtyřmi největšími makedonskými politickými stranami po volbách v roce 2008 a 2009 bylo vše v souladu s příslušnými předpisy.[4] Na to reagovala i Evropská komise ve své hodnotící zprávě k Makedonii z roku 2010, kdy uvedla, že implementace a prosazování legislativy týkající se financování politických stran a volebních kampaní v Makedonii je v podstatě nefunkční, neboť dozorujícími orgány nebyly uplatněny žádné sankce za jednání, jež nebylo v souladu s ustanoveními příslušných zákonů.[5] Nejvíce paradoxní pak na této situaci je to, že tři největší politické strany v Makedonii, které v podstatě za tyto zákony nesou zodpovědnost – VMRO-DPMNE, SDSM a DUI – svá hlášení o průběžném financování podaly až rok po uzávěrce. Problémem je také velké množství úřadů kontrolujících financování, čímž vznikají nejasnosti při vymezení jejich kompetencí a tyto se tak mnohdy překrývají a vedou k neefektivnosti využívání zdrojů nebo k vzájemnému přenášení odpovědnosti a zdlouhavým řízením.

Tyto nedostatky se projevily také během poslední volební kampaně v Makedonii. Práce parlamentu byla narušena od 28. ledna tohoto roku, kdy levicová SDSM disponující 18 poslanci oznámila počátek bojkotu parlamentu v reakci na zmrazení účtů některých pro-opozičních médií. Přidala se tak ke čtyřem menším stranám, které bojkotovaly parlament již od roku 2009. Vláda složená z VMRO-DPMNE, albánské strany Demokratické unie pro integraci (DUI) a několika menších stran na tento fakt nějak zvlášť nereagovala a 120tičlenný parlament, kde se vláda mohla opírat o většinu, tak pokračoval ve schvalování zákonů. Nakonec bylo 30. března po sérii jednání mezi vládou a opozicí dohodnuto stanovení termínu předčasných voleb na 5. června a strany tak mohly neoficiálně zahájit volební kampaň.

V této tak proti sobě stály dva hlavní tábory zastupující zejména etnické Makedonce, kterých je ve více jak dvoumilionové Makedonii zhruba 60-65 %. Vládnoucí VMRO-DPMNE a její předseda a zároveň premiér Nikola Gruevski vedl koalici Za lepší Makedonii a tato byla v drtivě většině průzkumů favoritem voleb. Opozičními sociálními demokraty vedená koalice Za vaší budoucnost pak v průzkumech stabilně zaujímala druhé místo. Lídrem této koalice nebyl předseda SDSM a bývalý makedonský prezident Branko Crvenkovski, nýbrž Radmila Šekerinska, bývalá vicepremiérka pro evropské záležitosti v letech 2004-2006, která sociální demokratky vedla krátce i během předčasných voleb v roce 2008.  Mezi největší etnickou menšinou v Makedonii – Albánci pak byla favoritem vládnoucí DUI, jež v průzkumech vedla nad opoziční Demokratickou stranou Albánců (DPA).

Pokud pomineme vzájemné urážky a obviňování lídrů politických stran, které byly poměrně častým jevem, můžeme za hlavní body předvolební kampaně u VMRO-DPMNE označit jejich důraz na dosavadní vládní politiku. Jako své úspěchy strana označovala zvýšení penzí, mezd a podpor a nesnížení stavu státních zaměstnanců během finanční krize. Do budoucna pak hodlá snížit DPH na turistické služby, snížit cla na velké množství surových materiálů a redukovat daně pro malé firmy. Naproti tomu SDSM vládu za dosavadní politiku kritizovala (např. za údajné oddalování vstupu země do EU a NATO) a kladla také důraz na ekonomické hodnoty. Často zmiňovanými tématy byla tvorba nových pracovních míst, snížení daní pro chudé lidi, zvýšení stipendií na školách, stanovení oficiální minimální mzdy na 9000 denárů (cca 150 euro), přijetí zákona o pracovnících v podnicích v úpadku a revize zákona o kouření.

Mezi albánskými stranami pak často dominovala nacionalistická témata, kdy vládní DUI zdůrazňovala části Ohridské rámcové dohody (podepsána v roce 2001 po konfliktu mezi etnickými Makedonci a Albánci, na jejím základě bylo etnickým menšinám v zemi přiznáno více práv), jejíž mnohé body prosadila během svého působení v parlamentu a ve vládě. Naproti tomu ostatní albánské strany v předvolebních mítincích s občany požadovaly silnější prosazení práv albánské menšiny, než jaké předvídá Ohridská rámcová dohoda, což vedlo až k požadavku postu premiéra, prezidenta nebo předsedy parlamentu pro etnického Albánce v případě vstupu některé z albánských opozičních stran do vládní koalice. Akcentována byla také témata jako tvorba nových pracovních míst či zvýšené investice do oblastí většinově osídlených Albánci tak, aby nedocházelo k odlivu zejména mladé generace albánského obyvatelstva do zahraničí. Shodným jmenovatelem všech významných makedonských i albánských stran je pak jejich zájem na vstupu Makedonie do NATO a EU.

Mnohé malé strany etnických Makedonců dosud zastoupené v parlamentu se rozhodly nepřipojit k žádnému z velkých koaličních uskupení a spoléhaly tak na vlastní kapacity. Jejich volební programy však byly o poznání méně propracované. I přes tento fakt předvolební průzkumy signalizovaly, že by se zhruba pět z nich mohlo do parlamentu dostat.

Jak již předvolební průzkumy naznačovaly, volby vyhrála VMRO-DPMNE a jí vedená koalice Za lepší Makedonii, která získala 39 % hlasů, jež jí v parlamentu zaručuje 56 křesel. Druhá skončila koalice Za vaší budoucnost s téměř 33 %, což znamená 42 parlamentních křesel a tím i výrazné posílení opozice, neboť koalice vedená SDSM po volbách v roce 2008 disponovala v parlamentu pouze 27 křesly (z toho samotná SDSM měla 18 poslanců). Třetí DUI pak jako vítězná albánská strana obsadí 15 křesel po zisku 10, 2 % hlasů. Do parlamentu se ještě dostaly další dvě albánské strany – Demokratická strana Albánců, která bude mít po zisku 5, 9 % hlasů 8 poslanců a Strana národního demokratického obrození s 2 poslanci.

Překvapením pak je volební výsledek menších parlamentních stran, které se navzdory pozitivním předvolebním průzkumům do parlamentu nedostaly. U některých z nich se čekalo, že odeberou hlasy zejména VMRO-DPMNE, neboť jsou často tvořeny jejími bývalými nespokojenými členy. To se však nestalo a výsledek tak naznačuje, že i přes posílení opozice si makedonští občané přejí pokračování současné vlády, k čemuž nakonec i dochází, když se VMRO-DPMNE společně s DUI dohodli na vytvoření staronové vlády, která 28. předstoupila před makedonský parlament s žádostí o důvěru, kterou nakonec dostala.  Významným ukazatelem voleb je také poměrně vysoká volební účast (63, 5 %), kterou ve společném prohlášení ocenila i vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton a eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle.[6]

Samotné volby pak byly monitorovány vysokým počtem domácích i zahraničních pozorovatelů. Mezi zahraničními pozorovateli dominovala OBSE, která vyslala 24členný mezinárodní tým k monitoringu volební kampaně a k nim se i pro volby samotné přidalo dalších 300 pozorovatelů z členských států OBSE. Mezi domácími volebními pozorovateli dominovala nevládní organizace MOST se zhruba 3700 pozorovateli v den voleb.[7] Monitoringu se zúčastnili i zástupci Rady Evropy, některých dalších nevládních organizací a samotných politických stran. OBSE pak po volbách vydala předběžnou zprávu, v nichž tyto hodnotí vesměs pozitivně[8] a ve stejném duchu se k nim vyjadřovala i Evropská unie, dle níž byly volby transparentní, soutěživé a celkově dobře zorganizované.[9] Bylo však upozorněno i na některé nedostatky, zejména pak na nátlak  na některé státní zaměstnance k podpoře vládnoucí koalice nebo zneužívání státní správy a jejich zdrojů k politickým účelům. Kriticky byl hodnocen i přístup médií provázaných s politickými stranami, kde problémem je zejména zvýhodňování vládnoucích stran státní televizí. Předmětem zkoumání budou také finanční hlášení stran, kde se rovněž očekávají menší komplikace, jejichž charakter byl popsán v první části textu.

Celkově tedy Makedonie volby zvládla a udělala tak další krůček v přibližování se EU a NATO, neboť volby byly opětovnou zkouškou připravenosti země na členství v obou organizacích. Pozitivní je také zájem všech zvolených parlamentních stran na integraci země do euro-atlantických struktur. Makedonie však má stále značné rezervy v zákonech týkajících se voleb a fungování politických stran, zejména pak v jejich důsledném prosazování. Je také nutné pracovat na oddělení státní správy a (zejména veřejnoprávních) médií na jedné straně a politických stran na straně druhé, aby soutěžní podmínky byly pro všechny strany na stejné úrovni.

Text byl v upravené verzi uveřejněn v časopisu Mezinárodní politika pod názvem "Volby pod drobnohledem: Najde Makedonie cestu ze slepé uličky?

Odpovědný redaktor: Bc Martin Fedina

Odpovědná korektorka: Jana Nováková

Zdroje:

www.a1.com.mk

www.balkaninsight.com

www.coe.int

www.delmkd.ec.europa.eu/en/index.htm

www.dzr.gov.mk

www.mia.com.mk

www.oecd.org

www.osce.org

www.vlada.mk/


[1] Blíže se k tomu vyjadřují např. reporty OSCE, Evropské komise nebo iniciativy OECD a EU - Support for Improvement in Governance and Management. Srov. OSCE/ODIHR Needs Assesment Mission Report on Early Parliamentary Elections in Macedonia 5 June 2011. Varšava: 19. dubna 2011, s. 3. Commission of European Communities: The Former Yugoslav Republic of Macedonia 2009 Progress Report. Brusel: 14. října 2009, s. 8-9. Support for Improvement in Governance and Management (SIGMA): Assesment – The Former Yugoslav Republic of Macedonia 2010, s. 9-10.

[2] Council of Europe - Group of States against corruption: Evaluation Report on „the former Yugoslav Republic of Macedonia“, Transparency of Party Funding. Štrasburk: 26. března 2010.

[3] Republic of Macedonia, State Commission for Prevention Corruption: Annual Report in 2008. Skopje: březen 2009, s. 23-25.

[4] Více k tomu např.: Republika Makedonija, Državen zavod za revizija: Politička partija DUI za sprovedeni vonrendni parlamentarni izbori vo 2008 godina, lokalni i predsedatelski izbori sprovedeni vo 2009 godina. Skopje: 5. srpna 2009. Dostupné z <http://www.dzr.gov.mk/Uploads/2008_2009_DUI_ZBIREN.pdf >. Nebo Republika Makedonija, Državen zavod za revizija: Politička partija SDSM za sprovedeni vonrendni parlamentarni izbori vo 2008 godina, lokalni i predsedatelski izbori sprovedeni vo 2009 godina. Skopje: 5. srpna 2009. Dostupné z <http://www.dzr.gov.mk/Uploads/2008_2009_SDSM_ZBIREN.pdf >.

[5] European Commission: The Former Yugoslav Republic of Macedonia 2010 Progress Report. Brusel: 9. listopadu 2010, s. 15.

[6] Delegation of the European Union to the former Yugoslav Republic of Macedonia: Joint statement by HR/VP Catherine Ashton and Commissioner Štefan Füle on the parliamentary elections in the former Yugoslav Republic of Macedonia. 7. června 2011 [cit. 25. června 2011]. Dostupné z: <http://www.delmkd.ec.europa.eu/en/key-information/calendar/2011/07062011.htm >.

[7] Graganska asocijacija MOST: Early Parliamentary Elections 2011 – preliminary statement. 6. června 2011 [cit. 25. června 2011]. Dostupné z <http://www.most.org.mk/index.php/en/transparency-programsprojects-28/early-parliamentary-elections-2011 >.

[8] OSCE – International Election Observation (The former Yugoslav Republic of Macedonia, Early Parliamentary Elections 5 June 2011): Statement on Preliminary Findings and Conclusions. Skopje: 6. června 2011, 10 s.

[9] Delegation of the European Union to the former Yugoslav Republic of Macedonia: Joint statement by HR/VP Catherine Ashton and Commissioner Štefan Füle on the parliamentary elections in the former Yugoslav Republic of Macedonia. 7. června 2011 [cit. 25. června 2011]. Dostupné z: <http://www.delmkd.ec.europa.eu/en/key-information/calendar/2011/07062011.htm >.

Jak citovat tento text?

Gazda, Adam. Předčasné parlamentní volby v Makedonii aneb pokračování staronové vlády [online]. E-polis.cz, 5. srpen 2011. [cit. 2017-06-26]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/predcasne-parlamentni-volby-v-makedonii-aneb-pokracovani-staronove-vlady.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.24 hvězdiček / Hodnoceno: 29x


Přidat komentář

Vložit komentář

Petr Krasl

středa, 10. srpen 2011
11:13

Pěkný čtivý článek. Ony nedostatky týkající se financování stran a volebních kampaní bych neviděl vůbec tak černě a neoznačoval bych je za nedostatky...úplně totéž přece probíhá i v ČR. Jádro celé věci spočívá v diskuzi nad otázkou, zda je naší preferencí rovnost či svoboda politických stran v přístupu k finančním zdrojům...a jak už to tak bývá, každá varianta má svá pro i proti.


Napsal: Petr Krasl [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(