„Pád Topolánkovy vlády nebyl šťastný krok“, rozhovor se senátorem Jiřím Bisem (ČSSD)

 17. únor 2010  Redakce e-Polis   komentáře

Rozhovor se senátorem Jiřím Bisem o jeho působení ve veřejných funkcích, o mladých lidech a jejich vztahu k politice a o aktuálních otázkách dnešní politiky.

„Pád Topolánkovy vlády nebyl šťastný krok“, rozhovor se senátorem Jiřím Bisem (ČSSD)„Pád Topolánkovy vlády nebyl šťastný krok“, rozhovor se senátorem Jiřím Bisem (ČSSD)

V roce 2008 jste byl zvolen senátorem. Co Vás přimělo kandidovat?

Má kandidatura vzešla z vnitrostranické diskuse. Mojí snahou bylo a je, co nejlépe zastupovat zájmy občanů města Plzně a samozřejmě také ČSSD na parlamentní půdě.

 Jaké problematice se v Senátu věnujete?

Hlavním tématem je samozřejmě otázka energetiky. Věnuji se jí celý svůj profesní život a je mi velmi blízká. Podařilo se mi zřídit Podvýbor pro energetiku, kde v současné době projednáváme v médiích často diskutované emisní povolenky, energetickou koncepci a samozřejmě také otázku obnovitelných zdrojů energie.

Téměř 16 let jste i zastupitelem města Plzně. Jak lze, podle Vás, využít této zkušenosti v práci v Senátu?

Práce v Senátu přímo navazuje na práci v zastupitelstvu města Plzně. Jedná se konec konců o přijímání zákonů, které se ve velké míře týkají i veřejné správy a tím pádem všech občanů tohoto města.

Politicky aktivní jste od 90. let. Je Vám někdy vyčítáno dřívější členství v KSČ?

Přímé vyčítání členství v KSČ před rokem 1968 jsem v širší míře neregistroval.

Do zastupitelstva města Plzně jste kandidoval jako nestraník. Co Vás přimělo vstoupit do ČSSD?

Kandidoval jsem na kandidátce ČSSD, to znamená, že jsem v podstatě přijal její program, který mi byl blízký. Jako člen rady města za ČSSD se mi zdálo logické, stát se i členem ČSSD.

V současné době je patrná nechuť (zejména mladých lidí) vstupovat do politických stran. Čím to podle Vás je?

Již delší dobu sleduji, že je vytvářen mediální obraz stran, jako něco škodlivého a zapomíná se na to, že to je základní část našeho politického systému. Činnost stran je do značné míry v mediálních prostředcích diskreditována. Bez vstupu mladých zainteresovaných lidí do politických stran nebudou moci tyto strany řádně plnit úkol, který mají v politickém systému ČR. Personální obnovu považuji za klíčovou a zcela přirozenou.

Jaký je obecně Vás názor na působení mladých lidí v politice? Pokud se podíváme do zastupitelstva města Plzně, ke kterému máte nejblíže, mladých zastupitelů je tam jako šafránu.

Nerad bych, aby to znělo jako klišé, ale myslím si, že by zastoupení mladých lidí v zastupitelských orgánech mělo být větší, aby i názory mladé generace mohly být více vyslyšeny. Samozřejmě ale, že mladí lidé musí vstupovat připraveni.

Zastáváte také názor, že ve společnosti vládne 20 let po revoluci stále tzv. „blbá nálada“?

Ale kdepak. Blbá nálada je v naší společnosti uměle živena. Jsou šířeny chmurné vyhlídky, přestože nezaměstnanost i v krizi není katastrofální, pád životní úrovně také ne, reálné možnosti naší společnosti jsou vcelku příznivé, včetně zdravotnictví a sociální péče. Průměrný věk se prodlužuje a v otázce chudoby jsme hodnoceni velmi příznivě. Tomuto neodpovídá mediální obraz společnosti šířený mnohými novináři.

Rok 2009 byl obdobím českého předsednictví Radě EU, pádu vlády, zrušení předčasných voleb i světové hospodářské a ekonomické krize. Nebylo toho na malý český národ trochu příliš?

Těch negativních událostí bylo hodně a to, že to touto zemí výrazně neotřáslo, svědčí o dobrých základech této země, o kterých jsem před chvílí mluvil.

Jak se vy, jako člen ČSSD, díváte na pád Topolánkovy vlády?

Možná Vás překvapím, ale pád Topolánkovy vlády při našem předsednictví v EU nebyl šťastný krok. Mezinárodní i vnitřní dopad je jasně negativní.

Česká republika vykázala za rok 2009 schodek veřejných financí přes 190 miliard korun, což je alarmující číslo. Existují nějaké jednotlivé kroky, které by vedly ke zlepšení, nebo se jedná o komplexní problém, který nespraví drobné reformy?

Výsledný schodek České republiky v roce 2009 je výsledkem nejenom krize, ale je to i vítězství ideologie nad elementárními počty. Deficitu škodí jak neúměrné výdaje, což je neustále zdůrazňováno, tak také snižování příjmů, o čemž se mlčí. Je přece zřejmé, že deficit je rozdíl mezi příjmy a výdaji a ten, kdo neumí snížit výdaje a ještě k tomu chce snížit příjmy, tak se chová navýsost nezodpovědně, i když se zaštiťuje pravicovou rétorikou.

V Senátu se věnujete zejména energetice. Jaká je obecně energetická koncepce České republiky?

Energetická koncepce je dlouhodobá záležitost a Česká republika při stávajícím mixu a stavu našich sítí zabezpečuje obyvatelstvu spolehlivé dodávky energie. Všechny kroky řízené ideologií, především zelenou, vedou k destabilizaci stavu a ohrožování jak ekonomiky (tedy kupř. ceny energie) tak stability dodávek (tedy fenomén kupř. solárních elektráren).

Nedávno jste v Senátu pořádal konferenci o zaměstnávání a podnikání cizinců. Co Vás k tomu přimělo? V čem vy osobně vidíte nedostatky?

Na základě plzeňských zkušeností s cizinci jsme chtěli diskusi o tomto problému poposunout na vyšší úroveň. Cílem bylo poukázat na výrazné nedostatky v koordinaci jednotlivých orgánů veřejné správy v cizinecké oblasti, tedy ministerstev, obcí, ale také živnostenských a finančních úřadů. Poněkolikáté jsme chtěli zdůraznit, že v pracujících cizincích vidíme převážně výhody. Bohužel si však nikdo neuvědomuje, že velké nevýhody zde plynou pro města samotná. Nedostávají z pobytu cizinců ani korunu z tzv. rozpočtového určení daní. V případě města Plzně to je při současných 14 tisících cizinců otázka několika miliónů korun ročně. A to je jen jeden případ. Mohl bych pokračovat…

Dovolte mi obrátit list. V médiích se v poslední době objevuje ožehavé téma státních maturit. Jste spíše „pro“ nebo „proti“? Z jakého důvodu?

Absolvoval jsem státní maturitu před mnoha lety a nechápu rozruch a problémy, které jsou kolem toho medializovány. Můj vnuk mi říká, že jsem stará generace (smích). Obzvláště se přimlouvám za maturitu z matematiky.

V čem je politika na komunální úrovni odlišná od té „senátní“?

Komunální politika je především o řešení konkrétních věcných problémů daného města nebo kraje, senát je o přijímání zákonů. Jak delší dobu říkám, silnice není pravicová ani levicová, silnice je prostě silnice, kterou musíte postavit. V Senátu platí trochu jiná pravidla.

Pokud se podíváme na vysoké školství, již řadu let upozorňují zaměstnavatelé i řada odborníků, že chybí a bude chybět velké množství absolventů s technickým vzděláním.  Není to již dostatečný signál pro revizi systému vysokého školství na úkor „humanitních oborů“?

To je dlouhodobé selhání ministerstva školství podpořené naprosto nezodpovědnou liberalizací, bez ohledu na to, kdo byl právě u moci. Všichni si myslí, že nelze nic omezit, ale pokud přijmu stovky a tisíce lidí na humanitní obory, tak je asi něco špatně. Musím množství absolventů VŠ přizpůsobit potřebám země. Je nesmyslné vychovávat lidi, kteří neseženou práci. Nejsou zubaři, energetici. Někdo to prostě musí říct nahlas. Dokážu si například představit finančně velmi zajímavá stipendia pro studenty, kteří v oboru chybí. Tohle trh opravdu sám nevyřeší. Víte, já jsem zastánce projektu Evropské unie, ale domněnka, že jaderný inženýr odkudkoli z EU přijede pracovat do ČR je mylná. V této branži se pohybuji přes 40 let a vím, že si tyto profese musím vychovat sám.

Jste pro zavedení školného na vysokých školách?

Nejsem pro zavedení školného na VŠ. Osobně jsem ho také neplatil a nevidím důvod ho požadovat po mladé generaci v rámci řádného studia. Pokud však někdo studuje druhou VŠ či opakuje po několikáté jeden ročník, nebo prodlužuje studium o několik let apod., tak tam si jistou formu řekněme „spoluúčasti“ dokážu představit.

Máme před sebou volby do Poslanecké sněmovny. Bude se opakovat volební pat z minulých voleb?

Obávám se, že ano, protože při současné situaci je 10 – 15 procentní část poslanců (KSČM) prakticky vyřazeno z koaličních jednání. Potom se těžko sestavuje většinová vláda.

Co byste závěrem popřál či doporučil studentům ZČU v Plzni jako senátor a zastupitel města Plzně?

Popřál bych jim, aby se jim na škole dařilo získávat užitečné znalosti a po skončení, aby získali zajímavou práci, která by je uživila a zároveň bavila.

Profil

Ing. Jiří Bis se narodil v roce 1941 v Ivančicích. Studoval ČVUT v Praze a titul inženýra získal na MEI v Moskvě. Po roce 1968 byl vyloučen z KSČ. Od roku 1994 je členem Zastupitelstva města Plzně za ČSSD, čtyři roky byl členem Rady města a následné čtyři roky ekonomickým náměstkem primátora. Od roku 2008 je senátorem za obvod Plzeň-město. Většinu své aktivity věnuje problematice energetiky.

Jak citovat tento text?

e-Polis, Redakce. „Pád Topolánkovy vlády nebyl šťastný krok“, rozhovor se senátorem Jiřím Bisem (ČSSD) [online]. E-polis.cz, 17. únor 2010. [cit. 2017-07-26]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/pad-topolankovy-vlady-nebyl-stastny-krok-rozhovor-se-senatorem-jirim-bisem-cssd.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.75 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Přidat komentář

Vložit komentář

Jentaq

středa, 17. únor 2010
18:54

Na studentském politologickém webu bych čekal mnohem inteligentnější otázky než: "V čem je politika na komunální úrovni odlišná od té „senátní“?" (opravdu to tazazel-politog neví?). Takhle to spíš vypadá jako kázání nebo agitka bejvalýho komouše, který má tu drzost věšet čitateli bulíky na nos - viz "10 – 15 procentní část poslanců (KSČM) [je] prakticky vyřazeno z koaličních jednání" (sic!). To možná platilo za starýho Špidly, rozhodně však ne za Paroubka, jehož vítězství prý "zazáří jako nejzářivější hvězda" nad naší zemí (salva nos, Domini). Na druhou stranu má tento pán pravdu v tom... totiž, že není tak zle. Vedeme si vcelku dobře, mohlo by být ovšem lépe, nebýt určité skupiny populace české, která dělá co může, aby bylo hůře.


Napsal: Jentaq [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(